- Pozor, Pavel opisuje z lobbistického materiálu předloženého velkými družstvy, která hájí své podnikatelské zájmy co nejvíce ekonomicky vytěžovat ovládaná SVJ, ale aby s tím neměla mnoho práce. Jsou to právě SVJ spravovaná velkými družstvy, kde se vyskytují nejvyšší dluhy, jednodušše proto, že „byťáku“ je fuk, co se děje v nějaké jeho kolonii, hlavně, že poddaní odvádí na ně uvalené daně a poplatky. Bůhví, jak to ve skutečnosti ve zmiňovaných státech je, chtělo by to nezávislý průzkum jejich legislativy. Vládním materiálům a materiálům od lobbistických skupin nevěřím. Jsou připravené vždy tak, aby notovaly návrhu předkladatele.
- Nemám rád argumentaci cizími právními řády. Co funguje jinde, patrně nebude fungovat u nás pouhým překladem jednoho paragrafu do češtiny.
- Koncepce „nelze zcizit, dokud nejsou uhrazeny závazky“ je asi nejméně násilný a do práv vlastníků nejméně zasahující způsob, jak jsem napsal v bodě 2), nebude fungovat pouhým překladem paragrafu do češtiny. Aby to fungovalo, musela by SVJ povinně tvořit každoroční průkazný rozpočet, vybírat zálohy jen na schválené a účelné náklady, aby je pokryly, vést správně účetnictví tak, aby z něj bylo možné při změně vlastníka vyčíslit pohledávky a závazky SVJ k převodci. Které SVJ to u nás dělá? Šest z padesáti tisíc?
- Že poslanci a senátoři neznají problematiku bytových domů, potažmo SVJ a družstev je smutná pravda. Vesměs žijí v rodinných domech, vč. těch mimopražských, kteří možná udělají zkušenost se služebním bytem v Praze, kam chodí nocovat.
Poslední komentáře