Vážený pane, představte si, že já o vás netvrdím, že jste zlý a nebezpečný, já se domnívám, že tady roky lidi burcujete, aby bránili svá práva, což považuji za naprosto záslužnou činnost. S obrovskou částí vašich právních analýz a doporučení dokonce souhlasím. A roky tady odvádíte obrovské množství práce. Já jednoduše nejsem Váš nepřítel :)

Ale bohužel jste se rozhodnul, věřit výkladu nového občanského zákoníku, který je naprosto odlišný od literatury, od tvrzení soudců nejvyššího soudu atd.

Každý, kdo na základě Vaší právní argumentace zkusí u soudu něco prosadit, bude mít roky starostí, za obrovské množství peněz. I kdyby se mu to na konec povedlo. Čistě na základě toho, jak probíhá prosazení výkladu odlišného od většinového u soudu.

Bohužel, jste takovým don Quijote de la Mancha práva. Spoustu věcí vykládáte čistě gramaticky, spoustu věcí formalisticky, spoustu věcí v rozporu s běžně používanými (i soudy) výkladovými stanovisky a občas si myslím, že úplně nerozumíte terminologii. Například neustále máte pocit, že vzájemné vztahy mezi spoluvlastníky domu (tedy vlastníky jednotlivých) jednotek jsou nečím jiným, než právním poměrem. A všechny právní poměry se řídí NOZem od 1.1.2014.

Vám by jednoduše velmi velmi prospělo, kdybyste zkusil nějaký Váš výklad obhájit před soudem a zkusit na jeho základě něco vyhrát.

Já osobně, kdybych měl problém s tím, že mi řízení mých právních poměrů s ostatními spoluvlastníky dle NOZu sebralo část mých možností, neboť pokud nemám ve stanovách 75% (jak bylo v ZoVB) pro hlasování o opravách, tak mám teď jen většinu z přítomné většiny, tedy klidně jen 25%, tak přijít o tyto možnosti, tak bych se šel soudit jen v případš vlastnictví nemovitého portfolia takových nemovitostí v hodnotě desítek miliónů Kč. Neboť prosazení Vašeho právního výkladu NOZ při sporu o neplatnost usnesení by mě přislo, ať už v mém čase, nebo v zaplacených právních službách na částku přesahující milión Kč. Vy naproti tomu každého, kdo popisuje, jak se s danou situací popral nejvyšší soud, jak literatura a co tvrdí většina odborné veřejnosti, označujete za neználka. A občas jste schopen napsat, že s dobrým právníkem nebude problém vyhrát, dle vašich výkladů práva rozporných od toho v literatuře a toho používaného soudy. Bude problém, bude to trvat dlouho a bude to drahé.

Psal jste někdy například úspěšnou ústavní stížnost, tedy takovou, na základě které ústavní soud vynesl nález co Vám dal za pravdu?

Já totiž ano. Výsledkem bylo 25 stran textu ze 70% o právních systémech několika zemí a judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Zabralo nám to témeř 2 – 3 týdny práce ve dvou špičkově kvalifikovaných lidech, z většiny to obnášelo studium právních dokumentů v několika evropských jazycích. Tedy finančně to byla investice přesahující 200 tisíc Kč.

Vy tady ovšem každého nabádáte k podobnému postupu, místo, abyste seznal, že náhled na občanský zákoník je takový jaký je a pro 99.9% lidí, řešících problém v SVJ je tedy lepší, postupovat v rámci toho většinového výkladu. Je mi to líto, neboť kdybyste své síly zaměřil jiným směrem, mohl by přínos tohoto serveru pro lidi ze SVJ být nepoměřitelně větší. To se nestane, dokud budete tím don Quijotem práva.

Samozřejmě jde i judikát nejvyššího soudu označit za vadný. Ale jeho změna a prosazení jiného výkladu zákona trvá roky, zabere spoustu času, vyžaduje obrovské znalosti a nasazení a tedy ve výsledku stojí obrovské peníze. Opravdu myslíte, že rady v duchu této cesty jsou tady někomu užitečné?

K Vámi prezentovanému údajnému názorovému veletoči.

Uváděl jsem zde, co je právo, co povinnost a co poměr.

http://www.portalsvj.cz/…m-89–2012-sb#… (podotýkám, že link skočí na vršek diskuze, ovšem comment-110336 je až na druhé straně, což je vlastností, tohoto serveru, takže nelze dát link přímo na něj, i když se tento link tak tváří)

Uváděl jsem:

Jednoduše není možné vyvozovat z ustanovení týkající se jen a pouze práv a povinností důsledky pro právní poměry = vztahy.

Fyzická či právnická osoba je subjektem práva.

V souvislosti s tím, že je nositelem věcných práv k této jednotce mohou této osobě vznikat nějaké práva a povinnosti a také je v souvislosti s výkonem vlastnického práva účastníkem nějakých právních poměrů = vztahů.

Příkladem práva například může být právo obdržet podle příslušných předpisů vyúčtování služeb.

Příkladem povinnosti může být povinnost podílet se na nákladech správy domu a pozemku placením jejího v souladu s příslušnými právními normami stanoveného příspěvku.

No a právním poměrem = vztahem týkajícím se jejího věcného práva jsou veškeré vztahy této osoby s vlastníky ostatních bytových jednotek.

Takže veškeré právní poměry = vztahy týkající se výkonu vlastnického = věcného práva se dle Vámi citovaného ustanovení zákona č. 89/2012Sb. řídí od nabytí jeho účinnosti, tedy od 1.1.2014 tímto zákonem.

No a ohledně povinností a práv záleží na jejich vzniku, tedy pokud vznikla před 1.1.2014 řídí se ZoVB, pokud vznikla po 1.1.2014 řídí se Občanským zákoníkem 89/2012Sb.

Cokoliv co potřebujete řešit s ostatními ve Vašem SVJ je prostě právním poměrem týkajícím se spoluvlastnictví a tedy to musíte dělat podle NOZu (bez ohledu na datum vzniku poměru, tedy datum vzniku SVJ, datum vzniku vašeho členství v něm atd.). Oproti tomu, pokud se půjdete soudit o dluh vůči SVJ vzniklý před 1.1.2014, bude to povinnost a bude to soud podle ZoVB. Pokud se půjdete soudit o dluh vůči SVJ vzniklý po 1.1.2014, bude to povinnost a bude to soud podle NOZ. Pokud se půjdete soudit o přeplatek vyúčtování, který Vám vzniknul před 1.1.2014, bude to právo a soud podle ZoVB. Pokud se půjdete soudit o přeplatek vyúčtování, který Vám vzniknul po 1.1.2014, bude soud podle NOZ. A konkrétní práva a povinnosti vznikají usnesením SVJ, či jednáním SVJ (provedením vyúčtování), nikoliv, že by vznikly dle ZoVB, existovaly trvale a usnesení by je pouze jaksi taksi upřesňovalo. A tato práva a povinnosti jsou spojena s jednotkou a při přechodu jejího vlastnictví přecházejí také. Takto to vykládají komentáře k NOZu, takto to začíná postupně vykládat nejvyšší soud tak, jak k němu doputovávají produkty soudů nižších.

Tvrdit cokoliv jiného v rozporu s výkladovou literaturou je specialita, která má význam pro možná několik jedinců, viz výše… Všechny ostatní to bude zajímat až ve chvíli, kdy to někdo prostřednictvím nejvyššího soudu a ústavního soudu prosadí. Jakékoliv prohlášení kohokoliv a kdekoliv, že rozsudek nejvyššího soudu je vadný, je prostě jen plácnutí o ničem. Je to možná hezká teoretická úvaha, ale na nic. A bohužel poslední 3 roky trávíte prostě příliš mnoho času neustálým opakováním podobných plácnutí