- „Z usnesení NS 26 Cdo 406/2023 nevyplývá, že by navrhovatel tvrdil falšování zápisu …“
Ke zfalšování zápisu nepochybně došlo tím, že se v něm objevila „usnesení“ k záležitostem, o kterých se ve skutečnosti vůbec nehlasovalo. Šlo tedy o typickou zfalšovanou listinu.
Netuším proč žalobce prostě nenamítl nicotnost. Namísto toho se nechal vláčet blátem při rozhodování podle § 1209. Soudy vůbec neměly použít § 1209, protože ten je možno aplikovat pouze v těchto případch:
- jde-li o „řádně přijaté rozhodnutí“ a o „přehlasovaného vlastníka“, nebo
- jde-li o záležitost, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto.
V tomto případě ty záležitosti nebyly shromáždění nikdy předloženy. Údajná rozhodnutí tedy nemohla být shromážděním přijata, protože se o nich vůbec nehlasovalo. Proto nemohl nikdo z vlastníků být označen za „přehlasovaného vlastníka“. Listina se zápisem je typická zfalšovaná listina, a z toho bylo třeba vyjít. Cituji:
|
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí shromáždění vlastníků je ve smyslu § 545 o. z. právním jednáním (je projevem vůle shromáždění a vyvolává právní následky, které právní řád s takovým projevem vůle spojuje), vztahuje se na něj i úprava zdánlivých právních jednání obsažená v § 551 až § 554 o. z., neboť aplikace uvedených ustanovení není žádným způsobem vyloučena. Zjistí-li soud v průběhu řízení o neplatnost rozhodnutí shromáždění vlastníků, že rozhodnutí je zdánlivé, rozhodne z úřední povinnosti, ŽE O ROZHODNUTÍ SHROMÁŽDĚNÍ NEJDE (§ 90 odst. 1 z. ř. s.). podle usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 3352/2021, ze dne 20.07.2022 |
A ještě ocituji z Komentáře k NOZ pro soudce (interní materiál
Ministerstva spravedlnosti, který byl používán na školeních soudců).
Stačilo vyhledat si jeden výtisk v knihovně Vrchního soudu v Praze,
Nejvyššího soudu či Ústavního soudu.
|
Před zásahy orgánů SVJ do soukromého majetku vlastníky chrání § 245 o. z., kde se uvádí, že na usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodovat, se hledí jako by nebylo přijato. Jedná se o nicotná rozhodnutí. Dle komentáře k občanskému zákoníku ustanovení § 245 chrání účastníky spolkových právních vztahů tím, že výslovně vylučuje účinky rozhodnutí orgánů spolku, nezpůsobilých vyvolat zamýšlené právní důsledky z důvodu podstatných vad přisvědčujících jejich nicotnosti. Zákon takto u určitých zásadních pochybení spolkových orgánů, odrážejících se v obsahu jimi přijatých usnesení, „nenutí" člena spolku dovolávat se neplatnosti takových rozhodnutí, ale bez dalšího je prohlašuje za tzv. paakty. Dikce zákona, že se na usnesení orgánu spolku „hledí, jako by nebylo přijato", je dostatečným vodítkem pro výklad. Na právní jednání, které je absolutně neplatné, se obecně pohlíží, jako by nebylo učiněno. Ve vztahu ke komentovanému § 245 o. z. s ohledem na jeho speciální charakter a zákonodárcem zvolené vyjádření následku zde vypočtených vad, [lze] souhrnně přijmout závěr o nicotnosti popisovaných rozhodnutí. Ustanovení § 90 odst. 2 ZŘS závěr o nicotnosti potvrzuje, když uvádí, že v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodne soud i bez návrhu o tom, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde, hledí-li se na něj, jako by nebylo přijato. Nicotná usnesení nevyvolávají relevantní právní následky a hledí se na ně, jako by neexistovala. Nikoho nezavazují. Pro účel tohoto posouzení není nezbytné žádat pravomocnou deklaraci nicotnosti rozhodnutí soudní cestou, nicméně se tak dít jistě bude s ohledem na potřebu vyřešení právních vztahů účastníků. Nicotné rozhodnutí nemůže konvalidovat; paakt nelze zhojit ani plynutím času. |
Jestliže nicotností je stiženo řádně přijaté usnesení, kterým SVJ
vybočilo ze svých pravomocí, tím spíše je nicotné i zdánlivé
usnesení, které nikdy přijato nebylo. Statutáři zfalšovali listinu
o hlasování, které vůbec neproběhlo. Jakpak to říká občanský
zákoník ?
|
§ 6 § 8 |
Můžeme dumat o tom, zda žalobce zvolil nesprávnou procesní strategii, nebo
zda soudci VS, NS a ÚS jsou právní analfabeti – blbové v talárech.
Ten druhý závěr je naprosto jistý, protože k nulitě (nicotnosti) je soud povinen přihlédnout vždy ex offo (z úřední povinnosti), i když žalobce toto nenamítal.
Justitianus
Poslední komentáře