Počet osob pro rozúčtování služeb
Otázka
Odpověď
Aktualizováno 16.05.2013
Počet osob je používán k rozúčtování služeb v mnoha SVJ. V diskusích se zde varovalo před tímto údajem pro jeho neurčitost a nemožnost jej kontrolovat. Vše bude od 1. ledna 2014 sjednocovat zákon č. 67/2013 Sb. (o službách spojených s užíváním bytů). Zákon č. 89/2012 Sb Občanský zákoník zavádí další (odlišnou) definici počtu osob, která je neurčitá (pro neurčitost pojmu "domácnost"). Obě definice uvádím dále, včetně dalšího nově zaváděného pojmu "bydliště".
• Osoby rozhodné pro rozúčtování služeb:
Podle § 2 zákona č. 67/2013 Sb. (o službách spojených s užíváním bytů) platí: "[O]sobami rozhodnými pro rozúčtování služeb [jsou] 1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo 2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období."
Podle této definice vlastník není kupodivu povinen nahlásit osoby, jimž přenechal byt do užívání na základě jiné než nájemní smlouvy: to je např. osoba oprávněná z věcného břemene ("výminkář"), a osoba, které přenechal byt do užívání smlouvou o bezúplatném užívání, o věcném plnění atd.
• Počet osob, které mají v bytě domácnost:
Tento pojem zavedl nový Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.). Pojem "domácnost" se v něm vyskytuje celkem 101krát, ale definován v zákonu není nijak.
Podle § 1177 nObčZ platí, že "(v)lastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně tři měsíce v jednom kalendářním roce.".
Z uvedeného je zřejmé, že pojem "mít v bytě domácnost" ještě neznamená totéž co "bydlet v bytě" (viz níže pojem "bydliště"). Zákon oba pojmy odlišuje. Vlastník jednotky bude tedy povinen oznámit pouze ty osoby, u kterých jsou kumulativně splněny tři podmínky: (1) mají v bytě domácnost, přičemž se neví co to znamená, (2) zároveň v něm bydlí, (3) obě podmínky jsou splněny v souhrnu tři měsíce v kalendářním roce. Co znamená "bydlet v bytě" je pravděpodobně obsaženo v § 80 zákona č.89/2012 Sb., viz níže.
Vlastník tedy není povinen nahlásit osobu která v bytě bydlí dlouhodobě, avšak nemá v něm "domácnost". Například přítelkyně vlastníka se dvěma dětmi, ubytovaní studenti, či deset ukrajinských dělníků v bytě.
• Bydliště:
Pojem zavádí § 80 nového Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.: "Člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Uvádí-li člověk jako své bydliště jiné místo než své skutečné bydliště, může se každý dovolat i jeho skutečného bydliště. Proti tomu, kdo se v dobré víře dovolá uvedeného místa, nemůže člověk namítat, že má své skutečné bydliště v jiném místě. Nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije.".
Ze znění zákona plyne, že k tomu, aby osoba měla bydliště v určitém bytě, musí být kumulativně splněny dva předpoklady: (1) člověk se zdržuje v daném místě, (2) má úmysl žít v tomto místě trvale. Nájemce se smlouvou na dobu určitou tedy nemá bydliště v bytě - nesplňuje podmínku trvalosti. Totéž platí pro studenta "na privátu", či pro dlouhodobou návštěvu, která nemá úmysl zůstat v bytě natrvalo.
Dále uvádím pro úplnost různé definice počtu osob, jak se vyskytovaly a vyskytují v různých právních předpisech a ve stanovách mnoha SVJ.
• Počet osob nahlášený vlastníkem bytu:
To je asi jediný pojem, u něhož je nesporné co znamená. Co vlastník nahlásí podle své úvahy, to je platné. Bohužel to nelze nijak zkontrolovat.
• Počet osob žijících v bytě:
Tento pojem používal zákon č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník ve znění platném v letech 2006-2011. Příklad z judikatury: Pan J.M., který pouze dochází do bytu, navštěvuje nájemkyni a přespává u ní, není osobou, která žije v bytě. Proto není povinností nájemkyně jej nahlásit. K tomu viz usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 4539/2009 (http://kraken.slv.cz/26Cdo4539/2009) a potvrzující usnesení IV.ÚS 2881/10 ze dne 18.11.2010.
• Počet osob v bytě:
Tento pojem byl zaveden do zákona č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník, a to novelou 188/2011 Sb.. V textu zákona tím došlo k vypuštění slova "žijících". Není známo co tato změna znamená, ani kdo je považován za takovou osobu. Podle § 689 odst. 3 uvedeného zákona je povinností nájemce ohlásit pronajímateli změnu v počtu osob v bytě "v případě, že lze mít za to, že tato změna potrvá déle než 2 měsíce".
• Počet osob žijících v bytě s vlastníkem:
Pojem je nedefinovaný a velice nevhodný, neboť je roven nule v případě, kdy vlastník byt neužívá, ale jiné osoby jej užívají. Pokud např. vlastník byt pronajímá, nebo jej přenechal příbuznému. Tato nesmyslná definice se občas objevuje ve stanovách SVJ.
• Osoba užívající byt:
Pojem vychází z § 711 zákona č. 40/1964 Sb.. Z judikatury se dovozuje co NENÍ užíváním bytu nájemcem:
"[Ř]ídké a nahodilé návštěvy bytu (...) v rozsahu nejvýše 4 - 6 dnů v měsíci nepředstavují užívání bytu k bydlení". Tak pravil Nejvyšší soud v rozsudku 26 Cdo 2363/2003, http://kraken.slv.cz/26Cdo2363/2003. Rozsudek se týkal pouze nájemních bytů; šlo o snahu pronajímatele ukončit nájem, jestliže nájemce neužívá byt bez vážného důvodu.
• Průměrný počet osob užívajících byt:
Tento pojem je použit ve vyhlášce č. 372/2001 Sb. u jednoho ze způsobů rozúčtování nákladů na dodávku teplé užitkové vody bez měření. Průměruje se počet osob za celé zúčtovací období.
• Počet obyvatelů bytu:
S tímto pojmem pracuje vyhláška č. 120/2011 Sb., určující směrná čísla potřeby vody pro byty a bytové domy. Slouží pro fakturaci vody, není-li instalován předávací vodoměr.
• Počet osob s trvalým pobytem v bytě:
Takový údaj neexistuje, neboť celostátní evidence obyvatel pracuje zatím pouze s adresou nemovitosti (číslo popisné a orientační); čísla bytů se nezaznamenávají. Trvalý pobyt v domě či v bytě nemá žádnou vypovídací schopnost o čerpání služeb, neboť trvalý pobyt má pouze účel evidenční a nijak nesouvisí s fyzickou přítomností osoby na dané adrese. Navíc SVJ není oprávněno získat z evidence obyvatel ani jmenný seznam, ani počty osob trvale hlášených. Se seznamem osob s trvalým pobytem na adrese nemovitosti pracují některé obce při stanovení a výběru obecního poplatku (např. za odpady); seznamy osob předává obec v takovém případě SVJ, které je plátcem poplatku.
• Počet členů domácnosti vlastníka bytu:
Tento nesmyslný ukazatel používají vzorové stanovy SVJ. Společné žití a hrazení nákladů (domácnost) podle Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. neznamená totéž co společné bydlení v jediném bytě. Jako příklad poslouží členové rodiny, kteří studují či pracují v jiném městě nebo i v zahraničí: jsou stále členy domácnosti vlastníka, ale v domě se nezdržují.
SVJ je osoba s omezenou právní způsobilostí. Může (prostřednictvím stanov) ukládat pouze takové povinnosti, které souvisejí se správou domu. Počet příslušníků domácnosti podle ObčZ ovšem nemá žádnou spojitost s předmětem činnosti SVJ ani se službami, které SVJ poskytuje. Jde o údaj osobní, který nejste povinen SVJ sdělovat. Snaha zjišťovat "počet členů domácnosti", či dokonce něco podle toho rozúčtovat, je zjevně nerozumná a protiprávní.
lake
Dobrý den, jsem vlastníkem bytu, ve kterém se kromě mě zdržují přechodně i mé dvě děti. Máme střídavou péči (týden/týden), která ovšemje učiněna pouhou dohodou mezi dvěma rodiči (nemáme na to tedy dokument). Trvalé bydliště děti mají u otce. Pro rozúčtování jsem uvedla dvě osoby – z důvodu že pokud mé děti se tu zdržují polovinu z roku – v průměru jde o celoročnou jednu osobu. Resp. pro jednotlivé měsíce by počet osob tak, aby to bylo podle reality byl uveden následovně
Měs. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 celkem osoby 1 3 1 3 1 3 1 3 1 3 1 3 24
Polovinu času z roku děti využívají společných prostor, jejich osvětlení, šlapou (znečišťují) po společných prostorách. Taktéž produkují odpad pouze polovinu z roku. Aniž by mě o tom SVJ informovalo, změnilo počet osob u mé jednotky na 3. Nikdo se mnou jako s vlastníkem tuto změnu nekonzultoval. Sama jsem to zjistila až při doručení vyúčtování služeb, proti kterému jsem z tohoto důvodu podala reklamaci, byť tuším, že nebude úspěšná. Věřím, že v takové situaci nejsem jediná. Jak se toto řeší? Děti tu se mnou nežijí na základě nějaké smlouvy (typu nájemní, uživatelské atp., nejsou ani osobami, které se mnou tvoří domácnost). Jak se tedy mají posuzovat, aby to bylo právně správně, a předpokládám i spravedlivě. Např. u služeb odvozu komunálního odpadu je kuriozní to, že mé děti platí za odpad jak u otce, tak u mě… u obou celoročně, ve stejném městě, do stejného měšce. Má SVJ právo měnit počet osob bez mého vědomí? Má SVJ povinnost mě o změně informovat?
Ano,má a mělo by Vám to dokázat!Opravdu máte v PV uvedeno,že se spotřeba el.energie ve společných prostorách rozúčtuje podle počtu osob?
Přeji hezký den.JaVa
A podle čeho by se měla spotřeba elektřiny asi tak rozúčtovávat, než podle osob? Na byt? Tak pokud máte v domě výtah, tak to je extra nespravedlivé.
„A podle čeho by se měla spotřeba elektřiny asi tak rozúčtovávat, než podle osob?“
http://www.portalsvj.cz/…pocet-osob-0
Pokud v domě není pouze jediný vchod/východ, s nepřetržitou recepční službou, u které se „musí všichni povinně hlásit“,nebo zasloužilá „domovní důvěrnice“ hlídající vše ,co se v domě šustne,pak většinou náklady na sledování počtů osob v bytových jednotkách, převyšují, to Vaše puntíčkářské účtování, podle osob.
Zřejmě „výboři“ nemají nic jiného na práci.
Samozřejmě podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu,pokud je to uvedeno v PV.
Přeji hezký den.JaVa
A dovedete si představit, že vlastníte byt 4+1 90m2 v přízemí paneláku a nahoře bydlí 10 Vietů v 1kk 39m2?
To budete hned mluvit jinak, víte, jaké jsou náklady na výtah? :-)
Ps: A co podle vás má být konkrétně uvedeno v prohlášení vlastníka? Jak se rozúčtovává společná elektřina? To jsem ještě nikdy neviděl uvedené v PV!?
Místo dohadů, „co by kdyby“, nám raději citujte z PV k vašemu domu.Co máte napsáno v „Pravidlech pro přispívání spoluvlastníků domu na výdaje spojené se správou,údržbou a opravami společných částí domu?“
Přeji hezký zbytek dne.JaVa
A tyto okolnosti jste někomu předem sdělila? Ne, tak se nedivte situaci.
Vážně chcete, aby se celému domu předělávalo rozúčtování proto, že předseda byl příliš horlivý a vy jste mu předem nevysvětlila, jak to máte? Jde o kolik desetikorun?
Můžete, máte nárok na reklamaci, i na opravu, pokud jim tedy prokážete to, co jste uvedla nám zde. Například čestným prohlášením vaším a otce o tom, kde a jak dlouho děti žijí.
SVJ by nemělo svévolně měnit počet osob.
Dobrý den Lake
náhodně jsem zabrousil sem a děkuji za ucelený výčet. Musel jsem se
usmát- jeden z našich vlastníků (byt mu těsně před privatizací
přihrála ze sociálních důvodů MČ kde byl jeho otec místostarostou, to
jen pro zasmání ) byt pronajímá,zřejmě cestovce, zahraniční
návštěvníci se mění obden, rychleji než lhůty ve Vámi zmíněných
paragrafech. Nemám na něj tedy čáku, jak požádat aby sdělil skutečný
počet uživatelů. Zdravím.
Před 5 lety jen málokdo, ale dnes asi i Zbyšek zná firmu Airbnb. Gratuluji.
Asi není nic jednodužšího, než se podívat na nabídku, a prozkoumat, kolik v bytu ubytuje maximálně hostů a pak s ním dát na toto téma řeč…
„…Podle § 2 zákona č. 67/2013 Sb…“
- u položky „Počet osob nahlášený vlastníkem bytu“ uvádíte
že to nelze zkontrolovat.
A zde (zák.67/2003) to podle Vás jde ?? Když vlastník nahlásí jednu a budou 3, tak…?
Neználek
„…Pojem „počet osob nehlášený vlastníkem jednotky“ …“
- je zjevné, že by se místnímu pisálkovi hodily brýle. Napsal jsem „nahlášený“, nikoli „nehlášený“
„…právní domněnka v § 2 písm. g alinea 2 zákona č. 67/2013 Sb.. …“
- „alinea“ se paragrafu nečísluje. Použití „alinea“ svědčí o nekvalitě a mezerách u pana pisálka.
„…počet osob se stanoví na základě právní fikce, bez ohledu na tvrzení vlastníka…“
- měl li by být počet osob dle §2/g vykládán poskytovatelem služeb,
pak by §12 měl, význam toliko šikanózní. Avšak §2/2 NOZ uvádí cit.„Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu“
a §2/3 NOZ cit.„…Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí …“
- odkaz na „divadelní kus“ je toliko apriorní úsudek (tzn. aniž by se pisálek s posuzovanou věcí seznámil, alespoň po dvou letech). Příjemcům lze doporučit podat reklamaci, neboť následný soud v prvé řadě posoudí nikoli „invenci (fikci) poskytovatele“, ale „zda příjemce splnil svou povinnost dle §12 ZoSL“ a teprve v řadě druhé (a jen pokud se toho bude žalobce dovolávat), zda hodnota nahlášená příjemcem poskytovateli dle §12 byla ve shodě se zněním §2/g/2.
Neználek'
PS: míním, že problematika již byla dostatečně probrána zde a není třeba ji rozdmýchát jen proto, že venku je horko a zjevně jsme v období kdy se zde (na PortalSVJ) nenachází dostatek jiných „masitých“ soust, do kterých by se pan pisálek zakousl a dostatečně si je požvýkal
Odpověď na tento starší dotaz je velmi jednoduchá.
Pojem „počet osob nehlášený vlastníkem jednotky“ je odlišný od pojmu „vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období“.
V prvním případě lze pouze kontrolovat, zda vlastník jdnotky nahlásil ten počet, který pak SVJ použilo k rozúčtování.
Ve druhém případě není pro věc významné jaký počet nahlásil vlastník jednotky. Podle znění zákona č.67/2013 Sb. platí, že počet osob se stanoví na základě právní fikce, bez ohledu na tvrzení vlastníka. Viz vyvratitelná právní domněnka v § 2 písm. g alinea 2 zákona č. 67/2013 Sb.. Vysvětlil jsem to podrobně zde: http://www.portalsvj.cz/…-rozuctovani#….
lake
Poslední komentáře