Rozúčtování tepla v SVJ

Pane Pluháčku,
v prvním příspěvku jste napsal: „Každý byt má kalorimetr, který měří spotřebu tepla společně pro vytápění i TUV (jeden údaj).“

Nyní ovšem píšete pravý opak: že kalorimetr neměří spotřebu tepla ani pro ohřev TUV, ani pro vytápění. Do bytů se dodává NEMĚŘENÉ teplo podle § 3 odst. 2 vyhlášky (na jiný účel – vlastní ohřev TUV). K tomu SVJ navíc zajišťuje centrálně službu „vytápění“ a při ní se opět NEMĚŘÍ dodané teplo, nýbrž rozúčtují se celkové náklady.

Váš nynější příspěvek popisuje tedy zcela jinou situaci než jste uvedl v úvodním dotazu. (Není nad to poskytovat od počátku správné informace.) Proto i má odpověď je tentokrát jiná:

(1) Postup beze změny instalace v domě:

• Jako první krok je nutno oddělit náklady na teplo k vytápění od nákladů na teplo dodané k jinému účelu (§ 3 odst. 2 vyhlášky). To určíte jedině odhadem, na základě odborného posouzení. Kalorimetry jsou vám k ničemu.
• Rozúčtování tepla podle § 3 odst. 2 (k ohřevu TUV) je možné pouze nepřesně na základě nepřímých ukazatelů (podle podlahových ploch bytů, nebo podle nahlášeného počtu osob v bytech). Kalorimetry jsou vám k ničemu.
• Zbytek představuje náklady na službu vytápění. Ani pro tuto část nelze při rozúčtování nijak použít kalorimetry, ani nemáte indikátory na radiátorech. Veškeré náklady na vytápění se tedy rozúčtují pouze podle započitatelných podlahových ploch.

(2) Postup se změnou instalace v domě:

• Kalorimetry zapojte na vstup a výstup ohřívače TUV. Tím získáte přesné množství tepla k ohřevu vody pro každý jednotlivý byt.
• Toto dodané teplo rozúčtujete přímo podle náměrů kalorimetrů.
• Náklady na vytápní získáte odečtením nákladů na TUV od náměru hlavního (fakturačního) kalorimetru.
• Rozúčtování nákladů na vytápění provedete podle vyhlášky tak, že je rozdělíte na část základní a spotřební. Spotřební složku rozúčtujete podle náměrů indikátorů na radiátorech s použitím korekcí a výpočtových metod podle § 4 odst. 3 vyhlášky. Nejsou-li indikátory, pak obě složky pouze podle započitatelných podlahových ploch bez korekcí.

lake

Trochu se bojím toho, že situace bude ještě trošku jiná, tedy že předávací jednotka řeší i vytápění konkrétního bytu (ležatý rozvod), ale podle popisu by se dalo říci, že to tak není. Ale on ten popis má své mouchy.

V bytech bývá předávací stanice, kalorimetr a vodoměr na studenou vodu. A každý byt si řeší ohřev TUV a vytápění. Nelze tedy pro byt zjistit ani dodávku tepla na vytápění, teplo na ohřev, spotřebu SV a TUV.

V Liberci vím o jednom objektu a v podstatě tu není šance bez překopání cokoli řešit. A to tu mají byty s klasickým provozem, několik ordinací a několik kadeřníků. Stanovit cokoli odborným odhadem je věštění z křišťálové koule.

Uznávám, že to je jen spekulace.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Možná se špatně vyjadřuji, ale platí první příspěvek.
Každý byt má kalorimetr (poměrový), který měří spotřebu tepla společně pro vytápění i TUV (jeden údaj). Fakturační měřidlo je na patě domu a GJ zde naměřené platí SVJ Teplárně
Díky soustavě ,,kotelna - předávací stanice v každém bytě" a jejich spolupráci, lze říci (po diskusi s firmou, která dům stavěla), že:
V domě existuje ústřední vytápění pomocí otopné soustavy (371/2001, par.2, pís.b)
a současně nelze použít definici poskytování TUV (pís.c) - protože ta není připravbena centrálně, ale až v př. stanici v každém bytě.

A teď se ptám,
1/zda tedy lze řešit požadavek jednoho z vlastníků na zavedení koeficientů polohy bytů podle Vyhl. 371/2001?
2/zda někdo víte o SVJ, kde řeší se stejným topným systémem podobný požadavek
3/zda u domu starého 6 let již není použita odlišná technologie (silnější izolace, ....)u bytů ,,chladnějších", tj. severních, rohových, nadsklepních, podkrovních apod. čili zda ty koeficienty již nejsou v postaveném domě :-)
díky L. Pluháček

Ad 2 – ano víme.

Vlastník platí studenou vodu dle náměru vodoměru (tedy včetně té vody, která je použita k přípravě TUV)

U tepla se používají koeficienty místností, a údaj kalorimetru je použit dle vyhlášky k rozúčtování nákladů na vytápění.

Jinými slovy se nerespektuje fakt, že náměr kalorimetru reflektuje i teplo spotřebované pro přípravu TUV.

Nicméně ptal jste se, jak to řeší, jiná věc je , že vyhlášce není vyhověno.

G.X.

Pane Pluháčku, ono nejde přece vůbec o to, zda kalorimetry měří. Rozhodující je pouze zda společenství měří teplo pomocí těchto kalorimetrů. To jsou dvě různé věci a v tom jsme si zřejmě nerozuměli.

Kalorimetry máte v každém bytě, ony samozřejmě něco měří (dokud se jim nevybije baterie), ale vaše společenství nic podle bytových kalorimetrů nedodává. Náměry existují, ale jsou pro vaše SVJ naprosto nepoužitelné.

To je důsledek Vašeho tvrzení, že v domě není dodáváno teplo jednotlivým konečným spotřebitelům podle zákona č. 458/2000 Sb., i když k takovému dodávání máte splněny předpoklady (oddělené měření tepla pro jednotlivé byty přes předávací kalorimetry). Tím, že jste se rozhodli kalorimetry ignorovat, Váš dům „spadl“ pod vyhlášku č. 372/2001 Sb.

• Zda lze řešit požadavek jednoho z vlastníků na koeficienty už víte, neboť podrobnou odpověď jste dostal v mém předchozím příspěvku. Za současného technického stavu domu se žádné koeficienty neuplatní (samozřejmě kromě přepočtů započitatelných podlahových ploch u základní složky). K uplatnění koeficientů u spotřební složky (pro výkon tělesa, pro upevnění indikátoru na tělese a pro polohu místnosti) by došlo jedině po instalaci indikátorů topných nákladů v každé místnosti každého bytu.
• K otázce „zda ty koeficienty již nejsou v postaveném domě“ lze říci, že bytový dům se staví z cihel, tvárnic nebo panelů. Nikoliv z koeficientů. V domě tedy žádné koeficienty nenajdete ani ve zdech, ani jinde.
• Způsob rozúčtování používaný ve vašem SVJ je s největší pravděpodobností vadný, ale neposkytl jste o něm žádné bližší informace. Opět připomínám, že jde o důsledek toho, že SVJ odmítlo dodávat a měřit teplo pro jednotlivé byty.

lake

Pane lake, pár reakcí
,,vaše společenství nic podle bytových kalorimetrů nedodává. Náměry existují, ale jsou pro vaše SVJ naprosto nepoužitelné"
Kalorimetry používáme v SVJ k rozúčtování nákladů tepla na jednotlivé byty, čili na jako fakturační, ale jako poměrová měřidla

,,samozřejmě kromě přepočtů započitatelných podlahových ploch u základní složky" - prosím o vysvětlení, o jaký přepočet se jedná

,,Způsob rozúčtování používaný ve vašem SVJ je s největší pravděpodobností vadný, ale neposkytl jste o něm žádné bližší informace"
jaké ještě jiné informace máte na mysli, již jsem zde vícekrát uvedl, že se jedná o pravidlo 40% podle m2/60% podle náměrů

,,jde o důsledek toho, že SVJ odmítlo dodávat a měřit teplo pro jednotlivé byty"
Nerozumím, o jakém odmítnutí mluvíte
SVJ je právnická osoba a naše SVJ má smlouvu na dodávky tepla s Teplárnou, které platí podle fakturačního měřidla na patě domu. Jednotlivé byty uvnitř se rozúčtují pomocí kalorimetrů = poměrových ocejchovaných měřidel. Co je na tom špatně? S kým by měl uzavřít smlouvu vlastník bytu, pokud by byl konečným spotřebitelem?

díky L. Pluháček

Náměry kalorimetrů nemůžete používat.
Vždyť z náměrů nelze zjistit co je teplo dodané do bytu k ohřevu vody, ani co je teplo dodané do bytu k jeho vytápění. Jakým způsobem tedy chcete poměrově používat náměr kalorimetru, jestliže neumíte definovat co naměřil?

Vadné rozúčtování:
Opakuji, že podle mého názoru je vaše použití náměrů bytových kalorimetrů nesprávné. Bylo by to správné, kdyby SVJ prostě dodávalo tepelnou energii konečným spotřebitelům a měřilo ji bytovými kalorimetry. To by bylo jednoduché a právně nenapadnutelné řešení - ale sám jste napsal, že teplo k vytápění SVJ nedodává ani neměří a teplo k ohřevu vody sice dodáváte, ale neumíte měřit. Dokonalý kočkopes.

Neurčitý způsob rozúčtování:
Postup jste ani napotřetí neobjasnil. Rozúčtování na byty je něco jiného než pouhé rozdělení čehosi neznámého na základní a spotřební složku. Co vlastně dělíte na základní a spotřební složku jste také neobjasnil. Jak oddělujete tepelnou energii použitou na ohřev vody v bytech jste neobjasnil. Co jste napsal je jedna věta vytržená z kontextu. Není to ani náznak postupu rozúčtování, podle kterého by bylo možno postupovat či kontrolovat jeho správnost. Zdá se tedy, že ve vašem SVJ vůbec nemáte postup stanoven. Každá reklamace bude tedy úspěšná.

Koeficienty pro započitatelné podlahové plochy:
Přečtěte si laskavě znění vyhlášky č. 372/2001 Sb. včetně přílohy A. Vyhlášku si budete muset stejně prostudovat. Tvrdíte, že podle ní v SVJ rozúčtujete, takže byste měl její znění bezpečně znát.

S kým by měl uzavřít smlouvu vlastník bytu:
Samozřejmě se svým dodavatelem tepelné energie, kterým nejspíše je SVJ - právnická osoba. Toto se týká pouze tepelné energie použité "pro jiný účel" podle § 3 odst. 2 této vyhlášky. V předchozích příspěvcích jste vyloučil, že by SVJ bylo také dodavatelem tepelné energie k vytápění podle § 2 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Podle Vašeho popisu společenství namísto toho poskytuje službu "vytápění" podle vyhlášky č. 372/2001 Sb..

lake

Děkuji.
1/není, máme jako SVJ smouvu s Teplárnami (dokonce mají v domě vlastní kotel)
2/pravidla rozúčtování jsou 40% základní složka dle m2 podlah. plochy a 60 % spotřební složka dle náměru kalorimetru
Smluvním odběratelem tepla je SVJ.

L. Pluháček

Pane Pluháčku,

topná soustava ve vašem domě se skládá z 30 samostatných odběrních míst a každé z nich je připojeno přes vlastní fakturační měřidlo (kalorimetr). Pak ovšem nerozumím tomu, proč nejsou uzavřeny smlouvy mezi dodavatelem tepla (SVJ) a jednotlivými odběrateli (vlastníci jednotek). Soudím, že pokud některý z odběratelů požádá o uzavření takové smlouvy, bude povinností dodavatele (SVJ) mu vyhovět a uzavřít následně smlouvy o odběru i s ostatními odběrateli v budově. Viz § 2 odst. 2 písm. (c) zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon).

Topná soustava v domě nesplňuje definici vytápění podle § 2 písm. (b) vyhlášky č. 372/2001 Sb., proto se tato vyhláška na dům nevztahuje. Nelze donutit vlastníky jednotek k rozúčtování nákladů podle této vyhlášky. Ani to není prakticky proveditelné, protože každé odběrní místo má vlastní výměník a svou vlastní přípravu teplé vody. Nelze tedy pro jednotlivá odběrní místa rozlišit teplo dodané k ohřevu vody a teplo k vytápění.

• Abych to shrnul:
Situace ve vašem domě je dokonalý kočkopes, neboť existují samostatná odběrní místa s vlastním měřením tepla, což předpokládá, že budou uzavřeny smlouvy o dodávce tepla s odběrateli. Namísto toho ale rozúčtujete náklady nějakým náhradním způsobem, který jste zatím nepopsal. Nejde zřejmě o postup obdobný postupu podle vyhlášky, neboť rozúčtování podle ní zohledňuje i rozdíly dané polohou jednotlivých bytů v budově.

lake

Par. 2b vyhlasky je splnen, pokud nikdo z konecnych spotrebitelu nema smlouvu s dodavatelem. Rozuctovani dle vyhlasky se tak na dum vztahuje. Jestli je pro konecneho odberatele vhodne ci vubec mozne uzavrit primou smlouvu je jina vec. Pokud by kotelna byla ve vlastnictvi SVJ a teplo dodava SVJ, bylo by to jeste zajimavejsi, SVJ jako prodejce tepla. Jinak ale souhlasim, ze s kalorimetry a spolecnou spotrebou vytapeni/TUV vyhlaska vubec nepocita. Pasovani na vyhlasku je problematicke ale ne nemozne. ivo6

Pan ivo6 tvrdí, že ustanovení § 2b vyhlášky č. 372/2001 Sb. je splněno, pokud nikdo z konečných spotřebitelů nemá smlouvu s dodavatelem. Z toho vyvozuje, že se údajně povinně použije rozúčtování podle vyhlášky. Toto tvrzení není pravdivé a je způsobilé uvést tazatele v omyl.

Podmínky podle § 2 písm. (b) vyhlášky nejsou v tomto případě splněny.

• V domě neexistuje „ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující zúčtovací jednotku, kterou prochází“. Jednotlivými byty žádné ústřední vytápění neprochází. Každý byt má vlastní etážový okruh, nezávislý na ostatních bytech.
• Jde (podle tazatelova popisu) o „vytápění prostřednictvím uzavřených okruhů, do nichž dodává a měří tepelnou energii na základě smlouvy dodavatel přímo konečným spotřebitelům“. Na tento případ se vyhláška nevztahuje, což je v ní výslovně uvedeno.

Podmínka existence smlouvy (na čemž ivo6 staví svou úvahu) je pro věc nevýznamná. Smlouva zde je, nejspíše uzavřená konkludentně, nebo je ve stanovách SVJ. Vždyť tímto způsobem se v domě tazatele postupuje již 5 let.

• Vyhláška nestanoví podmínku, že by smlouva o dodávce tepelné energie měla mít písemnou podobu.
• Zákon č. 458/2000 jako předpis nadřízený vyhlášce nejen nestanoví podmínku, že by smlouva měla mít písemnou podobu, ale dokonce nepožaduje smlouvu vůbec. Viz § 2 odst. 2 písm. © zákona.

Navíc k použití vyhlášky nejsou splněny ani další podmínky podle § 2 písm. (a) vyhlášky.

• V bytech neexistuje „jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení“. Každý byt má vlastní odběrné tepelné zařízení, obsahující jak výměník pro ohřev vody pro tuto jednotku, tak oběhové čerpadlo etážového topení pouze pro tuto jednotku. Společenství nemá nad tímto cizím zařízením žádnou kontrolu a nemůže nijak ovlivnit jeho činnost a funkci.
• Podmínka „společné měření nebo stanovení množství tepelné energie“ není splněna. Každá z 30 zúčtovacích jednotek má své vlastní oddělené měření dodávaného tepla pomocí kalorimetru na vstupu.

Problém je, že tazatel neupřesnil jaký je obsah smlouvy (pravidel) podle níž se nyní postupuje. Není ovšem správné jej uvádět v omyl nepravdivými tvrzeními ohledně údajně povinné aplikace vyhlášky.

lake

Pane lake, etážové vytápění je trošičku rozdíl jak vytápění několika bytů jedním zdrojem tepla. Jsem též přikloněn pro rozúčtování dle 372/2001

Jen poznámka:

Vyhláška s tím počítá – viz. její § 6 odst 1.

Pokud správce tvrdí, že vyhlášku nelze použít, měl by zdůvodnit, proč.

Použití kalorimetrů pro rozúčtování pro TUV i vytápění společně je běžné a není překážkou použití vyhlášky (která je beztak závazná).

Zdá se tedy, že správce sice vyúčtovává náklady na spotřební a základní složku (to je správně), ale do stanovení a použití koeficientů se mu nechce. Ostatně jejich stanovení je pracné.

G.X.

Pan G.X. tvrdí, že v domě tazatele lze určit náklady na ohřev vody podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 372/2001 Sb.. Toto tvrzení není pravdivé a je způsobilé uvést tazatele v omyl.

Vyhláška č. 372/2001 Sb. definuje v § 2 pojem „poskytování teplé užitkové vody“ pro účely vyhlášky takto:
„… poskytováním teplé užitkové vody [je] dodávka centrálně připravované teplé užitkové vody konečným spotřebitelům“

Od tazatele však víme, že v domě není centrální příprava teplé užitkové vody a takovou vodu konečným spotřebitelům nikdo nedodává. Naopak platí, že každý vlastník si připravuje TUV individuálně ve svém bytovém výměníku.

Ustanovení § 6 vyhlášky nelze použít pro rozúčtování neexistujících nákladů na přípravu neexistující teplé vody v domě.

lake

Ja tedy nevim, ale upresneni tazatele „1/není, máme jako SVJ smouvu s Teplárnami (dokonce mají v domě vlastní kotel)“ jsem pochopil zcela jednoznacne, ze v dome je pouze jeden konkretni kotel/vymenik, ktery provozuje teplarna, jez nasledne uctuje sve sluzby SVJ. Takze nevidim jediny duvod proc by to nemelo byt podle 372. O tom ze ma kazdy vlastnik svuj ohrivac nebo kotel tu nikde od pudovniho tazatele nepadlo ani slovo.

Dům splňuje požadavky na to být zúčtovací jednotkou co se týká vytápění- zjednodušeně řečeno má ústřední vytápění a vyhláška 372 by se na něj měla vztahovat.

Pan Lake má pravdu v tom , není-li připravována teplá užitková voda centrálně, což je tento případ (bytové výměníky tepla voda-voda), nelze vyhlášku na rozúčtování nákladů na TUV použít.

A problém je v tom, že i na samotné vytápění bez nějaké další „kreativity“ je problematické vyhlášku použít , když měřiče reflektují spotřebu tepla na vytápění + spotřebu tepla na TUV dohromady. Vyhláška s takovou eventualitou prostě nepočítá.

Obávám se tedy, že použití koeficientů je stejně špatně jako jejich nepoužití.

G.X.

Pane PetrSn,
věta kterou jste "pochopil zcela jednoznačně" je pro věc bezvýznamná. Je úplně jedno, zda SVJ dodává teplo z vlastní kotelny, nebo je odebírá od dodavatele. O vztahu mezi teplárnou a SVJ se zde přece vůbec nebavíme. To je dvoustranná smlouva a ta nemá s vyhláškou č. 372 naprosto nic společného. To je běžný smluvní vztah mezi dodavatelem a odběratelem tepelné energie.

Mýlíte se rovněž, když tvrdíte, že teplárna účtuje SVJ nějaké služby. Teplárna nedodává SVJ žádné služby. Prodává tepelnou energii.

Proč do toho vlastně pletete vyhlášku č. 372/2001 Sb.???

lake

Děkuji všem za názory k prvotnímu dotazu .
Ještě jsem ověřil pár věcí:
v každém bytě máme předávací jednotku Gemina Termix VMTD-F,(což je danajský dar, neboť způsobuje v každém bytě obrovské ztráty tepla a ,,vytápění" šachet), mluvil jsem s lidmi, kteří nám zde topný systém instalovali a ti potvrdili toto:
do domu vstupuje plynová přípojka, plynová kotelna v domě ve vlastnictví tepláren vyrábí teplou vodu 70-80 st., která ohřívá radiátory v bytech centrálně pro celý dům (dá se tedy použít par.2,b/Vyhl.371/2001), nicméně teplou vodu skutečně vyrábí každá předávací jednotka pro každý byt samostatně, čili zde par.2,písm. c/Vyhl.371/2001 nelze použít.

Naše SVJ platí Teplárnám dodané GJ podle měřidla na patě domu a dál je už nic nezajímá. Zbytek za patou je na nás.

Principielně nejsme jako Výbor proti tomu, aby se nějakým způsobem zohlednila poloha bytu, jen chceme předložit Shromáždění nějaké srozumitelné vysvětlení, proč to (ne)chtít udělat, opřené o normu.
V tomto případě to, podle mého názoru, 371/2001 přesně nesplňuje.

L. Pluháček