VN, asi jste bydlení získal hodně dávno a zapomněl, jaká je jeho hodnota vyjádřená v penězích pro ty, co si jej kupují dnes, ať už přímo jako jednotku nebo jako podíl.

Připomenu vám to. Jsou to milióny korun českých.

Je to pořád pro „průměrného“ občana hodně na to, aby nad takovou částkou mohl mávnout rukou a odepsat ji. Co ale považuji za důležité je to, že mnozí nekupují „bydlení“ z rozmaru, ale proto, že potřebují, mají potřebu, někde bydlet, někde „složit hlavu“ a svůj movitý majeteček a, jak už jsem zde psala vícekrát, naplňují tím svou základní lidskou potřebu a právo. Kupují si tuto kouli u nohy (vlastnictví zavazuje), protože nájemní bydlení prakticky přestalo existovat a jiné, nákladnější formy, jsou jim nedostupné a bydlení v parku, pod mostem s příležitostným přespáním v Armádě spásy neodpovídá jejich představě o tom, jak žít svůj život.

Stávají se tak za své „milióny Kč“ nedobrovolnými členy příslušných bytových korporací a v případě platnosti rozhodnutí většinou nebo dokonce platnosti rozhodnutí náhradní schůzí (BD)/shromážděním (SVJ), vlastně akorát jen peněženkou bez jednoduché možnosti se z tohoto stavu vymanit. Netvrdím, že takto je tomu u vás, jen upozorňuji, jak jednoduché je zneužití a, na základě osobních zkušeností, že k tomuto zneužívání běžně dochází a prostředky obrany, pokud vůbec existují, jsou neporovnatelně složitější a náročnější, oproti zcela jednoduché možnosti prosadit prakticky cokoliv formou náhradní schůze (BD)/shromáždě­ní (SVJ).

Proto si myslím, že změna, kterou byste uvítal, jde přesně proti tomu, co já vidím a vnímám jako lidské hodnoty a lidská práva. Já na základě osobních zkušeností bych naopak zrušila možnost náhradní členské schůze i u bytového družstva.

Je hodně špatné, když přímo zákonné ustanovení umožní např. grázlíkům nebo hlupáčkům, nicméně těmto s většinovým názorem, vytahovat vám z kapes peníze pro své vlastní nebo spřátelené firmy a vy proti tomu nezmůžete nic nebo zmůžete jen velmi málo, a i to za cenu, kterou musíte zaplatit (i kdyby nešlo přímo o peníze, tak vás to stojí přinejmenším čas a nervy, kvalitu vlastního života nevyjímaje).

Já se naopak ptám, kam se poděl respekt a úcta k někomu, kdo projevil odvahu spoluvlastnit majetek nebo byl k tomuto nedobrovolnému kroku donucen okolnostmi české bytové politiky. A proč je po jeho právech šlapáno a smyčka nedobrovolnosti utahována.