Pane Pavle,děkuji za studijní materiál. Co k tomu říci? Jde opět o další z naprosto amatérských a fyzikálně nesmyslných návrhů z ministerstva.
Základní chyba je v rozdělení základní a spotřební složky. Ústředně vytápěné bytové domy se stavějí v ČR již 70 let. Dávno je známo, že po vypnutí radiátorů v kterémkoliv jednotlivém bytě dojde ke snížení vnitřní teploty na hodnotu kolem 16°C až 17°C. Takže při známém gradientu (6% na 1°C) vychází hodnota základní složky minimálně 65 až 70 procent.
Ministerští ouředníci ukazují, že matematice vůbec nerozumějí: Jaký smysl má stanovit ve vyhlášce základní složku nereálně nízkou (30 až 50%), když jakýmisi dodatečnými korekcemi se každému navýší platba na 80% průměru domu? Základní složka měla tedy být rovnou 80% a vyšlo by to téměř nastejno.
Toto pochopí i žák základní školy. Ale vykládat to ministerským
hlupákům asi nemá cenu …
------------------------------------------------------------------
Vyhláška opět neobsahuje to, co předvídal energetický zákon a co dnes předvídá zákon č. 67/2013 Sb: pravidla rozúčtování nákladů na vytápění. Takže připravovaná vyhláška NENÍ onou vyhláškou, na kterou se odkazuje zákon.
Nemůže tedy být použita k rozúčtování nákladů na vytápění. Chybí v ní totiž to nejdůležitější – jednoznačný algoritmus, tedy srozumitelná a určitá pravidla, podle kterých by bylo možno provést rozúčtování i v případě, kdy nedojde k dohodě všech vlastníků jednotek či nájemců v domě.
Stejný nedostatek – neurčitost a nesrozumitelnost – má vyhláška
č. 372/2001 Sb. od samého počátku, takže stav trvá již 14 let.
------------------------------------------------------------------
Další podstatná chyba:
K rozúčtování nákladů nemají být použity náklady příslušející zúčtovacímu období ve věcné a časové souvislosti, nýbrž „náklady skutečně vynaložené v příslušném zúčtovacím období na pořízení služeb“. To je nesmysl, protože náklady z konce roku jsou často uhrazeny teprve v následujícím zúčtovacím období. Totéž platí při úhradě pomocí záloh + konečného vyúčtování, které ovšem SVJ obdrží teprve po ukončení zúčtovacího období.
Právě z tohoto důvodu je vyúčtování služeb ze zákona odloženo o celé 4 měsíce, aby se do nákladů daly zahrnout i ty, ktré se týkají ukončeného zúčtovacího období, ale s dodavatelem služeb se z různých důvodů platebně a účetně vypořádají teprve po jeho ukončení.
Další věc, kterou ministeští tupohlavci nepochopili. Ostatní chyby nebudu zde popisovat. Opět další paskvil.
lake
Poslední komentáře