Popisovat, jak funguje náš dům, by bylo na dlouho, a dost bych tím odbočila od tématu. Ale tak ve zkratce … Už nějakou dobu se tu do toho snažíme proniknout, pochopit kam odchází naše peníze, nějak navodit diskuzi a snažit se prosadit svoje potřeby. Výsledkem obvykle je hlasitý útok, že kdo si jako myslíme, že jsme, že budeme do něčeho kecat. Na první schůzi, které jsme se před lety účastnili, prosila úpěnlivě jedna maminka z vyššího patra, jestli by nemohl u vstupních dveří fungovat „bzučák“, že má malé dítě, které mívá vážné záchvaty a často musí volat záchranku a to, že není schopna dveře z vrchu odemknout, její dítě ohrožuje. Předsedkyně prohlásila, že rozhodně ne, že nás díky tomu někdo vykrade a že to nikdy nepovolí. Nebyla možnost o tom ani nijak hlasovat, prostě se řeklo, a diskuze skončila. Zmíněná maminka s manželem byt raději krátce na to prodali. A analogickým způsobem to tu funguje pořád. Každý na sobě může pracovat a svou práci zlepšovat, já nechci nikomu brát takovou možnost, ale chci být v domě, kde vlastním byt, partnerem, nikoliv jen další tichou platící veverkou.