Tak teď koukám do Prohlášení vlastníka a píše se zde: Vybavení jednotky: (přeskočím WC místu apod.) Jednotka je ohraničena vstupními dveřmi bytu, hlavními uzavíracími ventily přívodu vody, plynu a elektroměrem elektrické přípojky pro jednotku. K vlastnictví jednotky patří podlahová podlahová krytina,… a dále veškerá její vnitřní instalace ((potrubní rozvody vody a odvodu odpadních vod, plynu, elektroinstalace) kromě stoupacích vedení včetně uzavíracích ventilů.

Pak se píše v odstavci Pravidla pro správu společných částí domu toto: Vlastník jednotky nemá právo zasahovat do rozvodů vody, elektřiny, odpadů, odsávání a větrání procházejících bytem ze sousedních a do sousedních jednotek. V případě potřeby musí umožnit jejich údržbu, kontrolu a odečty měřidel.

Je z toho někomu jasné, komu tady patří vodoměr? Mně nebo společenství? Tady ještě přikládám odpověď metrologického ústavu:

Vážená paní,

pokud jsou měřidla druhu uvedeného v příloze vyhlášky č. 345/2002 Sb., v platném znění, používána s významem podle § 3 odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, v platném znění, jedná se o tzv. stanovená měřidla, která smí být s tímto významem používána pouze platně ověřená (v případě nových měřidel se může i jednat o platné posouzení shody, ale tím se nenechejte zmást). Vodoměry jsou měřidly uvedenými ve zmíněné vyhlášce a pokud jsou využívány pro rozúčtování nákladů za odebrané množství vody, je naplněn i význam dle zákona o metrologii (tzv. závazkové vztahy). Platnost ověření těchto měřidel je stanovena v již zmíněné vyhlášce a činí 5 let, které se počítají podle ustanovení § 7 odst. 1 vyhlášky č. 262/2000 Sb. v platném znění od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž bylo provedeno ověření (poslední dvojčíslí roku ověření je součástí úřední značky či součástí označení shody). Měřidlo lze ověřit a vyměnit v klidu během roku, protože vždy se ověření počítá od 1. ledna, takže datum ověření a montáže v rámci daného roku nemá na nic vliv. Pokud by stanovené měřidlo bylo používáno např. k rozúčtování nákladů za odebrané množství vody bez platného ověření, vystavuje se jeho uživatel nebezpečí pokuty podle § 23 odst. 1 písm. b), a to až do výše 1 milion Kč. Pokud sice stanovené měřidlo je instalováno, ale prokazatelně se s významem dle § 3 odst. 3 zákona o metrologii nepoužívá, nepodléhá podle § 11 odst. 1 zákona o metrologii povinnosti ověření. To se může stát v případě, že by instalované vodoměry nebyly k rozúčtování nákladů používány, neboť rozúčtování by bylo prováděno podle jiných pravidel. Je však třeba si uvědomit, že měření má významný motivační aspekt na úsporném chování při spotřebě vody (platí to ale i u tepla apod.). Žádný subjekt či orgán se nemůže právoplatně usnést, že pro něj obecně závazný právní předpis neplatí. Tedy i kdyby se orgán spravující byty usnesl, že bude používat k rozúčtování nákladů za odebrané množství vody vodoměry s propadlým ověřením, bude to usnesení nesprávné a právně neplatné. Navíc, pokud někdo (třeba Vy), výsledek rozúčtování zpochybní, bude při řešení sporu prohlášeno rozúčtování za neplatné.

Udělala jste „dobře“, že jste nenapsala, kde příslušná měřidla jsou instalována a používána, protože mou povinností by bylo poslat k Vám svoje spolupracovníky k provedení státního metrologického dozoru nad tím, zda plníte povinnosti uživatele měřidel podle § 18 písm. a) zákona o metrologii (povinnost používat stanovená měřidla platně ověřená, předkládat je k ověření a vést jejich seznam s datem posledního ověření), což by při zjištění nezákonného stavu skončilo právě návrhem na pokutu (k tíži Společenství vlastníků či jiného subjektu, který je na straně účtujícího při rozúčtování – upozorňuji, že uživatelem měřidla je ten, kdo jeho indikace s daným významem použije a není v tom žádná vazba na vlastníka měřidel).