Někde v met. pokynu se píše, že cílem rozdělení je rozdělit společný náklad a ne teplo. Úvahy fyziků, termodynamiků, technických inženýrů kudy teplo proudí, co zavřu nebo otevřu daným problémem nesouvisí. Je to úkol pro ekonoma, matematika a osoby ovládající kupecké hosp. počty.
Korekční koeficient (KK) není Pišvejcová konstanta (neznámý význam, známý účinek na výsledek). KK je vysvětlitelný a jednoznačně spočitatelný. Cílem rozdělení nákladů tepla nejen stanovit absolutní částku ale rozdělit na ZSBJ základní složku a SSBJ spotřební složku pro každou jednotku a dále každou složku dále rozložit:
ZSBJ = PTBJ * ZSZJ,
PTBJ – plocha topná bytové jednotky (m2), ZSZJ- sazba nákladů základní složky zúčtovací jednotky (Kč/m2)
SSBJ = NABJ * SSZJ,
NABJ – náměr spotřeby atd. bytové jednotky (množství), SSZJ- sazba nákladů spotřební složky zúčtovací jednotky (Kč/díl náměru)
Pro ilustraci problému vezmeme BJ u které SSBJ = NABJ * SSZJ = 5 * 50 = 250.
U této jednotky bylo zjištěno překročení limitních hodnot, a byl stanoven náklad (dle plochy a limitu překročení) na 300. Pro vyjádření vztahu NABJ * SSZJ =300 a za předpokladu, že SSZJ = 50 modifikovat nelze, musíme modifikovat NABJ na hodnotu 6 (6*50=300). KK je pak multiplikátor, který náměr odečtený navýší na hodnotu (6) umožňující vyjádřit přidělenou spotřební složku. Neboli 5*KK=6, z toho KK=1,2! Takže význam i výpočet je jednoznačný.