Pane Karle, já myslela, že zákony jsou tu od toho, aby se dodržovaly. Teď se dozvídám, že zákony se dodržují pouze v případě, že se nám to hodí. V případě SVJ opět dostává slabší strana na frak od té silnější. Sláva relativní neplatnosti.

Právnická osoba rozhodne o něčem, co zasahuje do mých vlastnických práv. Myslíte, že to právnická osoba může udělat bez mého výslovného souhlasu? Je to normální? I relativní neplatnost musí mít nějaké meze.

Nejsem právník, neumím se s vámi dohadovat o tom, zda jde o standardní či nestandardní přístup. Začínám ale chápat, proč i odborníci, kteří musí vědět, že pro stará SVJ není retroaktivita zavedená, tak tvrdošíjně a bez argumentů stojí na svém. Ono je to totiž jedno. Stačí schválit protiprávní stanovy. Využije se situace, kdy nikdo nic neví (nebo dělá že neví). Do tří let je hotovo. Těch pár žalob, to je prkotina.

Cesta zpět není. Ze sluhy SVJ se může stát SVJ pán. .

Je mi z toho úzko. Začínám si šetřit na právníky. Protože i když vyhraji svůj boj u soudu a stanovy budou zrušené, nevadí. Na příštím shromáždění mohou být znovu schváleny. Za posledních 5 let se nestalo, aby naše SVJ neschválilo nějakou protiprávní hloupost. Už to vidím. Co rok, to nový soud. Až do úplného vyčerpání.

Co takhle zavalit soudy žalobami. Třeba pak někomu dojde, že všechno má své meze.

Magda