Plná moc na zastupování na shromáždění - ověřená?
Otázka
Odpověď
Nemusí. Ověřená je ale samozřejmě lepší.
Pro účast a hlasování na shromáždění je možné vyžadovat plné moci v písemné podobě. Existuje však takováto povinnost, nebo se lze spokojit pouze s plnou mocí udělenou ústně?
Zda k zastupování vlastníka na shromáždění SVJ je nezbytná písemná plná moc:
Občanský zákoník v §31 odst. 4 stanoví, že je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně.
Z toho plyne, že pokud účastníci shromáždění podepisují prezenční listinu, nebo hlasovací listinu, je třeba od zmocněnců vyžadovat předložení plné moci v písemné podobě.
Avšak je-li prezence zjišťována skrutátory a hlasuje se zvednutím ruky nebo odevzdáním hlasovacího lístku, postačí plná moc udělená ústně. Otázkou je, zda takto neprůkazně zjištěné výsledky by obstály např. při dodatečných sporech mezi vlastníky, nebo při soudním sporu o neplatnost určitého usnesení.
Jestliže stanovy konkrétního SVJ požadují plnou moc písemnou, pak jde o nezbytnou podmínku účasti zmocněnce na shromáždění, i kdyby v plánu schůze nebylo žádné hlasování zařazeno. Udělené plné moci se archivují společně se zápisem ze shromáždění.
Zda proběhlé shromáždění a proběhlé hlasování je platné:
V jiném vláknu popisuje tazatelka nešťastný případ, kdy shromáždění se uskutečnilo za účasti zmocněnců nevybavených písemnými plnými mocemi, přestože stanovy onoho SVJ to vyžadují. Otázkou zásadní důležitosti pro SVJ nyní je, zda takto proběhlé shromáždění a přijaté závěry lze uznat za platné.
V každém případě osoba řídící shromáždění pochybila, jestliže si písemné moci nevyžádala při zahájení, neboť byly nezbytné ke zjištění usnášeníschopnosti shromáždění i pro vlastní hlasování.
Podle §33 odst. 2 Občanského zákoníku jedná-li někdo za jiného bez plné moci, je z tohoto jednání zavázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon dodatečně bez zbytečného odkladu schválí.
Z hlediska vztahu mezi vlastníkem jednotky a zmocněncem tedy platí, že pokud nepřítomní vlastníci dodají písemné plné moci dodatečně bez zbytečného odkladu, půjde o schválení ve smyslu §33 odst. 2 ObčZ. Právoplatnost přijatých usnesení je ovšem třeba posoudit zejména z hlediska ZoVB, viz dále.
Zda chybějící písemné plné moci způsobily neplatnost rozhodování shromáždění:
Z hlediska ZoVB je možno namítat, že chybějící plné moci byly překážkou platnosti hlasování již v době, kdy se shromáždění sešlo. Podle toho by pak vše, co bylo "odhlasováno", bylo neplatné od samého počátku; neplatnost těchto usnesení by nebylo možno zhojit ani dodatečným vystavením písemných plných mocí pro hlasující zmocněnce. Domnívám se, že vyřešit otázku platnosti či neplatnosti takto proběhlého shromáždění by mohl jedině soud, nejlépe ten Nejvyšší. Porušování stanov se zkrátka nevyplácí...
* Poznámka
Podobný případ (ovšem v režimu Správního řádu) řešil Městský soud v Praze tak, že připustil retroaktivitu (zpětnou platnost) dodatečně udělené plné moci při procesních úkonech:
Správní řízení: dodatečné předložení plné moci. Týká se § 17 odst. 4 zákona č. 71/1967 Sb., správní řád.
Jestliže ten, kdo vystupoval ve správním řízení jako zástupce účastníka, aniž se prokázal plnou mocí, ji předloží dodatečně, je tím nedostatek průkazu zastoupení zhojen, a jsou tak schváleny i ty úkony, které zástupce účastníka učinil v řízení ještě před podpisem plné moci. I pokud byla plná moc osvědčující zastoupení žalobce při podání odvolání vystavena později, nelze z toho dovozovat, že odvolání bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou, a že se tedy jedná o odvolání nepřípustné.
Zdroj: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2005, čj. 6 Ca 157/2004-29), uveřejněno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 8/2006
lake
Dobrý den, je možné uplatnit v zastupování na shromáždění plnou moc od osoby, která má plnou moc od vlastníka bytu? Děkuji Černá
Dobrý den, může nám někdo poradit jak lze spochybnit hlasování. Děkuji.
Dotaz považuji za naprosto legitimní. Pokud nechcete tazateli odpovědět konstruktivně, tak nepomlouvejte, že někdo chce jen prudit, dělat problémy. Ti co problémy obvykle dělají hlasováním se snaží své jednání legalizovat, protože valní většina mnohdy vůbec neví odkud vítr fouká. Každý má právo na to cokoliv zpochybnit. Bylo by dobré např. na takovýto dotaz neodpovídat.
Pokud tu plnou moc ověří několik dalších svědků, je také ověřená. A zadarmo. Jen je zapotřebí, aby tito svědkové později své svěděctví nepopřeli.
Filip, Praha 42 – POSTOLOPRTY, 566a567@seznam.cz
My jsme nepřítomnost na Shromáždění vyřešili tím, že jsme si do Stanov dali klauzuli, že je možné obejít po schůzi nepřítomné a hlasovat dodatečně. A je pokoj… Honza
Pokud mají možnost hlasovat po schůzi i ti, co byli na schůzi (v zájmu rovnosti práv všech vlastníků), pak lze takový postup jen uvítat.
Dodatečné podepsání návrhů schůze-plná moc
1.Společenství vlastníků jednotek není schopné usnášení pokud na schůzi není polovina členů(podílově). 2.Je akceptovatelná situace kdy po schůzi některý z nepřítomných
spoluvlastníků dodatečně podepíše (odsouhlasí) jednotlivé návrhy? Jedná se o to ,abychom nemuseli schůzi svolávat znovu.Děkuji.
Dodatečné podepisování není možné. Shromáždění neexistuje stále, ale započíná zahájením schůze Shromáždění SVJ a končí rozpuštěním shromáždění – ukončením zmíněné schůze. s pozdravem, Petr Vávra
Pokud existuje ve stanovách možnost korespondečního hlasování tak lze rozhodovat i mimo shromáždění.
V uvedeném případě tomu tak ale asi nebylo.
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Myslím tím formou mailu, třeba stylem „jsou akceptovány hlasy zaslané do týdne a z nich se určí výsledek“ nebo shromáždění musí hlasovat nadpoloviční podílovou většinou?
Děkuji za odpověd. Jak je to v případě,že plnou moc udělí zpětně,vzhledem k tomu,že s přijatými návrhy souhlasí.Do zápisu se uvede,že plnou moc poskytl už před schůzí.(Problém by nastat neměl-všichni byli vždy jednohlasně pro).Nedosáhli jsme poloviny o několik metrů.Děkuji.
Plná moc nemusí být udělena písemně, stačí ústně (pokud stanovy neurčují něco jiného).
Pokud se někdo dozví, že shromáždění bylo neusnášení schopné, může být problém. Takže nemohu doporučit.
Ale jak říká klasik, kde není žalobce není ani soudce.
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Dobrý den.Co nastane v případě,že vlastník který by plnou moc (vystavil)dal ústně,toto následně v budoucnu popřel? „Ústní plná moc“by tedy přicházela v úvahu jenom v přítomnosti svědka či svědků.Ani tady neexistuje záruka toho,že v budoucnu dosvědčí co opravdu viděli a slyšeli.Nemyslím si ,že zákon něco jako „ústně předaná plná moc“ umožnuje nebo lépe řečeno dokazovatelnost je velice slabá.V tomto případě je lepší schromáždění svolat znovu a mít plnou moc vystavenou písemně dopředu. Předat ji předsedovi schůze a v zápise bude zmínka o jejím předání a měla by být i v příloze ze zápisu k dispozici. Hodně štěstí.
Podle § 31/4 ObčZ jen v případě, že musí být právní úkon učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně.
Z toho mi vyplývá, že pro hlasování písemná plná moc nemusí být. Už jsem zažil, že někdo jel na shromáždění, měl poruchu na autě a telefonicky, a v souladu se zákonem, udělil plnou moc, aby 60 lidí nemuselo jít domů.
Samozřejmě písemná plná moc je lepší, to nepopírám. Ale je dobré vědět i o ústní plné moci.
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Řešíme vcelku zásadní problémy domu – výměna oken, prodej půlky půdy apod. – vzhledem k tomu, že o jeden byt se vede soudní spor a usnesení o hlasování jsme se rozhodli podepisovat ke každému bodu, tak výbor rozhodl, že při zastupování musí být plná moc ověřená, aby se do budoucna nestalo, že některý člen zpochybní výsledek hlasování.
Poslední komentáře