Pane Patočko, k Vaší první otázce ohledně poměrového měření:

Poměrové měření používané pro rozúčtování spočívá na principu poměru jednotlivého náměru k součtu všech náměrů v domě. Nikoliv na principu poměrů "každý s každým". Pro výpočet nákladů na vytápění se žádné vzájemné podíly dvojic náměrů nezjišťují, protože to pro výpočet ani pro rozúčtování není potřebné. Už jsem to napsal v minulém příspěvku.

Máte-li dům s 35 byty, nikdo nezjišťuje všech 1190 poměrů náměrů pro každou dvojici bytů v domě (pak je ještě dalších 1190 převrácených hodnot). Co by s těmi čísly rozúčtovatel dělal? Proto je Váš postřeh o poměru 8747 sice pravdivý, ale bezvýznamný. Poměr dvou hodnot indikátorů může být roven nule, nebo nekonečnu, nebo čemukoliv mezi tím. Co má být?
------------------------------------------------------------
Vaše poznámka o mém údajném "úkroku stranou" svědčí o tom, že jste svou chybu nepochopil. Vzal jste číslo 8747 jako poměr dvou hodnot NÁMĚRŮ a zacházel jste s nimi, jako by vyjadřovaly přímo SPOTŘEBU TEPLA či NÁKLADY jednotlivých konečných spotřebitelů. To přece není pravdivé a nejde o "nepodstatnou chybu".

I při nulových náměrech indikátorů v kterémkoliv bytě zaplatí jeho vlastník vždy celou základní složku (40 až 50% nákladů vztaženo na 1 m2) a ještě navíc uhradí tolik, aby to činilo minimálně 60% průměru domu.

Takže i při poměru 1:8747 = 0,0001143 mezi náměry dvou bytů v domě se nebude konečná úhrada žádného z nich odchylovat od průměru domu o více než 40%.

lake