Situace: v každém bytě je 1× vodoměr a 1× kalorimetr na dálkové teplo do radiátorů a do bytového výměníku TUV

Podle jakého legislativniho postupu dochází v tomto pripade k rozúčtování (faktury) tepla tak, že se 60% dá na topení (to se dále dělí na 40%ZS – která se násobí m2 bytu a 60%SS – která se násobí náměrem kalorimetru) a zbylých 40% (faktury za teplo) se násobí m2 bytu?

Teplá voda je tak na vyúčtování vyčíslena částkou odpovídající výpočtu:

Faktura za teplo x 0,4 x plocha bytu / plocha celého domu

(tedy jakoby základní složka TUV 40% na plochu, ale z celého objemu tepla, jenže v domě není společná příprava!)

A topení: Faktura za teplo x 0,6 (tznh. zbylých 60% faktury je jakoby na topeni)
x 0,4 ZS (a dale rozdeleno uz logicky v pomeru ploch bytu) +
x 0,6 SS (rozdeleno podle nameru toho jedineho kalorimetru, zadna polohova korekce anebo –20+100% se podle podkladu od jiste doby (2019) neuplatnuje)

Otázka zní:

1/ kde to má v legislativě oporu, že 40% tepla domu jde na TUV (když nejsou žádné vodoměry na TUV)? Nemyslím ZS a SS! Pochybuji ze bylo nejake usneseni k tomu.

2/ jde to nějak napadnout? V jednom roce, tuším 2020 dali 100% tepla na topení, tedy radek s TUV byl vycislen jako 0,00 – coz je dle meho nazoru spravne – jenze to se asi nekomu nelibilo, takze od dalsiho roku je to zase postaru…

3/ jak tohle resite u vas, pokud mate podobnou konfiguraci (dalkove teplo, kalorimetr a vodomer a individualni pripravu TUV)?