Konec polohových koeficientů
Pro nejasnosti v polohových koeficientech jsem si dovolil položit Artavu dotaz, v jakém rozmezí se pohybují polohové koeficienty. Bez ohledu na Etický kodex Artavu, jsem odpověď na otázku nedostal, zato jsem se dozvěděl, že polohové koeficienty jsou pozůstatek doby se silným sociálním cítěním. Také že jsem si asi špatně vybral byt (před 50 lety) že v Německu nejsou krajní byty kompenzovány slevou na vytápění ale mají jinou cenu bytu. (31.3.) Znáte vaše koeficienty? Mně známé koeficienty jsou obsaženy v dotazu Artavu.
Jen bych tiše upozornil na to, že u zateplených objektů jsou tepelné toky mezi byty významnější, než u nezateplených. Pokud si v našem zatepleném paneláku chci (nebo musím) zvednout teplotu proti sousedním bytům, pak méně než 10% navýšení „spotřeby energie“ investuji do zvýšení tepelných ztrát svého bytu a více než 90% tohoto navýšení předám sousedům, aby o to méně mohli topit oni.
U našeho vysokého paneláku také platí, že dolní patra po většinou topné sezóny vůbec nemusejí zapínat radiátory, protože jim postačí topný výkon stoupaček a couvaček, které mají v nižších patrech průměr jak ruka.
Koeficienty by měly být stanoveny tak, aby počítaly se skutečnými tepelnými ztrátami jednotlivých místností a zohlednily větší nároky na spotřebu tepla u některých místností. Tepelné ztráty se počítají všemi stěnami místnosti včetně stropu a podlahy, takže nižší teplota prostor pod dolními byty by měla být zohledněna. Dle Metodického pokynu MMR ze dne 15. 12. 2017 každý 1m3 vzduchu ve vytápěných prostorách kdekoliv v bytovém domě musí být ohřát na shodnou teplotu za shodnou cenu. A dle Zákona 376/2021 paragraf 3 odstavec 2 – cituji: Při rozdělení spotřební složky nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce mezi příjemce služeb se vychází z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápěn. Přitom se použijí korekce a výpočtové metody zohledňující i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou. – což v podstatě znamená, že je třeba zohlednit „potřebu tepla jednotlivých místností“ Roli polohových koeficientů perfektně vysvětluje video: https://www.youtube.com/watch…
- Iva Bonyoma Lutchimba (bez ověření): " Dle Metodického pokynu MMR ze dne 15. 12. 2017 každý 1m3 vzduchu ve vytápěných prostorách kdekoliv v bytovém domě musí být ohřát na shodnou teplotu za shodnou cenu."
Amatéři z MMR neznají fyziku, a tak snad píší tyto nesmysly. My bychom jim však neměli slepě věřit.
Je známo, že tepelná pohoda v místnosti nezávisí pouze na teplotě vzduchu, nýbrž i na povrchové teplotě stěn (přibližně z poloviny). V místnosti s větším počtem ochlazovaných stěn je – při stejné teplotě vzduchu – pocitově chladněji než v místnosti obklopené ze všech stran vytápěnými místnostmi.
Proto se v místnostech rohových, pod střechou, nad nevytápěným sklepem musí vzduch ohřívat na VYŠŠÍ teplotu, aby bylo dosaženo stejné tepelné pohody. Vytápění na „shodnou teplotu vzduchu“ podle hlupáků z MMR by vypadalo takto:
| Středová místnost | vzduch = 22°C, jedna ochlazovaná stěna = 16°C | Pocitová teplota = 21.5°C |
| Rohová místnost pod střechou | vzduch = 22°C, tři ochlazované stěny = 16°C | Pocitová teplota = 20.5°C |
Pro dosažení shodné tepelné pohody musí v rohové místnosti být teplota vzduchu udržována na 24°C. Tedy o dva stupně vyšší než v místnosti středové.
Justitianus
Ostatně obdobné údaje o vlivu chladných stěn jsou uvedeny
přímo ve vyhlášce č. 194/2007 Sb.. Cituji z §2 odst. 10 vyhlášky:
V průběhu vytápění je podle odstavce 6 v obytných místnostech a
v ostatních prostorách s obdobným využíváním vybavených otopným
tělesem odpovídající průměrná teplota vnitřního vzduchu naměřená
teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění
oproti číselné hodnotě výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené
projektem
a ) vyšší o 1 °C v místnosti s jednou venkovní stěnou, nebo
b ) vyšší o 1,5 °C v místnosti s dvěma venkovními stěnami, nebo
c ) vyšší o 2 °C v místnosti s třemi nebo více venkovními
stěnami (…).
Pas1k (bez ověření), pokud jste chodil do školy alespoň do šesté třídy, pak víte, že čtyřboký hranol má šest stěn.
Justitianus
Jaké koeficienty když v krajních bytech má být naprojektován silnější radiátor?
Takže ten koeficient je tak nějak od voka, pokud tedy ten radiátor je tam standardní…
Já když jsem se domáhal informací o koeficientech přes soud, tak pánové Judrové (z svj a z rozučtovací firmy) nějak narychlo vyrobili přehled, kde jsem zjistil, jaké typy a výkony který pokoj v domě má, tam bylo dobře vidět že si kdekdo povyměňoval radiatory v bytech…
Z toho že to bylo aktuální po rekonstrukcích bytu dovozuji, že to zpracovali až, když to po nich chtěl soud :-)) Předtím mi to nechtěli ukázat…
Ale k věci, u nás byl koeficient –0.1 za každou druhou a další ochlazovanou stěnu místnosti. Teď nevím zda i strop/podlahu.
Silnější radiátor znamená větší výkon a tedy větší výkonový koeficient. A na to zase polohový koeficient, který to sníží.
To nevím jak to myslíte “výkonový koeficient”, RTN měřidlo je na každém radiátoru a dílky se prostě jen sečtou za byt (případně se sníží podle toho polohového koeficientu) a tím je dána spotřební složka.
Jen popisuji, jak je to u nás. Nikdo žádné výkonové koeficienty do toho nezanáší…
To ale děláte špatně. Dílky z měřidla se mají násobit výkonovým koeficientem, který je odvozen z měrného výkonu radiátoru. Jinak sčítáte ne hrušky s jabkama, ale borůvky s melounama. Nebo je druhá možnost, že ten koeficient je už individuálně nastavený do přístroje a je zahrnut v odečtu.
Dela tu vubec nejake rozuctovani osobne, nebo si myslite jak by to cca melo vypadat ?
nikdy se nepocitaji samostatne dilky na RTN, ale v zavislosti na vykonu radiatoru a koeficientu polohy.
Vykon radiatoru se da zjistit z technickych listu, u starych litinovych ci plechovach to lze take dohledat.
Koeficienty polohy nejlepe zjistite z projektu tepelnych ztrat celeho objektu, tento projekt vyresi jakekoliv dohady co kdo a jak.
Poslední komentáře