Souhlasím, že v některých případech může být sporné, zda jde o provozní náklad nebo o údržbu (např. pravidelné „malé“ prohlídky, mazání…). U většiny nákladů je ale hranice naprosto jasná (např. spotřeba elektřiny = provozní náklad, „velká“ prohlídka = údržba). Nepochybuji o tom, že lze poměrně jasně v dohodě specifikovat, co kam patří (např. taxativním uvedením nákladů, které patří do jedné skupiny s tím, že vše ostatní patří do skupiny druhé). V tomto tedy problém rozhodně není – problémem ale samozřejmě může být odsouhlasení takové dohody. Tk je to ale (v obecné rovině) se všemi dohodami.