Zateplení domu má uspořit tepelnou energii a tím i vynaložené finanční prostředky na otop. Jak zjistit zda zateplením domu ušetříme, kolik a od kdy, nebo pouze zkrášlíme obvodový plášť domu? Jaká bude návratnost investice a od kdy začneme šetřit úsporou energie?

Důležitou veličinou, která charakterizuje tepelně-izolační vlastnosti budovy bez ohledu na účinnost topného systému a zdroje tepla je

Měrná potřeba tepla na vytápění (MPTNV) Co to je:

• Je to ukazatel používaný pro zhodnocení tepelné kvality obálky budovy.
• Jeho hodnota znázorňuje spotřebu energie celé budovy v GJ za rok na m2 vytápěné plochy.
• Jde o energetický výstup z objektu, který je dán ztrátami obálky.

Potřeba tepla pro vytápění tedy vychází z tepelných ztrát a nedá se ovlivnit tepelnými zisky ani jiným vhodným systémem vytápění.

Podle hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění lze budovy rozdělit na nízkoenergetické, pasivní a nulové .

• Nízkoenergetické domy mají hodnotu MPTNV max. 50 kWh/m2 tj. 0,18 GJ/m2
• Pro pasivní domy to je hodnota max.15 kWh/m2 tj. 0,054 GJ/m2 – Pro nulové domy max. 5 kWh/m2. tj. 0,018 GJ/m2

Pro srovnání běžné novostavby se pohybují v intervalu 80 – 140 kWh/m2 tj. 0,29 – 0,51GJ/m2 pro starší zástavbu nejsou výjimečné hodnoty více než 200 kWh/m2 tj. 0,72 GJ/m2 .

A jak na tom jsme s MPTNV v našem domě ??? Dům je postaven jedním z posledních typů montovaných panelů, který mezi dvěma betonovými panely má vrstvu izolačního materiálu (polystyrenu), tedy se dá předpokládat, že jeho tepelně-izolační vlastnosti budou lepší než u paneláků postavených o 10 – 30 let dříve kde se tato technologie nepoužila.

Jaká je tedy měrná potřeba tepla (tepelně-izolační vlastnosti) našeho domu a kde a jak to zjistíme? Jednoduše z každoročního vyúčtování tepla, jehož je tento údaj povinnou součástí. Je zde uvedena celková spotřeba tepla v GJ a když tuto spotřebu dělíme celkovou obytnou plochou t.j součtem ploch všech bytů dostaneme měrnou potřebu tepla v GJ/m2. Za poslední 4 roky se MSTNV pohybovala mezi 0,28 až 0,29 a za rok 2014 to bylo jen 0,23 GJ/m2. Tím se blížíme hodnotě nízkoenergetických domů viz výše.

Jaká by mohla být úspora zateplením domu ? Teoretikové teoretizují o různých hodnotách. To závisí na použitém materiálu, způsobu zateplení atd. Nejvíce tepla uniká okny. Ty také tvoří největší část plochy z obvodového pláště budovy. Nejčastěji se teoretizuje o 20% úspor při kompletním zateplení tj. při zateplení pláště budovy, střechy a sklepa budovy s výměnou oken za nová plastová.

Porovnal jsem MPTNV před a po zateplení u několika domů. U těchto zateplených domů se MPTNV snížila proti obdobím před zateplením o několik setin GJ na m2 a rok což odpovídá odhadu 20% úspor zateplením. I podle průzkumu společnosti EkoWATT u spotřeby tepla na vytápění ve sledovaném vzorku panelových domů se po zateplení měrná spotřeba tepla snížila o 20%. Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/…/stavba.aspx c=A130530_124­711_reality_bdp_web

Předpokládejme tedy že by tak bylo i u nás a hodnota MPTNV by se snížila jak je uváděno o 20% z nynějších průměrných 0,27 na 0,21 GJ/m2. Za poslední 4 roky dodané teplo činilo 358+358+368+295 GJ pro vchody 551 a 552, tedy průměrně 345 GJ za rok (viz vyúčtování služeb za roky 2011–14). Při současné ceně 620 Kč za GJ (dá se předpokládat že se cena tepla bude zvyšovat) nás teplo stálo v průměru 213.900,– Kč za rok. Při úspoře 20% zateplením ušetříme 42.780,– Kč ročně za polovinu domu tedy vchody 551 a 552. Jaká spotřeba byla ve vchodech 549 a 550 se mě nepodařilo zjistit, ale dá se předpokládat, že se výrazně nelíšila. Tedy za obě půlky domu by byla úspora 2×42.780 = 85.560,– Kč ročně.

Jaká bude ekonomická návratnost zateplení při současných cenách energie? Uvažuje se o tom že zateplení nás bude stát cca 9.000.000,– mil. Kč. Možná dostaneme od státu i dotaci a potom by se návratnost poměrně snížila. U „Nové zelené úsporám“ viz www.euronom.cz/…Usporam-2015 se u bytových domů počítá s výší podpory podle míry energetických úspor v rozmezí od 15 do 20 % celkových nákladů na zateplení. Max. bychom tedy mohli dosáhnout na dotaci ve výši 1/5 z 9 mil. Kč tj. 1.800.000,–Kč. Ekonomickou návratnost zjistíme když vydělíme investice roční úsporou tedy 9 mil Kč : 85.560 = a vyjde závratné číslo více jak 105 roků, t.zn., že 105 let bychom spláceli investici a teprve 106 a další roky bychom díky zateplení možná při současných cenách energie i ušetřili. Při rostoucích cenách energií to bude spíše později.

A to nepočítám s tím, že bychom si museli vzít úvěr a platit úrok z úvěru. Jak velký? O tom nám více řekne výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) je to číslo, které má umožnit spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného úvěru. RPSN udává procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru. Při současných cenách úvěrů, kdy je RPSN běžně více jak 10% to znamená, že bychom ročně ještě za poskytnutí úvěru spláceli značnou sumu. Ekonomická návratnost se tím ještě prodlouží. Triviálním příkladem je jednoduchá půjčka na jeden rok. Pokud tedy banka poskytne 1. ledna 2015 půjčku 100.000,–Kč, musí 1. ledna 2016 dlužník vrátit bance 110.000,– Kč.

O kolik se nám prodlouží ekonomická návratnost splácením úvěru? Počítejme, že si vezmeme úvěr 7 mil. Kč a 2 mil. Kč máme našetřeno. RPSN bude 10 %.
Kolik jsme schopni ročně splatit na úvěru? Při dnešní platbě 18 Kč za m2 do fondu oprav činí celková částka za celý dům 18Kč x 2.254,12m2 = 40.575×12 = 486.890,– Kč ročně. Pro názornost a aby se nám to lépe počitalo, dejme tomu, že splatíme ročně 500.000,–Kč 1 rok zaplatíme úrok 10% ze 7 mil = 700.000,– Kč a splatíme 0,5 mil 2 rok zaplatíme úrok 10% ze 6,5 mil = 650.000,– Kč a splatíme opět 0,5 mil 3 rok zaplatíme úrok 10% ze 6 mil = 600.000,– Kč a splatíme opět 0,5 mil 4 rok zaplatíme úrok 10% z 5,5 mil = 550.000,– Kč a splatíme opět 0,5 mil 5 rok zaplatíme úrok 10% ze 5 mil = 500.000,– Kč a splatíme opět 0,5 mil 6 rok zaplatíme úrok 10% ze 4,5mil = 450.000,– Kč a splatíme opět 0,5 mil 7 rok zaplatíme úrok 10% ze 4 mil = 400.000,– Kč a splatíme opět 0,5 mil 8 rok zaplatíme úrok 10% ze 3,5 mil = 350.000,– Kč a splatíme opět 0,5 mil 9 rok zaplatíme úrok 10% ze 3 mil = 300.000,– Kč a splatíme opět 0,5 mil 10 rok zaplatíme úrok 10% z 2,5 mil = 250.000,– Kč a splatíme opět 0,5 mil 11 rok zaplatíme úrok 10% ze 2 mil = 200.000,– Kč a splatíme opět 0,5 mil 12 rok zaplatíme úrok 10% z 1.5 mil = 150.000,– Kč a splatíme opět 0,5 mil 13 rok zaplatíme úrok 10% ze 1 mil = 100.000,– Kč a splatíme opět 0,5 mil 14 rok zaplatíme úrok 10% ze 0,5 mil = 50.000,– Kč a splatíme zbytek
Kdonevěří může si přepočítat na: http://www.kalkulackahypoteky.cz/
Při dnešních platbách do FO budeme splácet 14–15 let a zaplatíme navíc 5.250.000,– Kč, takže zateplení nás příjde celkem na 9mil. + 5,25mil.= 14,25 mil. Kč. Při výše uvedené úspoře 20% tepla což je při současných cenách 620,– Kč/GJ = 85.560,– Kč by byla ekonomická návratnost, tedy bychom začali šetřit na spotřebovaném teple nejdříve za 166,5 roků. (14.250.000 : 85.560 = 166,5)

Dnes žádný rozumně uvažující podnikatel nejde do investice, jejíž ekonomická návratnost je delší jak 5 až 7 let. A my uvažujeme o investici která se vrátí možná za 167 roků, tedy v době, kdy už dům dávno nebude stát a my všichni i ti nejmladší z nás ani nebudeme žít??? Cožpak jsme padlí na hlavu a necháme se takhle bulíkovat „o výhodností“ zateplení??? Zateplování vznešeně nazývané také revitalizací je výhodné, ale jen pro dodavatele nikoli už pro objednatele.

Na začátku položenou otázku zda zateplením domu ušetříme a od kdy, nebo pouze zkrášlíme obvodový plášť domu nezbývá odpovědět jinak než za B)
a to, že nic neušetříme, jen zkrášlíme dům. Jsou známy mnohem levnější způsoby jak zkrášlit dům než zateplovat.