ůvěr a financování
Je možné použít úvěr pro SVJ na výměnu oken ve vlastních bytech?Většina vlastníku bytů měla stará dřevěná okna,tak si odsouhlasily výměnu oken z peněz z úvěru SVJ určeného původně na výměnu střechy,oken ve společných prostorách a zateplení budovy.Je možné o tom vůbec hlasovat? Odsouhlasily si tak,dle mého názoru půjčku pro sebe z úvěru SVJ.Budou okna splácet deset let a tím pádem je zateplení v nedohlednu.Neměl by si financovat svoje okna každý sám?Nemohli se peníze z ůvěru použít pro všechny stejně(zateplení,zvonky,atd.) Štefan
Dobrý den!
Okna jsou opravdu celá majetkem náležejícím k jednotce, pokud nemáte v prohlášení vlastníka uvedeno jinak. Tedy by se to na tom dalo postavit.
Pokud by to mohlo pomoci a lidi zfanatizovaní novými okny – u nás taky blbnou stále s okny, která ušetří tepla nejméně – nechte vypracovat energetický audit budovy. Není to příliš drahé, na jednotku je to snad 600,— Kč.
V tom budete mít uvedena nejen místa, která jsou největší bolestí – kudy ztrácíte nejvíce tepla – ale i doporučení, co je prioritou a jak pomalou návratnost mají okna proti třeba zdvojení pláště střechy nebo dokonce zateplení!
Navíc, máte v zápisu, na co jste si peníze odhlasovali půjčit? Tak byste to snad měli dodržet. Bylo by dost nefér, když by se najednou pár lidí zbláznilo a chtělo z půjčených peněz na opravu baráku najednou vyměnit okna. (= Žebrák fňuká, že potřebuje dvacku na polívku a když mu ji člověk dá, tak on jde a koupí si lahváče.)
A to ještě ani nepíšu o tom, že někteří vlastníci okna – aspoň to plyne z textu – už vyměněná mají. Jak k tomu přijdou oni? Těm je nějaká kompenzace na prd. Ti hlavně potřebují, aby se to teplo šetřilo dalšími způsoby!
Držím palce,abyste je přesvědčil, aby přestali blbnout a nešíleli z oken – je to jen módní záležitost. Kromě toho, dřevěná okna se dají z 95% velmi dobře opravit a upravit, že jsou těsná – no, někde u koeficientu 1,9! (Já jsem šel a v celém domě jsem postupně okna opravil a dal vlastníkům instrukce, jaxe o ně mají starat, aby jim vydržela tak zdravá jako po mojí opravě.)
Filip, Praha 42 – POSTOLOPRTY, 566a567@seznam.cz
Pane Štefane, financování výměny oken v bytových jedotkách (bytech) je možné formou úvěru i jeho splácení z finančních prostředků SVJ vybíraných na opravy. O výměně oken však musí rozhodnout více jak 75% všech vlastníků. Pokud Vy sám, nebo i někdo další máte okna již vyměněná, pak je třeba se dohodnout v SVJ o finanční kompenzaci pro vás, co jste si okna nechali vyměnit z vlastních prostředků dříve, z peněz SVJ.
Pokud nemáte okna vyměněna doporučoval bych Vám provést jejich výměnu společně s ostatními. Výměna prováděná samostatně je cenově nákladnější. Pokud nejsou vyměněna všechna okna v domě za nová u všech byt. jednotek, vznikají tím později další problémy, zejména ve spotřebě a rozdělování nákladů za teplo.
k.kolar.centrum.cz
Výměna oken je s největší pravděpodobností oprava, alespoň tak říká Pokyn MF D 300. ZoVB si vlastní pojem pro „opravu“ nestanovuje.
Že by opravu muselo schvalovat 75% všech je tzv. gramatický výklad zákona. V § 11/5 ZoVB je to skutečně napsáno.
Ale pokud by se zákon vykládal podle toho, co chtěli poslanci do zákona skutečně napsat, tak se musí vzít v úvahu i důvodová zpráva k novele č. 171/2005 Sb. a z ní je zřejmé, že poslanci chtěli zmírnit podmínky oproti stavu před novelou. Před novelou se o opravách v tomto ustanovení vůbec nehovořilo, takže se opravy schvalovali prostou většinou přítomných a po novele by se schvalovala oprava 75% všech? To je moc i na české poslance.
Další problém nastává s pojmem 75% všech. Dosud jsem žil v přesvědčení, že se jedná o 75% hlasů (JUDr. Pražák, 2. vydání, str. 77), ale např. ing. Koucký z ČSOB (ředitel pro úvěry družstev a SVJ na centrále) zastává názor, že se jedná o 75% vlastníků měřeno poměrem 1 vlastník=1 hlas. To by u nových SVJ prakticky znamenalo, že např. vlastník s plochou 0,5% má jeden hlas a SBD s plochou 24% má také jeden hlas. Osobně se domnívám, že takový výklad by měl být v rozporu s dobrými mravy podle § 3/1 ObčZ. Několik judikátů, které povyšují smysl zákona nad pouhou literu jsem už četl.
Hezký večer!
Pane Pepo, ten pokyn k ZDP najdete na stránkách www.mfcr.cz. Do hledáčku si zadejte normálně D-300. Publikován byl mimo jiné ve Finančním zpravodaji 11–12/2006.
Jde o pokyn, ve kterém se ministerští pracovníci snaží vysvětlit, jak to při psaní zákona o DP mysleli. K těm plastovým oknům se vyjadřují v části „K § 33“ zákona o daních z příjmů.
N. Klainová
Je to na str. 377 Finančního zpravodaje 11–12/2006. Konkrétně je tam zmiňována záměna dřevěných oken za okna plastová. Při dodržení rozměrů a počtu vrstev skel to není rekonstrukce, ale pouhá oprava (alespoň podle tohoto pokynu, který je něco jako vnitropodniková směrnice pro zaměstnance finančních úřadů).
http://www.mfcr.cz/…1_12_pdf.pdf
Problémem ale je, jak vysvětlit hlasovací kvórum 75% všech.
Pokud se přispívá podle m2, tak by se i podle m2 mělo rozhodovat jak s vybranými prostředky naložit.
A navíc, jak uvádí důvodová zpráva, nebylo cílem novely ztížit rozhodování o opravách, ale naopak systém zjednodušit. Bohužel výsledek při pouhém gramatickém výkladu zákona vede na opačnou stranu. Opravy by se rozhodovaly ne podle 50% z přítomných ale podle 75% všech hlav.
Hezký den!
Asi myslíte tohle, cituji:
„K § 33 zákona Za změnu technických parametrů podle zákona se nepovažuje jen samotná záměna použitého materiálu, a to i v případě výměny oken s dřevěným rámem za okna s rámem plastovým, pokud zůstanou zachovány původní rozměry oken a počet vrstev skel oken.“
Ovšem toto není závazný výklad zákona, a navíc to není výklad pojmů ZoVB.
Pepa z Depa
Pokyny MF nejsou obecně závazným právním předpisem, to jsem zde již kdysi psal. Ale již existuje judikatura, že jsou závazné pro pracovníky správce daně.
To, že Pokyn MF není výkladem ZoVB je zřejmé. Nicméně když nahlédnete do judikatury ÚS, NS, NSS tak tyto vrcholové justiční orgány používají pro své rozsudky i pouhou odbornou literaturu. A Pokyny jsou přece jenom odborným názorem MF ČR.
A kde vzít výklad ZoVB, když ho nikdo pořádně nevykládá?
Já se spokojím s málem. :-))
Hezký den!
To je poměrně zajímavá situace. Pokyny MF jsou závazné pro pracovníky daňové správy, ovšem nejsou závazné pro plátce daně.
Pepa z Depa
Děkuji. Je otázka, zda se definice pojmů pro účel zákona o daních z příjmu použije pro účely ZoVB.
Pepa z Depa
Pokud si nějaký zákon sám nedefinuje pojmy, použijí se pojmy z jiných předpisů případně z obecné češtiny.
Jak jinak by jste chtěl zákony vykládat?
Problém je, když je definic několik. Což v našem právním ne-systému je pravidlem. :-))
Hezký den!
Definice pojmů platí vždy pouze pro určitý účel, pouze pro určitý zákon, v určitém kontextu. Proto bývají definice v zákonech uvozeny slovy „pro účely tohoto zákona se následujícími pojmy rozumí …“ Z toho nelze žádným způsobem usuzovat, že by měly platit i pro jiné účely, pro jiný zákon.
(Příklad, nevím, zda nejlepší. ZoVB poměrně podivným způsobem definuje dům a budovu, tyhle definice se jistě pro jiné účely nepužijí.)
Pepa z Depa
Problém je, že každý mluvíme o něčem jiném.
Vy mluvíte o situaci, že v zákoně je pojem definovaný.
Ale já mluvil o případu, že v ZoVB není pojem (oprava) definovaný.
A tak musím setrvat na svém stanovisku, že pokud si nějaký zákon sám nedefinuje pojmy, použijí se pojmy z jiných předpisů případně z obecné češtiny.
Jak jinak by jste chtěl zákony vůbec aplikovat? Když není pojem oprava definovaný, tak je ustanovení ZoVB nulitní? Nebo, že oprava je vše od údržby, přes opravu až po rekonstrukci?
Hezký den!
Z výše probíhající diskuze o „pojmech či terminologii“ vyplývá, že je víc než nutné projevit další snahu z řad „účastníků okinfa“ tak, aby v novém ZoVB se podobné chyby již neopakovaly. Pokud v konkretním zákoně nejsou některé podstatné pojmy, s nimiž se v něm pracuje, definovány a není v něm odkaz na jiný(é) zákon či předpis v nichž lze výklad pojmu nalézt, tak jde o špatný zákon.
Takový základní pojem u ZoVB jako je „oprava“, měl v ZoVB být dávno napraven. Pak opravdu nezbývá něž použít potřebný pojem z jiného zákona či předpisu. Ale z kterého, když existují pro jeden pojem třeba dvě definice např. jedna podle MF a druhá podle MMR ? Pak je třeba hledat dál právní výklady až skončíme u odpovědi, že je nutné zjistit „co tím měl zákonodárce na mysli“ nebo skončit u soudu. To asi není to nejlepší řešení problému = „výkladu pojmů.“
Odpověď k příspěvku „úvěr a financování –2“. „Proti“ rozkladu §11,odst.5 ZoVB, uvedeném v příspěvku „úvěr a financování –2“, lze těžko co namítat. Uvedenou str.77 ze zmíněné knížky JUDr Pražáka by bývali měli nejen tvůrci ZoVB číst před zahájením každodenní práce na novém ZoVB ale i „poslanci“, hned po ranní modlitbě. Obávám se však, že pro tazatele jemuž jsem odpovídal, dle formulace dotazu, nemusí být výše uvedený „rozklad §11/5“ zcela srozumitelný.
Možná se shodneme na tom, že ZoVB jako základní předpis pro jednání a konání poměrně široké, převážně laické věřejnosti, „nešťastníků vlastníků“, by jí měl být dobře srozumitelný i bez výkladů k tomu, „co měli“ či „neměli“ zákonodárci svojí „lidovou tvořivostí“ na mysli. Pokud budou zákony psány i nadále takovouto formou, obávám se, že budou odrazovat malou srozumitelností laickou veřejnost i nadále, a „právní povědomí vlastníků ale i velké části národa“ se tím nezlepší. Lze jen doufat a modlit se, že to není dlouhodobý záměr.
Domnívám se proto, že bychom se měli spíše na tomto diskuzním foru znovu pokusit, ještě něco udělat pro odstranění vad a nedostatků nového návrhu ZoVB, aby podobných výkladů k tomu „co měli (asi) zákonodárci na mysli“ v něm bylo co nejméně.
Poslední komentáře