Na upřesnění obsahu žaloby podané vlastníkem jednotky v důležité záležitosti podle § 11 odst. 3 ZoVB podotýkám, že je vyloučeno, aby se domáhal vydání rozhodnutí soudu obsahujícího jiné znění usnesení shromáždění nežli bylo to, které svou žalobou napadl. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. května 2011, sp. zn. 22 Cdo 1423/2009 judikoval:

• „V režimu § 11 odst. 3 věty třetí ZVB se jedná o řešení případů, kdy vlastníci jednotek (…) rozhodli potřebnou většinou o realizaci důležité záležitosti, přičemž přehlasovaný spoluvlastník s tímto většinovým rozhodnutím nesouhlasí a má právo požádat soud, aby o této záležitosti rozhodl. Jedná se o speciální žalobu na nepřípustnost realizace rozhodnutí o důležité záležitosti, které může soud pouze vyhovět nebo ji zamítnout. Nemůže svým rozhodnutím měnit učiněné většinové rozhodnutí, a to ani tehdy, pokud by návrhu vyhověl a dospěl k závěru, že je namístě jiné rozhodnutí o důležité změně.“

Jedinou možností pro přehlasovaného vlastníka tedy je domáhat se toho, aby soud vyslovil neplatnost přijatého usnesení. Viz též rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 383/2010, ze dne 25. 1. 2012:

• „[V] případě žaloby podle ustanovení § 11 odst. 3 věty třetí zákona o vlastnictví bytů [soud] pouze přezkoumává, zda shromáždění přijalo usnesení platně, tj. v souladu s právními předpisy a stanovami společenství. Dospěje-li k závěru, že nikoliv, vysloví – jde-li o důležitou záležitost a mělo-li porušení právních předpisů závažné právní následky – jeho neplatnost.“

lake