Zastupování vlastníka jinou osobou na shromáždění vlastníků jednotek
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.5.2012 pod spisovou značkou 29 Cdo 3399/2010 nepřipouští zastupení vlastníka jinou osobou na shromáždění vlastníků jednotek plnou mocí, pokud toto není upraveno ve stanovách. Jedná se o průlomový rozsudek, který může zkomplikovat chod mnoha SVJ. Doporučuji tento rozsudek prostudovat a upravit v tomto duchu stanovy.
DOPORUČUJI PŘEČÍST SI PŘÍLOHU, zvláště pak poslední část, která dává návrh k řešení.
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| Právní rádce.pdf | 90.85 KB |
Reaguji na tento thread – pokud se v SVJ doposud pěstovaly plné moci, i když nebyly zaneseny ve stanovách, znamená to, že jsou tato rozhodnutí i zpětně neplatná? Nebo jsou neplatná jen pokud je někdo do půl roku napadne soudně? Pokud jsou neplatná automaticky, může se jednat o dost věcí – závěrky, platby za služby, opravy, investice…znamená to, že by se to mělo všechno schvalovat zpětně?
Problém se zastupováním na schůzi shromáždění v našem SVJ tkví v tom, že většinu plných mocí vždy drží v ruce předseda výboru. Tyto plné moci iniciativně vyloudil převážně na důchodcích. Aby si práci usnadnil, schůze svolává vždy do místa, které není v dosahu MHD. Lidem bez auta se tam trmácet nechce, zejména v zimních měsících. Nakonec si ještě předseda dělá zásluhy za to, že schůze byla usnášeníschopná.
Podezřele mnoho plných mocí měl zejména na schůzi, na které se schvalovala odměna výboru. Výše navržené odměny (na pozvánce neuvedena) byla přemrštěná a pochopitelně schválena většinou přítomných hlasů.
Podle lakeho a Pavla je tato praxe zastupování v pořádku. Co není zakázáno je přece povoleno (Pavel). Pokud si však myslí, že to v pořádku není, co by proti tomu mohli dělat jako „prostí“ členové SVJ (samozřejmě bez judikátu NS)?
Rozlišuji pověření plnou mocí k účasti na shromáždění (není právní úkon) a plnou mocí pro hlasování na shromáždění (je právní úkon).
Mé myšlenky jsou: Je brán podpis prezenční listiny jako právní úkon? Má náležitosti projevu vůle (skutečný, vážný, srozumitelný, svobodný), náležitost obsahu (plnění není nemožné, není zapovězené zákonem, není v rozporu s dobrými mravy), náležitost formy, náležitost subjektu (způsobilost). Pokud má tyto náležitosti, jde o právní úkon, lze na něj vystavit plnou moc a na jejím základě se lze účastnit shromáždění.
ALe zkusím se zeptat i trochu jinak: Z jakého titulu by bylo obecně zakázáno nevlastníkům (nebo dokonce osobám cizím) ať už mají nebo nemají plnou moc, být účastni na shromáždění? Posedět si spolu s námi může kdokoliv, pokud nebude omezovat jednání. A pokud nemá plnou moc, nemá platný hlas pro hlasování.
Myslím, že je zbytečné dál debatovat o tom, jestli to je nebo není ústavní, protiprávní, atd. Naprosto souhlasím s tím zanést možnost zastupování do Stanov, čímž se celá věc vyřeší.
Takže – jak to správně formulovat? Jaký text tam přidat? Stačí jen „vlastník má právo se nechat kýmkoliv zastoupit“?
„…Naprosto souhlasím s tím zanést možnost zastupování do Stanov, čímž se celá věc vyřeší…“
- záleží na tom co myslíte tím „vyřeší“? :) Ono jde o to,
že ono se v mnoha případech hodí, pokud podobné ustanovení ve Stanovách
není a nebude jistě snaha tam cokoliv podobného vložit. A pokud tam někdo
uvedené ustanovení nemá – má zjevně smůlu.
- §3/1 ZVB
Pokud tento zákon NESTANOVÍ JINAK, práva a povinnosti vlastníků budov a práva a povinnosti spoluvlastníků domu a vlastníků jednotek (dále jen „vlastník jednotky“) upravuje občanský zákoník.....
- §9/14/d ZVB
Stanovy společenství MUSÍ obsahovat… …práva povinnosti členů společenství
Z uvedených §§-fů se jeví toto: na VŠECHNY skupiny spoluvlastníků se vztahuje ZoVB a to i na ty „…Podnikající fyzické a právnické osoby…“ a ani poukaz na §13 ObchZ, a ani přeludové tvrzení, o „protiústavní nerovnosti“ bohužel není z mlhy vymodlená „bárka naděje“
- podle mne pravděpodobně nepovede k nápravě problému zda „se
spoluvlastník může nechat zastoupit i pro neprávní úkony pouze pokud to
výslovně upravují Stanovy“ cesta „dovolávat se rozporu mezi
právy jedněch spoluvlastníků proti druhým“.
- Již ze sousloví „..obsahovat… …práva..“ plyne: „co není ve Stanovách povoleno (uvedeno) je nepovoleno (zakázáno)“.
- Rozsudek je dobrým návodem jak upravit Stanovy a dosáhnout omezení volnosti spoluvlastníků při výkonu svých práv resp. jak dosáhnout jejich povinné OSOBNÍ účasti na rozhodování ve Společenství tj. na Shromáždění.
- Že tím v některých případech bude vznikat totální
neusnášeníschopnost a v některých může být spoluvlastník účelově
vyloučen z rozhodování, je zjevné.
Nutno tedy konstatovat, že „pevnina je ještě daleko“ (konec ZoVB v 2014) :))
- §3/1 ZVB
Neználek
Do stanov si můžete přidat například tento text (obdobně podle právní úpravy akciových společností):
(1) Člen společenství vlastníků jednotek se zúčastňuje shromáždění osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování na shromáždění musí být písemná a je přílohou zápisu ze shromáždění.
(2) V listině přítomných, která je přílohou zápisu ze shromáždění, musí být vyznačeno, zda se člen zúčastňuje shromáždění osobně nebo v zastoupení.
(3) Pokud osoba sestavující listinu přítomných odmítne záznam určité osoby do listiny přítomných provést, uvede tuto skutečnost do listiny přítomných včetně důvodu odmítnutí.
lake
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jakým způsobem toto doplnění stanov provést. Náš správce nám tvrdí, že je možný tento postup:
- na shromáždění přijde „fyzicky“ 50% hlasů
- shromáždění schválí změnu stanov
Zde dotaz: náš správce nám trvdí, že na Shromáždění nemusí být přítomen notář (i když ve stanovách máme zakotveno, že u změny stanov má být notář). Je správné také procento pro schválení?
Předem děkuji za odpověď.
Ke změně stanov je třeba 3/4 většina přítomných hlasů na usnášeníschopné schůzi shromáždění (přítomno více než 50% všech hlasů). Zkuste to bez notáře (kde není žalobce není soudce). Pokud se do 6 měsíců nikdo neobrátí na soud, změna stanov platí.
Nejvyšší soud vyšel v rozsudku 29 Cdo 3399/2010 z toho, že Občanský zákoník neupravuje zastoupení při veškerých úkonech, nýbrž pouze při PRÁVNÍCH úkonech. ObčZ tedy neukládá všeobecnou povinnost strpět zastupování jinou osobou (zmocněncem), jestliže nejde o právní úkon. Zda bude umožněno zmocněnci jednat za zmocnitele v takových případech závisí tedy pouze na úvaze osoby, které je příslušný úkon určen. Vůle SVJ – právnické osoby se vyjádří nejspíše ve stanovách, což Nejvyšší soud konstatoval.
Jak sám Nejvyšší soud poznamenal v rozsudku, hlasování na shromáždění má charakter právního úkonu, avšak samotná účast na shromáždění právním úkonem není.
Z toho NS došel k ZDÁNLIVĚ logickému závěru, že vlastník jednotky
je oprávněn nechat se zastoupit při hlasování (právní úkon), avšak
k samotné účasti na shromáždění plnou moc udělit nelze (pouhá účast
není právní úkon). Zástupce je sice oprávněn hlasovat za vlastníka
jednotky, ale toto oprávnění je mu k ničemu: nebude vůbec vpuštěn na
shromáždění, na němž by toto právo mohl uplatnit. Osoba která není
počítána mezi přítomné nemůže ani hlasovat.
..............................................................................
Podívejme se na rozsudek NS z hlediska ochrany majetku a vlastnických práv, jak je stanoví Listina základních práv a svobod v čl. 11, odst. 1, 3 a 4.
Podle Obchodního zákoníku se podnikající fyzická osoba i podnikatel-právnická osoba může nechat zastoupit. Zastoupení podle ObchZ není omezeno pouze na právní úkony (§ 13 ObchZ). Toto ustanovení se nepochybně použije i pro účast na shromáždění SVJ. Možnost zastoupení je tedy odňata pouze fyzickým osobám – nepodnikatelům. Vidím zde bezdůvodnou protiústavní nerovnost mezi jednotlivými skupinami vlastníků jednotek.
- Podnikající fyzické a právnické osoby se mohou nechat zastoupit i při neprávních úkonech: jejich zástupce se tedy může účastnit shromáždění a hlasovat na něm.
- Fyzickým osobám nepodnikatelům je tato možnost odepřena bez výslovného souhlasu SVJ – právnické osoby.
Nerovný přístup k vlastníkům jednotek je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Je třeba vzít do úvahy, že SVJ není spolek kaktusářů ani fotbalový klub. Vlastník jednotky je členem SVJ povinně ze zákona a nemá jinou možnost jak spravovat svůj majetek, nežli prostřednictvím shromáždění. Vylučovat pouze některé vlastníky z rozhodování o jejich majetku proto, že se nechali zastoupit, je šikanózním uplatněním práva a tedy v rozporu s dobrými mravy. Jestliže se vlastník jednotky nechal zastoupit, nebrání tím nijak ostatním vlastníkům ve výkonu jejich práv.
Nejvyšší soud se však ústavním rozměrem svého výkladu zřejmě nezabýval.
lake
cit.: Možnost zastoupení je tedy odňata pouze fyzickým osobám – nepodnikatelům. Vidím zde bezdůvodnou protiústavní nerovnost mezi jednotlivými skupinami vlastníků jednotek.
Helemese jak se Krajský soud v Olomouci vypořádal s námitkou protiústavní nerovnosti ve svém rozsudku 23Cm 79/2013 z 14.5.2013: „… Stanovy vlastníka však tuto možnost (oprávnění vlastníka jednotky nechat se zastoupit na shromáždění jiným vlastníkem jednotky (jiným členem společenství), případně třetí osobou) nezakotvuje a členové žalovaného tak platně zmocnit třetí osobu (jiného člena) zúčastnit se shromáždění a hlasovat na něm nemohou. Pokud žalovaný poukazoval na skutečnost, že členem žalovaného je taktéž právnická osoba – SBD Olomouc, pak shora uvedené platí jak pro osoby fyzické, tak i pro osoby právnické, kdy platná právní úprava postavení členů žalovaného v návaznosti na jejich právní a reálnou povahu (fyzické osoby vs. právnické osoby) nerozlišuje, kdy ostatně opačný závěr by fakticky byl porušením ústavní zásady rovnosti subjektů. … “
Nehodnotím, pouze konstatuji.
Mimochodem, žalovaný již mezi tím do svých stanov oprávnění vlastníka nechat se zastoupit doplnil, i když schůze byla (při zohlednění výše uvedeného) zřejmě tak tak usnášeníschopná, protože právnická osoba, nemohouc předvídat rozsudek obdobného znění, opět vyslala svého zmocněnce. Ještě že se osobně dostavil dostatek fyzických osob.
P.V.
„ObčZ tedy neukládá všeobecnou povinnost strpět zastupování jinou osobou (zmocněncem), jestliže nejde o právní úkon.“
To je sice pravda, nicméně právní konstrukce je následující:
ObčZ ani jiný právní předpis obecně nezakazuje zastupování jinou osobou (zmocněncem), jestliže nejde o právní úkon.
Právo ve speciálních případech zastupování zmocněncem upravuje či zakazuje.
„…ObčZ tedy neukládá všeobecnou povinnost strpět zastupování jinou osobou (zmocněncem), jestliže nejde o právní úkon…“
- §34/1 zák. 40/1964 Sb.
Právní úkon je projev vůle SMĚŘUJÍCÍ zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují
Pokud není probíhající Shromáždění a účast na něm projevem „směřující zejména ke vzniku, …práv nebo povinností, " tj.PRÁVNÍM úkonem jak uvádí NS (což mně nedává smysl, protože NS nikde neobjasňuje co jej vede ke zůžení pojmu "vůle směrující .. ke vzniku“ pouze výslovně na „činnost hlasování“ …), pak by nebylo od věci si tady demonstrativně uvést, co je teda tím „právním úkonem“…
- POUZE samotný podpis vlastníka na „nějaké prezenční listině“ nebo podepisování vlastníka nebo podpis na listině s usneseními?
- je jím „doručení“ vyúčtování služeb? příspěvků na správu? předání podkladů o účetnictví? …?
- je jím na „borové kůře“ vzkaz vlastníkovi od Výboru o zkrácení jeho práv?
- je jím neprokazatelná „změna Stanov“ – tedy nezveřejněná v OR?
co je důsledkem neexistence „registru smluv“? – > to, že není možné aby jednotlivý spoluvlastník zjistil rozsah relevantní dokumentace SVJ a tedy ani jeho závazků (Obchodní rejstřík – je deklaratorní – a samozřejmě to neřeší :)))
- je jím …?
Kdyby to někdo přehlédl vše výše uvedené – jsou OTÁZKY.
- mimochodem NS v 29-Cdo-3399/2010 rozporuje POUZE generalitu použité plné moci – pokud tedy nebude PM generální, pak ji dle mého názoru nepochybně použít lze třeba za předpokladu, že na ní budou vyjmenované konkrétní požadavky zmocnitele, jak má být zmocněncem postupováno a k čemu výslovně je oprávněn.
Neználek
Když pominu možnost vynucených plných mocí, tak přípustná by byla pouze ověřená plná moc, žádná jiná. Mne jako vlastníka tento rozsudek nijak neomezuje. Je v mém zájmu dostavit se na schůzi SVBJ, kde se bude jednat i o mých penězích. SVj je nepodnikající právnická osoba vzniklá ze Zákona o hospodaření s byty, kde má stanovena práva a povinnosti. Zákon o hospodaření s byty je speciální zákon k Občanskému zákoníku, který je generálním právním předpisem v této oblasti, nikoliv Obchodní zákoník. Obchodní zákoník je také speciálním právním předpisem vůči Občanskému zákoníku, který je generálním právním předpisem. Z toho plyne, co neřeší speciální právní předpis, řeší předpis generální.
Pane Shánělec, chcete říci, že Stanovy kde není něco upraveno jsou nad zákonem? Pokud to v nich není, platí zákon a má-li to být upraveno jinak, musí být v zákonu zmocnění. Co na to právní síla???
Ne, špatně jste to pochopil. Pověsil jsem proto celý článek jako přílohu. Přečtěte si ho, je to tam jasně vysvětleno.
svjvmt,
že ten judikát není moc povedený se domnívá více lidí.
Zájemcům o podrobnosti doporučuji článek v Právním rádci č. 8/2012 str. 65 a 66 od JUDr. Petra Čecha z PF UK.
Např. uvádí:
„Názor podle něhož musí soukromé právo výslovně dovolit, aby se oprávněný nechal při výkonu práva zastoupit, považuji za problematický.“
„Nevěřím, že orgány tvorby práva v zákoně nezmínily právo vlastníků nechat se na shromáždění zastoupit proto, aby jim je (na rozdíl od obecného práva občanského i práva společností) nepřiznaly.“
Závěrem apeluje na soudce a zákonotvůrce, aby s nastalou situací něco dělali.
Napsal jsem na MMR, zda s tím nebudou něco dělat. Dám vědět, zda se toho chopí.
Hezký den a lepší právo!
Pavel
Na ten článek jsem upozornil, ale prosím, pokud citujete, lépe je ho otisknout celý. Je tam i doporučení pro SVJ zapracovat to do stanov, proto jsem ho pověsil v příloze na začátku diskuse.
Pane Shánělče,
nedomnívám se, že jsem něco vytrhnul z kontextu v tom smyslu, že bych citací měnil význam citovaných vět.
Já chápu celý článek JUDr. Čecha jako nesouhlasný k judikátu. Ale je to mladý právník, který si to u NS nechce rozházet, tak to píše diplomatičtěji než já.
Protože tuší, že na opačný judikát NS či na Ústavní soud se může dlouho čekat, navrhuje změnit stanovy. Já tomu říkám „zajištěná obrana“ a netvrdím, že je změna stanov špatný nápad.
To ale nic nemění na mém názoru, že judikát není správný a že je velmi pravděpodobně protiústavní.
Jsem rád, že jste článek vyvěsil, alespoň každý může posoudit, jak jsem „vytrhával z kontextu“.
Hezký den!
Pavel
Pane Shánělec,
prosím, pište do předmětu nějaký název. Děkuji.
Já bych celou situaci neviděl tak černě. Rozsudek neprošel Ústavním soudem, pokud vím. Takže je to názor 2–3 právníků na NS. Vadných judikátů z NS je přitom docela dost.
Osobně se domnívám, že platí zásada „co není zakázáno, je dovoleno“ jako v celém soukromém právu (Ústava a LZPS). Místo toho tito 2–3 právníci velmi krkolomně konstruují výklad, že pokud není zastupování povoleno ve stanovách, tak je zakázáno.
Pokud by to snad měla být pravda, tak je většina shromáždění neusnášeníschopná, když ZoVB požaduje tak nesmyslně vysoká hlasovací kvora.
A změnu stanov bych alespoň u nás dosáhl zase pouze na základě plných mocí, které ve stanovách nemáme upravené.
Takže rozsudek budu ignorovat a budu se snažit udržet chod SVJ navzdory paskvilu ZoVB a navzdory rozsudkům na hranici debility, jak říká náš premiér. :-))
Hezký den!
Pavel
No Váš výklad práva je trochu zarážející. Jedná se o judikát Nejvyššího soudu. Takže je to závazné. Přečtěte si např. stanovisko k tomuto Petra Čecha z Právnické fakulty, Katedry obchodního práva. Je otištěno v Právním rádci 8/2012. Já udělám v našem SVJ příslušné kroky, abychom si ve stanovách tuto záležitost upravili. Nechci se dočkat zbytečných soudních sporů v důležitých rozhodnutích Shromáždění. Myslím, že byste neměl radit ostatním zde registrovaným protiprávní kroky. Já jsem na to upozornil, aby se naopak předešlo budoucím problémům.
Pane Shánělec,
požádal jsem Vás, abyste vyplňoval předmět Vašeho příspěvku. Zřejmě je to nad Vaše síly, budiž.
Patrně je to první judikát NS, který jste četl a proto jste tak překvapen, možná i vyděšen.
Já těch judikátů asi četl více. Judikáty jednotlivých senátů NS, NSS a ÚS jsou někdy rozporné a proto je určující až judikát rozšířeného senátu nebo pléna ÚS.
Přečtěte si, jak NS, kterým jste tak fascinován, rozhodoval o pojmu dohoda:
http://www.portalsvj.cz/…pojmu-dohoda
NS jsou jen lidi, pokud to neprojde testem ústavnosti u ÚS, tak tomu dávám jen takovou vážnost, jakou si judikatura NS zasluhuje.
Co se týká článku v Právním rádci 8/2012 tak ho autor zakončuje: „Zákonodárce neuvažoval v teoretických finesách, co je a co není právní úkon (zvláště v roce 1994, kdy byl zákon přijímán!) a existenci tohoto práva jistě mlčky předpokládal, jako donedávna i praxe.“
Já se domnívám to samé. Navíc argumentuji Ústavou a LZPS.
Někdo je schopen číst jen písmenka v zákoně, jak to nyní prokázal NS, někdo hodnotí i úmysl zákonodárce a ducha právní normy. Tak by se k problému patrně postavil ÚS jako už mnohokrát. Viz:
http://www.portalsvj.cz/…kladat-pravo
Hezký den!
Pavel
P.S.
o tomto judikátu tu již byly před časem diskuse, takže jen upozorňujete na něco, co je známé. NS něco formálně rozhodl a čeká se na potvrzení či vyvrácení. Např.:
Vážený pane Pavle,
předmět jsem již dle Vašich požadavků opravil, neboť je to asi pro Vás důležité. Pro mě je zase důležité, abyste mě správně skloňoval – tedy nikoliv pane Shánělec, nýbrž pane Shánělče. :-) Hloupost, co… ?
Já jsem jen upozornil na něco, co může způsobit mnohým SVJ problémy. Pokud si chcete hrát na extraprávníka, kterým rozhodně nejste, vzhledem ke svým postojům k právu, je zbytečné s Vámi na tomto serveru diskutovat. Myslel jsem, že server slouží k tomu, aby se pomáhalo jednotlivým SVJ pomoci v právní džungli tohoto státu, nikoliv k tomu, že si zde kdosi hraje na právníka a svými „právními“ výklady se povyšuje nad zákony a soudní judikáty. Mě se ten judikát také nelíbí, ale již jsem připravil kroky, abychom to v našem SVJ napravili a vyhnuli se nepříjemnostem. Proto jsem informoval na tomto serveru i ostatní. Článek jsem v příspěvku dal do přílohy. Myslím, že je srozumitelný, a nechť se jednotlivá SVJ řídí vlastním rozumem. Já si tady na právníka nehraji.
Milý, drahý diskutující. Vzhledem k faktu, že české právo nestojí na judikátním soudnictví a tudíž se jej nelze explicitně dovolávat, mám za prokázané, že vyvoláváte bouři ve sklenici vody. A skoro se mi chce říct, že šíříte poplašnou zprávu a jak zajisté víte, to je trestné.
Tak už se na to vyflákněte.
Votočka
Pane Krobote,
Vámi tvrzené "základní právo občana nechat se zastupovat" není obsaženo v Ústavě tohoto státu (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.).
Není obsaženo ani v Listině základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb.).
Zřejmě tedy nejde o základní právo občana, jak jste tvrdil.
Takže laskavě uveďte právní předpis, v němž je takové univerzální právo zakotveno. Já takový předpis neznám.
lake
Pane Shánělče,
omlouvám se za špatné skloňování.
Vyplňovat předmět příspěvku není důležité jen pro mou osobu, ale zpřehledňuje čtení webu.
Nepovyšuji se nad judikáty, ale protože jsem jich skutečně nastudoval velké množství (byť v jiné oblasti, v oblasti SVJ jen pár desítek), tak vím, jak často jsou chybné a jak často se musí „pravda“ nalézat v rozšířeném senátu NS, NSS nebo u Ústavního soudu. Tady to také vidím na Ústavní soud.
Další argumenty pro jednání před Ústavním soudem dodal pan lake. Zajímavé argumenty, že?
Hezký den!
Pavel
Poslední komentáře