O využívání úvěru jinak
Já jako laik nedokážu analyzovat zákony odborně (jako např. p. Lake),
nicméně jako každý jiný s jiným odborným zaměřením, i já dokážu
identifikovat nějaký princip a odhadnout záměry zákonodárce zakódované
v zákazech a příkazech zákona. Je něco špatně na následující
interpretaci? Začnu upřesněním celého postupu financování úvěrem.
- vlastníci schválili akci oprava domu a pověřili s realizací SVJ
- vlastníci schválili financování akce ve splátkovém režimu s využitím finančního nástroje úvěr, který sjedná SVJ s bankou
- vlastníci schválili uzavření úvěrové smlouvy SVJ s bankou na financování akce dle bodu 1.) a 2)
- vlastníci schválili, že náklady splátkového financování akce opravy domu (NIKOLIV ÚVĚRU!) budou hradit ze zdroje DZ
- vlastníci schválili, že pro zajištění financování akce opravy domu
(NIKOLIV ÚVĚRU!) příspěvek do zdroje DZ je navýšen částkou xxx Kč/m2
u jednotek využívajících splátkový režim (u jednotek
nevyužívajících splátkový režim bez navýšení – pokud nastane
i tato varianta).
Úvěr splácí SVJ, vlastník přispívá příspěvky na akce opravy, která je správou domu. Výše příspěvku je stanovena tak, aby příspěvky kryly náklady splátkového režimu financování celé akce.
Nový vlastník má povinnost pokračovat v přispívání do DZ
beze změny.
Zdůvodnění. Smyslem fungování SVJ je zajištění
kolektivní správy domu. Kolektivizmus (společné působení) jedince definuje
pouze v roli přispívatele do společného zdroje DZ, ale veškeré další
určení DZ např. tvorba a využití již podléhá kolektivnímu
rozhodování. Tento kolektivní princip dokladuje i ustanovení zákona, že
zůstatek DZ při změně vlastnického práva se nevypořádá a ani vlastník
nemůže svůj příspěvek neplatit a ani nelze vložené příspěvky
vyplatit, neztotožňuje-li se s výsledkem kolektivního rozhodování.
Z tohoto principu vyplývá, že ze zdroje je financována každá akce opravy
domu SVJ, která je schválena, a že do zdroje má povinnost přispívat
každý vlastník se statutem člena SVJ v okamžiku platnosti přispění.
A že na povinnost přispění nemá vliv, zda se na rozhodnutí stávajícího
využití nebo na tvorbě zdroje vlastník osobně zúčastnil či nikoliv.
Vlastník má možnost pouze napadnout neoprávněnost účelu tvorby nebo
využití zdroje, nesouvisí-li s posláním SVJ. Pro posouzení oprávněnosti
úvěru je rozhodující, zda na úvěr hledíme jako na finanční nástroj
(prostředek) umožňující realizovat přípustné finančně náročné akce
opravy domu, nebo jako na samostatnou dodávku (účel správy) pro „správu
domu“ – v tomto pojetí evidentně přímo jako „dodávka“ pro správu
domu nemá uplatnění, ale jako finanční nástroj využitelný je. Finanční
produkt „úvěr“ můžeme chápat jako subdodávku oprava střechy spolu se
subdodávkou opravy hromosvodu. Věcného hlediska není rozdílů v nákladech
pořízení a vedení běžného účtu nebo úvěrového účtu. A nakonec
zákon nespecifikuje, jakým finančním nástrojem může být zajištěno
vyrovnání výkonu správy, pouze specifikuje, že finanční zdroj má být
vytvořen předem z důvodu zajištění solventnosti. Požadavek pořízení
úvěru by byl např. protizákonný, pokud by byl určen na financování
dovolené pana předsedy na Kanárech.
Z uvedeného vyplývá, že nový vlastník by měl platit příspěvek DZ tak,
jak vyplývá z definice účasti jednotky na stanovení velikosti
příspěvku. Pokud se zvolí kombinovaná forma financování, pak to má dopad
na stanovení rozdílné výše příspěvku pro stejně velké jednotky
s platbou celého podílu předem a jednotky se splátkovým financováním
akce pomocí úvěru. Velikost příspěvku vyplývá z vlastnosti
jednotky (velikost plochy, případně zatížení splátkovým
financováním). Pravidlo přispívání je dáno obecně majetkovým
podílem, nicméně pro tento případ je pravidlo doplněno a shromážděním
schváleno o navýšení dle rozhodnutí vlastníka o využití splátkové
formy financování. Protože změna osoby vlastníka na velikost příspěvku
za jednotku nemá vliv, proto velikost příspěvku zůstává, ovšem můžou
nastat jiné změny, které na velikost příspěvku vliv mají. Např.
finanční vypořádání splátkového financování některé akce mezi
prodávajícím, kupujícím a SVJ. V tomto případě nejde o přechod nebo
převod závazku mezi kupujícím a prodávajícím, ale o zachování nebo
změnu stanovení výše příspěvku za jednotku vlastníka. Povinnost platit
příspěvek DZ vlastníkem nevyplývá z jeho účasti v procesu
schvalování nějaké akce financované DZ, ale z vlastnictví jednotky a
z toho vyplývajícího členství v SVJ a z toho vyplývajících
povinností, mimo jiné i platit řádně příspěvky DZ. Povinnost financovat
správu majetku má vlastník a ne osoba vlastníka. Povinnost přispívat na
správu končí ukončením vlastnictví. SVJ organizováním akce opravy
majetku nezvelebuje osobní majetek vlastníka, ale majetek společný a
způsobem kolektivním, a proto nelze z tohoto procesu odvodit vznik osobního
závazku. Z kolektivní akce opravy vzniká kolektivní pohledávka SVJ vůči
všem jednotkám (vlastníkům) a ta je vyúčtováním rozpočítána (dle
modifikovaného pravidla dle účasti ve splátkovém financování) na
jednotlivé jednotky, které jsou zúčtovány poskytnutými zálohami jednotek
vlastníků. Vlastník má povinnost pouze platit příspěvky za jednotku, ev.
nedoplatek z vyúčtování po ukončení akce. Nový vlastník má možnost (a
měl by povinně!) se seznámit s pravidlem stanovení výše příspěvku
jednotky, kterou si hodlá pořídit a třeba zjistí, že je zatížena
zvýšeným nákladem splátkového financování nějaké akce (mělo by být
uvedeno v potvrzení o bez-dlužnosti jednotky) a podle toho buď jednotku
nekoupí, nebo kompenzaci dojedná v kupní ceně jednotky. Zvelebení majetku
při prodeji vždy zaplatí kupující a oprávněně, neboť bude jeho
uživatelem. Buď zaplatí v kupní ceně, pokud zvelebení zaplaceno bylo,
nebo hradí v příspěvcích (aniž by „převzal nějaký závazek
placení“), pokud zaplaceno plně nebylo. Individualizace pohledávky za
zvelebení v případě úvěru je nesystémovým řešením a jde proti
kolektivnímu principu funkce SVJ.
Uvedena koncepce nijak není v rozporu s požadavkem, že jak důvody
přispění, tak čerpání DZ mají být konkrétní, předem stanovené jak
věcně, velikostně a časově a že hospodaření DZ za SVJ má být
vyúčtované. PS. Mám zablokovaný počítač pro spam (nic takového jsem
neposlal), takže nemůžu reagovat na případné diskuzní příspěvky
Precizně formulováno, vystihl jste podstatu a řídíte se zdravým rozumem v souladu se zákony.
když sloučí platby na budoucí opravy se splátkami oprav již provedených tak, že se všem zvýší platba za m2 plochy. Ovšem pokud se jediný vlastník rozhodne svůj podíl na provedené opravě zaplatit naráz pak ho v rámci zímněné solidárnosti budete kasírovat znovu? Dovolil bych si poukázat na náš příklad, kdy 60% vlastníků hradilo opravu hotově. Vést samostatnou evidenci splátek jsme považovali za samozřejmost a nikoho ani nenapadlo vznést tak absurdní návrh jaký tady čtu.
O sdílení požadavku placení (závazků) nikde nepíšu, naopak
zdůrazňuji, že z celého kolektivního působení SVJ je to jediný co má
individuální určení. Společné náklady se rozpočítají vždy na
jednotlivce dle přijatého pravidla. Proto narážka na kolchoznictví není na
místě. Kolektivní forma hospodaření je ekonomická kategorie bez
politického obsahu. Politicky rozměr získá při odpovědi otázky na co a
v jakém rozsahu tento princip aplikujeme (sdílíme jen opravu střechy nebo
i milence a milenky).
To že u příspěvku uvádíme ukazatel x Kč/m2 neznamená, že automaticky
je stanoveno pro každého vlastníka. Každý příspěvek (nebo změna
příspěvku) který vzniká rozpočítáním celku majetkovým poměrem je
vyjádřitelný tímto relativním ukazatelem. Používáme proto, že potom
každý vlastník vlastní absolutní hodnotu snadno spočte dle plochy vlastní
jednotky. Tak např. pro výpočet jednorázové platby za jednotku při opravy
fasády jsme měli ukazatel 1800,17 Kč/m2 a pro výpočet měsíčního
příspěvku na stejnou akci 9,30 Kč/m2 při placení formou splátkového
režimu.
Nechci problém rozkošatit o diskuzi o správném pojmenování ukazatele
placení nebo položky předpisu plateb. To jenom odvádění pozornosti na
jiné téma. Dokonce ani netvrdím, že metoda zaevidování dluhu vlastníka
při splátkovém placení obligačním závazkem je nesprávné, nakonec i já
dlouho toto řešení propagoval, než jsem začal „snívat o problému“
tj. analyzovat detaily co to v praxi obnáší. Rada na toto řešení
„vykydat účetnictví (zaevidovat obligační závazky)“ použita v jiném
příspěvku na toto téma přináší „nakydání“ jen dalších
problémů.
Především aby účtárna zaúčtovala pohledávku, statutář musí sepsat
dokument (účetní doklad) z čeho pohledávka vůči osobě vlastníka
(nikoliv v roli vlastníka) vzniká. Je navrženo, že okamžik sepsání
takové dohody má být po předání a vyfakturování zakázky dodavatelem.
Tato faktura ovšem nespecifikuje konečnou cenu zakázky, neboť veškeré
náklady úvěru (při fixaci úroku na dílčí lhůtu splácení úvěru)
nejsou známy. Nakonec i po dodání díla může nastat reklamace na dílo a
z toho vyplývající dobropis nebo vrubopis dodávky. Takže vzniká problém
dodatečné aktualizace velikosti pohledávky. Pokud dlužník bude platit na
základě tohoto dokumentu, musí obsahovat i dispozice pro placení,
případně pravidlo při porušení platební povinnosti. S ohledem na
neznalost velikosti pohledávky přináší neznalost velikosti splátky.
Respektive vzniká požadavek aktualizace původní smlouvy s dodatky, ale
„cizí“ osobu k podpisu SVJ těžko k tomu donutí. Placením závazku
dlužníkem vzniká další nestandardní (nepříspěvkový) finanční tok do
SVJ. Vymahatelnost je třeba rovněž zajistit nějakým zajišťovacím
instrumentem. To jsou jen namátkové problémy, které mi napadli při
snění.
Veškeré tyto problémy vyřešíme, ošetříme-li placení akce opravy
financovaný ve splátkovým režimu jako „vadu“ majetku pro prodej,
interpretuji jako stav majetku, který je třeba vypořádat mezi
prodávajícím a kupujícím. Stejně jako vadu vzniklá přičiněním
prodávajícího, shnilé dřevěné okenní rámy (patří vlastníkovi) musí
kupující (měl by) řešit s prodávajícím, tak “vadu“ existující
příspěvek splátky (dluh) za již provedenou opravu a to způsobem, že
kupující:
- jednotku za tuto vadu nekoupí
- požaduje nejdřív odstranit vadu (vyměnit okna/doplatit dluh) a pak
odkoupí
- odkoupí se stavem vady, ale získá v ceně finanční kompenzaci na
následné odstranění vady (vymění okna/doplatí dluh/pokračuje ve
splacení splátek) kupujícím.
PS Mám pořád zablokovaný počítač!
Poznamko, mýlíte se, nebo se zde snažíte o podvod.
První část Vašeho dlouhého textu je v pořádku: nelze směšovat pohledávku banky za SVJ (z důvodu poskytnutého úvěru) s pohledávkou SVJ za vlastníky jednotek (z důvodu že jim opravilo či zlepšilo jejich majetek).
Druhá část Vašeho textu je však nesmyslem.
Není pravda, že SVJ nezvelebuje majetek vlastníka. Samozřejmě, že zvelebuje. Opačné tvrzení není založeno na skutečnostech.
Neexistuje nic, co by se nazývalo „příspěvek DZ“. Je to fantazijní označení bez obsahu a smyslu.
Také jste se zmínil o „kolektivnímu principu funkce SVJ“. Nic takového nelze dovodit z žádného zákona, naopak: vlastník jednotky hradí pouze do výše jeho spoluvlastnického podílu a žádnou kolektivní odpovědnost za dluhy jiných tedy nenese.
Platba dlužníka (můžete ji označit „příspěvek“) je určena na již provedené opravy či zateplení. Dlužníkem je ten, komu byl jeho majetek opraven či zhodnocen. Skutečnost, že nehradí jednorázově, nýbrž ve splátkách, nemá na jeho postavení dlužníka žádný vliv. Dlužníkem je od počátku do uhrazení poslední splátky. Bez ohledu, zda mezitím jednotku prodá, smění, daruje či jinak zcizí. Bez ohledu na to, že jednotka mezitím možná zanikla (zemětřesením, výbuchem plynu, povodní, pádem meteoritu, byla sloučena s jinou jednotkou, zanikla při stavební úpravě).
Shrnuji: Stane-li se osoba dlužníkem, jde o čistě obligační (závazkový) vztah mezi dlužníkem a věřitelem. Od počátku je zde celý závazek.
Přijatý závazek nemá nožičky; nemůže přejít na jinou osobu, která nebyla účastníkem právního vztahu. Výjimky jsou tři:
- převzetí dluhu (soukromoprávní dohoda o změně v osobě dlužníka, potvrzená věřitelem)
- Přechod dluhu jištěného zástavním právem na nemovitosti (pokud původní dlužník, nový dlužník, ani věřitel takový přechod dluhu nevyloučili)
- přechod dluhu/závazku na jinou osobu ze zákona
Poznamko, vraťte se z říše fantazií zpět na pevnou zem, kde platí zákony a právo.
lake
Poslední komentáře