Pane TEP, to, že máte dolní polovinu otopného tělesa studenou, odpovídá seškrcení průtočného množství kolem 20%, což je špatně. Průtok by se podle mě měl zachovat a měnit teplota topného média. Odkazuji vás na materiál z ČVUT „Analýza proveditelnosti instalace měřicích zařízení dodaného tepla.pdf“, najdete na internetu. V některém vašem příspěvku jste nadhodil, že vám vyřízli těsnění (v okně, dveřích?) při revizi plynu. Kolik je třeba větrat jen v důsledku pobytu člověka v bytě je rozebráno třeba v http://vetrani.tzb-info.cz/…skodlivin-ii Zpočátku jsem byl skeptický k faktům a myslel si, že jsou nadhodnocená. Asi jako vše, když potřebuje firma odbyt. Na následujícím příkladu jsem změnil názor. Vezměme vaření na plynovém sporáku, což je váš případ (i můj). Údaje jsou zaokrouhlené. Paní vaří na dvou hořácích (á 1,5kW) hodinu. Spotřebuje tedy 3kWh a tomu odpovídá spotřeba 0,3m3 plynu. Ke shoření plynu se využije vzduch z bytu (kuchyně) a je třeba 10× větší objem vzduchu, tedy vyrobí se 3m3 spalin. Spaliny obsahují 10% CO2 a 20% páry. Ve spalinách tedy bude 0,3m3 CO2 a 0,6m3 H2O. Na první pohled to vypadá dobře, vyhnat spaliny a nahradit čerstvým vzduchem. Teoreticky beze ztrát by to znamenalo přivést 3m3 čerstvého vzduchu. Celý problém ovšem spočívá v tom, jak naložíme se spalinami. Pokud je neodsaji hned, dokud jsou horké a stoupají vzhůru, je problém. Ten je v případě, že nemám nucené odsávání par ven nebo je jen vnitřní přes filtr a nebo se neodsává vůbec. Taky v případě turboventu, který pracuje podle „větru“. Když spaliny odsaji hned, ztrácím spalné teplo 35MJ/m3 . 0,3= 10MJ/hod. Tj. asi 3kWh. Je to dost, ale z toho tepla půjde stejně většina sousedovi nad vámi. Pokud spaliny zůstanou v bytě, je problém, co s 0,3m3 CO2 (páru už pominu). Teoreticky by po ochlazení měly klesnout k podlaze. Měrná hmotnost CO2 je 1,98kg/m3 (ostatní složky vzduchu mají pod 1,4 pára dokonce 0,8). Proto by odvod CO2 měl být dole u podlahy (proto odstranění těsnění u dveří, u oken bych to viděl zbytečné). To je jen úvaha, kdyby se plyny ve vzduchu rozvrstvily podle měrné hmotnosti. (Pak v koupelně odebírám páry pod stropem). Bohužel, když vyženu spaliny ke stropu, tak se smísí s okolním vzduchem. Jak se potom změní složení vzduchu? Zdá se, že 300litrů CO2 není nic moc, ale když si uvědomíte, že v čerstvém vzduchu je pouze 0,33 litrů CO2/m3, tak si dokážete představit, kolik vzduchu se stane nepoužitelným nebo překročí povolené limity. Na výše uvedeném odkazu jsou vzorce pro výpočet. Jsou použitelné, jen je třeba se zorientovat. Koncentrace CO2 se uvádí v ppm (miliontinách) nebo procentech. V čerstvém vzduchu je 330ppm CO2 neboli 0,033%. Přečtěte si, jak reaguje lidský organismus na určitou úroveň ppm. Různé zdroje mají jiné limity. Pokud máte snímač CO2, tak by mohl spínat už při úrovni 1000ppm. Výpočet: Objem místnosti 100m3 (asi 36m2 podlahové plochy), 0,3m3 CO2. Rovnice je 100=0,3/(x-330).10–6. (x=3330ppm). Kontrola: 100=300 000/(3330–330). Pro objem místnosti 30m3 (malá uzavřená kuchyň) to vychází 10000ppm!!!! Pro 250m3 (celý byt s podlahovou plochou 100m2) se dostanu na snesitelných 1530ppm. Řešení? Větrání dle doporučení 3× objem místnosti/hod, když se vaří. To je asi přehnané nebo vhodné pro automatiku, spokojil bych se i s důkladným vyvětráním místnosti po vaření. Náhrada plynového sporáku elektrickým (navíc vám zůstane i teplo, pokud se nic nepřipálí). V uvedeném materiálu doporučují větrání jen při pobytu jedné osoby 25m3/hod. Chca nechca si musíme připustit, že výměna vzduchu v bytě je dokonce otázkou přežití nebo následků na zdravotním stavu. Asi měním názor na větrače. Nejhorší je ale fanatismus, nevědomost a jak se říká smrt z vyděšení. Proto si dělám vždy selský názor na věc.