Zaúčtování úrokové dotace na zateplení

Pan Pavel doporučuje účtovat výsledkově jenom „statutární náklady“, např. vedení účetnictví, odměny orgánům, poplatky v bance, pronájem místnosti na shromáždění, režie orgánů a podobné náklady.

Paní PeDuPles účtuje výsledkově pouze poplatky bance.

Takže si z výše uvedených doporučení každý může vybrat, jestli je lepší doporučení pana Pavla nebo paní PeDuPles?

Z dotazů návštěvníků mého účetnického webu, případně z rekonstrukcí nesprávných účetnictví vím, že existují účetní, kteří účtují výsledkově pouze bankovní poplatky a přijaté úroky.

Nemá to logiku, což mám potvrzeno od FŘ. Už jsem o tom psala, viz dále první odkaz. Hospodářským výsledkem je potom skoro vždycky ztráta SVJ. Účetní se následně ptají, co s ní mají dělat.

Podrobnosti jsou tady: http://klaiex.webnode.cz/…-vykazu-z-z/,

případně tady: http://klaiex.webnode.cz/…oky-po-x-te/.

Já zůstávám věrná výsledkovému způsobu účtování.

Účtovat něco rozvahově a něco výsledkově bez právního předpisu, který vymezí náklady a výnosy SVJ jako právnické osoby, v žádném případě nedoporučuji.

N. Klainová

Vážená paní Klainová, při veškeré úctě, kterou k Vám chovám, prostě s výsledkovým účtováním nákladů nesouhlasím (důvody viz níže), a jak je vidět z úvodního příspěvku, nejsem jediná. Viditelně je rozvahové stejně zdůvodnitelné zákonem a co vím, používáno je taky zhruba stejně. Osobně k problému rozvahové x výsledkové účtování přistupuji stylem „žít a nechat žít“, když závazné oficiální stanovisko chybí a co odborník, to názor.

Ovšem způsob, jakým Vy rozvahové účtování bez jakéhokoli relevantního podkladu označujete natvrdo za nesprávné a děláte z účetních tímto způsobem účtujících totální hlupáky, a neopodstatněně děsíte zde i na svých stránkách nevinné členy výborů, se mi zdá poněkud nevhodný právě vzhledem k tomu, že závazné stanovisko chybí a dokud existovat nebude, jedná se jen o jeden z osobních názorů.

Také pro jistotu upozorňuji, že v mém příspěvku jsem psala: výsledkově účtuji z nákladů pouze poplatky bance. Samozřejmě výsledkově účtuji i úroky, které ovšem nejsou v nákladech; proto jsem je nezmiňovala, když jsem navazovala na příspěvek pana Pavla o nákladech. Také jsem mu nijak neoponovala u jeho „statutárních nákladů“, jen je u nás považujeme za náklady na správu domu a tím náklady jednotlivých vlastníků hrazené z příslušné dlouhodobé zálohy. Opět – závazný předpis chybí.

Vzhledem k výše uvedenému se také důrazně ohrazuji proti tomu, abyste do jedné věty spojovala rekonstrukce nesprávných účetnictví a výsledkové účtování pouze bankovních poplatků a přijatých úroků. Takovéto účetnictví nesprávné není, pro takovéto obvinění Vám poněkud chybí zákonný předpis a jak je vidět, i stanoviska jednotlivých FŘ se evidentně liší.

Na místním FŘ jsem už opravdu byla mockrát a vždy mi doporučili rozvahový způsob s tím, že si ale mohu vybrat, protože určitou logiku má obojí, pouze s tím, že výsledkově musí být úroky (zřejmě dle §779 ObčZ) a jim se zdají vhodné i poplatky. Byla jsem také ubezpečena, že se jednotlivými účetními kroky nebude FÚ při případné kontrole zabývat, pokud nebude zapřen zdanitelný příjem a způsob účtování bude popsán ve směrnici SVJ, a že podle nich (a já souhlasím z celého srdce) je to všechno „sejdeme se na hřbitově“ neboli v zálohách na správu.

Odpověď Vašeho FŘ mi přijde úsměvná. Trošku mi to připadalo, že odpovídající pracovnice je specialistka na fyzické osoby, která si neuvědomila, že u poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, se uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně, což úroky z BÚ nejsou a tudíž daňové zneužití poplatků nehrozí a hrozit nemůže, protože hospodářský výsledek není základ daně.

Jinak řečeno – nemají-li na FŘ nic proti účtování úroků z běžného účtu na 644, ač se nejedná o předmět daně, nemohou mít nic proti poplatku z téhož účtu na 549, když se nejedná o daňový výdaj, a v případě jiného zdanitelného příjmu se stejně obě položky v oddíle II. DP pro PO odečtou (řádek 40 a 101) a základ daně vyjde správně. A logika dává, že pokud má vlastník účtu nárok na úroky, pak bude taky vlastník účtu hradit poplatky, opak by byl proti dobrým mravům.

Jestli se Vás ptají hloupé účetní, co mají dělat se ztrátou, pak se můžou stejně chytře ptát, co se ziskem. Z mé zkušenosti vyplývá, že u většiny SVJ stejně všechno skončí v zálohách na správu. Ještě jsem neslyšela, že by se těch pár korun vracelo vlastníkům, další variantou je tvorba nějakého fondu – na co, na občerstvení nebo na chudé? Na prostředky k použití na správu domu a pozemku už účet existuje, nikdo nepotřebuje tvořit fond a pak z něj kupovat židle, může je koupit ze záloh na to určených, že?

A jaká pravidla platí pro použití prostředků z fondu, když na něj zákon nepamatuje? Osobně považuji tvorbu jakýchsi fondů za nebezpečnou, pokud si shromáždění nevyhradí rozhodování o jejich použití, jedná se prostředky k volnému použití výboru. A jestliže jsou příjmy (kromě úroků z běžného účtu) osvobozeny od daně pouze za předpokladu, že se v následujících letech použijí na správu, tak proč je nedat rovnou na účet, kde SVJ tyto prostředky shromažďuje tak, jak mu ZoVB v §15 ukládá? Je pak úplně jedno, jestli se tam dostanou zvlášť poplatky a zvlášť úroky, nebojí obojí dohromady prostřednictvím záporného hospodářského výsledku.

Takže upřímně nechápu důvod zakládat na Vašich stránkách sáhodlouhé rozpravy a rozepisovat na deset stránek kritiku toho, že někdo namísto dvoukrokového 511/321 a 955/649 účtuje jednokrokově 955/321, když výsledek je stejný, akorát se nedrbu pravou rukou na levém uchu přes hlavu a držím se analogie použití záloh u odběratelů (324/311) či dodavatelů (321/314). U úroků a poplatků je to pro změnu tříkrokové 221/644 + 549/221 + po odsouhlasení 931/955 namísto čtyřkrokového 221/644 + 549/221 + 955/649 + po odsouhlasení 931/955 a výsledek je opět stejný.

Naopak bych dokázala sepsat pěkně dlouhý seznam námitek proti výsledkovému účtování a označit ho za nesprávné. Začínal by otázkou, jakým způsobem odůvodňujete a na základě jakého právního předpisu provádíte účtování výnosů na krytí nákladů přes jakýsi výnosový účet 649, když dle Vyhlášky 504/2002 Sb. položka „B.IV.18. Jiné ostatní výnosy“ obsahuje zejména náhrady za manka a škody od fyzických i právnických osob, přebytky na majetku s výjimkou přebytků dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a ostatní výnosy neuvedené v jiných položkách výnosů; dále výnosy z právně zaniklých závazků, s výjimkou splnění, započtení, dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým, splynutí, nebo narovnání. Čerpání záloh tam nevidím, kdo ano?

Dále bych pokračovala tvrzením, že jsou-li náklady na správu domu nákladem SVJ a nikoli jednotlivých vlastníků, měly by vstupovat do hospodářského výsledku a ten by pak vykazoval ztrátu několika tisíc až milionů dle situace, s tím, že jeho řešení schvaluje shromáždění. Účtování o neexistujícím výnosu na krytí této ztráty je pak dle mého názoru zkreslováním hospodářského výsledku, když čerpání záloh se přes výsledkové účty neprovádí.

Takže já jsem pro změnu při dobré vůli nenašla opodstatnění pro Vámi doporučované účtování 324/649 nebo 955/649 – jak a na základě kterého paragrafu ZoVB, ZoÚ, Vyhlášky 504/2002 Sb. nebo ČÚS 401–414 existenci tohoto výnosu a způsob jeho účtování zdůvodňujete? Mně oproti tomuhle přijde moje nikde nezakázané přímé čerpání záloh na správu a moje poplatky i s účetní ztrátou pár kaček jako lehce pochopitelná, neškodná, vysvětlitelná i zákony podložitelná brnkačka :-)

Mám ještě jeden dotaz. Modelová situace: počáteční stav záloh na správu 200.000 Kč, předpis roku 300.000 Kč, pro zjednodušení pouze opravy 400.000 Kč, úrok z běžného účtu 500 Kč, úrok ze spořícího účtu 1.500 Kč, poplatky bance 3.000 Kč.

U mě v rozvaze konečný stav záloh na správu 100.000 Kč, hospodářský výsledek –1.000 Kč, ve výkazu zisku a ztráty Jiné ostatní náklady 3.000 Kč, Úroky 2.000 Kč, hospodářský výsledek –1.000 Kč. U mě v daňovém přiznání Hospodářský výsledek –1.000 Kč, Výdaje (náklady) neuznávané za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů 3.000 Kč, Příjmy, jež u poplatníků kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, nejsou předmětem daně 500 Kč, roční úhrn čistého obratu 2.000 Kč, Základ daně před úpravou 1.500 Kč, Částka podle § 20 odst. 7 zákona 1.500 Kč, Základ daně po úpravě 0 Kč. Vše křížem krážem sedí.

U Vás (předpokládám, pokud má sedět na účto) v rozvaze konečný stav záloh na správu 97.000 Kč, hospodářský výsledek 2.000 Kč, ve výkazu zisku a ztráty Jiné ostatní náklady 3.000 Kč, Opravy a udržování 400.000 Kč, Úroky 2.000 Kč, Jiné ostatní výnosy 403.000 Kč, hospodářský výsledek 2.000 Kč. U Vás v daňovém přiznání (předpokládám, pokud má sedět na účto) Hospodářský výsledek 2.000 Kč, Výdaje (náklady) neuznávané za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů 403.000 Kč, Příjmy, jež u poplatníků kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, nejsou předmětem daně 500 Kč, roční úhrn čistého obratu 405.000 Kč, Základ daně před úpravou 404.500 Kč, Částka podle § 20 odst. 7 zákona 300.000 Kč, Základ daně po úpravě 104.500 Kč, daň 19.760 Kč. To asi ne.

Takže ten dotaz – pokud daňové přiznání má sedět na výkaz zisku a ztráty, jak se zbavíte těch 403.000 Kč z výnosů? Na §18 odstavec 4a) to neuhrajete, když náklady nejsou vyšší než příjmy (ve Vašem případě se přesně rovnají, což jak známo z matematiky základní školy není totéž), a jiný paragraf jsem na tento případ v ZoDP nenašla. Nebo v DP náklady i výnosy neuvádíte, přestože se ve výkazu zisku a ztráty vyskytují? Za odpověď s uvedením § ZoDP předem děkuji.

Dobrý den, prosím, můžu se na vás obrátit ve věci dotace – zelená úsporám? pokud SVJ čerpalo úvěr na zateplení domu a banka jim vyplatila dotaci na úsporu energie. je to zdanitelný příjem SVJ? nebo účtujete 221/955? děkuji za odpověď jana

Především je potřeba rozlišit dotaci Zelená úsporám a různé bonusy poskytované rovněž pod názvem „dotace“ soukromými subjekty.

Zelená úsporám je dotací splňující definici §18 odstavec 4b ZoDP, není předmětem daně a lze ji ve smyslu úvodního příspěvku účtovat 221/955 bez nutnosti podávat daňové přiznání (pokud SVJ nemá jiné zdanitelné příjmy).

„Dotace na úspory“ poskytovaná např. ČSOB podmínku ZoDP nesplňuje, osobně nemyslím, že by mělo jít o dotaci ve smyslu Vyhlášky 504/2002 Sb. §27 odstavec 7, spíš bych to viděla na „přijaté příspěvky (dary)“ s účtováním na 682. Samozřejmě s podáním DP na zdanitelný příjem.

Paní PeDuPles, nejdříve jsem na Vaše tvrdá slova nechtěla reagovat, ale rozhodla jsem se, že to ještě jednou udělám.

Napsala jste: „Ovšem způsob, jakým Vy rozvahové účtování bez jakéhokoli relevantního podkladu označujete natvrdo za nesprávné a děláte z účetních tímto způsobem účtujících totální hlupáky, a neopodstatněně děsíte zde i na svých stránkách nevinné členy výborů,… “

Z nikoho hlupáky nedělám. Nenapsala jsem, že je rozvahový způsob účtování nesprávný. Vím, co si mohu dovolit a co ne. Ovšem podle toho, co jsem viděla v praxi, jej považuji za neprůkazný a nepřehledný.

O rekonstrukci žádali někteří předsedové SVJ právě proto, že se nevyznají v účetnictví bez nákladových a výnosových druhů, i když běžnému podvojnému účetnictví pro jiné právnické osoby rozumí. Rekonstrukce účetnictví jsem nikdy nikomu nevnucovala. Nedělám je ráda a nijak se tím netajím viz můj ceník v rubrice Různé.

Už v listopadu 2010 jsem napsala příspěvek o obou způsobech účtování. Je zde: http://klaiex.webnode.cz/…spravu-domu/.

Pokud něco kritizuji, tak je to právě to, co Vy obhajujete – tedy výsledkové účtování bankovních poplatků a úroků. Pracovník FŘ, u kterého jsem si ověřovala správnost svého názoru, uvedl analogii, o které si myslel, že postačí. Mně stačila. Můžete si být jistá, že nejde o specialistu na FO, ale o odborníka, kterého si velmi vážím.

To, že si na svých stránkách zakládám sáhodlouhé debaty o čemkoliv, by Vás nemělo vzrušovat. Ty stránky nejsou přece povinné. Průměrná denní návštěvnost je běžně cca 400 lidí, v létě je o něco nižší. Až tam nebude nikdo chodit, nebudu je provozovat. Ubude mi práce.

Teď Vám napíšu tajemství, které tam ještě není. Kdybych jako auditorka přišla dělat audit do SVJ a viděla tam účetní případy s předkontací 955/321, nebo 955/ jiný závazkový účet, tak by to SVJ mělo smůlu. Účtovat takto čerpání záloh na správu bez předchozího zachycení nákladu nebo pohledávky považuji za jednu z nejhrubších chyb.

Doporučení eliminovat náklady na správu jejich přeúčtováním na „fiktivní výnosový účet“ 649-xxx jsem si samozřejmě nevycucala z prstu. Na účetnictví SVJ se specializuji od roku 2002. Mými učitelkami, kterým jsem od začátku plně důvěřovala, byly paní Ing. Marta Neplechová a paní Ing. Zuzana Toufarová. Obě mají nejen velmi hluboké znalosti účetnictví, ale i cit pro to, jak řešit situaci SVJ, u kterých existuje spousta zvláštností, avšak právní předpisy je nezohledňují.

Čerpání záloh na správu pomocí „fiktivního“ výnosového účtu doporučovalo Sdělení MF čj. 281/55 462/2002. Jde o jediný metodický pokyn, který byl v té době k dispozici. Jeho autorkou je právě paní Ing. Marta Neplechová. Později vyšly k účtování SVJ Metodické aktuality Svazu účetních, jejichž autorkou je paní Ing. Zuzana Toufarová.

Názory odborníků na některé problémy se postupně vyjasňovaly, např. právě názor na to, komu patří úroky z běžného účtu. Některé publikace (včetně té mé) bylo nutné v tomto smyslu aktualizovat.

S téměř 100 % jistotou však mohu tvrdit, že v současnosti neexistuje odborný názor, který by uznával opodstatnění účtovat výsledkově pouze bankovní poplatky a bankovní úroky.

N. Klainová

Vážená paní Klainová,

marně hledám, jaká tvrdá slova máte na mysli. Pokud tam jsou, rozhodně je nelze srovnat s tím, co na mou adresu (jakožto zastánce uvedeného způsobu účtování) uvádíte na svých stránkách, a to i v odkazech z tohoto webu. Navíc na moje příspěvky ještě dáváte odkazy jakožto na odstrašující příklad, což už by mi snad důvod ke vzrušování dávat mohlo. Přesto se nadále snažím o konstruktivní komunikaci.

Jestli Vás žádali předsedové SVJ o rekonstrukci účetnictví pouze proto, že se nevyznají v účetnictví bez nákladových a výnosových druhů, pak bylo jednodušší jim to vysvětlit. Většinou stačí vytisknout pohyby na účtě záloh na správu, kde jasně vidí položkově příjmy i výdaje, jinde změny nejsou. Já jsem výsledkové účto musela vysvětlovat x-krát hlavně těm, kdo účetnictví neznají vůbec, v rozvahovém se vyznali hned. Takže asi tak.

Proč obhajuji výsledkové účtování poplatků a úroků uvádím níže v odpovědi přispěvateli karelh a výše v dotazu na Vás ohledně daňového přiznání. Jsem přesvědčena, že toto účtování přesně odpovídá všem zákonným předpisům. Pokud ne, prosím poučte mě, proti kterému zákonu jsem se provinila (to není ironie, myslím to vážně, zajímá mě to).

Proč obhajuji rozvahové účtování nákladů na správu, uvádím rovněž níže v odpovědi přispěvateli karelh, včetně všech logických kroků, zdůvodnění dle zákona o vlastnictví bytů i o účetnictví, provázanosti na daňové zákony apod. Máte ale pravdu v tom, že účtování 955/321 není ideální. Mělo by se jednak o dva kroky – napřed zaúčtování faktury 315/321 (jako u vody apod.) a poté klidně okamžitě zúčtování zálohy 955/315.

Sypu si tímto popel na hlavu a tento mezikrok s okamžitou platností zavádím, jde o tak hrubou chybu, že okamžitě po její nápravě výše uvedeným způsobem se nezmění zůstatek ani jednoho ze třech použitých účtů. Zase by mě ale zcela upřímně zajímalo, jakou smůlu by mělo SVJ, kdyby mělo tu čest mít Vás za auditora., a podle jakého § byste nám to nandala.

Nemíním se s Vámi přetahovat o to, kdo dělá déle účetnictví SVJ. V roce 2002 jsem se stala předsedkyní výboru a účetnictvím SVJ se od té doby nejen zabývám, ale také si za něj zodpovídám. Že mé účetní postupy obšlehla největší městská organizace spravující tisíce bytů a podstupující ročně desítky auditů by mohlo hovořit za vše.

Mrzí mě, že pro obhajobu nevysvětlitelné a zákonem nepodložitelné souvztažnosti volíte odkaz na Sdělení MF, které nebylo nikdy závazné a již před pěti lety byla oficiálně deklarována jeho neaktuálnost a nepoužitelnost pro účtování SVJ. Slavná jména autorek sdělení i aktualit samozřejmě znám, což mi ovšem nebrání dotazovat se na zákonné podložení jejich postupů. Jméno ani počet vydaných publikací zákon nenahradí.

S politováním tedy musím konstatovat, že jsem zatím na žádnou z položených otázek nedostala odpověď, natož zákonné podložení, a naopak (kromě drobné neškodné chybičky v přeskočení mezikroku bez vlivu na výsledek) nebyl zpochybněn žádný z mých závěrů ani postupů. Takže je mi líto, mě jste o správnosti výsledkového účtování nepřesvědčila, naopak nepředložením jediného relevantního argumentu spíše ještě více odradila.

A abych zakončila stylově:

S téměř 100 % jistotou mohu tvrdit, že v současnosti neexistuje zákon, který by zakazoval účtovat výsledkově pouze bankovní poplatky a bankovní úroky.

Paní Klanivá píše: Teď Vám napíšu tajemství, které tam ještě není. Kdybych jako auditorka přišla dělat audit do SVJ a viděla tam účetní případy s předkontací 955/321, nebo 955/ jiný závazkový účet, tak by to SVJ mělo smůlu. Účtovat takto čerpání záloh na správu bez předchozího zachycení nákladu nebo pohledávky považuji za jednu z nejhrubších chyb.

No a co by se stalo, co byste udělala? Naprosté většině členů společenství je to, zda se v svj účtuje rozvahově nebo výsledkově úplně fuk, protože je to jenom přesypávání čísel z jedné strany na druhou na papíře. Jinak to nemá žádný smlysl a téměř nikdo těm záznamům nerozumí, ať jsou špatné nebo správne. Jen si to přiznějte. Vím o čem mluvím, hlídám u nás peníze. Ale jinak to celé napomáhá vytvářet docela solidní umělou zaměstnanost.

Nevím, co by paní Klainová udělala, kdyby přišla dělat audit do našeho SVJ; vzhledem k tomu, že byla již před více než pěti lety ze seznamu auditorů vyškrtnuta na vlastní žádost, tak je to vcelku bezpředmětná otázka a smůle se tedy zřejmě vyhneme.

Poslala jsem ale odkaz na tuto diskuzi aktivnímu auditorovi a daňovému poradci, stálo mě to flašku, ale myslím, že to stojí za přečtení. Níže uvádím jeho vyjádření bez úprav tak, jak mi přišlo e-mailem, s tím, že respektuji jeho přání zůstat v anonymitě a tlumočím jeho prosbu „berte to jako můj osobní odborný názor“:

Tak jsem prošel diskuzi a vložené odkazy na web Ing. Klainové, a můj názor je tento:

Nenašel jsem chybu v tvrzení, že náklady na služby a náklady na správu, opravy a údržbu jsou ve všech případech náklady jednotlivých vlastníků (§15 ZoVB). Z toho by tedy měl vycházet i stejný způsob jejich účtování, tedy u služeb již vžité (samozřejmě rozvahové) 315/321. U oprav a údržby není žádný důvod (jako u služeb) čekat na ukončení účetního období, takže může docházet k jejich okamžitému vyúčtování proti přijatým zálohám 955/315.

Vynechání mezikroku, tedy účtování 955/321 nepovažuji za ideální, ale vzhledem k tomu, že v žádném okamžiku účetního období ani při účetní závěrce nedochází ke zkreslení ani změně zůstatku stavu žádného z použitých či nepoužitých účtů, považuji tento způsob účtování za drobnou formální chybičku, která nemá vliv na věrnost a poctivost obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, ani na správnost, úplnost, průkaznost, srozumitelnost a přehlednost účetnictví, a tudíž bych se jí při auditu ani nezabýval.

Pokud by okamžité vyúčtování nákladů proti zálohám dělalo problém s pochopením výkazů členům výborů, kteří jsou zvyklí na účtování podnikatelů, pak je možno toto vyřešit účtováním na analytické 315×xx pro opravy, služby, pojistné, odměny apod. a ročním zúčtováním. Osobně se ale domnívám, že pokud je s výkazy předáván položkový soupis pohybů na účtě dlouhodobých záloh a někdo si nedokáže tyto náklady z něj vyďobat (když už je musí mít takhle natříděné a podrobnosti ho nezajímají), tak nemá ve výboru co dělat.

Že úroky náleží vkladateli, kterým může být právnická nebo fyzická osoba, bylo do Občanského zákoníku zakomponováno zákonem 509/1991 Sb. s účinností od 1.1.1992; pokud tedy kdykoli po tomto datu docházelo i v odborných kruzích k lidové tvořivosti tvrdící opak nebo dokonce k vkládání tohoto nesmyslu do dalších (polo)zákonných norem, je to smutným důkazem o stavu znalostí právních předpisů v ČR.

Účtování úroků z BÚ do výnosů SVJ je tedy neoddiskutovatelné. Samozřejmě je potřeba analyticky oddělit úroky z BÚ, které nejsou u SVJ předmětem daně, od případných úroků ze spořících účtů a dále do výnosů účtovat případné úroky z prodlení od dlužníků a případné smluvní pokuty např. od dodavatelů.

Co se týče účtování bankovních poplatků z účtu SVJ jakožto nákladu SVJ na výsledkový účet, toto je v naprostém souladu s vyhláškou 504/2002 Sb. (§26 odstavec 5 bod h, bankovní poplatky přímo vyjmenovány) a nemám s tím problém, obzvláště pokud je toto popsáno v příloze k účetní závěrce. Za stejných podmínek bych souhlasil i s názorem přispěvatele Pavla, že na výsledkové účty lze účtovat i jím jmenované „statutární náklady“, které nejsou přímo spjaty s majetkem vlastníků ale s právnickou osobou SVJ, pokud vstoupí do hospodářského výsledku.

Vzhledem k tomu, že se ve všech případech jedná o náklady spojené se správou domu a pozemku dle §15 ZoVB, vůbec nic by se ale nestalo, kdyby se neobjevil ve výkazu zisku a ztráty náklad žádný a všechny skončily přes 315 v 955, když na všechny tyto náklady jsou vlastníci povinni přispívat právě prostřednictvím záloh. Při řádném vysvětlení použitých účetních metod s jejich řádným zdůvodněním a s uvedením jejich vlivu na výsledek hospodaření účetní jednotky (§7 odstavec 5 ZoÚ) v příloze k účetní závěrce NENÍ žádný z výše uvedených postupů vysloveně chybný.

Že volbou účtování poplatků či statutárních nákladů na výsledkové účty může vzniknout SVJ záporný hospodářský výsledek nepovažuji za problém ani jsem se nikdy nesetkal s tím, že by to za problém považoval FÚ, pokud dojde k řádnému podání daňového přiznání v případě jiných výnosů a poplatky případně „statutární náklady“ jsou uvedeny jakožto neuznávané za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Účetní ztráta nemůže být problémem už z toho důvodu, že SVJ byla s účinností od 1.1.2003 zařazena do kategorie účetních jednotek, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, a jak známo, pouze podnikání má být soustavnou činností prováděnou za účelem dosažení zisku.

Ve vypořádání hospodářského výsledku ve prospěch nebo na vrub účtu dlouhodobých záloh na správu také nevidím problém, je-li o tom rozhodnuto v souladu se stanovami, když výnosy i náklady v hospodářském výsledku obsažené vznikly v přímé souvislosti se správou domu. Povinnost tvorby jakýchsi fondů ze zisku SVJ ani povinnost samotné snahy o tvorbu zisku žádný zákon neukládá.

Z účetního ani daňového hlediska nemám k popsanému „rozvahovému“ účtování zásadnějších připomínek ani si nejsem vědom toho, že by tímto způsobem docházelo k porušování jakéhokoli ze závazných právních předpisů, ať účetních nebo daňových.

K výsledkovému účtování tak, jak ho prezentuje Ing. Klainová na svém webu mám ovšem výhrad několik, a to zásadních.

Začal bych tím, že osobně nevidím důvod, proč by se mělo tak diametrálně lišit účtování nákladů na služby od účtování nákladů na správu majetku vlastníků. Obzvláště je tato snaha udivující od člověka, který opakovaně zdůrazňuje (paragrafem zákona či jiného závazného předpisu dosud nepodloženou) nemožnost výběru různých způsobů účtování nákladů pro bankovní poplatky u způsobu rozvahového.

Ze ZoVB vyplývá, že SVJ má právo se zavazovat pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona tj. včetně uzavírání smluv k zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek. Jak při opravách společných částí domu, tak při poskytování služeb spojených s užíváním jednotek jde o poskytování služeb jednotlivým vlastníkům, které následně SVJ vyúčtovává proti přijatým zálohám.

Z účetního postupu prezentovaného Ing. Klainovou však vyplývá, že v okamžiku zaúčtování nákladové faktury na správu domu považuje účetní jednotka tento výdaj za svůj náklad; v téže vteřině však schizofrenně změní názor a vyúčtuje tento náklad vlastníkům. I při prozatímním odhlédnutí od konkrétních použitých postupů se toto jeví jako nesmyslné. Buď je nutné trvat na názoru, že se jedná o náklad SVJ a potom ho nechat vstoupit do hospodářského výsledku, když žádné výnosy odpovídající účetním a daňovým předpisům tvořeny nejsou, nebo se jedná o náklad třetích osob k zúčtování a potom nemá tento náklad co dělat ve výkazu zisku a ztráty.

Pro určité konkrétní náklady však výsledkové účtování není vhodné vůbec; bohužel se jedná o náklady v největších částkách a to opravy a udržování. Dle §26 Vyhlášky 504/2002 Sb. totiž na účet 511 patří pouze náklady na opravy a udržování majetku, ke kterému má účetní jednotka právo vlastnické nebo jiné právo k majetku (což je souhrn všech jiných penězi ocenitelných práv). Pokud vím, SVJ k majetku členů žádné vlastnické ani penězi ocenitelné právo nemá, účtování oprav cizího majetku do nákladů SVJ je tedy minimálně sporné.

Dalším argumentem pro to, že náklady na správu do nákladů SVJ nepatří, je sám §15 ZoVB. Ten říká, že vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, nikoli na náklady SVJ, a to prostřednictvím záloh. Dále, tento paragraf platí pro všechny vlastníky bytů, které spadají pod režim ZoVB, tedy i pro vlastníky bytů v domech, kde SVJ nevzniklo (např. vcelku běžné čtyřbytovky). Tito vlastníci pak obvykle skládají zálohy na účet osoby pověřené správou domu a ta pak hradí náklady domu.

Pokud by tento externí správce účtoval náklady na správu, opravy a údržbu cizího majetku do nákladů svých pouze na základě toho, že vykonává správu domu a má právo se věcech spojených se správou domu zavazovat, FÚ by s ním patrně nehezky vyběhl. Proti účtování úroků do výnosů správce a poplatků do nákladů správce by však nemohl mít námitky. Analogie je zřejmá, náklady na správu jsou náklady vlastníků, nikoli právnické či fyzické osoby, která spravuje dům.

Dále bych rád podotkl, že jsem ve Sdělení MF čj. 281/55 462/2002 opravdu nenašel ani zmínku o účtování čerpání záloh na správu pomocí „fiktivního“ výnosového účtu 649, našel jsem jen naprosto nesmyslnou větu „ Tyto náklady na správu domu budou uhrazeny ze záloh poskytnutých jednotlivými vlastníky (do výnosů“). Opravdu žasnu, že takovéto doporučení nekorespondující se žádným z platných účetních ani daňových předpisů do polooficiálního dokumentu prošlo; považoval bych ho osobně za hlavní důvod k jeho zrušení .

Čili konkrétně: Ing. Klainová označuje účtování 955/321 za hrubou účetní chybu (ač jde lidově řečeno o „vcelku pochopitelnou úhradu faktury z fondu oprav“) – jakým slovem by pak bylo nutno nazvat naprosto bezprecedentní účtování 955/649, tedy přijatých záloh do výnosů? Ať říká „odborná literatura pro SVJ“ cokoli, já pro tuto souvztažnost, ani pro jinou souvztažnost výsledkových účtů s přijatými zálohami nenacházím jediný zákonný podklad.

Navíc by neustálé nulování nákladů neexistujícími výnosy a umělé udržování účetní jednotky v zisku mohlo být považováno za zkreslování hospodářského výsledku.

Za nejhorší pak považuji dopad do oblasti daňové, kdy pro takto vytvořené fiktivní výnosy neexistuje žádný legální způsob jejich osvobození od daně z příjmů (viz zákon o daních z příjmů) a takto účtující SVJ jsou pak povinna podávat každoročně daňové přiznání, v horším případě také platit daň z příjmu. Pokud tak nečiní, mají zaděláno na dost slušný problém – FÚ bude zajímat podložení jednotlivými paragrafy příslušných zákonů, nikoli odkaz na „Ing. Klainová má na webu uvedeno“.

Z účetního i daňového hlediska mám k popsanému výsledkovému účtování naprosto zásadní výhrady a jsem přesvědčen, že účtováním o cizích nákladech a o účetně i daňově nepřípustném typu výnosů (zúčtování záloh) na účelově jinak specifikované účty dochází k porušování zákona o účetnictví, vyhlášky 504/2002 Sb. i ČÚS 401–414 a pokud jen na základě „logiky“ nedochází k podávání daňového přiznání a hrazení daně, pak i k porušování zákona o daních z příjmů a daňového řádu.

Dle velkého počtu různých článků a polemik s finančními orgány na svých stránkách je si Ing. Klainová nedostatků svého způsobu účtování vědoma a přesto neustále opakuje různé varianty tvrzení: „S rozvahovým způsobem účtování nákladů osobně nesouhlasím, protože je v rozporu s vyhláškou č. 504/2002 Sb.“ (doslovná citace).

Bylo by velmi vhodné, kdyby Ing. Klainová uvedla, kde konkrétně vidí rozpor s uvedenou vyhláškou, případně s jiným právním předpisem, a to uvedením příslušných paragrafů. Vzhledem k nemožnosti komentovat respektive diskutovat příspěvky na jejích webových stránkách a eventuelně je uvést na pravou míru by bez tohoto podložení a v souvislosti s deklarovanou návštěvností 400 lidí denně mohlo jít i o trestný čin šíření poplašné zprávy dle § 357 Trestního zákoníku s trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let, způsobí-li pachatel takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem – což je mimo jiné většina správců SVJ, kteří musí vystrašeným předsedům rozvahový způsob účtování obhajovat nebo kteří o klienta v nejhorším případě v důsledku této nepodložené informace přijdou.

Pokud nedojde ke změně účetních nebo daňových zákonů nebo k vydání závazného způsobu účtování pro SVJ, doporučuji jednoznačně výše popsaný rozvahový způsob účtování veškerých nákladů s tím, že pokud se účetní jednotka rozhodne účtovat na výsledkové účty bankovní poplatky nebo „statutární náklady“, musí to uvést do přílohy k účetní závěrce včetně vysvětlení důvodů. Tzv. výsledkový způsob účtování veškerých nákladů na správu prezentovaný Ing. Klainovou nedoporučuji z výše uvedených, paragrafy podložených důvodů vůbec. 

Nechtěl jsem se už vracet k této diskusi, ale přiměl mne k tomu dotaz jiného diskutujícího: ten zopakoval tvrzení o tom, že SVJ není oprávněno účtovat o výdajích na opravy domu na „pětkách“.

Účtovat o cizím majetku je samozřejmě něco jiného než účtovat o nákladech na opravy a údržbu cizího majetku. Neznalost této skutečnosti pak vede k nesprávným závěrům.

Osobou, která v souvislosti s údržbou a opravami domu nesprávně zmínila účet 511 byl anonymní auditor. Jeho rozsáhlé vyjádření citovala paní PeDuPles ve svém příspěvku http://www.portalsvj.cz/…na-zatepleni#…. Podívejme se tedy na jeho expertní názor blíže.

• Pan auditor se z neznámého důvodu zmínil o 511 a tvrdil ten nesmysl, že „… účtování oprav cizího majetku do nákladů SVJ je tedy minimálně sporné.“. Expert zjevně není seznámen s § 9 odst. 1 ZoVB, který stanoví, že hlavní činností SVJ je správa, opravy a údržba domu, tedy opravy cizího majetku. Proč by SVJ nemohlo při výsledkovém účtování o nákladech na svou hlavní činnost účtovat na „pětkách“ pan expert bohužel neosvětlil.

• Pan auditor napsal, že „… vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, nikoli na náklady SVJ“. To je samozřejmě nesprávný názor. Pan expert zjevně není seznámen s § 13 odst. 1 ZoVB, podle něhož vlastník jednotky se ze zákona podílí na správě domu. Podílet se znamená nejen spolurozhodovat, ale také správu domu financovat, včetně nákladů právnické osoby, vzniklé ze zákona k provádění této správy.
Možná se pan expert domnívá, že SVJ si má na svou činnost a na odměny statutárnímu orgánu vydělat samo sbíráním železného šrotu, nebo pečením vánočního cukroví? Není to vyloučeno, ale v naprosté většině z 50000 SVJ v tomto státě tomu tak není.

• Pan auditor se dále podivoval nad tím, že by při výsledkovém účtování měly přijaté zálohy být účtovány do výnosů. Spíše se podobá pravdě, že nevzal do úvahy postup financování činnosti SVJ. Přijatá záloha samozřejmě nikdy není výnosem – záloha není totéž co splátka. Zároveň s přijetím zálohy ostatně vzniká závazek SVJ vůči plátci ve stejné výši (§ 15 odst. 4 ZoVB). Pokud SVJ má párovat náklady a výnosy, vytvoří výnos tím, že buď přijme od vlastníků jednotek příspěvek na správu podle § 15 odst. 1, nebo převede na příspěvek část z dříve složených záloh (a zároveň o tutéž částku poníží svůj závazek vůči vlastníkovi jednotky). Tento výnos pak SVJ spáruje se svými náklady. Jeví se mi, že pan expert vynechal jeden logický účetní mezikrok; není divu, že mu to pak „nesedělo“.

lake

Mně naopak tato diskuze přijde dost zásadní a vracet jsem se k ní chtěla, leč pracovní vytížení nedovolilo většinou ani číst, natož psát. Tak snad nebude nikomu vadit, když se k diskuzi vrátím a pokusím se vyvodit několik závěrů.

k prvnímu „puntíku“

Anonymní auditor zmínil účet 511 proto, že se zabýval porovnáním mnou prezentovaného rozvahového způsobu účtování a způsobu účtování prezentovaného paní Klainovou na jí odkazovaných stránkách ve druhém příspěvku této diskuze. Paní Klainová a valná většina odborné literatury (zde také odkazované) přímo účet 511 pro opravy a udržování doporučuje.

Jak jsem zahlédla v nějakém Vašem aktuálnějším příspěvku, již jste problém pochopil. Takže pro ostatní: Účet 511 je účet, který účetní programy natahují do rozvahy pod položku „A.II.5. Opravy a udržování“. Ta podle Vyhlášky 504/2002 Sb. obsahuje náklady na opravy a udržování majetku, ke kterému má účetní jednotka právo vlastnické nebo jiné právo k majetku a je povinna o něm účtovat dle § 28 zákona.

Je-li možno pod položku „A.II.5. Opravy a udržování“ účtovat pouze opravy majetku, o kterém je jednotka povinna účtovat, pak tam prostě opravy cizího majetku být nemohou, neboť jestliže hlavní činnost SVJ, tedy správa, opravy a údržba domu není dostatečným důvodem k tomu, aby SVJ účtovalo o domě, nemůže účtovat o jeho opravách na 511. Vyhláška hovoří jasně, „a“ je spojka souřadicí a v tomto kontextu znamená „a zároveň“.

U jiných pětek takto přísně stanovená pravidla nejsou, opravy a udržování majetku vlastníků z titulu správy domu na ně tedy patrně účtovat lze. Ale o jiných pětkách u oprav a údržby ani odborná literatura, ani odkazované webové stránky nehovoří.

Znovu bych ráda zdůraznila, že k problému rozvahové x výsledkové účtování přistupuji stylem „žít a nechat žít“, když vím, že přes finanční úřady prostřednictvím daňových přiznání oba způsoby běžně prochází a jak mi bylo opakovaně sděleno na FÚ i na FŘ, esvéjéčkama se nikdo nezabývá.

Celá tato diskuze se rozjela především proto, že můj rozvahový způsob je opakovaně kritizován a označován jako nezákonný. Nedočkala jsem se ale ani jediného argumentu, na základě kterého paragrafu, a to přesto, že jsem prezentovala naopak veškeré podklady pro jeho obhájení. Na druhou stranu jsem se ale nedočkala odpovědí na otázky, které by legalizovaly konkrétní prezentovaný způsob výsledkový.

Pokud teď tedy odhlédnu od oprav, kde jsem stanovisko své i „anonymního auditora“ snad jasně vysvětlila (neúčtuji o majetku, nemohu účtovat o jeho opravách na 511 neboli pod položku „A.II.5. Opravy a udržování“), tak se musíme vrátit k hledisku daňovému.

Jestli se nepletu, tak jsme se někde níže shodli na tom, že při výsledkovém způsobu účtování nelze výnosy vzniklé čerpáním záloh na základě žádného známého paragrafu osvobodit od daně, a že jedinou legální cestou je náklady na tyto výnosy považovat za výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně, s nutností podat daňové přiznání. Toto však neříká ani odborná literatura, ani odkazované webové stránky (teď už možná jo, nevím, prý jsou znepřístupněné).

Takže si nemohu pomoci, ale dle mého názoru výsledkový způsob tak, jak byl prezentován, tedy bez nutnosti bezpodmínečně a v každém případě podat daňové přiznání, je v hrubém rozporu se Zákonem o daních z příjmů. A patrně by bylo dobré vzít v úvahu i to, že jsem zde byla opakovaně upozorněna na to, že poplatky na účtě nejsou výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů a je tedy potřeba i v tomto případě je v DP vyďobnout (což já samozřejmě vím a dělám, viz můj příspěvek o DP).

k druhému „puntíku“

Zde jsem nepochopila, co jste chtěl říci. V první větě citujete auditora, který větou „vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, nikoli na náklady SVJ“ přesně opsal Zákon o vlastnictví bytů §15 odstavec 1 věta první a doplnil to, co zákon neříká, což opravdu neříká. Je-li přesná citace zákona a objektivně pravdivé tvrzení nesprávným názorem, pak asi nemá smysl pokračovat v diskuzi.

Poté pan auditor uvedl příklad pro aplikaci tohoto vývodu na čtyřbytovkách. Já bych ji rozšířila – vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku i v domech družstev uvedených v ZoVB § 24 odst. 1 a 2, kde SVJ ještě nevzniklo, neboť spoluvlastnický podíl družstva na společných částech domu se nesnížil na méně než jednu čtvrtinu. O nákladech SVJ se tedy nedá hovořit, přesto paragraf platí, vlastníci k přispívání na náklady spojené se správou domu a pozemku žádné SVJ nepotřebují.

Mám trochu problém s Vaší větou „správu domu financovat, včetně nákladů právnické osoby, vzniklé ze zákona k provádění této správy“. Ze zákona vyplývá i nutnost osoby pověřené správou domu (správce) do doby než se správy ujme SVJ. Například u družstev by mi z toho vyplýval nebezpečný vývod, že se má dům podílet na veškerých nákladech družstva jako právnické osoby, určené dle zákona k provádění této správy, nikoli jen na nákladech správy konkrétního domu a pozemku.

Dále, jestliže vlastníci jednotek jsou povinni dle ZoVB přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, a vzorové stanovy přímo deklarují zajištění vedení účetnictví jako činnost spojenou se správou domu a pozemku, nevidím důvod, proč by měli sbírat šrot. Je to náklad na činnost spojenou se správou domu a pozemku, tudíž přímo hraditelný ze záloh na tuto činnost a jeho rozvahovému účtování nic nebrání.

Jestliže je tedy zajištění vedení účetnictví činnost spojená se správou domu a pozemku, je úplně fuk, jestli na ni vlastníci jednotek přispějí dle §15 nebo se na ní budou podílet dle §13. Oba paragrafy hovoří o správě domu a nákladech na ni, nikoli o nákladech SVJ. Ve vývodech auditora ani svých tedy chybu nevidím, vše je podloženo přesnými citacemi zákona a vzorových stanov.

Navíc, pokud dobře koukám, auditor evidentně neměl nic proti výsledkovému účtování „statutárních nákladů“, jen je doporučoval ponechat projít do hospodářského výsledku a popsat toto v příloze k účetní závěrce, když nenašel (stejně jako já) důvod účtovat jedny náklady na správu rozvahově a druhé náklady na správu výsledkově s čerpáním záloh.

k třetímu „puntíku“

Domnívám se, že tady došlo k (v praxi velmi častému) nepochopení účetního pohledu. Dle mého názoru měl auditor problém jednak se zařazením pod položku Výkazu zisku a ztráty, potažmo číslem účtu, zde 649, a také jeho (literaturou i odkazovanými webovkami) doporučovaným pojmenováním „čerpání záloh“. V účetnictví se čerpání záloh v odběratelsko-dodavatelských vztazích účtuje výhradně rozvahově, slova „záloha“ a „výkaz zisku a ztráty“ do jedné věty prostě nepatří.

Kdyby byla operace popsána „příspěvek na náklady“ (tím pádem korespondující se ZoVB) a účtována na účet členských příspěvků, asi by se vyjádřil trochu jinak. Nevím, daňovému hledisku by to nepomohlo ani neublížilo. Pro porovnávané konkrétní příklady měl ale pan expert pravdu v tom, že to nesedí, s účetními předpisy to nekoresponduje a žádný „logický účetní mezikrok“ to nezachrání.

ZÁVĚR

Vzhledem k tomu, že ve vzorových stanovách jsou veškeré činnosti prováděné či zajišťované SVJ deklarovány jako náklady na činnosti spojené se správou domu a pozemku, a protože zúčtování záloh obecně probíhá v účetnictví rozvahově, nebyla jsem opět přesvědčena ani o nezákonnosti rozvahového způsobu účtování, ani o jakékoli chybě z hlediska daňového.

Naopak, jak opakovaně upozorňuji, výsledkový způsob účtování bez vyzdvihnutí povinnosti SVJ podat bezpodmínečně daňové přiznání s tím, že je ještě potřeba náklady rozčlenit na výdaje vynaložené a nevynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, je časovanou bombou z hlediska Zákona o daních z příjmů, když výnosy z čerpání záloh podle mě nijak jinak než podle §24 odstavec 3) ze základu daně dostat nelze.

A znovu – nesnažím se potopit výsledkový způsob účtování, snažím se najít správnou cestu. Jsem otevřená podloženým argumentům, které budou křížem krážem v souladu se Zákonem o vlastnictví bytů, Vzorovými stanovami (jakožto názorem zákonodárce), Zákonem o účetnictví, Vyhláškou 504/2002 Sb., ČÚS 401–414 a Zákonem o daních z příjmů, když jsem přesvědčena, že rozvahový způsob účtování za uvedených podmínek toto vše splňuje.

Auditor napsal:
"Dalším argumentem pro to, že náklady na správu do nákladů SVJ nepatří, je sám § 15 ZoVB. Ten říká, že vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, nikoli na náklady SVJ, a to prostřednictvím záloh. "

... náklady na správu jsou náklady vlastníků, nikoli právnické či fyzické osoby, která spravuje dům.

Auditor se ovšemže mýlí. Asi se vyzná v účetnictví, avšak nikoliv v právní problematice. Přispívání na náklady spojené se správou domu zahrnuje samozřejmě i náklady SVJ - právnické osoby. Je to v zákoně výslovně uvedeno. Vezměmě to postupně:

Podle § 15 odst. 14 ZoVB je předmětem činnosti společenství správa domu.

Tento pojem je legislativní zkratkou a podle kogentní definice uvedené v § 9 odst. 1 ZoVB znamená "vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen "správa domu"), popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám."

Náklady na všechny tyto činnosti jsou tedy ze zákona nákladem SVJ - právnické osoby. Patří sem dále náklady na pojištění domu, náklady na zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek, náklady na výlohy spojené s vymáháním povinností členů SVJ (§ 9a ZoVB), náklady na činnost orgánů společenství (§ 9 odst. 8 ZoVB).

Navíc ZoVB výslovně určuje v § 15 odst. 4 ZoVB komu skládají vlastníci jednotek zálohy na správu domu: "Pokud vznikla právnická osoba (§ 9), jsou finanční prostředky zálohově poskytnuté vlastníky závazkem právnické osoby vůči vlastníkům jednotek." Touto právnickou osobou podle § 9 ZoVB je právě SVJ. Je tedy naprosto jasné, komu sklédají vlastníci své zálohy. Stejně tak je jasné, že přijaté zálohy se stávají majetkem SVJ, které pak na svůj náklad a svou odpovědnost spravuje dům.

Jestliže SVJ vydá náklad na svou hlavní činnost, čerpá na to prostředky z přijatých záloh. Zároveň se snížením záloh se sníží o stejnou částku i závazek SVJ vůči jednotlivým vlastníkům jednotek, kteří tyto zálohy složili.

lake

Tak tohle je ovšem bomba. Buď se pan lake mýlí, protože se pro změnu vyzná v právní problematice, ale nikoli v účetnictví, nebo platí níže uvedený závěr.

Pan lake právě uvedeným rozborem dokázal, že do nákladů SVJ patří i náklady na zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek, proto by se měly i náklady na teplo, vodu apod. účtovat na pětky do nákladů SVJ.

Pak ale účtuji blbě já, paní Klainová a s námi celá republika.

Paní PeDuPles, raději budu citovat co o nákladech praví zákon.

Ustanovení § 18 odst. 3 zákona č. 586/1992 o daních z příjmů zní:
"U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání 17), jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. d)."
Z toho je zřejmé, že příspěvky na správu domu podle § 15 odst. 1 ZoVB jsou daňovým příjmem SVJ - právnické osoby.

Ustanovení § 18 odst. 4 zákona č. 586/1992 o daních z příjmů zní:
"U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně příjmy
a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy 17a), statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami, (...)".
To znamená, že veškeré výdaje spojené se správou domu a poskytováním služeb jsou daňově uznatelnými náklady SVJ - právnické osoby. Oním předpisem, který stanoví které činnosti jsou posláním SVJ je jednak zákon o vlastnictví bytů (§ 9 a 9a), dále stanovy SVJ, popřípadě další dvoustranné smlouvy které SVJ uzvřelo s vlastníky jednotek.

Paní PeDuPles, jestliže SVJ má jako odbětratel smlouvu o dodávce vody s dodavatelem, pak nepochybně úhrady na základě této smlouvy jsou nákladem SVJ - právnické osoby. Tvrdíte snad opak? Ze kterého ustanovení zákona o daních z příjmů vycházíte?

Obdobně to platí pro smluvní dodávku tepla pro dům či dodávku plynu k provozování kotelny společenstvím, pro dodávky elektrické energie k osvětlení společných prostor a provozu výtahů.

Tvrdilo se, že jde vlastně o náklad vlastníků jednotek, který jim SVJ pouze přeúčtuje. Proto jsem se ozval a napsal, že tomu tak není. Bylo by tomu tak, pokud by každý vlastník jednotky měl uzavřenu samostatnou smlouvu s dodavatelem a SVJ by pouze zastupovalo jednotlivé vlastníky. Čili obdoba mandátní smlouvy. Takový právní vztah existuje mezi SVJ a správcem, nikoliv mezi SVJ a vlastníky jednotek.

SVJ je zpravila přímo smluvním partnerem dodavatelů a odebírá ZBOŽÍ (vodu, plyn, uhlí) a energii (teplo, elektřinu). Na svůj náklad a na svou odpovědnost poskytuje SLUŽBY vlastníkům jednotek (dodávka vody, teplé vody, tepla k vytápění, provozování domu a jeho společných prostor). Mezi odebraným zbožím a poskytnutou službou není rovnítko (viz složitý výpočet nákladů vytápění podle vyhlášky č. 372/2001 Sb.).

Nejedná se o náklady vlastníků jednotek, nýbrž o náklady a výdaje SVJ - právnické osoby. Jak o tom účtujete Vy, paní Klainová "a s námi celá republika" nevím. Nejsem účetní. Uvítám Vaše vysvětlení zejména ke znění § 18 odst. 3 a 4 ZoDP. Děkuji.

lake

Domnívám se, že tentokrát se (ohledně členských příspěvků) škaredě mýlíte. Zákon zná pojem „členský příspěvek“ pouze u zájmových sdružení právnických osob (ObčZ § 20h Členství ve sdružení lze vázat na určitý členský příspěvek) a u členských příspěvků zaplacených odborové organizaci (ZoDP §15, s odkazem na zákon o sdružování občanů).

SVJ sdružením není, už proto, že „Nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý svobodně vystoupit.“ To u SVJ neplatí.

Mé vysvětlení k § 18 odst. 3 a 4 ZoDP je jednoduché. Zálohy na správu domu nejsou členskými příspěvky a tudíž nejsou předmětem daně. Příjmy z činností vyplývajících z poslání SVJ nejsou předmětem daně za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší, nikoli jsou-li jim přesně rovny. Vyšší, nižší a rovná se jsou tři různé matematické termíny.

Co se týče služeb, např. pro teplo a teplou vodu bylo SVJ vyhláškou pasováno do pozice vlastníka, který je povinen rozúčtovat náklady mezi konečné spotřebitele, stejně jako to může udělat jakákoli jiná osoba vlastníkem pověřená výkonem činností stanovených touto vyhláškou.

V ČÚS se pak píše, že na pětky se účtuje o nákladech vynaložených na činnost organizace. Vyhláška 372/2001 ale jasně hovoří o rozúčtování nákladů mezi konečné spotřebitele. Čili teprve až mě někdo přesvědčí, že sprchováním v teplé vodě ve svém bytě se podílím na činnosti SVJ, budu účtovat služby do nákladů na pětky :-)

Paní PeDuPles, celá diskuse mezi námi vznikla ohledně nákladů společenství. Držme se tedy tématu. Váš poslední text se tohoto tématu nijak netýkal.

K Vašemu příkladu se sprchou: nepochopila jste zřejmě podstatu účtování v SVJ. Jestliže se doma sprchuji, neodebírám ZBOŽÍ (teplo od jednoho dodavatele a pitnou vodu od druhého), nýbrž čerpám SLUŽBU poskytovanou mi odběratelem (společenstvím – právnickou osobou). Teplo a vodu k poskytování této služby muselo SVJ nakoupit od dodavatelů na základě uzavřených smluv, že ano? Já jsem konečným spotřebitelem, který odebírá od odběratele něco jiného. To popřít jistě nedovedete, jinak byste to už udělala.

Při dodávce služby „teplá užitková voda“ SVJ nakupuje pitnou vodu a teplo pro ohřev ve výměníku a dále elektrickou energii k pohonu cirkulačních čerpadel. Na základě všech těchto nákladů kalkuluje cenu služby „dodávka TUV“.

Obdobně vynaložený náklad SVJ na nákup tepla vchází do rozúčtování služby „vytápění“, neboť právě tuto službu SVJ poskytuje konečným spotřebitelům a stanoví k tomu její cenu. Viz zákon o cenách. Skutečnost, že náklad SVJ se rozúčtuje (podle vyhlášky) nemá nic společného se skutečností, že s jedná od počátku o náklad společenství.

Připomenu znovu zákon o cenách: ceny se tvoří nejen u zboží, ale též u služeb. SVJ je speciální pouze v tom, že k nákladům na vstupu nepřipočítává žádný svůj zisk a tyto náklady jsou (bez navýšení) základem ceny poskytovaných služeb jednotlivým vlastníkům. Do této ceny se samozřejmě započítají veškeré náklady SVJ. Na konci by po rozúčtování a vypořádání měla být účetní nula.

Při provozování domovní kotelny bude provozovatel průhledně kalkulovat věcně usměrněnou cenu tepla podle metodiky Energetického regulačního úřadu, která zahrnuje plyn, náklad na distribuci plynu, el. energii, prohlídky, revize, kontroly a čistění spalinových cest, mzdové náklady a další položky (např. splátky úvěru). Je-li provozovatelem nebo i vlastníkem kotelny SVJ, nerozumím jak byste tyto náklady chtěla zakamuflovat jako nenáklady.

Považuji za zcela jednoznačné a průhledné, že k poskytování jakékoliv služby musí SVJ vydat náklady v určité struktuře. A o těch se zde od počátku bavíme. Jestliže pak poskytne někomu službu, musí o ní opět řádně účtovat. Zda to „PeDuPles, paní Klainová a celá republika“ účtují jinak, nevím. Musí v každém případě dodržet průkaznost účetnictví.

A mimochodem: nehovořilo se zde vůbec o zálohách podle § 15 odst. 2 ZoVB, nýbrž o příspěvcích na správu domu podle § 15 odst. 1 ZoVB. Nevím tedy, proč se o zálohových platbách zmiňujete. Zálohy na budoucí příspěvky nejsou příspěvky.

lake

Vážený pane lake,

já jsem se tématu držela. Jenom na něj nahlížím z účetního hlediska, a náklad účetní jednotky pro mě znamená účtování na pětky. Proti nákladům by pak měly stát výnosy na šestky. U SVJ ve valné většině případů nelze žádný z nákladů považovat za náklad uznávaný za výdaj (náklad) vynaložený k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Výnosy, ať už je nazveme ostatním příjmem na 649 nebo členským příspěvkem na 684, ale zdanitelnými výnosy jsou, když vyjmutí z předmětu daně nebo osvobození od daně pro ně uvedeno nikde není. Výsledkem by pak byl (někdy i obrovský) zdanitelný příjem a často nutnost odvodu daně z příjmů SVJ. Abyste Vy i ostatní neúčetní pochopili, o co mi jde, uvedu příklad, ze kterého snad bude zřejmý můj pohled na věc.

Jsou čtyři lidé A+B+C+D, kteří potřebují potraviny pro svou vlastní spotřebu. Z nějakého důvodu nemohou jít na nákup. Dají páté osobě E, která nakupovat stejně jede, každá zálohu 250 Kč a osoba E odjede nakoupit. Nakoupí za 800 Kč, přiveze paragon a zálohu těm čtyřem vyúčtuje. Je úplně jedno, zda ji vyúčtuje tak, že rozpočte položky z paragonu každému to jeho, nebo jestli se ti čtyři domluví, že každý uhradí po 200 Kč. Bylo to jejich jídlo, oni ho zaplatili. Zbylých 200 Kč nechají uloženo u osoby E na další nákup s tím, že pokud toho budou potřebovat víc, dají mu další zálohu.

Osoba E tedy dostala zálohu 1000 Kč, utratila 800 Kč za nákup pro jiné osoby, který tyto osoby obdržely a spotřebovaly, osoba E si ani nekousla do rohlíku. Zůstala mu záloha 200 Kč, se kterou do dalších pokynů nemůže disponovat. A teď se dostáváme k jádru pudla. Osoba E nevytvořila žádný zisk, 800 Kč utratila za nákup a 200 Kč drží v odděleném fochu peněženky na další nákup.

Ve způsobu účtování, prezentovaném paní Klainovou, však osoba E má výnos 800 Kč, který je povinna zdanit, protože na vyúčtování záloh tímto způsobem Zákon o daních z příjmů nepamatoval. Osvobození použít nemůže, protože náklady nebyly větší než vyúčtované příjmy, přesně se rovnaly. Takže osoba E z naprosto nelogických důvodů bude platit daň za to, že se osoby A+B+C+D najedly za své peníze. I podle Vás měla osoba E oněch 800 Kč náklad, ačkoli měla v peněžence na tento nákup dopředu cizí peníze. Podle mé logiky měly náklady na jídlo osoby A+B+C+D a osoba E jim zcela legálně nákup jen bezplatně zprostředkovala.

Vyrábí-li SVJ pro členy TUV, pak to lze pro změnu přirovnat k tomu, když osoba E obdrží od osob A+B+C+D požadavek a zálohu 500 Kč na sekerku, každá dá po 125 Kč. V železářství koupí za 250 Kč železnou část, v dřevoprodeji násadu za 250 Kč, složí je dohromady a s paragony předá sekyrku vlastníkům. Opět je jedno, jestli se vlastníci dohodnou, že to takhle nechají, nebo vyúčtují zálohu podle toho, jak kdo bude sekat, třeba 300+100+75+25­. Osoba E by pak pouze jednoho zkasírovala o 175 Kč, druhému vyplatila 25 Kč, třetímu 50 Kč a čtvrtému 100 Kč. V kapse mu po tomto vyúčtování nic nezbyde, ale opět by měl oněch 500 Kč danit jako svůj výnos.

A teď ke správě. Osoby A+B+C+D si koupily každý svou zahradu a do spoluvlastnictví pozemek se seníkem, který stojí uprostřed. Seníku upadnou dveře, osoby A+B+C+D složí každý 1000 Kč a pověří osobu E, aby zajistila opravu. Osoba E vybere dodavatele, který přijede a za 3600 Kč vymění dveře. Osoba E předá osobám A+B+C+D paragon a dohodnou se, že zbylých 400 Kč nechají uloženo u osoby E na opravu okna s tím, že pokud toho budou potřebovat víc, dají mu další zálohu. Osoba E by ale měla opět 3600 Kč zdanit.

Stejná situace pro úvěr. Seník ve spoluvlastnictví osob A+B+C+D je v dezolátním stavu a předběžný odhad oprav činí 100.000 Kč. Osoby A+B+C+D potřebné prostředky nemají, u osoby E mají uloženu jenom zálohu 400 Kč. Dohodnou se tedy, že protože je osoba E důvěryhodná a banky jí půjčí na dobré slovo, vezme si na opravu majetku úvěr osoba E s tím, že měsíční splátka činí 1200 Kč, 1000 Kč splátka jistiny a 200 Kč úrok. Osoby A+B+C+D nemohou požadovat po osobě E, aby úroky hradila ze svého, tedy vždy 15. v měsíci složí na účet osoby E po 300 Kč a osoba E odešle 20. v měsíci 1200 Kč bance. Osoba E by ale opět měla 12×1200 = 14400 Kč nebo minimálně úrokovou část 12×200 = 2400 Kč zdanit jako svůj výnos.

O tomhle jsou veškeré mé příspěvky. Podle mého názoru osoba E (tedy SVJ) pouze zprostředkovává osobám A+B+C+D (tedy vlastníkům) služby a opravy jejich majetku, a to z peněz, které má vždy přechodně v držení jako zálohu. Výnos (vývar, příjem, zisk) z toho ale osoba E nemá podle mě žádný; tak jak účtuji já, ponechává si pouze úrok ze svého účtu a hradí poplatky bance. Náklady na jídlo, sekerku, výměnu dveří a opravu seníku jsou pak v mém pojetí náklady osob, které jídlo snědly, a osob, jejichž majetek byl opraven, a nikoli osoby, která nákupy i opravy zajistila a vytáhla na ně z peněženky cizí peníze.

Navíc veškerá Vaše výše uvedená tvrzení jsou v rozporu s neustále opakovaným „SVJ není plný pytel vlastníků“. Na pětky se dle Vyhlášky 504/2002 Sb. a ČÚS 401–414 účtuje o nákladech vynaložených na činnost organizace, tedy SVJ, stejně tak o opravách majetku, ke kterému má účetní jednotka právo vlastnické nebo jiné právo k majetku. Opět mi z toho vyplývá, že energie spotřebované vlastníky při provozu jejich domácností ani opravy majetku vlastníků do této kategorie nepatří a na pětkách (tedy v nákladech SVJ) nemají co dělat. Je mi líto.

To byste pak mohli chtít, aby Česká pošta dávala do výnosů veškeré platby vybrané prostřednictvím SIPO štítků jenom proto, že se chvilku ohřály na jejím účtě. Přitom jde (stejně jako u SVJ) jen o způsob, jak dostat peněžní prostředky od spotřebitele energií a služeb k jejich skutečnému dodavateli. I teplárny a vodárny ví, komu skutečně dodávají, viz jejich ceníky „pro domácnosti“ nebo „bytové odběry“ a naopak „organizace“ a „nebytové odběry“. Přihlaste se, jestli vaše SVJ dostává cenu pro organizace!

Paní PeDuPles,

Pán, který skládá sekyrku pro své kamarády je něco zcela jiného než SVJ, které dlouhodobě a trvale a na základě kogentní zákonné úpravy poskytuje služby vlastníkům a uzavřelo kvůli tomu smlouvy s dodavateli zboží a energií.

Že výdaje na předmět hlavní činnosti SVJ nepovažujete za výdaje je naprosto absurdní výklad, kterým se nehodlám dále zabývat. Pletete si snad dosahování příjmu s dosahováním zisku. Jinak si to nedovedu vysvětlit.

Napsala jste: "Ve způsobu účtování, prezentovaném paní Klainovou, však osoba E má výnos 800 Kč, který je povinna zdanit, protože na vyúčtování záloh tímto způsobem Zákon o daních z příjmů nepamatoval.".
Ale no tak. Přijatá záloha je účetně závazkem vůči tomu, kdo zálohu poskytl. O jakém výnosu tedy píšete? Výnos nastane teprve v okamžiku, kdy SVJ sáhne do složených záloh a odčerpá z nich příslušnou částku přesně ve výši svých výdajů.

Váš pán E, který vybírá zálohu na rohlíky a nevede účetnictví tuto zálohu samozřejmě nebude vykazovat jako svůj příjem. Jde o peníze, které přijal do úschovy. Pokud pán E vede účetnictví, přijatou zálohu vede na trojkách jako závazek vůči pánům A, B, C, D a žádnou daň samozřejmě nehradí.

Napsala jste: "Osvobození použít nemůže, protože náklady nebyly větší než vyúčtované příjmy, přesně se rovnaly."
Ono je to ale přesně obráceně: osvobození od daně může přece nastat pouze pokud náklady byly nižší než příjmy a vznikla z toho důvodu daňová povinnost.

Napsala jste: "Opět mi z toho vyplývá, že energie spotřebované vlastníky při provozu jejich domácností (...) do této kategorie nepatří".
Opět stejná chyba: vlastníci nespotřebovávají žádné "energie" kromě těch, které odebírají přímo od dodavatelů. Co poskytuje SVJ jsou služby. Přečtěte si k tomu například výčet služeb v Občanském zákoníku, nebo obsah připravovaného zákona o službách.

Nevidím problém v rozvahovém účtování tam, kde skutečně má smysl a věrně zachycuje finanční toky. Nebrojil jsem proti tomuto způsobu obecně. Ale u teplé vody a tepla (což jsou nejvyšší náklady vlastníka jednotky, dosahující až 80% jeho výdajů za byt) tvrdím, že společenství nakupuje něco jiného než pak dodává vlastníkům. SVJ má tedy jak výdaje, tak i příjmy z poskytování služeb. Váš zcela zamítavý názor je sice zajímavý, ale nepodložila jste jej žádnými argumenty.

Další diskuse by zřejmě již nic objevného nepřinesla.

lake

Vážený pane lake, v době, kdy jsem vzdálena od internetu koncipovala bokem odpověď na Váš příspěvek, stačil jste ho trošku učesat. Za to Vám díky, ale já jsem ho četla v původní verzi a ozvěny Vašeho tónu a použitých slov se asi nezbavím.

Nemá smysl s Vámi diskutovat do doby, než si seženete skutečný výtisk Zákona o daních z příjmů a pořádně si ho přečtete. Ten co máte jděte vrátit, je to zmetek a měli by Vám za něj vrátit peníze.

§ 18 odstavec 4 zní: „U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně příjmy a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší.“

Jinak poskládáno „jestliže jsou náklady na činnosti vyšší, nejsou předmětem daně příjmy“. K jejich uplatnění tedy naopak musíte být ve ztrátě, nikoli v zisku. Je to vcelku fuk, protože přesně rovny není ani vyšší ani nižší.

Já si dosahování příjmu s dosahováním zisku nepletu. Také si nepletu daňově uznatelné příjmy a daňově uznatelné výdaje. Ale to, že účetní nula není nutně daňová nula, jste si asi neuvědomil Vy. To bude tím vadným výtiskem ZoDP.

Když už bych si chtěla hrát na ďáblova advokáta, tak Vás upozorním na §24 odstavec 3) … u poplatníků uvedených v § 18 odst. 3, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.“

Tímto ovšem veškeré příjmy včetně čerpání záloh deklarujete jako předmět daně (jinak nemůžete uplatnit výdaje viz předchozí odstavec) a účetní jednotka MUSÍ bezpodmínečně podat daňové přiznání, neboť ho této povinnosti §38m odstavec 7a) ZoDP nezprošťuje.

Zajímavé je, že zrovna u teplé vody a tepla (což jsou nejvyšší náklady vlastníka jednotky, dosahující až 80% jeho výdajů za byt) se ale téměř veškerá dostupná literatura včetně Ing. Neplechové shoduje na rozvahovém účtování.

Já jsem se svůj zcela zamítavý názor snažila podložit řádnými argumenty, možná jen ne v tomto konkrétním příspěvku. Uznávám, že hledat je v celé diskuzi je únavné, tak je zopakuji: Vyhláška 504/2002 Sb. a ČÚS 401–414 pro účtování spotřeby energií na pětky výslovně požadují, aby je spotřebovala organizace, a u oprav a udržování tím, že se musí vztahovat k majetku, ke kterému má účetní jednotka právo vlastnické nebo jiné právo k majetku.

Dotazy směřující k tomu, jaké má SVJ právo k majetku svých členů, tady také někde zapadly, stejně jako jakým způsobem SVJ spotřebuje vodu a teplo. Dokud nám neodpovíte na tyto otázky a své odpovědi paragrafy nepodložíte (a Vy když chcete, tak umíte), tak další diskuse opravdu již nic objevného nepřinese.

Což je škoda, protože já se opravdu upřímně snažím dobrat řešení, které by mělo logiku a vyhovovalo všem právním předpisům. Mé dotazy také nejsou útoky na osoby, ale na (podle mě chybné) názory, když se snažím své myšlenkové pochody podkládat. Zatím prostě jenom vidím ve výsledkovém účtování díry jak z účetního, tak daňového hlediska.

Krátce a potřetí: SVJ samozřejmě spotřebuje zboží (vodu) a energie (teplo) k poskytování služby spojené s užíváním jednotek. Tyto služby se nazývají „vytápění“ (§ 2 písm. b vyhlášky č. 372/2001 Sb.) a „poskytování teplé užitkové vody“ (§ 2 písm. c). Také návrh nového zákona o službách o ničem jiném není:

„§ 3 Vymezení a rozsah služeb (1)Službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.“

S § 24 odstavec 3 žádný problém nemám. Máte samozřejmě plnou pravdu v tom, že SVJ musí kvůli čerpání záloh podat daňové přiznání. To je také zřejmě jediná nevýhoda tohoto způsobu účtování a uznávám to jako relevantní argument proti mnou naznačenému postupu.

Ohledně práva SVJ k majetku členů: Nerozumím otázce. SVJ přece neúčtuje o cizím majetku, ani jej neodepisuje. Netuším kterým směrem se ubírá trasa Vašeho zkoumání.

Ostatně údržba a opravy domu se (zpravidla) čerpají podle spoluvlastnického podílu, takže zde rozvahové účtování nečiní potíže, protože věrně zachycuje skutečnost. Připomenu, že předmětem mých dřívějších úvah bylo vytápění domu a teplá voda, tedy služby.

lake

Ohledně práva SVJ k majetku členů: Nerozumím otázce. SVJ přece neúčtuje o cizím majetku, ani jej neodepisuje. Netuším kterým směrem se ubírá trasa Vašeho zkoumání.Nejsem PeDuples, ale otázce rozumím a odpověď mě taky zajímá. Už to tu psala pětkrát, že na 511 se smí účtovat jenom opravy majetku, o kterém jednotka účtuje. Takže buď účtovat o majetku a pak o jeho opravách na pětky, nebo neúčtovat o majetku a pak to na pětky skutečně nepatří a ne že si někdo může vybírat jedno ne a druhé jo. Otázka zněla tedy na základě jakého práva k majetku může SVJ účtovat o majetku vlastníků potažmo o jeho opravách na pětky.

A teď můj vlastní technický dotaz na základě skutečnosti: TUV vyteče z výměníkové stanice, trubkami teplárny doteče na hranici objektu, bez zásahu zvenčí proteče do trubek ve spoluvlastnictví vlastníků bytů, přes uzavírací ventil proteče do soukromých trubek vlastníka a přes vodoměr vlastníka do kohoutků (teplárna fakturuje na základě náměrů poměrových vodoměrů vlastníků). Ve kterém okamžiku začíná SVJ poskytovat službu „dodávka teplé vody“? 

Milé páčko,
ohledně Vámi zmíněné možnosti že SVJ je oprávněno účtovat o cizím majetku Vás ubezpečuji, že je to pitomost. Na Vaši otázku tedy neumím odpovědět, protože nedává smysl. A také proto, že jsem nikdy nic podobného netvrdil a číslici "511" nenajdete v žádném z mých předchozích příspěvků.

SVJ může samozřejmě účtovat o nákladech na opravy cizího majetku "na pětky". Proč by nemohlo? Vždyť správa, opravy a údržba cizího majetku jsou hlavní činností SVJ. Váš názor, že to takto účtovat nejde bez zavedení cizího majetku do účetnictví SVJ, je nesprávný a není ani ničím podložen.

Pokud to nevíte, na "pětkových" účtech se při výsledkovém účtování objevují veškeré prvotní náklady za externí služby od jiných účetních jednotek. Tedy např. náklady na provedené opravy a údržbu domu, na úklid, služby externího správce, atd. Předpokládám, že víte, jak se na "pětkách" účtuje o úhradě přijatých služeb?

K otázce poskytování TUV bych doporučil založit samostatné vlákno.
lake

Vážená, vážení, byla bych ráda, kdybyste se v diskusích přestali ohánět mým jménem.

Já nikomu neúčtuji, těžko tedy mohu účtovat špatně.

Doporučuji účetní postupy, které jsem nastudovala od odbornic, především od paní Ing. Neplechové a paní Ing. Toufarové. Kdybyste chtěli investovat do vzdělání čas a peníze, mrkněte na doporučení pana Pavla zde:

http://www.portalsvj.cz/…ormaci-o-svj.

Z jím doporučené literatury mám doma k účetnictví publikace od paní Ing. Marty Neplechové (více vydání), od Ing. Zuzany Toufarové i od Ing. Boženy Künzelové. **Výsledkový způsob najdete v každé z nich.

Rozvahový způsob uvádějí jako možnost, ne jako povinnost.** Většinou o něm píší jako o „zkráceném“ způsobu účtování.

Pochybuji, že se někdy dohodnete, které náklady a výnosy patří SVJ a které se týkají vlastníků jednotek. Já si počkám na právní úpravu. Ta je však v nedohlednu, protože se nemohou dohodnout právníci. Vím o tom své už od dob připomínkování ZoVB (a nejsem sama).

Dokud nebudou definovány náklady a výnosy SVJ, stojím si za svými názory. O tom, že jsou ve shodě s názory odborné veřejnosti, se přesvědčuji průběžně.

Svými poznámkami, někdy dokonce až neomalenými útoky jste zatím dosáhli pouze toho, že si na některé stránky svého webu budu pouštět jenom registrované návštěvníky, kteří mají o problematiku skutečný zájem.

N. Klainová

Vážená paní Klainová, omlouvám se, že jsem před přečtením tohoto článku vložila další příspěvek ohánějící se Vaším jménem. Měla jsem ho rozepsaný delší dobu a při tom se stránka neaktualizuje. Považuji však za nutné podotknout, že své jméno, citované názory i odkaz na Vaše stránky jste do této diskuze vložila Vy.

Že nikomu neúčtujete jsem nevěděla, a není to v této chvíli plusem, podle mého názoru spíše naopak. Já v této chvíli účtuji desítkám SVJ včetně svého, zrekonstruovala jsem účetnictví za stovky účetních let a také si nesu zodpovědnost a ponesu i případné následky.

Vámi zmíněné knihy mám doma také a nepovažuji to za důvod je považovat za dogma. U spousty knih autorů celosvětově známých historie ukázala, že se mýlili, ostatně jsou to jen lidé.

Celý život jsem diskuze pokládala za úžasný způsob, jak si rozšířit obzory a nahlédnout na problém z dosud neznámého úhlu, A diskuze přece nutně nemusí končit převzetím názorů jediného diskutujícího, vždyť si můžeme všichni svoje názory nechat, pokud si je obhájíme, ne?

Nejsem si vědoma žádného neomaleného útoku z mé strany. Celá diskuze začala mým jásotem nad správností i mého postupu a Vaším ne zrovna hezkým uzemněním, že to nemá logiku s odkazem na Váš web obsahující v různých obměnách větu „S rozvahovým způsobem účtování nákladů osobně nesouhlasím, protože je v rozporu s vyhláškou č. 504/2002 Sb.“

Stále dokola Vás slušně prosím o odpověď na 2 otázky – které moje (rozvahové) postupy jsou v rozporu s kterými paragrafy Zákona o účetnictví, Vyhlášky 504/2002 Sb. nebo ČÚS 401–414 a dále na základě jakého paragrafu Zákona o daních z příjmů považujete výnosy na 649 za nezdanitelné . Odpovědi jsem se nedočkala; kdybyste ji znala, už by tu jistě visela.

Znepřístupnění Vašeho webu pro neregistrované návštěvníky tak bohužel bude mít za následek jenom to, že další a další lidé budou považovat rozvahové účtování za chybné bez toho, že byste to musela nějak obhájit, a případné následky si ponesou sami. Nezlobte se na mě, ale já to považuji za zbabělost.

Vaše dotazy jsem schopná vysvětlit každému, s kým mám chuť diskutovat. Taky to běžně dělám. S Vámi diskutovat nehodlám, protože nikdy nepochopíte, že je nesmysl účtovat do nákladů jenom bankovní poplatky a do výnosů úroky, případně nějaké sankce.

S tou zbabělostí je to dost ubohé. Dovolujete si takhle urážet jenom proto, že se nepodepisujete. Podobných diskusí je na internetu plno, nevybočujete. Dále s Vámi nehodlám ztrácet čas. Pište si, co chcete.

N. Klainová

Tak jsem se těšil, že tu najdu po té době odpovědi, a jediné co u vidím je toto:

„Neumím svůj styl účtování obhájit ani styl PeDuples podloženě rozcupovat, ale ty mi zavážeš střevíček, protože já jsem princezna a jsem a jsem a jsem princezna“. Akorát v té pohádce princezna Krasomila nakonec chybu svého postoje uznala, tady odešla na své stránky trucovat a pokračovat ve svých nepodložených obviněních, protože tam pro jistotu diskusi nedovolí.

Je taky dost zvláštní, že nehodláte diskutovat s člověkem který vám neskočí na to, že „je nesmysl účtovat do nákladů jenom bankovní poplatky a do výnosů úroky, případně nějaké sankce“. Přitom všechny tyto položky jsou ve vyhlášce vyjmenované jako že tam patří a nenašel jsem tady ani jinde jediný skutečný argument, proč by to za splnění podmínky uvedení v příloze účetní závěrky nemělo jít.

Se spíš divím PeDuples, že je ochotná trpělivě diskutovat s člověkem, který dlouhodobě navádí k porušování vyhlášky tedy k účtování oprav na 511, přitom ve vyhlášce je jasně napsáno, že tam patří náklady na opravy majetku, ke kterému má jednotka vlastnické právo a je povinna o něm účtovat. Jestliže SVJ zcela správně o domě ani jeho společných částech jako majetku neúčtuje, NEMŮŽE jeho opravy účtovat na 511. Aneb jak řekl můj známý z hospodářské kriminálky „Opravu chaty byste si tam taky účtovat nechtěli?“

Jak jsem vypozoroval, výsledkový způsob volí zásadně účetní ze staré školy, kteří vystudovali za hlubokého totálu, když bylo všechno v socialistickém nebo družstevním vlastnictví a hlavním cílem veškerého snažení bylo plnění pětiletky. Takže ti jsou samý (klidně neexistující) výnos, samý (klidně nepřípustný) náklad, samý (ze zákona 20 let vypuštěný) názor, že takhle se to nesmí, a hlavně samý zisk, zisk, zisk, protože jinak nebudeme brát prémie a co by tomu řeklo RVHP.

Rozvahový způsob volí účetní mladší, vystudovaní po revoluci a nezatížení předsudky a postupy minulých let. Ti jsou schopni si přečíst zákony a vyhlášky tak, jak jsou psané dnes, ví že účtové osnovy a jejich pravidla účtování jsou přizpůsobená jednotlivým typům organizací, a že když někdo za účelem tvorby zisku není založen, tak zisk prostě tvořit nemusí. A že když se do nákladů smí dávat jenom opravy majetku, který je vlastněn účetní jednotkou a tato o něm účtuje, tak tam prostě opravy cizího majetku být nemohou, a že když nějaký výnos od daně osvobozen není, tak se danit prostě musí.

Je fakt, že FŘ a FÚ se zatím SVJ nezabývají. Až jednou začnou jsem přesvědčen, že PeDuples svůj způsob účtování nákladů na správu obhájí pouhým předložením listu vlastnictví. Jen nevím co si počnou ti ubožáci, co zvolili způsob výsledkový a budou muset odpovídat na otázky, na kterém účtě účtují o majetku ke kterému mají na 511 opravy, na základě jakého paragrafu osvobodili výnosy od daně a proč nepodali daňové přiznání. Hlavně pokud položením tohoto dotazu spadnou do kategorie těch, s kým nemá paní Klainová zrovna chuť diskutovat.

Takže je mi milejší PeDuples, která tady své názory hlásá anonymně ale veškerou argumentaci podkládá citacema a na účto „desítkám SVJ včetně svého“ se jistě podepisuje pravým jménem když jedině tam na tom doopravdy záleží, než paní Klainová, která se sice podepisuje pravým jménem, ale ve výsledku za nic neručí a jak je vidět pod záminkou uměle vytvořené averze k PeDuples, která ovšem odpovědi v životě potřebovat nebude, své příznivce nechává bez odpovědí, které mohou jednou nutně potřebovat.

Jane, že nejste ze staré školy je zřejmé z vašeho neomaleného vyjadřování. Finanční úřad může změnit svůj názor velmi operativně. Předpokládám že nemáte písemné stanovisko od FU, že účtujete správně. Ale když nejsou argumenty, tak alespoň útok, že?

Qwerty, písemné stanovisko od FÚ, že jenom jedinné platné účtování v SVJ je rozvahové máte? Ne, tak se i vy běžte bodnout.

Se zájemem sleduji diskusi o účetnictví v SVJ. Zajímá mě to osobně, není mi jedno jaké cifry lítají po papíře v našem společenství a nejsem účetní. Zajímám se taky o to, co to jsou za cifry. Názor zda je správnější rozvahově nebo výsledkově je nejednoznačný a oba způsoby by patrně fin. úřad uspokojily. Pánové, běžnému členovi společenství je to ale fakt jedno, vůbec neví o co gou. V našem společenství se o to zamjímám jenom já a ani násilný pokus vnutit tento zájem někomu dalšímu se nepovedl. Všem co jim to není jedno se omlouvám a blahopřeji ke konstruktívnímu zájmu o chod společenství. Výnosy, úroky z bankovního účtu se připisují již zdaněné 15%, celé té diskusi o daňovém přiznání pak nerozumím. Pokuste se to prosím, mě blbci, vysvětlit srozumitelně. Děkuji vám.

Úroky na účtě právnické osoby by banka danit neměla. To je úkolem PO v DP. Pokud ale máte jen úroky z běžného účtu, můžete být klidný, ty předmětem daně nejsou. Ten zbytek je na delší diskuzi…

Já tedy, když se sprchuji, tak odebírám zboží, které dodává teplárenská společnost. Za toto zboží neplatím cenu podle ceníku této společnosti ani cenu, kterou stanovilo SVJ. Platím podle rozúčtování nákladů za kalkulační jednotku, kterou je třeba dílek. Navíc ještě upravený podle polohových koeficientů. Cena podle mých znalostí má být stanovena předem. Náklad na jeden dílek však předem stanoven být nemůže. Neplatil by váš názor pouze v případě, že teplo a teplou vodu vyrábí SVJ? V našem případě však obojí vyrábí PTAS.

Obdobně třeba odvoz odpadu. Popelnice stojí někde na ulici. Obyvatelé do ni sypou smetí. Svozová společnost ji vyprazdňuje a Magistrát tuto službu fakturuje SVJ. SVJ pak náklad rozúčtovává vlastníkům, kteří jsou konečnými odběrateli. Fakturace je podle velikosti popelnic (kontejnerů) a četnosti svozu. SVJ do toho jinak vůbec nezasahuje a není podle mého dodavatelem služby i když podepsalo na odvoz smlouvu. Nelze to chápat, že ji podepsalo za vlastníky? SVJ pouze provádí rozúčtování nákladů. Jednotkou je pak podíl, nebo počet osob. Opět nemá nic společného s cenou služby.

Toto je tedy můj názor a služby účtuji na 315.

Jirka

Pan Krupp napsal: "Za toto zboží neplatím cenu podle ceníku této společnosti ani cenu, kterou stanovilo SVJ."
Mýlíte se. Platíte cenu služby, kterou samozřejmě stanovilo SVJ v souladu s vyhláškou č.372/2001 Sb. (dodávka teplé vody). Kdyby SVJ nestanovilo jednoznačně způsob určení ceny této služby, nemohlo by ji rozúčtovat, vyúčtovat ani vypořádat přeplatky a nedoplatky. Ani soud by v tom SVJ nepomohl: Není-li vyúčtování řádné, nemá žádné právní důsledky. (To jsem citoval z rozsudku Nejvyššího soudu.)

Do ceny této služby vcházejí náklady na použité zboží a energie. Nejde o pouhou přefakturaci: kdo odebere nula m3 teplé vody, hradí poměrnou část z 30% celkových nákladů na poskytovanou službu. To mi tedy nepřipadá jako pouhá přefakturace studené vody, tepla a elektrické energie. Kdyby se skutečně měl náklad pouze přeúčtovat vlastníkovi domu, SVJ by bylo povinno rozepsat jej podle spoluvlastnických podílů bez ohledu na skutečné spotřeby (§ 13 odst. 1 ZoVB).

Pan Krupp napsal: Svozová společnost [nádobu] vyprazdňuje a Magistrát tuto službu fakturuje SVJ.
Popisujete případ, kdy magistrát je ve smluvním vztahu s SVJ- právnickou osobou. SVJ na svůj náklad a svou odpovědnost objednalo odpadové nádoby a jejich odvoz. Může se jednat o náklad SVJ a v tom případě se hradí ze záloh na správu domu. Pokud ale chcete rozúčtovat jinak (podle počtu osob), je třeba schválit službu a pravidla jejího rozúčtování podle § 11 odst. 4 ZoVB.

lake

Mýlíte se pane lake, společenství nestanovuje cenu služby, společenství jenom zprostředkovává cenu podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. Cena vody je vodné, stočné a jak při výpočtu nákladů na teplou vodu postupovat je stanovené vyhláškou.

Zbytečně slovíčkaříte. Žádné „zprostředkování ceny“ se nekoná. Co to prosím Vás má být? Vyhláška č. 372/2001 se o žádném „zprostředkování ceny“ nezmiňuje. Mluvme raději česky. Samozřejmě, že společenství stanoví konkrétní cenu poskytované služby pro každý rok a každého jednotlivého konečného spotřebitele.

lake

Ano, mluvme česky. Vyhláška pojednává o rozúčtování nákladů. O stanovení ceny v ní není ani zmínka. Společenství nestanoví konkrétní cenu poskytované služby pro každý rok a každého jednotlivce. Společenství pro každý rok a každého jednotlive rozúčtuje náklady. Stanovit cenu a rozúčtovat náklady dvě rozdílné věci jsou.

Petříku,

zákon č. 526/1990 Sb. o cenách nemá problém s používáním pojmu „cena“ u služeb spojených s užíváním nemovitostí:
§ 3 (1) Regulací cen se rozumí stanovení cen, mezí, ve kterých mohou být sjednávány, usměrňování výše cen nebo i stanovení postupu při sjednávání, uplatňování a vyúčtování cen nemovitostí, jejich částí a služeb spojených s jejich užíváním cenovými orgány.

Ministerstvo financí rovněž nemá problém s použitím pojmu „cena služby spojené s užíváním bytů“. V aktuálně platném cenovém výměru MF se ohledně těchto služeb praví doslova:
(2) Za služby poskytované pronajímatelem jako plnění spojená s užíváním bytu se považuje vytápění (…) dodávka teplé vody, (…).
(3) Pronajímatel pro rozúčtování použije cenu služby podle odstavce 2 sjednanou s dodavatelem služby, maximálně však cenu obvyklou v místě a čase plnění zjištěnou podle jiného právního předpisu.
Viz Cenový výměr MF č. 01/2012 dostupný zde: http://www.ikon.cz/…_01_2012.pdf.

Cena tedy musí existovat a musí být stanovena společenstvím, družstvem nebo jinou osobou, která službu dodává, podle „jiného právního předpisu“ (kterým je vyhláška č. 372/2001 Sb). Tuto cenu (bez navýšení) pak pronajímatel účtuje nájemci. Pokud by platilo Vaše tvrzení, že žádná cena služby neexistuje a není každoročně určována pro každý jednotlivý byt, pak by žádný vlastník bytu v tomto státě nesměl svému nájemci za služby nic naúčtovat.

Máte-li problém s pojmem „cena služby“, obraťte se raději na Ministerstvo financí, na ombudsmana nebo rovnou na zákonodárce.

lake

A ještě poznámka: na webu je více materiálů k rozdílům mezi výnosovým a rozvahovým účtováním. Např. zde: http://www.ucetnikavarna.cz/…ch-jednotek/ Autorem je RNDr. Ivan Brychta, uveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 2010/6.

Vida, přece jen se našel někdo, kdo má ještě jiný názor než „paní PeDuPles a s ní celá republika“.

Podle mého názoru rozvahové účtování v některých případech citelně zkresluje skutečnost, neboť není pravdou, že SVJ pouze nakupuje zboží a přeúčtovává tuto dodávku vlastníkům jednotek. Naopak platí, že SVJ poskytuje něco zcela jiného než to, co samo nakoupilo: kupuje zboží a energie, poskytuje služby spojené s užíváním bytů. Což jsem podrobně ukázal na třech příkladech v předchozím příspěvku.

SVJ není růžový balonek, který se vznáší v mimozemských sférách a vše co se nakoupí pouze pošle dál. Jde o docela normální byznys, takže nevidím žádné výhody v důsledně rozvahovém účtování, je-li postaveno na pochybném tvrzení, že SVJ vše pouze přeúčtovává vlastníkům jednotek.

Nevidím nic zvláštního ani zavrženíhodného na tom, jestliže se SKUTEČNÉ náklady účtují na 5×x a příjmy SVJ z poskytování služeb na 6×x.

lake

Vážený pane lake, nevidím důvod k jedovatostem na mou adresu. Větu „Pak ale účtuji blbě já, paní Klainová a s námi celá republika“ jsem použila u Vašeho příspěvku, ve kterém jste tvrdil, že náklady na služby jsou nákladem SVJ a potažmo se účtují na pětky. Takto účtovat náklady na služby jsem nikdy neviděla (a věřte, viděla jsem toho za těch 10 let dost a po celé ČR); nevylučuji ovšem, že to někdo někde takto dělá.

Ve Vámi odkazovaném příspěvku je naopak ve spodní části poměrně přesně popsán rozvahový způsob účtování, jaký propaguji já, včetně naprosto nádherného podložení. Dokonce včetně účtování použití dlouhodobé zálohy MD 955/D 321 – předpis faktury na opravu (příp. technické zhodnocení) společných částí domu, pojištění domu apod., který paní Klainová považuje za jednu z nejhrubších chyb a kvůli které by moje SVJ mělo smůlu.

Vámi preferovaný způsob výsledkového účtování je tam popsán také, včetně možných daňových komplikací. Chybí tam vysvětlení, proč nepovažují za daňové výnosy na 649, když je účtují rovněž v přesné výši nákladů a není tedy splněna podmínka ZoDP § 18 odst. 4a). Na tuto otázku, proč podle Vás nepodává SVJ DP ani příjmy nedaní odpověď dosud nepadla. Další, co tam nevidím, je kombinovaný způsob paní Klainové (služby rozvahově, správa výsledkově).

Vaši argumentaci pořád nechápu, použiji analogii z příkladů, které jsem uvedla výše. Osoby A+B+C+D dostanou chuť na biftek. Nákupem pověří osobu E, dají jí každý 250 Kč jako zálohu na nákup a osoba E koupí v obchodě Bábuška kilo svíčkové za 1008 Kč a 4 pytlíky po 1 Kč. Osoba E přijde domů, maso nakrájí, každý kousek dá do pytlíku a náklady rozpočítá podle skutečné váhy masa a plus 1 Kč za pytlík, vše v nákupní ceně. Vyúčtuje zálohy tak, že zkasíruje vzniklé několikakorunové nedoplatky.

Pro osoby A+B+C+D vše končí tím, že mají za své peníze doma čtvrt kila svíčkové z obchodu Bábuška, z které si udělají biftek a sežerou ho. Osoba E má z celé transakce maximálně dobrý pocit, biftek ani neochutnala, není podnikatelem a není to pro ni žádný byznys. Žádný zisk z celé transakce neměla a dobrý pocit by ji velice rychle přešel při zjištění, že má 1012 Kč výnos a musí ho zdanit, protože na ni zákonodárci zapomněli.

Tady je příklad toho, jak se zanedlouho svj stane klasickou firmou. Jsme o tom tady soustavně pomalu a nenápadně přesvědčování, aby se nám to dostalo pod kůži. Členové svj budou bydlet ve své vlastní firmě. Jo stát potřebuje na svoji vysokou nohu peníze, potřebuje zdanit i nezdanitelné. Svj služby neposkytuje, svj služby vlastníkům pouze zajišťuje, zprostředkovává. To není zcela jistě docela normální byznys.

Vložil lake, 10. Září 2012 – 8:12:

„Ustanovení § 18 odst. 3 zákona č. 586/1992 o daních z příjmů zní: „U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání 17), jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. d).“ Z toho je zřejmé, že příspěvky na správu domu podle § 15 odst. 1 ZoVB jsou daňovým příjmem SVJ – právnické osoby.“

Z uvedeného § 18 odst. 3 zákona č. 586/1992 o daních z příjmů v žádném případě neplyne tvrzené, neboť příspěvky na správu domu podle § 15 odst. 1 zákona o bytovém spoluvlastnictví nejsou ani příjmem z reklam, ani příjmem z členských příspěvků, ani příjmem z nájemného. Tučné zvýraznění členských příspěvků na tom nemůže ničeho změnit.

Bc. Igor

Příspěvky na správu domu a pozemku podle § 15 odst. 1 ZoVB jistě mohou být příjmem právnické osoby. § 18 ZoDP to nevylučuje. Výčet obsažený v § 18 odst. 3 není taxativní a neznamená, že by poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, nemohli mít také jiné příjmy podrobené dani.

Pokud se domníváte něco jiného, zeptejte se na Vašem Finančním úřadě. Oni Vám to už vysvětlí.

lake

Podle mého názoru je každému z této diskuze zřejmé, že veškeré náklady (a je v tuhle chvíli fuk jestli jsou vlastníků nebo SVJ) skončí odečtením z poskytnutých zá­loh.

Celá tahle diskuze je tom, zda je vhodné volit pro to způsob účtování, který v důsledku končí tvorbou zdanitelného výnosu.

Protože nejsem právník, a podle vás „auditor“ taky ne (on to ostatně v textu výše ani netvrdil), a protože mám byt ve vlastnictví a jsem členem SVJ, prosím ještě o info, jaké má SVJ právo k mému nemovitému majetku, aby si mohlo dávat jeho opravy do svých nákladů a na základě jakého zákona.

A taky mě zajímá, jak je to s podnikatelem, který vlastní nebytový prostor v SVJ na firmu (můj kámoš) a náklady na jeho opravy si uplatňuje jako náklad ve svém účetnictví. Je možné, aby si ten samý náklad uplatňovaly duplicitně dvě rozdílné právnické osoby?

Paní PeDuPles, to, že jsem se nechala vyškrtnout dobrovolně ze seznamu, neznamená, že nemohu vyjadřovat názory na to, jak bych postupovala, kdybych se vyškrtnout dobrovolně nenechala. Žádné audity samozřejmě nedělám, pokud je někdo chce, odmítám je. Proto jsem napsala „kdybych“. V současnosti se bavím metodikou účtování SVJ.

Vyjádření „Vašeho auditora“, o kterém se nemůže nikdo přesvědčit, že jím opravdu je, za flašku nestojí. Ve zvláštnostech SVJ se totiž nevyzná. Domnívat se může cokoliv. Uvedu jeden příklad:

Váš „možná“ auditor napsal: „Vynechání mezikroku, tedy účtování 955/321 nepovažuji za ideální, ale vzhledem k tomu, že v žádném okamžiku účetního období ani při účetní závěrce nedochází ke zkreslení ani změně zůstatku stavu žádného z použitých či nepoužitých účtů, považuji tento způsob účtování za drobnou formální chybičku, která nemá vliv na věrnost a poctivost obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, ani na správnost, úplnost, průkaznost, srozumitelnost a přehlednost účetnictví, a tudíž bych se jí při auditu ani nezabýval.“

Kdyby rozuměl účetnictví SVJ, pochopil by, že přijatá faktura může být uhrazena až v následujícím období, dokonce může být hrazena ve splátkách i v průběhu několika let (v případě tzv. odložených splátek, úhrad z úvěru atd…)… Ovšem čerpání záloh účtujete okamžitě při jejím přijetí.

To, že by měl zůstatek nevyčerpaných záloh na účtu 955 alespoň zčásti korespondovat se zůstatkem běžného účtu, Vám asi nic moc neříká. Takže věrný obraz poněkud kulhá.

O § 26/2a vyhlášky č. 204/2002 Sb. samozřejmě vím, nemám nic proti účtování oprav rozvahovým způsobem. Ale vím i o § 7/2 ZoÚ. Taky nic?

Na další rozbory názorů nějakého anonyma nemám čas.

Pokud má „Váš auditor“ zájem, může se stát členem KPÚ. Potom mu provedu kompletní rozbor celého příspěvku a pošlu jej mailem.

Je mi ovšem jasné, že se nepodepíše, stejně jako Vy. Přitom to chce jenom trochu odvahy, nic víc.

A nakonec velká prosba: My dvě na sebe máme přece mailové adresy. Pokud chcete nutně pokračovat, zkusme to mailem a přestaňme tady zaclánět s tak odbornými problémy. Děkuji za pochopení.

N. Klainová

PeDuples tu evidentně není, ale já mám několik připomínek.

Kdyby rozuměl účetnictví SVJ, pochopil by, že přijatá faktura může být uhrazena až v následujícím období, dokonce může být hrazena ve splátkách i v průběhu několika let (v případě tzv. odložených splátek, úhrad z úvěru atd…)… Ovšem čerpání záloh účtujete okamžitě při jejím přijetí.I jako účetní-amatér vím, že faktura se v (podvojném) účetnictví účtuje při jejím přijetí na 321, a její úhrada pak klidně i v následujícím období nebo při odložených splátkách v následujících obdobích. Jinak je to pouze v bývalém účetnictví jednoduchém, a to SVJ vést nemůže. Tento postup PeDuples je tedy správný. O účtování úhrad z úvěru PeDuples nepsala a o jeho správnosti nebo nesprávnosti ví všichni houbelec.

To, že by měl zůstatek nevyčerpaných záloh na účtu 955 alespoň zčásti korespondovat se zůstatkem běžného účtu, Vám asi nic moc neříká. Takže věrný obraz poněkud kulhá.Tohle platí pouze v případě, že jsou dobře nastavené zálohy na služby a není dlužník. Navíc se mi zdá vhodnější mít na 955 disponibilní zůstatek záloh, protože předsedy nic jiného nezajímá. Pokud jsou různé odložené splátky apod rozstrkány na různé 315 a 378 a na přijatých zálohách je pěkná sumička, určitě to je věrnější obraz, hahaha.

nemám nic proti účtování oprav rozvahovým způsobem.Tak tohle nemyslíte vážně, vždyť je podle vás v rozporu s vyhláškou?!?!

Ale vím i o § 7/2 ZoÚ. Taky nic?Konkrétně by to nešlo?

Na další rozbory názorů nějakého anonyma nemám čas. Pokud má „Váš auditor“ zájem, může se stát členem KPÚ. Potom mu provedu kompletní rozbor celého příspěvku a pošlu jej mailem.Je mi ovšem jasné, že se nepodepíše, stejně jako Vy. Přitom to chce jenom trochu odvahy, nic víc.Mohlo by se zdát, že na rozbor názorů vám nechybí čas, ale argumenty. Naprostá většina přispěvatelů na tomhle portále je anonymních a nikdo to neřeší, protože je to v souladu s podmínkami. Jestli se někdo podepíše pravým jménem (např. aby mohl dávat odkazy na svoje placené služby), nemůže totéž požadovat po ostatních. Pokud jsem si všiml, ani místní master lake se neidentifikuje jménem a rodným číslem. Tak o co vám jde? Anonymní názor může být správný a podepsaný špatný, důležité je podložení zákony a to je u „auditora“ (ať jím je nebo není) splněno. Od vás nic konkrétního nepadlo.

A nakonec velká prosba: My dvě na sebe máme přece mailové adresy. Pokud chcete nutně pokračovat, zkusme to mailem a přestaňme tady zaclánět s tak odbornými problémy. Děkuji za pochopení.Nemám šajna, jestli bude chtít pokračovat PeDuples, ale tady vám veřejně položila několik otázek, na které zatím nepadly odpovědi a které jsou dost zásadního charakteru. Mě by hlavně zajímal ten paragraf na osvobození výnosů od daně. Nevím, proč by měly tyto odpovědi padat někde v soukromé korespondenci. Hned ve druhém příspěvku téhle diskuze jste PeDuples zkritizovala, když se ohradila a svůj názor podložila, míníte zdrhnout. Tak buď si za svými postupy stojíte a umíte je podložit veřejně tam, kde jste jiné označila za nesprávné, nebo to neumíte a pak to přiznejte natvrdo všem. Omluva za veřejnou urážku se vždy provádí před nastoupenou jednotkou.

Dobrý večer. Vždy jsem se domníval, že se diskutuje vlastním jménem a daňový poradce se najímá na jednání s finančním úřadem, ale jak tak koukám tak i na diksuse.

Odpověď paní Klainové je odborná, velice elegantní a spolu s odpovědí pana lakeho prokazuje odbornou úroveň „auditora“ .

Jen ty mínusy skáčí… . Škoda, že ti co je dávají nechápou o co jde.

Kvalitní účetnictví, vedené dle příslušných právních předpisů chrání Vaše peníze členové SVJ.

karelh

No hlavně že jste se vlastním jménem podepsal vy.

Nevím, jakou odpověď paní Klainové považujete ta odbornou a elegantní, ale na otázky důležité odpovězeno nebylo. Já vidím jen zoufalé odpálkování problému, obecné odkazy a snahu o přechod do ilegality.