• „Příjemce služeb (bez ověření)“ napsal: „Chápu to správně, že je zcela nepodstatné, zda vlastník (příjemce služeb) podal či nepodal námitky/reklamaci vyúčtování?“

Nechápete to správně.

Podle § 8 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že příjemce služeb má zákonem uloženu povinnost podat námitku do 30 dnů, případně má zákonem uloženu povinnost nahlédnout do podkladů, nelze-li přímo z vyúčtování poznat zda je řádné a správné.

Poruší-li tuto zákonem uloženou povinnost, jistě chápete, že to nemůže zůstat bez následků.

• Porušíte-li zákonnou povinnost dát přednost v jízdě na křižovatce, dopadnou na Vás následky, dojde-li k nehodě.
• Porušíte-li zákonnou povinnost zkontrolovat vyúčtování a podat námitku, dopadnou na Vás následky, zjistí-li se dodatečně, že celé vyúčtování pro dům je vadné.

Minimálním následkem bude to, že opravné vyúčtování po zmeškání lhůty 30 dnů by měl uhradit ten, kdo lhůtu zmeškal. Pokud už došlo k vyrovnání přeplatků a nedoplatků, pak dodatečně objevená chyba ve vyúčtování nedává příjemci služeb právo vymáhat rozdíl na poskytovateli služby. Musel by již vymáhat sám na těch, kdo se na jeho úkor bezdůvodně obohatili – a to jsou všichni ostatní vlastníci jednotek.

Poskytovatel služby (rozúčtovatel) totiž splnil všechny své zákonem uložené povinnosti. Doručil řádné vyúčtování a byl připraven vypracovat (na svůj náklad) vyúčtování opravné. Není jeho vina, že žádná námitka nebyla podána.

Jestliže vlastník jednotky nesplnil svou zákonnou povinnost – zkontrolovat podklady, případně podat námitku – pak dodatečně vzniklé vícenáklady jdou za tímto bezstarostným a lehkomyslným vlastníkem. Nesplnil totiž svou obecnou prevenční povinnost předcházet škodám na majetku, na zdraví a na životě (§ 2900 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto by měl nést veškeré následky za svou nedbalost.

Pro úplnost podotýkám, že uvedené platí pouze pro vyúčtování, které obsahovalo zjevnou vadu. Zjevná vada je taková, kterou byla schopna odhalit osoba s rozumem průměrného člověka (§ 4 zákona č. 89/2012 Sb.) při kontrole svého vyúčtování a za použití podkladů, které si mohl na poskytovateli služby vyžádat podle § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb..

Naopak skrytá vada vyúčtování (kterou nemohl přijemce služeb odhalit ve lhůtě 30 dnů ani porovnáním s doloženými podklady vyúčtování) má za následek plnou odpovědnost poskytovatele služeb za případnou škodu. A to i po uplynutí lhůty 30 dnů, samozřejmě.

Justitianus