Vyúčtování služeb - rozpočet tepla, pomoc
Dobrý den,
chtěl jsem vás poprosit jestli by někdo z vás neměl dostatek zkušeností a ochotu mi pomoci s rozúčtováním tepla pro jeden bytový dům s vlastní plynovou kotelnou. V současné době mám rozpracovaný excelovský soubor, který hodlám použít pro rozpočet nákladů. Nechci investovat do jakéhokoliv softwaru a nejsem si jistý správným postupem výpočtu. Dům má celkem 22 jednotek a spotřeba tepla je měřena kalorimetry. Ty registrují teplo pro podlahové topení a rovněž teplo spotřebované na ohřev TUV (bez rozlišení).
Předem děkuji.
S pozdravem, Tomáš Míček
No, řekl bych, že pokud se nějak dohodnete (ale všichni), pak si do dělejte, jak chcete.
Pane Míčku, pokud není možno rozlišit teplo k vytápění od tepla k ohřevu vody, pak nemůžete rozúčtovat ani dodávku tepla k vytápění, ani dodávku tepla k ohřevu vody.
Je pouze možno „prodávat samotné teplo“ samozřejmě na principu poměrového měření. Celkový náklad na výrobu tepla v domovní kotelně se rozúčtuje podle náměrů bytových kalorimetrů. Ve Vaší tabulce Excel bude pro každého vlastníka tento vzorec:
| platba vlastníka = (náměr vlastníka)/(součet náměrů)*(celkový náklad) |
V tomto případě neexistují žádné korekce polohy místností podle vyhlášky č. 372/2001 Sb., protože se podle vyhlášky nepostupuje. Každý si uhradí teplo které odebral do bytu, bez ohledu na to jaká část byla spotřebována na vytápění a jaká na ohřev vody.
U rohových bytů pod střechou v orientaci severovýchod může být potřeba tepla k vytápění generovat i trojnásobek provozních nákladů ve srovnání s byty uprostřed domu. Vlastníci krajních bytů tedy jsou silně znevýhodněni.
lake
Řekl bych, že 372/2001 Sb. o tomto případě hovoří v par. 6. :
(1) Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepelné energie nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody, připadne 60 % nákladů na tepelnou energii na vytápění a 40 % nákladů na tepelnou energii na ohřev užitkové vody. …
a dále dle par. 5 pro TUV – varianta bez vodoměrů neb nejsou
a par. 4 na vytápění – tedy rozdělit na základní a spotřební a dále
(3) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.
…
Je to sice ptákovina, ale podle vyhlášky. Ta neříká, co měří „měřič tepelné energie“.
Indikátorem (indikátorovou veličinou) se rozumí dvouhodnotová veličina, případně technické zařízení, které dvě hodnoty „indikuje“, produkuje. V případě „indikátoru“ vytápění by tyto dvě hodnoty mohly odpoívídat stavům „netopí“/„topí“, v případě jiných indikátorů „není“/„je“ pod napětím atp.
Jak z toho chcte něco rozumného pro konečné spotřebitele dopočítávat? Navíc s použitím „korekcí“ a „výpočtových metod“? Vypočtu takto cokoliv a na opatřím to razítkem. Zvlášt když nebudu muset způsob výpočtu zveřejňovat ani obahovat (s ohledem na mé know-how). Zn. levně.
Lukáš Dlouhý
V tomto případě sice „indikátor“ neindikuje jen on/off, ale vzhledem k jeho přesnosti a nesmyslnosti metody se to nemůže nazvat měřidlo. Krom toho měřidlo měří nějakou veličinu v nějakých jednotkách. Tohle je jen poměrový rozdělovač. Proto je taky nutné, aby v baráku byly všechny stejné.
A máte pravdu, že rozhodující jsou ty tajemné koeficienty.
A ty vyhláškou zmíněné korekce a výpočtové metody zohledňující rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou jsou nějakým obecně závazným předpisem definovány? Nebo je lze stanovit libovolně, dle nějaké vlastní úvahy?
Pokud je spotřeba tepla měřena kalorimetry, tedy každý byt má zřejmě svůj, není co řešit, ne ? = rozpočítat každému dle spotřeby tepla. (Nebo chcete nějak zohledňovat, že některý byt je pod střechou, jiný u vnější zdi ???)
Ano, měl jsem zájem zohlednit nevýhodnou polohu bytu (severní strana, pod střechou, krajní, přízemní) a zároveň zohlednit neefektivitu při častém nebo trvalém větrání apod. Podle mých současných přepočtů spotřebovaného tepla na plochu bytu jsou odchylky od průměru i několikanásobné. Resp. v některých bytech se netopí = nejsou obsazené, někde se topí rozumně, někde se přetápí. Konkrétně mi průměrná hodnota obsazených bytů vychází na 0,2GJ na rok a metr čtvereční, u přetápěného bytu až 0,86GJ/m2/rok, což je více než 4 násobek. Chtěl bych zohlednit a naúčtovat teplo i těm, kteří zde nebydlí = netopí a my na jejich účet musíme topit více abych vyrovnali úniky. Nicméně díky za postřehy.
Poslední komentáře