Znalec vyúčtování záloh
Advokáti ani soudci vyúčtování záloh na správu domu nerozumí a nejsou schopni ani ochotni posoudit jeho správnost. Existuje znalec, který je ochoten vyúčtování záloh na správu domu přezkoumat?
Judikaturně je jasno, že zálohy na správu domu je třeba vyúčtovat (stejně jako jakékoli jiné zálohy). Tak bylo judikováno opakovaně. Ony judikáty ovšem neposkytují dostatečně podrobný návod, z něhož by vyplynulo, jak a kým správnost vyúčtování záloh na správu domu nechat přezkoumat. Jde přitom o zásadní otázku – nesprávné vyúčtování není splatné.
Záleží na tom, jak si kdo vysvětluje pojem vyúčtování. Vyúčtováním se může rozumět přehled výdajů (nákladů), na které byly zálohy (příspěvky) použity. Rozdíl mezi výší záloh a výdajů představuje nevyčerpaný zůstatek záloh (příspěvků).
Někdo si pojem vyúčtování vysvětluje jako výše uvedené vč. vypořádání zůstatku nevyčerpaných záloh (příspěvků) tj. jejich vrácení vlastníkům případně jejich převedení do následujícího období.
Řádné vyúčtování či vyúčtování s vypořádáním nebo převedení zůstatku do následujícího období je zajištěno pouze správně vedeným účetnictvím podle zákona o účetnictví a prováděcí vyhlášky. Ověřit správně vedené účetnictví tedy může např. účetní se živnostenským oprávněním pro provozování živnosti vázané skupiny 214 přílohy č. 2 živnostenského zákona „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“.
Zásady správného vedení účetnictví jsou uvedeny především v § 8 zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb.:
"§ 8
(1) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.
(2) Účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel.
(3) Účetnictví účetní jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy, které v něm měla zaúčtovat podle § 3, a nejpozději do konce tohoto období za jemu bezprostředně předcházející účetní období sestavila účetní závěrku, popřípadě i konsolidovanou účetní závěrku, vyhotovila výroční zprávu, popřípadě i konsolidovanou výroční zprávu, zveřejnila informace podle § 21a a má o těchto skutečnostech veškeré účetní záznamy, a to přehledně uspořádané.
(4) Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné (§ 33a) a účetní jednotka provedla inventarizaci.
(5) Účetnictví účetní jednotky je srozumitelné, jestliže umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit
- obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod uvedených v § 4 odst. 8,
- obsah účetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v § 4 odst. 10,
- vazbu mezi účetním záznamem vzniklým seskupením a dílčími účetními záznamy v případech uvedených v § 33 odst. 5.
(6) Účetnictví účetní jednotky je vedeno způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů, jestliže účetní jednotka je schopna splnit povinnosti spojené s jejich úschovou a zpracováním podle § 31, 32 a § 33 odst. 3 a 7 po celou dobu, po niž jsou jí tímto zákonem uloženy."
Podle § 1179 NOZ platí:
„Vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů.“
Způsob nahlížení by měly upravovat vaše stanovy.
Pokud někdo z vlastníků rozumí účetnictví, neměl by být pro něho problém (pokud mu je umožněn jeho zákonný nárok a SVJ mu umožní přístup ke všem účetním dokladům a účetním knihám) zkontrolovat správně vedené účetnictví.
Vyúčtování je vyúčtování a vypořádání je vypořádání. Už tu bylo napsáno hodně slov o tom, že po vyúčtování může a nemusí nastat výplata nevyčerpaných zůstatků a že výplata je jen jedním z druhů vypořádání.
Pojmy by si už neměl plést nikdo. Definice vyúčtování je v zákonu o službách č. 67/2013 Sb. v § 7 a není důvod ji nepoužít na všechny druhy záloh, ať už na správu nebo na služby.Zmínila jsem se o tom jenom jako o tečce za vyúčtováním. Způsob vypořádání mohou zatím ovlivnit vlastníci jednotek, proto by se měli zajímat o konečné zůstatky a co se s nimi bude dít.
Vaše citace právní úpravy správně vedeného účetnictví asi zájemcům o přezkoumání nepostačí.
Spíše bych se znovu přimlouvala, aby si aspoň někdo z výboru osvojil minimum z účetnictví, aby se mohl kvalifikovaně ptát na některé věci z účetnictví svého účetního a potom mohl podat vlastníkům vysvětlení, co představují položky přehledů pro vlastníky, ale i některé vykazované údaje účetní závěrky. Někdo z členů výboru by se měl alespoň zběžně orientovat v předvaze, která je ohromným zdrojem informací o hospodaření.
„Pojmy by si už neměl plést nikdo.“ Opravdu?
Jak je definována bilance vyúčtování?
Zaplacené peníze vlastníka, ale který časový okamžik je rozhodný pro
zařazení transakce do zúčtovacího období? datum odepsání, připsání,
uskutečnění, zaúčtování, atd
Proti tomu skutečné náklady…jakou událostí vzniká skutečný náklad
z výdaje a jakým časovým okamžikem. Může být i „nenáklad“
skutečným nákladem? Jak je vlastně definován skutečný náklad?
S ohledem na novelu § 1208 to vidím do budoucna s vypořádáním bledě. Už dnes se lze setkat s SVJ, která vypořádávají příspěvky, resp. zálohy, jen výjimečně.
Budu se těšit na Váš návod, který připravujete.
Nechci tady nikoho prudit, odpověď je tady: http://klaiex.webnode.cz/ruzne/diskuse/
Na vyúčtování záloh na správu není třeba volat znalce. Nejde o výpočty korekcí u spotřeby tepla, kde se provádějí tzv. „iterace“ tak dlouho, až se dospěje ke kýženému výsledku.
Kontrolu si může provést každý sám. Pokud mu nebude něco jasné, zeptá se účetní(ho).
Stejně jako u služeb znamená vyúčtování záloh na správu, že se porovnávají zálohy na správu se skutečnými náklady.
Je-li účtováno o více druzích záloh na správu, jak to dovoluje § 1180 OZ, tj. o zálohách
• na provozně technické náklady (opravy, údržba, revize, pojištění, spotřeba materiálu apod),
• na vlastní správu, tj. hlavně na odměny výboru, případně externímu správci apod.,
• na náklady spojené s výlučným užíváním některých spoečných části,
je třeba vyúčtovat každý druh zálohy zvlášť, protože na každém se podílejí vlastníci jiným způsobem.
Problém může nastat, pokud účetní účtuje všechny druhy záloh na správu na jednom účtu a náklady hrazené z různých záloh rovněž nerozlišuje. Ale i to se dá následně vyřešit použitím kódů pro zálohy i pro náklady, které jsou z nich hrazeny.
SVJ, které účtuje o všech třech druzích záloh a nákladech z nich hrazených, vyhotoví 3 různé přehledy za dům, z nichž každý bude obsahovat:
Počáteční zůstatek
Předepsané zálohy
Skutečné náklady
Konečný zůstatek
V rámci těchto přehledů za dům je třeba vyhotovit přehledy pro jednotlivé vlastníky jednotek.
O tom, co by se mělo provádět s nevyčerpanými zálohami (viz konečný zůstatek), mají vlastníci rozhodovat na shromáždění (zatím – v návrhu novely je to zrušeno).
Jisté je, že pokud např. na vlastníka vychází nevyčerpaných 50 Kč na vlastní správu, rozhodnou chytří vlastníci, že se zůstatek převede do dalšího roku.
Naproti tomu, pokud po opravách lodžií přístupných z bytů, které vlastní jen několik vlastníků, zůstane na každého 5 000 Kč, protože se podařilo sehnat levnějšího dodavatele rekonstrukce, je logické, že si tito vlastníci odhlasují, že chtějí peníze vrátit, dokud jim to OZ umožňuje. Pevně věřím, že to bude umožňovat i nadále.
Přehledy pro vlastníky mám ve všech souvislých příkladech, odkazy na ně tu jsou vícekrát, znovu je uvádět nebudu, abych někoho nerozčílila.
I bez kulatého razítka znalce jsem schopna přezkoumat jakékoliv vyúčtování záloh na správu, když k tomu dostanu tyto podklady:
Předvahu účtů (i analytických) s členěním záloh na správu a nákladů na správu podle § 1180,
podíly vlastníků na společných částech,
počet a jména vlastníků, kteří mají některé společné části ve výlučném užívání a pravidla pro promítnutí výlučného užívání do záloh a nákladů na správu.
V případě, že by účetnictví neposkytovalo výše uvedené údaje, bych samozřejmě potřebovala dodatečné vysvětlení.
Totéž jsou schopni udělat všichni účetní, kteří mají elementární znalosti účetnictví, tak nechápu, proč se tu neozvali.
Kontrola správnosti vyúčtování služeb je něco úplně jiného.
Tam je kromě základních matematických výpočtů + – x a : třeba znát i algoritmy výpočtů, které nejsou někdy zrovna jednoduché.
Právě pracuji na návodu, co všechno je třeba získat, aby si mohl tuto kontrolu provést každý sám.
Lituji, ale vzhledem k velkému množství kombinací způsobů rozúčtování různých druhů služeb jsem práci na návodu ukončila. Podrobnosti jsou tady: https://klaiex.webnode.cz/…vani-sluzeb/
Kontrola správnosti vyúčtování služeb se obejde také se základními matematickými operacemi. Zamyslet se trošku více je třeba jen u vyúčtování tepla, přesněji řečeno, je zapotřebí pozorně nastudovat vyhlášku. Vidinu složitosti výpočtu „útraty za teplo“ před veřejností pravděpodobně rozestřely vyúčtovací firmy, které si takto hlídají kšefty a nezřídka algoritmy tají pod výmluvou svého know-how. Že to jde i se zdravým selským rozumem jsme (AsiTak, Krupp, Misme) předvedli ve vlákně „Jak rozúčtovat dle vyhl. 269/2015“ (http://www.portalsvj.cz/…yhl-269–2015), kdy jsme nezávisle na sobě a každý se svou sadou algoritmů a ;-) svým (v mém případě laickým) know-how dospěli k totožnému výsledku.
I když znáte perfektně zákon o službách a vyhlášku, jak můžete zkontrolovat správnost vyúčtování, když, jak je obvyklé, nemáte k dispozoci náměry ze všech bytů?
My zde diskutujeme o tom, zda je k provedení kontroly vyúčtování znalec nezbytný. Já předpokládám, že je jasné, že bez kompletních podkladů kontrolu provést nelze, a ani znalec se s takovou situací nemůže uspokojivě vyrovnat. Nebo myslíte, že znalec bude vyrábět posudek bez toho, že by měl kompletní podklady, tj. včetně náměrů všech bytů, k dispozici?
Tzn. vstupní data do výpočtu musí mít znalec, vy, já a kdokoliv jiný k dispozici tytéž jako zpracovatel, a to proto, aby byl schopen provést kontrolu vyúčtování, jak jej vyhotovil z týchž vstupních dat zpracovatel.
Souhlasím, že stačí základy matematiky, ovšem při kontrole rozúčtování tepla mi nějak moje sady algoritmů nestačily. Jste tedy opravdu dobří. Hned ty vaše algoritmy vyzkouším a jsem moc zvědavá, jestli se budou výsledky shodovat s rozúčtováním od profi firmy.
„znamená vyúčtování záloh na správu, že se porovnávají zálohy na správu se skutečnými náklady.“
Zálohy předepsané, nebo uhrazené?
U služeb uhrazené, u správy předepsané. Pro soud jsem dosud nic nepřipravovala. Podrobnosti je možné v případě zájmu probrat mailem na klaiex@seznam.cz.
Je chybou, pokud SVJ provede vyúčtování předepsaných záloh a nákladů na služby a zahrne do něj i přeplatky či nedoplatky ze skutečně zaplacených či nezaplacených záloh, protože termíny splatnosti těchto dvou závazků jsou zcela odlišné.
Vyúčtování služeb musí být provedeno do 4 měsíců po konci zúčtovacího období, tedy do konce dubna (viz § 7 zákona č. 67/2013 Sb., o službách). Vlastník má 30 dnů od doručení vyúčtování právo na reklamaci, SVJ musí reklamaci vyřídit do dalších 30 dnů. Vypořádání přeplatků a nedoplatků musí proběhnout do 4 měsíců od doručení vyúčtování (i v případě vyřízené reklamace). Tedy v krajním případě nastane splatnost nedoplatku z vyúčtování služeb k 31. srpnu roku následujícího po skončení zúčtovacího období. Do té doby proto nemůže být vlastník jednotky v prodlení. Tento přeplatek či nedoplatek nemůže být vzájemně započítán s předepsanými zálohami, které byly splatné nejpozději k 31. prosinci roku minulého (tedy 8 měsíců před splatností nedoplatku z vyúčtování služeb).
„U služeb uhrazené, u správy předepsané.“
To plyne odkud? Právní logika je sice poněkud svébytná, ale to, že definice pojmu nemůže záviset na kontextu uznává.
„I bez kulatého razítka znalce jsem schopna přezkoumat jakékoliv vyúčtování záloh na správu“
Můžu Vás navrhnout soudu? Už jste zpracovávala posudek vyúčtování záloh na správu pro soud?
Poslední komentáře