Právo nahlížet do dokumentů
Typickým předmětem neshod a hádek ve společenství bývá podávání informací o činnosti a hospodaření SVJ – konkrétně nahlížení do dokumentů společenství. Co to znamená „nahlížet“? Smí či nesmí si vlastník pořizovat kopie a odnášet si je? Smí či nesmí s sebou mít při nahlížení jinou osobu (odborníka), která bude nahlížet s ním?
(1) Zákon č. 72/1994 o vlastnictví bytů
Ten o těchto otázkách zarytě mlčí. Inu – paskvil od našich
neschopných zákonodárců. Pro srovnání: Jak je právo na nahlížení
podrobně upraveno v kanadském Ontario Condominium Act 1998 (c. 19, s. 55),
jsem popsal v příspěvku Právo nahlížet v Kanadě.
(2) Stanovy SVJ
Vzorové stanovy v článku XIV přiznávají členovi pouze velmi omezené
právo nahlížet. Členové nemají např. právo nahlížet do účetnictví.
Přitom člen SVJ ručí za závazky společenství celým svým majetkem! Měl
by tedy mít tomu odpovídající právo provádět kontrolu. Stačí
poohlédnout se jinde – v Obchodním zákoníku je právo společníků na
informace zakotveno velmi jednoduše a efektivně takto:
| ObchZ § 122 (2) Společníci mají zejména právo požadovat od jednatelů informace o záležitostech společnosti a nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje nebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce.. |
(3) Zákon č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník
Ve všech případech lze uplatnit obecné právo na informace o důvodech
závazku/dluhu. Vlastník jednotky má tedy právo přesvědčit se
(nahlédnutím do dokumentů a účetních dokladů) o správnosti výše
vyúčtování jeho záloh na správu i jím složených záloh na služby.
Toto právo nelze omezit stanovami.
| ObčZ § 495 Platnosti závazku nebrání, není-li vyjádřen důvod, na základě kterého je dlužník povinen plnit. Věřitel je však povinen prokázat důvod závazku, (…).". |
(4) Co je nahlížení podle judikatury
Vzhledem k nepříliš rozsáhlé judikatuře týkající se SVJ nezbývá než
sáhnout po rozsudku Nejvyššího soudu 29 Cdo 703/2011, který řešil
nahlížení společníka s.r.o. do dokumentů společnosti. Bylo konstatováno,
že nutit člena k ručnímu opisování údajů je šikana.
K tomu soud poznamenal:
| „(…) dosavadní způsob, jakým se navrhovateli dostává informací z listin společnosti opisováním se jeví jako šikanózní, neodpovídající současné běžné praxi ani co do formy, ani co do rozsahu.“ |
Odvolací soud uzavřel, že běžnou praxí poskytování informací společníkovi je nejenom nahlížení do dokladů společnosti, ale i možnost pořídit si prostřednictvím nepoškozující reprodukční techniky kopie takových dokladů. Soudím, že tato definice pojmu „nahlížet“ se dá per analogiam použít i pro SVJ.
(5) Omezení práva nahlížet
Zajímavé je, že Nejvyšší soud v uvedeném rozsudku neshledal požadavky
společníka jako jednoznačně oprávněné, a to ze dvou důvodů:
- Člen se domáhal, aby vedení s.r.o. pro něj vytvořilo přehledy informací za období osmi let. NS takový požadavek nepodpořil, neboť by šlo o nepřípustnou zátěž – vytváření rozsáhlých dokumentů, které se běžně ve společnosti nesestavují.
- Člen se domáhal informací za velmi dlouhé období 2001–2008. NS konstatoval, že jde o období přesahující běžnou promlčecí lhůtu a že člen se měl domáhat informací průběžně na předchozích valných hromadách společnosti.
Z uvedeného plynou dvě poučení: žádejte raději nahlédnutí do originálů a pořizujte si z nich kopie, nárok na to máte. Nemusí však být úspěšný ten, kdo se bude domáhat informací za příliš dlouhé období zpětně, nebo bude požadovat speciální souhrnné údaje, které nejsou k dispozici. Kdo nedbá o svá práva – ten o ně přichází.
Další judikáty ohledně práva na informace a nahlížení do dokumentů
(rozsudky NS 22 Cdo 49/2004 a 22 Cdo 492/2005, nález II.ÚS 3137/09) jsou
zmíněny v příspěvku Právo nahlížet do dokumentů 11.
Viz též rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 2819/2008.
K právu pořizovat vlastní kopie viz http://www.portalsvj.cz/…do-dokumentu#….
lake
Poslední komentáře