Domovní řád v judikatuře NS
V mnoha SVJ vydávají statutáři energii na sepisování „domovního
řádu“. Při tom jde většinou o cár papíru, který není závazný pro
adresáty ani pro autory – tedy není závazný pro nikoho.
Nedávné usnesení Nejvyššího soudu 27 Cdo 2711/2019 ze dne 22.06.2021 se zabývalo právě tímto cárem papíru – domovním řádem. Soud řešil domovní řád bytového družstva podle zákona č. 90/2012 Sb, o obchodních korporacích, ale judikát je zajímavý i pro právní poměry v SVJ.
☀ Dovolatel (člen BD) se obrátil na soud s námitkou proti tomu, že ve stanovách je zmínka o „domovním řádu“, který ale není součástí stanov. Vyjádřil názor, že domovní řád, který není součástí stanov, nemůže obsahovat úpravu členských práv a povinností souvisejících s nájmem bytu. Jde o náležitost stanov, již nelze „řešit prostým usnesením“ členské schůze. V projednávané věci ani nebyl domovní řád přiložen k návrhu nových stanov.
☀ Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce zda lze náležitosti, jež podle zákona musí být obsaženy ve stanovách družstva, upravit v domovním řádu. Cituji:
[62] Podle § 731 odst. 1 ZOK obsahují stanovy bytového družstva kromě náležitostí podle § 553 ZOK také podmínky, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (písmeno a), a podrobnější úpravu práv a povinností člena bytového družstva spojených s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu a práv a povinností člena bytového družstva spojených s užíváním družstevního bytu. Tato práva a povinnosti se stávají dnem jejich vzniku právy a povinnostmi člena plynoucími z členství v bytovém družstvu (písmeno b). [63] Citované ustanovení určuje obligatorní náležitosti, jež musí stanovy bytového družstva obsahovat nad rámec vymezený v § 553 ZOK. Úprava práv a povinností člena bytového družstva spojených s užíváním družstevního bytu tudíž musí být obsažena ve stanovách. Řečené nebrání tomu, aby byla vyčleněna do zvláštní části stanov označené jako „domovní řád“, nicméně v takovém případě
|
Justitianus
Poslední komentáře