Dobrá víra ve stanovách
V nových stanovách sousedního SVJ v Mostě je ve společných ustanoveních věta:
Dobrá víra členů orgánu společenství se přičítá společenství.
Co to znamená, jak si takové ustanovení vyložit, co lze za tím vidět? T.
Je to spise politicka formulace, treba statni zastupce pochazejici z jinych kraju bude mit za formulaci dobra vira na mysli uplne neco jineho.
Obecne se v minulosti posuzovala vira zda je dobra ci zla uspesne uplne jinymi prostredky nez nejakym prohlasenim ci stanovami.
Pokud byl myslen obecny generalni pardon, tak to je take obecne mimo misu.
Touto větou se stanovách se SVJ, potažmo výbor dostává na uplně jiný level, než obecné ateistické SVJ.
Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? … Římanům 8, 31–39
Dá se to vykládat tak, že člen statutárního orgánu není odpovědný, neboť/pokud je chráněn dobrou vírou?
Není to nadbytečné ustanovení? Své dobré víry, resp. jednáním v dobré víře, se může dovolávat každý, i bez tohoto ustanovení. Dokonce se dobrá víra předpokládá, i bez výsloveného dovolávání se.
- Vykládal napsal: " Své dobré víry, resp. jednáním v dobré víře, se může dovolávat každý, i bez tohoto ustanovení. Dokonce se dobrá víra předpokládá …
Nesmysl. Dobrá víra má nejen subjektivní stránku, nýbrž také objektivní stránku.
|
Dobrá víra je stavem, kdy jednající neví o určitých právně významných nedostatcích souvisejících s jeho jednáním, a ani o nich vědět nemohl. Nejde jenom o vnitřní stav mysli jednajícího, který o určitých skutečnostech neví, neboť tím by mohl být chráněn i někdo, kdo si počínal nedbale, což není smyslem principu ochrany dobré víry. Jde o situaci, kdy jednající nejen neví, ale ani vzhledem k okolnostem o nedostatcích vědět nemohl. Tohoto objektivního měřítka, jež je mj. jedním z řady projevů principu poctivosti, se dovolává § 4 odst. 2 ObčZ. Zda jednající mohl či nemohl o nedostatcích souvisejících s jeho jednáním vědět, se posoudí podle toho, zda by o nich mohla nebo nemohla vědět osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. Touto modelovou osobou je nutno zásadně rozumět podle § 4 odst. 1 ObčZ osobu průměrného rozumu, která si počíná s běžnou péčí a opatrností. Je-li z tohoto pohledu nevědomost jednajícího omluvitelná, lze jej považovat za dobrověrného. 22 Cdo 4925/2016 (Spáčil, Králík, Havlík) |
Justitianus
- Tony: „Co to znamená, jak si takové ustanovení vyložit, co lze za tím vidět?“
To je (naprosto zbytečně) opsané jedno ustanovení občanského zákoníku.
| 89/2012 § 151 (2) Dobrá víra členů orgánu právnické osoby se přičítá právnické osobě. |
Důvodová zpráva k NOZ k tomu uvádí:
|
K § 151 až 160: V obecných ustanoveních o orgánech právnické osoby se předně navrhuje stanovit, že ony to jsou, kdo v právnické osobě vlastním rozhodováním nahrazují její vůli (obdobně např. čl. 55 švýcarského ZGB). Navrhuje se výslovně stanovit, že se podle dobré víry členů orgánů právnické osoby přičte dobrá víra i této právnické osobě. V té souvislosti musí být důraz položen na dobrou víru toho orgánu, který rozhoduje, neboť toto hledisko je pro závěr o existenci či neexistenci dobré víry právnické osoby právně významné. Pokud jde o jiné osoby, které právnickou osobu zastupují a v zastoupení za ni právně jednají (např. zaměstnanci), posoudí se otázka dobré víry podle obecných ustanovení o smluvním zastoupení. |
Podle starého občanského zákoníku 40/1964 právnická osoba jednala sama „svým statutárním orgánem“.
Podle nového občanského zákoníku 89/2012 právnická osoba nikdy nejedná sama; musí být vždy zastoupena členy statutárního orgánu. Zastoupení se děje způsobem zapsaným v rejstříku. Ustanovení § 151 odstranilo nejistotu zda za chybu statutárů odpovídají přímo tito zástupci, nebo odpovídá právnická osoba. To má zásadní význam při určení pasivní legitimace == odpověď na otázku „koho mám žalovat, na kom mám vymáhat náhradu škody“.
Justitianus
Poslední komentáře