Nedělat nic, protože shoda/neshoda měření objemu odběru patním a bytovými vodoměry není v příčinné souvislosti s výsledkem vyúčtování nákladů odběru vody. I při 100 % rozdílu vykazovaných objemů výsledek vyúčtování může být správně (např. při zachování správné funkce poměrového měření odběrů v bytech), nebo naopak může být nesprávně i při shodě vykazovaných objemů. Kvalitu vyúčtování ovlivňují další faktory (tlak vody, neměřený únik, černý odběr, neřešení neshody fakturační lhůty a lhůty ZO, stav rozvodné sítě atd.) a pokud správně neidentifikujeme příčinu vzniku nekvality, nesprávnou akcí vyvoláme vícenáklady (např. nárokováním ověření správné funkce vodoměrů) a způsobíme vznik škody případně může vznikat větší chyba rozpočítání po zásahu než bez zásahu. Konejme jen tehdy, víme-li o tom víc než porovnávat dvě čísla s procentním rozdílem.
Nedělat nic, jinak
Vidím, že vás minusovače přesvědčí jen hospodářský výpočet a matematika, a to mně těší!
Nechť máme reprezentativní dům, 100 jednotek odběratelů SV. Každý odebere 30m3 vody za rok, tj. 30 000 litrů, z toho cca 80 l denně. 1m3 stojí v nákladech 100 Kč. Vyúčtování vody za rok činí 3000 Kč na jednotku za SVJ 3000×100 = 300 000 Kč. Nechť závady vykazování působí 10% nepřesnost ve vyúčtování pak celková odchylka u jednotek +/- 300 Kč u SVJ +/- 30 000 Kč. Aby se vyplatilo nepřesnost vyúčtování eliminovat musíme učinit zásahové opatření za méně než 30 000 Kč což lze těžko předpokládat u tak velkého SVJ. Individuální dopad nepřesnosti vyúčtování pro vlastníka je sázení do loterie 300 Kč a buď vyhraje nebo prohraje celou sázku nebo něco z toho. Otázka zůstává, dělat něco nebo ne a kdy?