Pokusím se vysvětlit rozdíl mezi organizací výdělečnou a nevýdělečnou a rozdíl mezi výdajem/příjmem a nákladem a výnosem. Je to trochu náročné a ve výkladu je to někdy na úkor přesnosti. Použiji jednoduchý příklad pořízení klíče s klíčenkou a logem SVJ (dále jen „klíč“) do vchodových dveří. Klíč s klíčenkou jen proto, aby vyhotovení mělo modelový charakter výroby. Zvažujeme tyto případy pořízení:

1. (vyhotovení klíče od výrobce) pří pořízení nových dveří, klič dodá dodavatel dveří za stanovenou cenu (60 Kč), kterou hradí kupující vlastník, SVJ pouze zjišťuje zájemce o nákup klíčů
2. (společenství jako „obchodník“ klíčů) SVJ nakoupilo na vlastní náklad do zásoby od výrobce dveří 20 klíčů pro potřeby nových uživatelů domu. Nový vlastník odkoupí od SVJ jeden takový klíč
3. (společenství jako „výrobce“ klíčů) U SVJ všech 20 klíčů bylo prodáno a SVJ zajistí výrobu dalších 30 klíčů na náklady SVJ. Další nový vlastník odkoupí od SVJ jeden takový klíč.
4. (společenství jako zprostředkovatel dodávky klíčů) U SVJ všech 30 klíčů bylo prodáno, zrušil se prodej klíčenek, SVJ už jen dává zkopírovat klíče a prodává vlastníkům. Nový vlastník odkoupí od SVJ jeden takový klíč.
   

   Hodnocení jednotlivých případů.
   

1. Výrobce dveří je bezesporu podnikající subjekt, který vyrábí a dodává i klíče. Výroba klíčů (produkt) dodavatele je výdělečnou činností má-li výroba tyto atributy:
2. činnost výroby (transformace vstupů do produktu) vykonává účetní jednotka dodavatele
3. ve výrobě je spotřebován zejména externí vstup nebo vlastní produkt,
4. výdaje vstupů tvoří náklady výroby
5. nákladové položky výroby: opotřebení odpisy) majetku, materiál, energie, živá práce, podíly společných nákladů typu „režie“, správní, zásobovací, výrobní a odbytová
6. výrobce klíčů zjišťuje ceny všech výrobních položek za jeden klíč a součet mu dává výrobní nákladovou cenu
7. k výrobní ceně klíče se připočte zisk a dostaneme odbytovou cena 60,– Kč (bez DPH)
8. dodavatel SVJ dodá 20 klíčů (vyhotovený produkt) dodávku vyfakturuje 20×60=1200 Kč, v tomto objemu mu vzniká výnos.
9. dodavateli vzniká výnos jen když odběratelem je externí subjekt.
10. za výrobní činnost náklady a výnosy mají být věcně a časové zpárovány
11. vedle výroby existují další výdělečné činnosti obchodní a poskytování služeb (tzv. činnosti výrobní povahy)
12. dodavatel vyrobil a dodal klíče jako standardní výdělečně činný subjekt.
    

2. SVJ koupí 20 klíčů od dodavatele 20×60=1200 Kč, v tomto objemu mu vzniká „skutečný náklad“ a zároveň uhradí závazek dodávky z BÚ za 1200 Kč. Přihlásí-li se další vlastník k nákupu klíče, SVJ dodá klíč jak získal, bez nějaké úpravy a za získanou cenu 60 Kč. Klíč nebyl vstupem žádného výrobního procesu v SVJ, ale obchodního snad ano, přece SVJ dělal jen to, co dělá každý podnikající obchodník – hromadný nákup a distribuce jednotlivým zájemcům. Zde právě procesně obchodník i SVJ dělají totéž, ale ekonomické hodnocení musí být rozdílné. Kdyby SVJ organizoval prodej zboží podle vzoru výrobce/prodejce obchodníka klíčů, tj. vytvořil by odbytovou cenu se ziskem a fakturoval by prodej zboží, inkasoval tržbu která by byla výnosem, SVJ by vykonával obchodní výdělečnou činnost ale to dělat nemůže. Klíč byl pouze předán (nikoliv „prodán“) za cenu pořízení a bez vlastních nákladů obstarávání a zprostředkování obchodované věci. Tyto náklady jsou hrazeny příspěvky za vlastní správu. Hodnota předání není vyjádřením ceny obchodované věci, ale pouze zprostředkované věci. Rozdílné hodnocení jevů obchodování nebo jen postoupení determinují rozdílně organizované finanční procesy. Případ by neměl být účtován výsledkově. Tím, že případ není případem výdělečné obchodní aktivity SVJ, odpovídající příjmy a výdaje netvoří veličiny typu výnos a náklad, ale pouze příjem a výdaj.

3. V druhém případě SVJ vykonal „obchodní“ činnost, přičemž analýzou jsme zjistili, že se jedná jen o zprostředkování dodávky. Ve třetím případě SVJ vykonává „výrobní“ činnost, procesně vyrábí klíč, obdobně jako dodavatel v bodě 1. Dojdou-li SVJ klíče, pověřený člen SVJ si vezme kartu klíče vchodu a u služby vyrábějící klíče dá vyhotovit 30 kopií a' 50,– Kč celkem 1500,– Kč. Úhrada bude provedena ze zdroje vlastníků, tj. BÚ SVJ. Obdobně dá vyhotovit 30 klíčenek, a' 30 Kč,– které uhradí stejně. Navěšením klíče na klíčenku pracovníkem SVJ modelujeme výrobní činnost SVJ. Obě složky klíče, vlastní klíč a klíčenka mají znaky externího spotřebovaného vstupního materiálu výroby klíče (s klíčenkou) a tvoří náklady výroby klíčů. SVJ na výrobu klíčů nemůže vytvořit cenovou kalkulaci obdobně jako dodavatel v bodě 1) neboť by podnikal a to nemůže. Odběratelem klíčů není externí subjekt, ale člen společenství (nebo jeho zástupce) tj. případ lze řešit obdobně jako vlastní výrobu pro vlastní potřebu. Výkon vlastní výroby je oceňován cenou vlastních nákladů pořízení. Cena klíče pro vlastníka je dána nákladem pořízení 50+30=80,– Kč a neobsahuje „režijní“ náklady vlastní správy, neboť společné výdaje vlastní správy jsou hrazeny souhrnně (např. odměny funkcionářů SVJ). „Kupující“ za takto vyrobený klíč uhradí 80,– Kč. Úplatné předání vyhotoveného klíče pro vlastníka řešeno po vzoru předání výrobku vlastní výroby, které se zobrazí jako aktivace výsledku vlastní výroby v objemu vlastních nákladů. Aktivace vlastní výroby nevytváří výnos, ale minus náklad na účtu aktivace. To dává nulovou hodnotu nákladů, totéž výnosů a zisku. Tím je opět dosažena podmínka nepodnikání. Kdykoliv je SVJ nucen vykonat výdělečnou činnost, koná to vždy jen pro potřeby členů, tj. kvalifikujeme to jako pro vlastní potřebu. Vlastní výrobní činnost SVJ patří do výsledkového okruhu zobrazení proces má externí nákladové vstupy. Např. výroba T a TUV ve vlastní kotelně pro vlastní potřebu.

4. Poslední případ. Pověřený člen SVJ si vezme kartu vchodu a u služby vyrábějící klíče dá vyhotovit 30 kopií a' 50,– Kč celkem 1500,– Kč. Obdobně jako v předchozích případech cena předání nemůže být cenou kalkulovanou nebo stanovenou pro obchodní činnost. Pokud vlastník klíč koupí, pak obdrží klíč ve stejné podobě, jak byl pořízen společenstvím. Nestane se součástí nebo výrobní spotřebou žádné činnosti výrobní povahy a proto pořízení není nákladem, ale pouze výdajem a rovněž inkaso za předání není výnosem, ale pouze příjmem za prostředkovanou věc. Cena pořízení je cenou předání tj. 50 Kč. Případ je analogií zprostředkování produktů služeb (ale i výkonů správy domu) a rovněž by neměl být zobrazován výsledkově. Rozdíl mezi modelem klíčů a realitou SVJ je v metodě vyrovnání finančního závazku předání. Klíč je zaplacen vždy v hotovosti za požadovanou cenu, výkony správy jsou financovány poměrně složitým příspěvkovým systémem včetně vyúčtování, to ovšem neovlivní ekonomický charakter popsaných případů.