znovu otevírám diskuzi "účtovat rozvahově nebo výsledkově"
Dobrý večer všem!
Prosím o názory na hodně diskutované téma, zda SVJ účtovat rozvahově či výsledkově. Četla jsem hodně názorů, většinou jsem viděla kritiku rozvahového účtování a pak prosazování jakési kombinace rozvahově + minimálně úroky výsledkově.
Za mne – nevidím problém v rozvahovém účetnictví, není nepřehledné ba naopak oproti kombinovanému účtování rozvahově a část výsledkově se mi zdá logické, vše je popsané následně v příloze k ÚZ. SVJ nic nevlastní, je to jen zprostředkovatel. U klasických PO kdyz jedna společnost zprostředkovává druhé bez marže, také účtuje rozvahově. Úroky z termínovaného vkladu byly kdysi diskutované zejména kvůli povinnosti DPPO, ale ty jsou už nyní osvobozeny (banka strháva srážkovou daní, z DPPO osobozeno).
Předem děkuji všem za příspěvky k tomuto tématu.
Novi radit nechci, protože podvojné účetnictví je pro mne země neznámá a chápu, že je to specifický způsob ekonomické činnosti pro nějaký účel, nic proti ničemu, ale dodnes jsem nepochopila jakou přidanou hodnotu pro hospodaření SVJ má. SVJ jako specifický druh právnické osoby má dodržovat pravidla účetnictví jako podnikatelský subjekt, ale protože nepodniká, tak se na něho obecná pravidla ne vždy hodí a pak se v lidové tvořivosti odborníci na účetnictví (nic ve zlém) s těmi specifiky snaží vypořádat. I pak však stále trvá fakt, že účetnictví domu vlastníci nerozumí (není divu, je to odborná disciplina vyžadující odborné vzdělání), a protože je to obecná zkušenost, tak se do zákona doplní ustanovení o zpracování zprávy o hospodaření. Jen pro zajímavost, kdysi jsem se ptala kolegů z legislativy, jak se v zákoně podvojné účetnictví objevilo a bylo mi řečeno, že zatím stojí „účetnická lobby“. Jsme malé SVJ, nákladů není mnoho, nevedeme pokladnu, nemáme úvěr, byty mají samostatné topení, atd., a ani tak lidé finanční závěrce nerozumí. Vedeme peněžní deník a na jeho základě kolonky jednotlivých výdajů. Každý vlastník si tak kdykoliv müže zjistit kolik jsme zaplatili např. za elektriku či odpady a na konci roku obdrží propočet nákladů na jednotlivé vlastníky. Neměli bychom tedy žádat od účetních nad rámec závěrky ještě zprávu o hospodaření jako jeden ze základních dokumentů o hospodaření domu? Pak by se nevyskytovali zoufalci, kteří se tu čas od času objeví a pokoušejí se rozšifrovat, co která účtova třída znamená, či jak najít propojené zálohy a výdaje… Diskusi bych proto raději zaměřila na dotaz: chci se seznámit se zprávou o hospodaření a závěrkou jako kontrolu, že hodnoty v obou dokumentech souhlasí.
Od účinnosti NOZ je možné účtovat jedině výsledkově. Nová právní úprava jednoznačně definuje příjmy a související náklady, které vznikají společenství vlastníků jako právnické osobě. Konkrétně v § 16 NV č. 366/2013 je obsažen demonstrativní výčet příjmů společenství vlastníků jednotek. Tímto ustanovením je jasně dáno, že v souladu se zákonem o účetnictví a příslušným prováděcím předpisem je společenství vlastníků povinno účtovat o těchto případech výnosově, tedy s použitím účtové skupiny 6 – Výnosy (viz Směrná účtová osnova – Příloha č. 3 VUN). Stejně tak nová právní úprava upřesňuje i otázku nákladů, které společenství vlastníků při jeho činnosti vznikají. Platí tedy analogický důsledek jako výše u účtování výnosů. K zohlednění nákladů na vlastní správní činnost SVJ je při vedení účetnictví nutno přistupovat v souladu s citovanými účetními právními předpisy, tedy účtovat je s použitím účtové skupiny 5 – Náklady (viz Směrná účtová osnova – Příloha č. 3 VUN).
Prosim jeste to ustanoveni ze zakona u ucetnictvi, ktere rika, ze svj musi uctovat vysledkove…
Predem moc dekuji, z 1180 neni patrne, ci naklad to je – vlastniku, svj? Tam se hovori akorat o tom, ze se na to vlastnici slozi dle takoveho zpusobu…
Velmi dekuji za reakci, nedari se mi najit tu prilohu c.3, muzete dat prosim odkaz?
U tech vynosu to bez ni nedokazu dovodit, hovori se zde pouze o prijmech a ne vynosech. Prijem neni to same jako vynos…
Nejlépe uděláte, když se podíváte na webové stránky paní Klainové, tam je to uvedeno podrobně http://klaiex.webnode.cz/…u-na-spravu/?…
To platí i pro vás Taiso.
Dekuji, ale stale nechapu…tam se hovori pouze o prispevcich na spravu domu. Uklid funguje preci z hlediska ucetnictvi stejne. Smlouvu na uklid uzavre SVJ – ale pouze to zprostredkuje vlastnikum – lze tedy rozvahove jako prefakturace. Smlouvu se spravcem uzavre SVJ uplne stejne jako u uklidu a uplne stejne to je bet marze a pouze to prefakturovava…proc bych to v ucetnictvi mela uctovat jinak nez uklid? Chapu, ze nove predpisy rikaji, ze na spravu se musi podilet vsichni rovnomerne, ale z ceho vyplyva ta zmena v uctovani???
Na těch webových stránkách si můžete otevřít i další články např. http://klaiex.webnode.cz/…tni-pripady/?…
Dekuji, ale stale me to nepresvedcilo…hovori se zde o par.8 zakona o ucetnictvi a tam je mimo jine, ze ma byt ucetnictvi prehledne a srozumitelne. Takze uklid v rozvaze, sprava ve vysledovce, to je tedy opravdu srozumitelne? Argument, ze u rozvahoeho zpusobu to neni videt neni spravny, protoze vyznamne rozvahove polozky jsou detailne popsany v priloze ucetni zaverky. Ucetni zaverka neni jen rozvaha a vysledovka, ale i priloha…
Dela to na me dojem, ze pani ze Vsetina ma nejaky nazor a ten se vzal za platny, nikdo ovsem neni schopny rict „z paragrafu takoveho a takoveho predpisu je jasne dane, ze se uctuje vysledkove.“ Noz ani NV o zpusobu uctovani nic nerikaji, pokud to tedy neni ve vasi zminovane priloze c. 3 k NV 366/2013, kterou se mi nedari nalezt…
V nedávné diskusi k účetnictví se tu objevilo, že účtovat může i cvičená opice. Dnešní diskuse to většinou potvrzuje.
Na štěstí není podstatné, co tu kdo napíše, ale jaké účetní si vybere a následně platí SVJ.
Od účinnosti NOZ jsou definovány náklady a výnosy související se správou a vyhláška jasně říká, do kterých účtových skupin patří.
Faktem je, že jim každý nerozumí. Musel by studovat nejen účetní předpisy, ale i ZDP a NV č. 366/2013 Sb.
Abych měla argument i pro ty, co nechápou a trvají na rozvahovém účtování i o správě, jsem si napsala o písemné potvrzení nutnosti účtovat o správě výsledkově.
Vyjádření od MF mám od 6. 5. 2014, doplňující informace je uvedena v dopise z 9. 6. 2014.
Podepsán je zástupce ředitele odboru metodiky MF, Ing. Martin Šabo. Několik zdejších návštěvníků dostalo sken originálu.
Pokud se Vám a dalším Vám podobným diskutujícím povinný výsledkový způsob účtování o správě domu nelíbí, nebo jej nechápete, je problém na Vaší straně. Pište si, co chcete, probírejte si to tady, ale mne do svých diskusí laskavě netahejte.
N. Klainová
Víte smutné je, že všichni slovíčkaří a utíká jim původní smysl všeho…zrovna tak jako naše stanovy od právníků. Všichni tam nacpou různá nová ustanovení, nikdo se nad tím nezamyslí a nepromítne do stanov opravdovou skutečnost, tak jak konkrétní dům funguje. To je pro ně nadlidský úkol, neb tento paragraf říká toto a tento zase toto. Mám pocit, že s Vaším účetnictvím je to stejné. Uděláme dokonalou analýzu všech pojmů v různých zákonech, propojíme je a vymysáme nějakou šílenou teorii o tom, proč to zrovna takhle musí být zaúčtované…no přece protože v ZDP je takový pojem a v NOZ je takový pojem a v NV je takový pojem…ale že do účetnictví se promítá pouze realita, tak jak to funguje doopravdy, na to už se zapomíná…a nepromítají se tam pojmy, dojmy, prostě se účtuje o tom, co se dějě…a správa se děje na úplně stejném principu jako úklid, tak proč ji zachycujeme v účetnictví jinak? Odpověď protože pojem v NOZ a pojem v NV a pojem v ZDP je přece nesmysl. Odpověď má znít úplně jinak…a to jste ještě nikde neuvedla…
Jinak cvičené opice jsou opravdu nejhorší, v tom s vámi souhlasím. ty se někde zeptají a pak to bezmyšlenkovitě děljí přesně jako cvičené opice místo toho, aby se zamysleli…
Koukám, že tomu nerozumíte ani vy, protože potom by tu byla odpověď na naší otázku a ne nějaké ohánění se slovy jako laik a sdělení MF…ZDP ani NV nehovoří o tom jak účtovat a jestli je tam pojem příjem, doporučuji si zopakovat rozdíl mezi pojmem „příjem“ a „výnos“. Mohlo by se vám to hodit. Zrovna tak NOZ nehovoří nic o tom, jak se má účtovat. Pokud tomu tedy rozumíte, můžete nám vypsat konkrétní paragrafy ze zákona o účetnictví a vyhlášky, které to říkají? Rovnou napovídám, že 8 ZoU to neříká…ten vyvrací váš nesmysl s částí nákladů ve vysledovce a s částí v rozvaze…
http://klaiex.webnode.cz/…dy-a-vynosy/
V ZDP Vás potom posune § 21h obsahující vazbu mezi příjmy a výnosy.
NOZ opravdu neříká nic o tom, jak se má účtovat. Od toho je vyhláška č. 504/2002 Sb. a ČÚS – konkrétně 412. A nad tím ZoÚ. Zkuste § 4 s povinnostmi účetních a hledejte výjimku pro SVJ, že mohou účtové třídy 5 a 6 ignorovat. Výjimka není ani ve vyhlášce, ani v ČÚS. Tak co pořád řešíte.
Máte-li řidičák, asi víte, že musíte dodržovat předpisy bez ohledu na to, jestli se Vám líbí a jestli jim rozumíte nebo ne.
A pokud sám náhodou velmi dobře rozumíte nějaké profesi, přála bych Vám ten zážitek, aby se do Vás s občasnými přestávkami vždycky namontoval nějaký laik a tvrdil Vám, že nerozumíte vůbec ničemu.
O rozdílu mezi náklady na úklid a na správu napíšu na svém webu a dám odkaz.
„zážitek, aby se do Vás s občasnými přestávkami vždycky namontoval nějaký laik a tvrdil Vám, že nerozumíte vůbec ničemu.“
Rozumět a umět vysvětlit není totéž. Označení „laik“ ve vysvětlení nemá co dělat.
Ale je to škoda, že není pro SVJ výjimka. Že se tak účetnictví dělat musí, ačkoli je to nepřehledné a většina lidí tomu nerozumí. Účetnictví by se mělo vést pro to, aby z něj byla patrná finanční situace. Takto se vede jen proto, aby se vedlo. Údaje, které výbor potažmo vlastníky zajímají, jim člověk musí počítat mimo v různých tabulkách.
U pravnickych osob – sestra zprostredkuje nejakou sluzbu sestre bez marze, uctuje pres 315, nikoli vysledkove…to vam prijde normalni a u svj to nechapete?
montovani laiku do vasi profese – vy jste prvni uvedla svuj prispevek s tim, ze jsme tu vsichni laici a vy nas tedy poucite. Nevim, z ceho tak usuzujete, kdyz nas vubec neznate. Vsichni, kteri tu diskutuji nejsou zadni laici ani cvicene opice. Premysli u toho a proto tu diskutuji. Chteji si overit ruzne logicke postupy s ostatnimi. Za mne jou to odbornici, neb znat mnoho nazoru a vybrat si jeden postup, ktery se mi libi, znamena byt odbornikem.
P.S. ja mam na rozdil od vasi 10 let propadle licence na audit auditorskou licenci jiz 10 let platnou, auditu se aktivne venuji, nejen ceskym predpisum ale i IFRS…vsude plati zasada selskeho rozumu a ne vymysleni a kombinovani kravin
Přiznám se, že mi ten kombinovaný způsob taky připadá poněkud nepřehledný.
Když chci na konci roku zkontrolovat celkové výdaje domu, musím sečíst 5. účtovou skupinu plus 315. Z toho z 5. větší část jde pryč přes dlouhodobé zálohy, ale část přes krátkodobé. Účetní ze správní firmy tvrdí, že to takto musí být. Je to nepřehledné a zkontrolovat to dá práci. Ještě ke všemu tam každý rok objevím 1–2 chyby.
Více by mi vyhovovalo, kdyby např. vše z 5. šlo přes dlouhodobé zálohy a vše z 315 přes krátkodobé zálohy.
Příjmem SVJ jsou příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a pozemku podle § 1180 občanského zákoníku? Takže by neměly být na 9 v dlouhodobých zálohách ale na 6 ve výnosech? Nebo jak je to myšleno? Ráda bych věděla, zda nám to správce vede správně.
Vzhledem k tomu, že NOZ už zálohové placení příspěvků na správu nevyžaduje, může se SVJ rozhodnout pro zálohové vybírání příspěvků na správu, nebo si zvolí přispívání na správu přímo do výnosů SVJ. Případně může kombinovat oba způsoby.
Za mě: nevidím důvod, proč by nemohlo SVJ účtovat vše rozvahově. Výkazem zisků a ztrát se to stejně jen protáhne plusem i mínusem ve stejné částce a vyjde nula. Vlastníci se v tom nevyznají, občas se z toho někdo snaží vykoukat nějaké použitelné údaje, ale marně – žádné nenajdou.
Když posuzujete tu otázku nezapomínejte na ekonomické významy termínů výnos a náklad. Výnos je měřítkem vytvořeného ekonomického výsledku dosaženého vlastní činností SVJ ( náklad je měřítkem použitého vstupu). Tuto otázku jednoznačně vyřeší specifika SVJ a stávající předpis 504/2002 Sb. Organizace je nevýdělečná protože z provozní činnosti (výrobní, obchodní a poskytování služby) nevzniká výnos a je to docíleno organizováním a způsobem financování provozní činnosti, zejména tím, že:
1.produkt této činnosti není oceněn cenou pro trh a pro externího odběratele
2.dodávky produktů jako realizace výkonu správy nejsou změřeny, předány a fakturovány
3.odběratelem produktů je vždy vlastník (nebo jeho zástupce), nikdy jiný externí odběratel
4.vlastník vytváří platbami příspěvků finanční zdroj na úhrady dodávek výkonů správy
5.na základě toho neexistuje inkaso externí tržby, tím pádem neexistuje ani externí výnos
6.koná-li organizace činnost výrobní povahy pak je to vždy pouze „jako“ pro vlastní potřebu
7.produkt vlastní výroby a vlastní potřeby je oceňován vlastními náklady pořízení
8.předání výkonu je vykazován snížením nákladů na účtě aktivace mater. zboží a vnitroorganizačních služeb
Organizace nevýdělečná může vytvářet výnos z ostatních neprovozních činností zejména:
1.operace zhodnocující finanční majetek (úrok)
2.operace zhodnocující nefinanční majetek (prodej majetku)
3.příjmy sankční povahy
4.jiné externí vstupy (dotace, dary).
Tímto výkladem je konzistentní i stávající stav předpisu 504/2002 Sb. ve výkazu VZZ oddíl III Tržby za vlastní výkony a za zboží neobsahuje žádnou zapisovatelnou položku a to proto, že nevýdělečná organizace takový výnos vytvářet nemůže. Z toho vyplývá, že výsledkově se zobrazí pouze vlastní činnost pro vlastní potřebu (výroba T a TUV v dom. kotelně, úklid vlastním zaměstnancem), ale T a TUV zprostředkované z tepláren už jen rozvažně.
Pokusím se vysvětlit rozdíl mezi organizací výdělečnou a nevýdělečnou a rozdíl mezi výdajem/příjmem a nákladem a výnosem. Je to trochu náročné a ve výkladu je to někdy na úkor přesnosti. Použiji jednoduchý příklad pořízení klíče s klíčenkou a logem SVJ (dále jen „klíč“) do vchodových dveří. Klíč s klíčenkou jen proto, aby vyhotovení mělo modelový charakter výroby. Zvažujeme tyto případy pořízení:
- (vyhotovení klíče od výrobce) pří pořízení nových dveří, klič dodá dodavatel dveří za stanovenou cenu (60 Kč), kterou hradí kupující vlastník, SVJ pouze zjišťuje zájemce o nákup klíčů
- (společenství jako „obchodník“ klíčů) SVJ nakoupilo na vlastní náklad do zásoby od výrobce dveří 20 klíčů pro potřeby nových uživatelů domu. Nový vlastník odkoupí od SVJ jeden takový klíč
- (společenství jako „výrobce“ klíčů) U SVJ všech 20 klíčů bylo prodáno a SVJ zajistí výrobu dalších 30 klíčů na náklady SVJ. Další nový vlastník odkoupí od SVJ jeden takový klíč.
- (společenství jako zprostředkovatel dodávky klíčů) U SVJ všech
30 klíčů bylo prodáno, zrušil se prodej klíčenek, SVJ už jen dává
zkopírovat klíče a prodává vlastníkům. Nový vlastník odkoupí od SVJ
jeden takový klíč.
Hodnocení jednotlivých případů.
- Výrobce dveří je bezesporu podnikající subjekt, který vyrábí a dodává i klíče. Výroba klíčů (produkt) dodavatele je výdělečnou činností má-li výroba tyto atributy:
- činnost výroby (transformace vstupů do produktu) vykonává účetní jednotka dodavatele
- ve výrobě je spotřebován zejména externí vstup nebo vlastní produkt,
- výdaje vstupů tvoří náklady výroby
- nákladové položky výroby: opotřebení odpisy) majetku, materiál, energie, živá práce, podíly společných nákladů typu „režie“, správní, zásobovací, výrobní a odbytová
- výrobce klíčů zjišťuje ceny všech výrobních položek za jeden klíč a součet mu dává výrobní nákladovou cenu
- k výrobní ceně klíče se připočte zisk a dostaneme odbytovou cena 60,– Kč (bez DPH)
- dodavatel SVJ dodá 20 klíčů (vyhotovený produkt) dodávku vyfakturuje 20×60=1200 Kč, v tomto objemu mu vzniká výnos.
- dodavateli vzniká výnos jen když odběratelem je externí subjekt.
- za výrobní činnost náklady a výnosy mají být věcně a časové zpárovány
- vedle výroby existují další výdělečné činnosti obchodní a poskytování služeb (tzv. činnosti výrobní povahy)
- dodavatel vyrobil a dodal klíče jako standardní výdělečně činný
subjekt.
3. V druhém případě SVJ vykonal „obchodní“ činnost, přičemž analýzou jsme zjistili, že se jedná jen o zprostředkování dodávky. Ve třetím případě SVJ vykonává „výrobní“ činnost, procesně vyrábí klíč, obdobně jako dodavatel v bodě 1. Dojdou-li SVJ klíče, pověřený člen SVJ si vezme kartu klíče vchodu a u služby vyrábějící klíče dá vyhotovit 30 kopií a' 50,– Kč celkem 1500,– Kč. Úhrada bude provedena ze zdroje vlastníků, tj. BÚ SVJ. Obdobně dá vyhotovit 30 klíčenek, a' 30 Kč,– které uhradí stejně. Navěšením klíče na klíčenku pracovníkem SVJ modelujeme výrobní činnost SVJ. Obě složky klíče, vlastní klíč a klíčenka mají znaky externího spotřebovaného vstupního materiálu výroby klíče (s klíčenkou) a tvoří náklady výroby klíčů. SVJ na výrobu klíčů nemůže vytvořit cenovou kalkulaci obdobně jako dodavatel v bodě 1) neboť by podnikal a to nemůže. Odběratelem klíčů není externí subjekt, ale člen společenství (nebo jeho zástupce) tj. případ lze řešit obdobně jako vlastní výrobu pro vlastní potřebu. Výkon vlastní výroby je oceňován cenou vlastních nákladů pořízení. Cena klíče pro vlastníka je dána nákladem pořízení 50+30=80,– Kč a neobsahuje „režijní“ náklady vlastní správy, neboť společné výdaje vlastní správy jsou hrazeny souhrnně (např. odměny funkcionářů SVJ). „Kupující“ za takto vyrobený klíč uhradí 80,– Kč. Úplatné předání vyhotoveného klíče pro vlastníka řešeno po vzoru předání výrobku vlastní výroby, které se zobrazí jako aktivace výsledku vlastní výroby v objemu vlastních nákladů. Aktivace vlastní výroby nevytváří výnos, ale minus náklad na účtu aktivace. To dává nulovou hodnotu nákladů, totéž výnosů a zisku. Tím je opět dosažena podmínka nepodnikání. Kdykoliv je SVJ nucen vykonat výdělečnou činnost, koná to vždy jen pro potřeby členů, tj. kvalifikujeme to jako pro vlastní potřebu. Vlastní výrobní činnost SVJ patří do výsledkového okruhu zobrazení proces má externí nákladové vstupy. Např. výroba T a TUV ve vlastní kotelně pro vlastní potřebu.
4. Poslední případ. Pověřený člen SVJ si vezme kartu vchodu a u služby vyrábějící klíče dá vyhotovit 30 kopií a' 50,– Kč celkem 1500,– Kč. Obdobně jako v předchozích případech cena předání nemůže být cenou kalkulovanou nebo stanovenou pro obchodní činnost. Pokud vlastník klíč koupí, pak obdrží klíč ve stejné podobě, jak byl pořízen společenstvím. Nestane se součástí nebo výrobní spotřebou žádné činnosti výrobní povahy a proto pořízení není nákladem, ale pouze výdajem a rovněž inkaso za předání není výnosem, ale pouze příjmem za prostředkovanou věc. Cena pořízení je cenou předání tj. 50 Kč. Případ je analogií zprostředkování produktů služeb (ale i výkonů správy domu) a rovněž by neměl být zobrazován výsledkově. Rozdíl mezi modelem klíčů a realitou SVJ je v metodě vyrovnání finančního závazku předání. Klíč je zaplacen vždy v hotovosti za požadovanou cenu, výkony správy jsou financovány poměrně složitým příspěvkovým systémem včetně vyúčtování, to ovšem neovlivní ekonomický charakter popsaných případů.Děkuji Vám pane Poznámko, za velmi názorný a hlavně lehce i pro laiky pochopitelný, příklad z účetnictví SVJ.JaVa
Dekuji vam moc za logicky a obsahly prispevek.
Muzete prosim jeste jednu uvahu, ktera se tyka prijatych uroku na beznem uctu? ja to porad nejak citim tak, ze jsou vysledkem zhodnoceni penez vlastniku, spravne by je meli tedy vlastnici dostat zpet. Nejak nevim, zda je toto vydelecna cinnost svj? K tomu vlastnici plati za sluzbu bance, ze jim spravuje prostredky = podobny naklad jako spravci za to, ze se jim stara o svetla v garazi a meni jim zarovky. Nakladove uroky tedy take potom moc nevidim jako vysledkovou polozku.
Podobne bonus za bezeskodni prubeh u pojistek…ten chapu zase ne jako vynos svj, ale jako slevu z ceny, ktera byla poskytnuta az dodatecne, tudiz by mela snizit cenu pojistky (tzn. Rozvahovy naklad).
Neco jineho je asi urok na terminovanem vkladu…u nej to moc neumim logicky domyslet…na terminovany vklad vlozili vlastnici prostredky a ty se jim zhodnotily. Zprostredkovat jim to pomohlo svj, ktere si za to neco vzalo? Ty penize jsou vcetne toho uroku stale vlastniku, oni rozhoduji, co s tim dale. Co za to zprostredkovani dostalo svj?
Podle mně ten problém souvisí s vyjasněním pojmů pro SVJ „cizí a vlastní“ ne právním ale ekonomickém významu. Položme si otázku kdo vlastní SVJ? Vytvořili všichni vlastníci stávající ale i minulé již nevlastnící jednotku. Kdyby dům zanikl a bylo by potřeba zlikvidovat SVJ asi by se to provedlo vůči stávající skupině vlastníků. Obdobná otázka, komu patří peníze na BÚ? Zákon říká: Vlastníku musíš dávat měsíčně měsíčním předpisem stanovený příspěvek (platbu peněz) a z toho SVJ vzniká závazek s roční splatností vše vrátit, nebyl-li tento závazek snížen vynaloženými výdaji výkonů správy. Plnění závazku se zjišťuje vyúčtováním. Jde o to, zda tato ekonomická aktivita vlastníka se posuzuje jako součást hosp. činnosti SVJ obdobě jako hospodářská aktivita zaměstnance je součásti případu účetní jednotky zaměstnavatele. Na základě této analogie (předpisy nesleduji) hospodářskou interakci mezi členem a SVJ kvalifikoval jako „vlastní“ tj. peníze na účtu SVJ patří SVJ a vlastník vlastní jen nepřímo jako člen společnství a může s tím disponovat v rámci pravidel pro členství.
Po inventarizaci dřívějších titulů diskutujících, ale i nových
získaných v diskuzi, bychom mohli ukončit přispění o osobách a vrátit
se k tématu diskuze. Myslím si, že ta otázka je špatně položená, proto
se nedaří najít argumenty pro řešení. O účtování není co hodnotit,
ale názory na hospodářské dění můžou být rozdílné,a proto z toho
musíme vycházet. Nikdo přece nemá úmysl ignorovat nějaké výsledkové
účtování pokud je oprávněné, stejně tak jako nikdo neprotestuje, že
případy výdaje netvořící náklady (platby úvěrů) se neúčtují
výsledkově. Takže je třeba analyzovat povahu hospodářských případů a
učinit rozhodnutí jak kvalifikovat tyto případy, účtování pak bude
jednoznačné. Nemohu akceptovat volby estetické (mně se líbí/nelíbí),
taková metoda rozhodování patří při nákupu dekorace u Tiffanyho a ne pro
posouzení ekonomického problému. Další otázkou je, kdo má takové
rozhodnutí učinit zda účetní jednotka nebo zákon nebo úředník na
ministerstvu, dále co stanoví platné předpisy o tomto problému.
Hlavní činnost SVJ je poskytování služby správy. Spravovat znamená
obstarávat a zprostředkovat nebo vlastní činností vytvořit dodávky
(zboží a služby a díla) uspokojující potřeby spravované věci nebo
osoby. Veličiny náklad (výdaj vstupu) výnos (příjem výstupu) jsou
vázané veličiny nějaké činnosti účetní jednotky. Někde (IAS MUS
18 Výnosy, v českých ČUS 412 to není, prý nejsou tak podrobné jako MUS
a hned první věta to dokladuje…) jsem přečetl, že při činnosti
zprostředkování výdaje zprostředkované věci netvoří náklady, náklady
tvoří pouze výdaje obstarávání a zprostředkování. Platí-li to
i u nás, pak pro SVJ zprostředkované dodávky služeb (nakoupené zboží-
voda, teplo, elektřina,..) ale i pro správu domu (nakoupené zboží-
rohože, úklid,…) netvoří náklady a proto se neúčtuje výsledkově.
Nikde jsem nečetl, že by to platilo pouze pro konzumenty služby
správy pro osoby (vlastníky) a pro správu věci (dům) už nikoliv.
Pokud ovšem SVJ dodávky výkonu správy zajišťuje vlastní výrobou (výroba
T a TUV ve vlastní kotelně nebo služba úklidu je zajištěna vlastním
pracovníkem), pak taková činnost má externí vstupy (mzda obsluhy, nákup
plynu, nákup čistících prostředků,..) a tyto výdaje tvoří náklady a
proto se účtuje výsledkově. Celá analýza je založena na zvýrazněných
větách, nelze-li akceptovat, rád bych věděl proč.
A co obsahuje platný předpis 504/2002 Sb.?
Podíváme-li se na § 27 Výnosy nebo na definici obsahu VzV „III. Tržby za
vlastní výkony a za zboží“ zjistíme, že neexistuje položka pro
vykazování, tj. varianta pro evidování výnosu pro vlastní činnost
(výrobní, obchodní a poskytování služeb) a pro externí dodávky. Podle
mne tím je řečeno, že takové činnosti tyto („neziskovky“) vykonávat
nemohou. Pokud SVJ vykonává takovou činnost pro vlastní potřebu kompenzace
vzniklých nákladů, řeší se účtem 57 aktivace, v položce
A.II.8 výsledovky a částkou zápornou. Ostatní varianty výnosu vznikají
mimo hlavní ekonomickou činnost SVJ. Z toho mi vychází, že výsledkově se
evidují:
1.vlastní činnosti vykonané na vlastní náklad
2. a činnosti generující mimořádné výnosy mimo hlavní činnost.
Samozřejmě nemůžeme vyloučit ani variantu, že stávající předpis
v uvedené části má chybu a že „správně“ to bude asi jinak.
Osobně si myslím, že by výjimka pro SVJ být měla.
Už proto, že vlastníci jsou povinni 1× ročně schválit rozvahu a výsledovku. Někteří z vlastníků nejsou jen „tupé ovce“ jak se zde často píše, a chtějí výkazy zkontrolovat.
Rozvaha je OK, ta je zkontrolovat dá – závazky, pohledávky, pokladna, běžný účet, FO, úvěr atd.
VZaZ nevysvětlíte. Vlastníci se ptají, s čím tu celkovou částku nákladů porovnat? Na náklady čerpané z FO to nesedí a na služby čerpané z krátkodobých záloh už vůbec ne.
A Vy vysvětlujete, že to takto zkontrolovat nelze, protože část z toho je aktivací převedena proti FO a část proti zálohám na služby.
A vlastníci se ptají, proč? A nemohlo by být v nákladech všecko? Nešlo by to prostě jinak, přehledněji?
A Vy musíte každý rok opakovat, že nešlo, protože tahle je to zaúčtované správně podle zákonů.
A vlastníci se (právem!) ptají, jak to mohou odsouhlasit, když se v tom nevyznají?
A tak vždy před roční schůzí ztrácíte čas výrobou několika jednoduchých a srozumitelných excelových tabulek, ze kterých každý pochopí:
- a) kolik jsme celkem ten rok utratili a za co
- b) kolik z toho je hrazeno ze záloh
- c) kolik z toho je hrazeno z FO
- d) kolik z toho je ve VZaZ na 5
- e) kolik z toho je v rozvaze na 315
- přičemž a = b+c = d+e
Při té příležitosti zjistíte, že účetní při tom převádění sem a tam nějaká malá položka „utekla“, jak se říká, takže a ≠ b+c ≠ d+e.
Proč SVJ, které nesmí ze zákona podnikat, musí z jiného zákona vést shodně podvojné účetnictví jako velký průmyslový koncern? Proč platí, že když to jde dělat jednoduše, tak se to musí dělat složitě?
1)Účetní firmy, schovávající se za správu domu, by neměly kšefty.
2)Vlastník by do hospodaření viděl jako do výlohy.
Zabýval jsem se „studiem“ diskuse na théma výsledkový, rozvahový či snad „kombinovaný způsob“ účtování SVJ.
K diskusi v tomto vláknu jsem přidal diskusi z
www.portalsvj.cz/…i-zaverka-10
účetní závěrka
Vložil Larry (bez ověření), 15. Duben 2014 – 15:59
… se mi dostala do rukou naše účetní závěrka, jež se mi jeví ve srovnáním s příkladem z webu pí. Klainové příliš jednoduchá a nic neříkající.
Účetní závěrka 3
Vložil N. Klainová (bez ověření), 15. Duben 2014 – 17:01
Já považuji rozvahové vedení účetnictví o správě za neprůkazné a nesrozumitelné. Někdy může být rozvahový způsob vedení účetnictví volen záměrně, právě proto, aby na některé náklady nebylo vidět. Na Vašem místě bych trvala na účtování v souladu s vyhláškou č. 504/2002 Sb.
Účetní závěrka v SVJ
Vložil Pavel, 16. Duben 2014 – 7:59
… účetnictví má věrně zobrazovat předmět účetnictví a finanční situaci účetní jednotky. Předmět účetnictví je do značné míry dán právními vztahy.
A zde je první problém, úprava SVJ je podle velmi nedokonalých předpisů. ZoVB i NOZ, část bytové spoluvlastnictví, jsou paskvily.
Druhým problémem je, že vyhláška 504/2002 Sb. platí pro mnoho různých druhů organizací. Např. politické strany, spolky, církve, o.p.s., nadace, SVJ, veřejné vysoké školy etc. I kdyby byla SVJ upravena bezchybným předpisem, tak vyhláška nemůže zachytit všechny zvláštnosti jednotlivých druhů neziskovek.
Sice se Národní účetní rada pokusila vydat alespoň Interpretaci pro účtování v SVJ, ale skončilo to na nejasné právní úpravě. Nebyl by to obecně závazný právní předpis, ale bylo by to vodítko, jak se k účtování SVJ staví účetní odborníci v NUR sdružení. A tak panuje několik názorů na účtování SVJ.
Účetní závěrka v SVJ 2 – pro pana Pavla
Vložil N. Klainová (bez ověření), 16. Duben 2014 – 9:12
Pane Pavle, … když se na podzim 2012 rozpoutala diskuse kolem výsledkového nebo rozvahového účtování nákladů na správu… Vy jste doporučoval náklady rozdělit na ty, které jsou vlastníků, a které SVJ. Už tehdy jste zmiňoval názor NÚR. Předpokládám, že je to ten samý názor, o kterém píšete dnes. Teď se náklady na správu konečně dostaly do právních předpisů. Jsou vidět v NOZ i v NV č. 366/2012, kde se dokonce člení na náklady na vlastní správu a na ostatní náklady na správu provozně technické (nebo tak nějak). Jako takové jsou předmětem účetnictví a má se o nich účtovat podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Ve vyhlášce jsem nenašla jedinou zmínku, že jsou účetní jednotky, které ji mohou ignorovat !!!
Nulový výkaz Z/Z v žádném případě nepodává věrný obraz předmětu účetnictví, čímž je porušován § 7 ZoÚ, ale samozřejmě i další, o který jsem už psala, tj. např. průkaznost, srozumitelnost, přehlednost.
Účetní, kteří účtují o správě rozvahově, tedy porušují hlavní zásady účetnictví. Z toho by se nevykroutila ani NÚR. Pochybuji o tom, že by NÚR chtěla prosazovat rozvahový způsob i teď. N. Klainová
Účetní závěrka 1_1_1
Vložil Pavel, 20. Duben 2014 – 15:10
… s vyhláškou a standardy to není tak jednoduché. Podle § 7/2 ZoÚ „Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že použití účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy bude neslučitelné s povinností podle odst. 1, postupuje účetní jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz.“ Znamená to, že lze vyhlášku a účetní standardy ignorovat. Problém je, co kdo považuje za věrný a poctivý obraz. Domnívám se, že problém je ale o mnoho složitější. Pokud je základní předpis o SVJ paskvil (ZoVB či NOZ bytové spoluvlastnictví), tak se věrného a poctivého obrazu dosáhne samotnými účetními předpisy jen velmi těžko.
Účetní závěrka – jednoznačný výklad 2
Vložil N. Klainová (bez ověření), 18. Květen 2014 – 12:08
MF třeba bude muset vydat jednoznačné stanovisko nyní, kdy uvedlo do návrhu ZDP 2015 nový § 21h. Podrobnosti jsou tady: http://klaiex.webnode.cz/…my-a-vydaje/ N. Klainová
- – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
Povinnost účtovat (částečně) výnosově je dána, jak jsem pochopil, účetními předpisy kvůli NOZ 1180 (2) a NV 366/2013 § 16 a § 17 (definice výnosů a nákladů SVJ).
Zajímá mne
- jak vlastník v účetní závěrce pozná, že účetní účtuje správně dle platných předpisů a že nerozúčtová všechny náklady dle podílu na společných plochách
- zda je pro srozumitelnost hospodaření SVJ tak velký rozdíl mezi výnosovým a rozvahovým účtováním
- na okraj: proč dle § 1194 ručí členové dle spoluvlastnického podílu, když některé náklady se rozúčtovávají nikoli dle onoho podílu ?
Vlastníkům by mnohdy stačilo, kdyby se pro od účetní
- výši příspěvků správy domu a pozemku za rok celkem,
- a každému vlastníku na jeho byt,
- výše nákladů domu a v detailu největší položky
- podíl bytu na celkových nákladech (když je už nelze jednoduše spočítat dle podílu na společných částech),
- zůstatek příspěvku ke konci období na dům,
- a na daný byt,
- výši pohledávek SVJ vůči neplatičům a kdy pohledávka vznikla (kvůli promlčení)
- výši závazků SVJ
Souhlasím s příspěvkem RD protože my také nemáme úvěr a máme „svoje“ topení (konkrétně plynové WAW)
Vložil RD (bez ověření), 23. Říjen 2016 – 17:44
„Jsme malé SVJ, nákladů není mnoho, nevedeme pokladnu, nemáme úvěr, byty mají samostatné topení, atd., a ani tak lidé finanční závěrce nerozumí. … by se nevyskytovali zoufalci, kteří se tu čas od času objeví a pokoušejí se rozšifrovat, co která účtová třída znamená, či jak najít propojené zálohy a výdaje…“
Souhlasím s příspěvkem Taisy
rozvažně – výsledkově 3
Vložil Taisa, 23. Říjen 2016 – 13:17
… vlastníci jsou povinni 1× ročně schválit rozvahu a výsledovku. Někteří z vlastníků nejsou jen „tupé ovce“ a chtějí výkazy zkontrolovat.
Ještě dodávám, že nejsem totožný s Petr. (bez ověření), který hodně do diskuse přispěl v říjnu 2016
Poslední komentáře