Z INTERNETU …
U každé výchozí a i pravidelné revize je nutné před zahájením revizních úkonů předložit a prostudovat projektovou dokumentaci (LPS).

Postup při revizi hromosvodu (LPS)

V ČSN EN 62305–3, čl.7.2. Postup při revizi.

= během provedení stavby, aby bylo možno zrevidovat uložený zemnič
po instalaci LPS
= periodicky v intervalech stanovených s ohledem na vlastnosti chráněné stavby, například korozní problémy a třídu LPS
= po změnách nebo opravách nebo je-li známo, že do stavby udeřil blesk.

Během periodických revizí je obzvlášť důležité kontrolovat následující:

= zhoršení a korozi součástí jímací soustavy, vodičů a spojů
= korozi zemničů
= hodnotu zemního odporu uzemňovací soustavy
= stav spojů, ekvipotenciální pospojování a uchycení.

Výše uvedené informace jsou však revizním technikům obecně známé. V další části bych se chtěl právě zabývat tím, jak podle normy jednotlivé požadavky „Postupu při revizi“ dle nového souboru norem ČSN EN 62305 naplnit.

Tak jako u každé revize existují při revizi dva základní úkony, a to jsou prohlídka a měření. Samozřejmě, že u každé revize prohlídka revidovaného zařízení plní velmi důležitou funkci a nesmí být v žádném případě opomíjena či podceněna. V případě vnější ochrany před bleskem (hromosvodu) tvoří prohlídka přeci jen podstatnější část celé revize, a proto je nutné si prohlídku pořádně zorganizovat tak, aby se na nic nezapomnělo.

Vnější LPS (hromosvod) se dělí na čtyři základní části:

= jímací soustava
= soustava svodů
= uzemňovací soustava
= ekvipotenciální pospojování proti blesku

V ČSN 34 1390, čl. 31, se hovořilo pouze o třech hlavních částech hromosvodu (ekvipotenciální soustava zde samostatně uváděna nebyla).