Že vám "teče" do bytu, není důležitou záležitostí, musíte to to strpět, opravu střechy hradí "ten pod střechou"
Někteří vlastníci bytů se před mnoha lety domnívali, že opravu střechy bude hradit jen ten, kdo „pod střechou bydlí“. Nyní se ukazuje, že tento názor byl správný.
Nejnovější rozhodnutí NS ČR nám sděluje:
„provedení stavebních prací k odstranění příčin vzniku vlhkosti v domě není důležitou záležitostí ve smyslu ustanovení § 11 odst. 3 věty třetí zákona o vlastnictví bytů,“
NS ČR nám sděluje, že pokud některým vlastníkům bytů v domě (vadou společných částí domu) bude vlhnout byt, musí toto strpět.
NS ČR se odvolává na jiné rozhodnutí NS ČR, které pojednávalo o neplatnosti volby člena výbor. Je to logické, volba člena výboru je to stejné jako vlhkost zdiva.
Až vám „poteče do bytu“, není do důležitou záležitostí. Neobracejte se na soud. Většina rozhodne, zda „vám poteče“, nebo zda „vám nepoteče“ do bytu.
Nejpozději toto rozhodnutí by mělo vyděsit každého předsedu (nebo člena výboru), kam „to vlastnictví bytu směřuje“.
Hezký den přejí,
Brzobohatá, Feráka a Dýšková
(senát 26 Cdo 1221/2012),
a mějte se pěkně.
Pan „NSS“ vykládá rozhodnutí Nejvyššího soudu 26 Cdo 1221/2012 značně svévolně a uvádí tím čtenáře v omyl. V rozsudku nešlo vůbec o byt, ani o střechu domu. Šlo o „suterén domu“. Ze spisu není patrné zda se jednalo o společnou část budovy, např. mohlo jít o sklepy. Místním popletům to ale stačí k tomu, aby rozvíjeli teorie o zatékání do bytu střechou …
Soudy tedy pouze judikovaly, že vlhkost v suterénu budovy není důležitou záležitostí ve smyslu § 11 odst. 3 ZoVB. Pokud se žalobce domníval opak, měl možnost předložit soudu posudek soudního znalce v oboru stavebních konstrukcí, nebo mohl navrhnout důkaz svědectvím odborníka. Neučinil nic z toho.
Pravdu tedy má pan „sbd“: „… většina těch, co odcházeli od soud zklamáni spravedlností, se dopustila procesního pochybení, čímž k vlastnímu přezkumu merita ani nedošlo.“
Podle judikatury i právní teorie je důležitou záležitostí taková záležitost, která zasahuje do samé podstaty vlastnictví, nebo do způsobu užívání majetku. Tvrdit a prokazovat, že jde o důležitou záležitost, bylo věcí žalobce. Ten ovšem neunesl důkazní břemeno.
lake
Opravdu nechápu… Jelikož střecha je společná část domu, tak samozřejmě o její opravě se rozhoduje hlasováním. V případě, že oprava střechy, respektive odstranění zatékání ze společné části domu do bytu vlastníka není SVJ odstraněno, tak snad se může vlastník dovolávat nápravy u SVJ (opravy střechy=spol.části domu) z důvodů, aby mu nadále nebyl poškozován majetek? Tam přeci je snad možná i soudní vymahatelnost práva, aby SVJ nepoškozovalo soukromý majetek vlastníka (např.byt). Je totiž celkem logické, že většina, které do bytu neteče, nemá zájem vynakládat peníze na opravu střechy-jim přeci do bytu neteče!
Panu Ferákovi byl Svazem uložen úkol vzbudit ve veřejnosti ten dojem, že jednou přijaté usnesení shromáždění je nenapadnutelné. Tohoto úkolu s zhostil se ctí tím, že vyslovil, že „rozhodnutí shromáždění nelze nahradit“.
To má pravdu, protože jedním petitem je třeba usnesení zrušit §11(3) věta třetí a následně dle §11(3) věta druhá „navrhnout nové“ (jako by původní neexistovalo).
Moto dne: většina těch, co odcházeli od soud zklamáni spravedlností, se dopustila procesního pochybení, čímž k vlastnímu přezkumu merita ani nedošlo.
Ano,že rozhodnutí shromáždění nelze napadnout, to se domnívají i právnící. Máme osobní zkušenost. Zákon, nezákon, protizákonné rozhodnutí shromáždění je svaté, domnívá se advokát a tvrdí, že soud rozhodnutí shromáždění nezruší,když už jednou bylo přijato. Zvrácený stát,zvrácené právo. Tento stát není státem právním.
Poslední komentáře