O sdílení požadavku placení (závazků) nikde nepíšu, naopak zdůrazňuji, že z celého kolektivního působení SVJ je to jediný co má individuální určení. Společné náklady se rozpočítají vždy na jednotlivce dle přijatého pravidla. Proto narážka na kolchoznictví není na místě. Kolektivní forma hospodaření je ekonomická kategorie bez politického obsahu. Politicky rozměr získá při odpovědi otázky na co a v jakém rozsahu tento princip aplikujeme (sdílíme jen opravu střechy nebo i milence a milenky).
To že u příspěvku uvádíme ukazatel x Kč/m2 neznamená, že automaticky je stanoveno pro každého vlastníka. Každý příspěvek (nebo změna příspěvku) který vzniká rozpočítáním celku majetkovým poměrem je vyjádřitelný tímto relativním ukazatelem. Používáme proto, že potom každý vlastník vlastní absolutní hodnotu snadno spočte dle plochy vlastní jednotky. Tak např. pro výpočet jednorázové platby za jednotku při opravy fasády jsme měli ukazatel 1800,17 Kč/m2 a pro výpočet měsíčního příspěvku na stejnou akci 9,30 Kč/m2 při placení formou splátkového režimu.
Nechci problém rozkošatit o diskuzi o správném pojmenování ukazatele placení nebo položky předpisu plateb. To jenom odvádění pozornosti na jiné téma. Dokonce ani netvrdím, že metoda zaevidování dluhu vlastníka při splátkovém placení obligačním závazkem je nesprávné, nakonec i já dlouho toto řešení propagoval, než jsem začal „snívat o problému“ tj. analyzovat detaily co to v praxi obnáší. Rada na toto řešení „vykydat účetnictví (zaevidovat obligační závazky)“ použita v jiném příspěvku na toto téma přináší „nakydání“ jen dalších problémů.
Především aby účtárna zaúčtovala pohledávku, statutář musí sepsat dokument (účetní doklad) z čeho pohledávka vůči osobě vlastníka (nikoliv v roli vlastníka) vzniká. Je navrženo, že okamžik sepsání takové dohody má být po předání a vyfakturování zakázky dodavatelem. Tato faktura ovšem nespecifikuje konečnou cenu zakázky, neboť veškeré náklady úvěru (při fixaci úroku na dílčí lhůtu splácení úvěru) nejsou známy. Nakonec i po dodání díla může nastat reklamace na dílo a z toho vyplývající dobropis nebo vrubopis dodávky. Takže vzniká problém dodatečné aktualizace velikosti pohledávky. Pokud dlužník bude platit na základě tohoto dokumentu, musí obsahovat i dispozice pro placení, případně pravidlo při porušení platební povinnosti. S ohledem na neznalost velikosti pohledávky přináší neznalost velikosti splátky. Respektive vzniká požadavek aktualizace původní smlouvy s dodatky, ale „cizí“ osobu k podpisu SVJ těžko k tomu donutí. Placením závazku dlužníkem vzniká další nestandardní (nepříspěvkový) finanční tok do SVJ. Vymahatelnost je třeba rovněž zajistit nějakým zajišťovacím instrumentem. To jsou jen namátkové problémy, které mi napadli při snění.
Veškeré tyto problémy vyřešíme, ošetříme-li placení akce opravy financovaný ve splátkovým režimu jako „vadu“ majetku pro prodej, interpretuji jako stav majetku, který je třeba vypořádat mezi prodávajícím a kupujícím. Stejně jako vadu vzniklá přičiněním prodávajícího, shnilé dřevěné okenní rámy (patří vlastníkovi) musí kupující (měl by) řešit s prodávajícím, tak “vadu“ existující příspěvek splátky (dluh) za již provedenou opravu a to způsobem, že kupující: 

1. jednotku za tuto vadu nekoupí
   
2. požaduje nejdřív odstranit vadu (vyměnit okna/doplatit dluh) a pak odkoupí 
   
3. odkoupí se stavem vady, ale získá v ceně finanční kompenzaci na následné odstranění vady (vymění okna/doplatí dluh/pokračuje ve splacení splátek) kupujícím. 
   

PS Mám pořád zablokovaný počítač!