Měřiče tepla
Dobrý den.Prosím může mi někdo sdělit ,v jakých jednotkách jsou uvedené hodnoty na měřičích tepla v bytě?Jde o dálkové vytápění v obecním bytě.Předem moc děkuji za odpověď.Jarča
Pokud máte skutečně měřiče, jednotka je na nich uvedena.
Pokud máte obvyklé indikátory, potom vzhledem k tomu, že se dílky náměru přenásobí zcela libovolně zvoleným koeficientem a dosadí do zcela libovolného algoritmu, je Vaše otázka sice naprosto namístě, nicméně zcela nepodstatná.
Jediné, co můžete kontrolovat, je, zda jsou náklady každé jednotky v mezích určených právním předpisem, který garantuje, že žádný byt nebude platit výrazně více než jiný byt vztaženo na jednotku plochy. Je tak zajištěno solidární rozúčtování nákladů na teplo. To je vše.
Pane Franz uvádíte,
že „že žádný byt nebude platit výrazně více než jiný byt vztaženo na jednotku plochy. Je tak zajištěno solidární rozúčtování nákladů na teplo.“
Není to pravda, přípustné limity proti průměru na 1 m2 80% a 200% podle vyhlášky č. 269/2015 znamenají, že „plýtvač“ může zaplatit až 2,5násobek platby "šetřílka (200/80 se rovná 250%)
Předpokládejme, že průměrný byt v zatepleném domě je vytápěn na 20 stupňů s tím, že malinká koupelna má mít 24 stupňů, obývák něco nad 21 stupňů, kuchyně stačí i pod 20 stupňů, u ložnice na zdravé spaní se doporučuje cca 17 stupňů. Předpokládejme, že topíte hlavně v obýváku a o hodně méně v kuchyni. Dětský pokoj nebývá velký a potřebuje cca 20 stupňů ve dne i v noci. A jak to vypadá u šetřílků? I když mohou mít nastaveny termostatické ventily na 20 stupňů, tak jelikož dostávají teplo ze stoupaček a ze sousedních bytů, tak mají na indikátorech nulové náměry. Aby šetřílkům začaly radiátory topit, pak je nutné snížit teplotu topné vody tak, aby těm zimomřivým umožnila vyhřát obývák na 24 stupňů, ale více už ne, jinak nejde o vyváženou otopnou soustavu. Najednou začnou topit radiátory i šetřílkům a je po problémech. Když někdo dlouze větrá, podchladí si stěny a pak v úsporném režimu mu dlouho trvá, než se mu opět nahřejí, tak se naučí i větrat. Najednou by bylo v domě i po šetřílcích, pokud by spodní limit zůstal na –40% průměru. –20% průměru je u vyvážené otopné soustavy podle mých dosavadních zkušeností málo. Jak a čím zdůvodníte spotřebu nad 200% průměru, kterou podle algoritmu rozúčtování platí „šetřílci“? Proč u vyvážené otopné soustavy nemůže být dolní limit –40 stupňů jak byl? Testovalo svá pravidla MMR v nějakých domech s vyváženou otopnou soustavou? Já tvrdím, že ne, a podle toho ta pravidla vypadají. Nastavit algoritmy rozúčtování tak, že neexistuje žádné neefektivně odvětrané teplo v domě, je troufalost, když hodně paneláků má kuchyně s plynovými sporáky, takže kuchyně musí mít řízené větrání, aby se obyvatelé bytu nepřiotrávili zplodinami hoření. Pokud někdo má odstraněné či pootevřené dveře z kuchyně do obýváku, je schopen odvětrat obrovské množství tepla, ale to algoritmy rozúčtování nepřipouštějí a nerespektují fyzikální principy šíření tepla. Já si nedovedu představit dům s vyváženou otopnou soustavou, kde by někdo mohl dosáhnout spotřeby tepla nad 200% průměru. MMR svými algoritmy rozúčtování tvrdí že ano, a že navíc tento luxus těm zimomřivým mají hradit byty s podprůměrnou spotřebou tepla. No nic, snad se ozvou šetřílci a budou trvat na tom, aby domy měly vyváženou otopnou soustavu a začnou usilovat i o vrácení spodního limitu od průměru na rozumnou hranici, která byla opuštěna.
Jak lze fyzikálně zdůvodnit oprávněnost předpokladu, že poměr tepelných ztrát stejných bytů může být čtyřnásobek? Jak lze dostat z radiátoru ve vyregulované soustavě čtyřnásobný výkon?
Pane RadkuV,
toky a odpory se do dostatečné hloubky pro porozumění tomu, na co se ptáte, probírají na základní škole. Vámi uváděný poměr může být i výrazně vyšší než čtyřnásobek. Právě proto moudrý zákonodárce stanovil horní limit úhrady.
Dobře tedy. Mějme jednodeskový radiátor Radik 600×2000, ekvitermně regulovanou otopnou soustavu 65/45 °C (min. –12 °C). Pro venkovní teplotu 0 °C bude teplota topné vody 50 °C (předpokládaná teplota vratné vody 38 °C).
Při teplotě v místnosti 20 °C bude výkon radiátoru 456 W.
Předpokládejme, že druhý obyvatel nedovoleným zásahem do ventilu radiátoru (možná bude nutné nasadit i čerpadlo) dosáhne teploty vratné vody 49 °C.
Pak, je-li zimomřivec a má teplotu místnosti 24 °C, bude výkon jeho radiátoru 507 W.
Dosáhne-li větráním teploty v místnosti 20 °C, stoupne výkon radiátoru na 613 W.
Otevře-li okno dokořán a dosáhne teploty 15 °C, stoupne výkon na 750 W.
Pane RadkuV,
jde Vám o poměr Fmax/Fmin tepelných výdejů (toků) dvou radiátorů. Pokud Fmin půjde k nule (v našem případě přiškrcením ventilu), poměr Fmax/Fmin půjde k nekonečnu. (Na hodnotě Fmax přitom nezáleží, stačí, když Fmax bude kladná, ten s hodnotou Fmax může mít v bytě klidně zimu, přesto to na shora uvedené úvaze nic nemění.)
Už se zde řešilo.
Ano, lze snížit výkon radiátoru pod projektové minimum. Lze radiátory úplně vypnout a topit stoupačkami a prostupem tepla od sousedů. Znamená to ale, že jako zákonný připouštíme stav, kdy ten, kdo topí řádně dle projektu, platí čtyřikrát víc, než ten, který ho „okrádá“.
Znamená to, že tento systém se blíží tomu, že kdo si v hospodě dá nejvíc knedlíků, zaplatí za celou hospodu.
Pane RadkuV,
tázal jste se „Jak lze dostat z radiátoru ve vyregulované soustavě čtyřnásobný výkon“ v porovnání s jiným radiátorem? Na to jsem Vám odpověděl, snad srozumitelně. O placení jsem nic nepsal, to je omezeno právním předpisem.
Takže – shodneme se, že výrazného rozdílu nelze dosáhnout tím, že někdo topí víc, ale tím, že někdo netopí – čili parazituje.
A toho, kdo parazity živí potrestáme.
„výrazného rozdílu nelze dosáhnout tím, že někdo topí víc, ale tím, že někdo netopí“
Ano. Záleží na tom, co znamená „topí více“. Pokud máte na mysli „má vyšší teplotu v bytě“, tak výrazně vyšší teploty dosáhnout nelze. Pokud ovšem budete byt ochlazovat větráním oknem nad otopným tělesem, tepelný tok z otopného tělesa vzroste na mnohonásobek. Můžete si sám vyzkoušet, stačí sledovat načítání dílků při větrání oknem nad otopným tělesem a při zavřeném okně.
Řešíme v domě právě takovou situaci. Uvítám, pokud byste měl nějaké řešení, jak přimět netopiče topit.
Pokud je průtok topné vody na takové úrovni, jako v mnou uváděném případě – tedy na maximu, bez vlivu ventilu, pak otevřením okna a chlazením ventilátorem dosáhnete pouze nižšího odečtu. Indikátor na topení integruje teplotu jednoho bodu radiátoru a ta chlazením může jen klesnout.
A otevřením okna (celého křídla) výkon radiátoru nijak závratně nestoupne – zkuste si to opravdu změřit. Ona mimochodem nijak výrazně neklesne ani teplota v místnosti (pokud venku není vichřice).
Problém „netopičů“ představuje základní problém poměrového měření. Neplatiči jsou evokováni systémem poměrového měření a rozúčtování, neboť uzavřené otopné těleso vykáže nulovou hodnotu spotřeby tepla a teplo je získáváno bezplatně z tepelných rozvodů a sousedních bytů. Existují však systémy, které bezplatné získávání tepla vylučují.Vyhl.č.237/2014 Sb.
Napsal jste: „…teplo je získáváno bezplatně z tepelných rozvodů a sousedních bytů“
Bezplatně získáváno není, uživatel s nulovými náměry zaplatí podle vyhlášky č. 269/2015 80% průměrné spotřeby domu na 1 m2 započitatelné podlahové plochy.
Má již někdo nějaké informace jak se bude výpočet dle nové vyhlášky provádět? Těch 80% průměrné spotřeby na m2 započitatelné plochy bude počítat i s koeficienty poloh bytů? Např. skutečný námět je 1000 dílků, koeficient polohy jedné z místností (např. severní strana pod střechou, rohová) je 0,70,, námět po přepočtu je 700 dílků. Projeví se tato přepočtená hodnota ve výsledků přepočtu na 1 m2 započitatelné plochy.
Limity –20% a +100% průměru v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit žádný příjemce služby vytápění (s výjimkou sankčního vyúčtování při odmítnutí instalace či odečtu náměrů). Tzn., že celkové náklady na vytápění za dům podělíte započitatelnou podlahovou plochou všech jednotek, tak dostanete průměrné náklady na vytápění na 1 m2. Z tohoho průměru na 1 m2 pak spočítáte 80%, tj. dolní limit a 200%, tj. horní limit. Náklady na vytápění nesmí u žádného příjemce služeb překročit uvedené limity.
Z toho vyplývá, že překročíli kdokoli uvedené limity, budou mu vyúčtovány přesně dané limity, bez ohledu na naměřené dílky a polohové koeficienty. Všem se zjištěnými podlimitními hodnotami nákladů na vytápění bude vyúčtována stejná částka 80% průměru a všem se zjištěnými nadlimitnímy hodnotami nákladů na vytápění bude vyúčtována stejná částka 200% průměru.
Pro správné pochopení smyslu mého příspěvku upravuji text na:"…teplo je získáváno neměřitelně z tepelných rozvodů a sousedních bytů. Existují však systémy, které neměřitelné získávání tepla vylučují.
O solidaritu by šlo, kdybych přispíval na teplo potřebnému člověku. Algoritmy rozúčtování nepřipouštějí myšlenku, že by teplem mohl někdo v domě plýtvat! Nejde o solidaritu, ale o rovnostářství. Rovnostářství v této zemi bylo po 40 let a daří se tomu přežívat i nadále. Abychom se všichni měli o něco lépe, musel se každý z nás dole mít o něco hůře.
Jednotky si můžete zvolit jaké chcete, jednotky jsou libovolné. Navrhněte je, můžete je nechat odhlasovat na schůzi a je vymalováno. Může to být třeba 20 ovcí, nebo 50 beranů, nebo 3 členové výboru, jeden správce nebo cokoliv jiného.
Zas tak úplnou libovůli ve volbě jednotek nemáte. Zvolíte-li si jako jednotky ovce, berany, členy výboru a správce, jak zde bylo korektně navrženo, je také třeba, aby všechny jednotky měly stejný fyzikální rozměr a rovněž abyste si zvolili převodní koeficienty mezi těmito jednotkami.
Jinak řečeno, libovůli můžete uplatnit pouze, zvolíte-li si jednotku jedinou. Další už na té první zvolené nutně závisí.
Zde vám to „vysvětlí“ http://www.novinky.cz/denni-tisk… jak topit a proč změna vyhlášky. Zkuste topit léta na stejnou teplotu a srovnejte. Kolik „neměřených“ dílků. Jak ovlivnit vytápěné společné prostory? Není to duchařina?
U poměrových měřičů tepla se měří v dílcích, takže když je do poměrového měřidla naveden i korekční koeficient, pak není dílek jako dílek: Je-li korekční koeficient u radiátoru třeba 50%, pak jeden takovýto dílek je roven dvěma dílkům u radiátoru, kde je korekční koeficient roven 1 (to je místnost bez korekce na polohu místnosti). Chcete-li porovnat spotřebu nekorigovaně, musíte eliminovat vliv korekčních koeficientů na polohu místnosti. Teprve pak dostanete porovnatelné dílky, u kterých můžete přepočítat spotřebu třeba na GJ na jeden stejně velký dílek. Podle množství různě velkých korekčních koeficientů jinak dostanete nic neříkající mix reálně různě velkých dílků. Je to jako když si koupíte pytel netříděných brambor, ve kterých máte kromě obrovských brambor i malinkaté brambůrky a sčítáte je podle kusů, i když kusy jsou o různě rozdílné váze.
Pokud je to měřič tepla, tak pak je to kalorimetr. Podle naprogramování může ukazovat GJ nebo kW. Pokud to jsou ITN, tak se podívejte do vyúčtování. Tam by to mohlo být napsané, jak se u konkrétního ITN a radiátoru přepočte „dílek“ na SPJ. Což stejně není jednotka, ale bulharská konstanta vykouzlená z několika rumunských konstatnt, pomocí níž se dějí zázraky ve vyúčtování.
V žádných, bezrozměrné. Při nějaké teplotě za nějaký čas načte dílek. Sehnat si dokumentaci. Ale můžete sčítnout kč, gj na dílek po vyúčtování. A srovnat se sousedy. Na intu o irtn, čidlech povídání najdete.
Při porovnání počtu dílků se sousedy buďte opatrní – porovnávat můžete jen místnosti se shodnými korekčními koeficienty na polohu místnosti, ale i zde můžete narazit, když z místnosti přes pootevřené či dokonce odstraněné dveře soused vyhřívá i okolní místnosti. V domě máme řadu bytů, kde si obyvatelé odstranili mezi místnostmi dveře, ale i já jsem lajdák, když za sebou nezavírám pokaždé dveře při přecházení z místnosti do místnosti. Přitom jeden tučný dílek bývá i za více než dva hubené dílky, jak jsem psal v jiném příspěvku výše. Korekční koeficienty na polohu místnosti proto považuji za vynález zkázy, který při poměrovém měření znemožňuje reálné porovnávání spotřeby v bytech: Proto tvrdím, že správnější korekce se dají dělat výpočtovou metodou a ne ošemetným korekčními koeficienty, které by byly použitelné, jen kdyby se všichni obyvatelé v domě chovali k vytápění místností stejným způsobem, to je aby za sebou zavírali dveře, úplně stejně by měli zejména větrat místnosti a stejně často aby přecházeli z místností do jiných místností s jiným korekčním koeficientem. Je to složité, buďte opatrní, ať neporovnáváte velké brambory s malinkatými bez ohledu na jejich váhu.
Poslední komentáře