Šedá je teorie, že rozdíly v potřebě tepla mezi byty jsou 20%, nemá to reálné opodstatnění. Základem pro každou analýzu jsou nekorigované náměry poměrových měřidel (koeficienty na polohu místnosti bývají často navedené do poměrových měřidel, ale každý koeficient z matematického hlediska vyjadřuje přímou úměrnost. Odkdy je nevýhodná poloha místnosti přímo úměrná spotřebě tepla? Na spotřebu tepla může mít zásadní vliv neefektivní větrání!). Uvědomte si, že byty pod střechou, abyste je vytopili na stejnou teplotu jako byty v nejnižším obytném podlaží, potřebují dodat o hodně více tepla i z toho důvodu, že byty v nejnižším podlaží mají nejobjemnější stoupačky, které tyto byty vyhřívají teplem primárně určeným bytům nad nimi. Pak máme byty v mezipatrech – ty mají prakticky ideální polohu, ale právě v těchto bytech dochází k největšímu plýtvání teplem. Po zateplení domu se neměnily radiátory a ty mají po zateplení potenciální přebytek výkonu. Do domu musíte dodat takové množství tepla, které vyhřeje i byty pod střechou. Jak ale zdůvodníte, že byt v optimální poloze má daleko vyšší spotřebu tepla než byty pod střechou a přitom okolní byty topí „normálně“? Za normální topení považuji množství tepla dané ztrátami obálkou bytu a racionálním větráním. Výši průměrné spotřeby tepla tedy v domě mohou významným způsobem ovlivnit plýtvající byty a proto při výskytu plýtvačů dolní hranice –20% je nespravedlivá. V domě máme plynové sporáky, takže výměna vzduchu v kuchyních je i po zateplení domu zajištěna řízenou ventilací (odstraněním části izolace balkonových dveří u kuchyní). Dovede spočítat, kolik tepla se dá odvětrat z bytu přes kuchyně, pokud nezavíráme řádně dveře mezi místnostmi v bytě, případně v bytech, kde majitelé dveře u místností odstranili, anebo je nahradili netěsnícími shrnovacími dveřmi? K čemu jsou pak koeficienty na polohu místnosti? Co když si někdo usmyslí, že kuchyni užívá jako obývák a snaží se ji vyhřát nad 24 stupňů? Praktický život ukázal, že sice po zregulování příkonu topení není nikdo v domě schopen překročit 200% průměru platby za vytápění, ale než jsme to zregulovali, tak to po zateplená domu bylo běžně možné. Takovéhoto plýtvače chrání hranice +100% (dříve dokonce nezdůvodnitelných +40%é, která je pro domy s nezregulovaným vytápěním neoprávněně nízká. Proto tvrdím, že jediným ukazatelem efektivity vytápění v domě je zatím dosažená průměrná potřeba GJ na čtvereční metr vytápěné plochy domu za rok. Loni jsme osadili poměrovými měřidly i vyhřívané společné prostory domu a nestačili jsme se divit, kolik tepla se tam dá ušetřit, když si to někdo v domě vezme na starost a plýtvání teplem tam pohlídá.