Úprava § 3 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích byla nakonec zamítnuta dne 17.07.2013. Na­vrhované znění úpravy § 3 odst. 8 bylo toto (viz sněmovní tisk 930, bod 11):

Šlo o naprosto logickou změnu zákona: opravu svého majetku si přece musí hradit vlastník! Jak jinak? Nakonec ale poslanci couvli a tuto změnu z novely vyškrtli. Zůstává tedy zachováno sofistikované finanční tunelování nás, konečných spotřebitelů vody. Vysvětlím, jak tento dokonalý vysavač na peníze funguje:

• Provozovatel vodovodu je ze zákona povinen provádět opravy cizího majetku.
• Způsob a cenu oprav si stanoví sám, protože nemusí šetřit a nikdo toto nekontroluje.
• Vlastníkovi přípojky je úplně jedno, zda oprava není předražena, vždyť je to zadarmo.
• Výdaje nevymáhá provozovatel na vlastníkovi přípojky, ale započítá do svých provozních nákladů, tedy zvyšuje nám všem cenu vody.
• Ta ovšem zadarmo není: my všichni odběratelé to platíme i s tím předražením.

Ano, socialistické manýry zůstávají zachovány: vlastník se nemusí starat o svou vodovodní přípojku s péčí řádného hospodáře. Proč by to dělal? Vždyť mu to zaplatíte Vy i já: každý z nás mu přispěje, ve zvýšené ceně odebírané vody. Platíme tedy dál za cizí přípojky tolik, kolik si do účetnictví nakalkuluje soukromá firma podle své úvahy.

Levicově smýšlející poslanci si zatleskali, a udělali si čárku: opět zachránili pracující lid před odpovědností za vlastní majetek. Osvobodili skupinu občanů ze spárů volného trhu. Opět nám nadekretovali socialistickou péči o cizí trubky v zemi. Výborně, soudruzi! Tak je třeba potírat buržoasní soukromé vlastnictví. V kolektivisaci rour je budoucnost!

Možná příště poslanci odhlasují, že na bezplatné opravy automobilů Volkswagen všech Vašich sousedů budete přispívat i Vy, a to zvláštní přirážkou k ceně benzinu a nafty. Kdo ví, co nás čeká po volbách …

lake