Zastoupení na Shromáždění plná moc vs. rozsudek NS 29Cdo3399/2010
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda NOZ nějakým způsobem mění rozsudek NS 29Cdo3399/2010 t.j. jestli umožňuje zastupování členů SVJ na Shromáždění, aniž by to bylo uvedeno ve stanovách.
Právo jasně stanoví (taxativně, úplným výčtem, byť nikoliv na jednom místě), při kterých právních jednáních není možné se nechat zastoupit. Účast ani rozhodování na zasedání shromáždění společenství vlastníků (ani jiného orgánu jiné právnické osoby) mezi těmito případy není.
Řešme namísto přípustnosti zastoupení formu zplnomocnění: Stačí ústní? Stačí písemné? Stačí písemné s úředně ověřeným podpisem? Musí být písemné formou úřední listiny? Kdo může ověřit podpis (orgán jiného státu EU? orgán cizího státu mimo EU)?
Aby nebylo možné uplatňovat plnou moc na shromáždění bez toho, aby to bylo ve stanovách, je blbost, která odporuje praxi a zdravému rozumu. Zcela běžně při různých jednáních v životě se lze nechat zastupovat plnou mocí, aniž by to bylo předem nějak stanovené. Rozhodnutím soudu není třeba se řídit, je evidentně vadné, a je hloupé ho povyšovat nad zdravý rozum.
Podle stanoviska odborné veřejnosti ve smyslu předmětného rozsudku NS, jelikož NOZ o zastupování členů SVJ na schůzích shromáždění mlčí, podobně jako ZoVB, nelze člena společenství na shromáždění, pokud tak neumožňují (neurčují) stanovy, zastoupit.
Pane POPE, zase píšete nesmysly. Neohánějte se názorem „odborné veřejnosti“, vždyť nejste schopen žádný citovat. NOZ o zastupování nemlčí. Naopak. Přečtěte si NOZ, buďte tak hodný:
89/2012 Sb. § 1185 Spoluvlastnictví jednotky (2) Spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu. To platí i v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném jmění. |
Pokud v domě vzniklo SVJ, je právě ono osobou odpovědnou za správu domu. K právům vůči osobě odpovědné za správu domu patří také právo účastnit se shromáždění právnické osoby a hlasovat na tomto shromáždění.
Zákon toto právo výslovně přiznává zástupci spoluvlastníků či zástupci manželů. Dokonce stanoví určení zástupce jako POVINNOST!
Proto musí být totéž právo přiznáno KTERÉMUKOLIV vlastníkovi jednotky. Opačný názor by byl diskriminací pouze některých vlastníků, v rozporu s článkem 11 Listiny základních práv a svobod.
lake
Tak teď tomu voĺaako nerozumím Manželé, mající jednotku ve
spoluvlastnctví se mohou účastnít shromáždění(právo vlastníka), ale
hlas mají pouze jeden o velikostí jejích vlstnického podílu – tak to
probíhá u nás a určují to i stanovy naší SVJ(2000).
Ale co když jeden ze spoluvlastníků jednotky zůstává v kómatu
v nemocnici a nemůže k zastupování zmocnit ke hlasování druhého
spoluvlastníka? Ten však má právo zůčastnit se shromáždění ze
zákona.
Ergo.
Má právo hlasovat spoluvlastník jednotky na shromáždění bez plné mocí a
bez přítomnosti druhého spoluvlastníká(ů) jednotky? To právě teď
řešíme v našem SVJ(2000). Zatím stále hledám. Děkuju za odpověď.
Pane Lake, můžeme vést diskuzi stylem, že z ní vypustíte neustále omílané věty o psaní nesmyslů? Máte pocit, že (jakákoli) protistrana má vůbec chuť diskutovat a na Vaše poučování posléze reagovat? Pravděpodobně vůbec ne, nejste-li ochoten své názory (stanoviska-závěry) prezentovat pokorněji. Neboť sám jistě dobře víte, jak je právo „šišatě zkroucené“, a nadto v právní džungli ČR lze dospět ke zcela odlišným závěrům, než které zde vlastně všem vnucujete…
Ale budiž – pro tentokrát ještě učiním výjimku a zareaguji.
Opravdu nevím, proč bych zde na de facto anonymním webu měl uvádět, kdo konkrétně z řady „odborné veřejnosti“ zastává stanovisko, že i pro případy zastupování NA SCHUZÍCH SHROMÁŽDĚNÍ se použije známý judikát NS. Ale ujišťuji Vás, že se jedná i o spoluautory NOZ. A podobně – mne nemusíte (opět s pošklebky) navádět, že si mám přečíst § 1185 NOZ. Je mi znám velmi dobře…
Tudíž z jeho dikce je zcela patrné, že se výlučně týká spoluvlastníků téže jednotky, ne členů SVJ obecně, a už vůbec ne ne-členů SVJ v rámci vztahů neboli činění právních úkonů vůči osobě odpovědné za správu domu a pozemku.
Skutečnost, že Váš výklad překračuje mez záměru zákonodárce, je sice zřejmý, nicméně připouštím, že extenzivním pohledem lze k němu dojít. Avšak rozhodně bych si nedovolil tvrdit, že „jinak to být nemůže“. A právě v tomto momentě je na místě úvahová, či „rozvahová“, věcně vedená diskuze v tom smyslu, zda by si odst.(2) § 1185 nezasloužil zpřesňující novelizaci, a nebo § 1185 doplnění bodem (3) o zastupování v rámci společenství obecně. Ostatně úvahy o tom, že v případě vlastnictví jednotky manžely (společné jmění manželů) by měl „při nejbližší příležitosti“ tento nařizující, zbytečně komplikující element vzájemných vztahů, respektive činění právních úkonů v rámci společného jmění manželů v prostředí SVJ, být zrušen již probíhají.
A snad ještě něco – dokud nebyl na světě rozsudek NS, o němž je řeč, snad nikoho ani ve snu nenapadlo, že by účast na shromáždění zmocněným zástupcem vlastníka jednotky mohla být posuzována jinak, či dokonce vyloučena, pakliže právo účasti jiných osob nebo vlastníků jednotek coby zmocněnců na schůzích shromáždění nezakládá zákon a ani stanovy, než do té doby obvyklými kroky podle ObčZ. Přesto stalo se. NS došel k zajímavého právnímu názoru, jenž je sotva zpochybnitelným. A i kdyby byl, nic to nemění na jeho závaznosti.
Jinými slovy – NOZ, s výjimkou výlučného spoluvlastnictví jednotky, o možném zastupování vlastníka jednotky jiným členem společenství, a nebo dokonce třetí osobou, na schůzích shromáždění zkrátka mlčí. A mlčí-li i stanovy, pak je zastupování rozhodně sporné. Respektuji však, a bez posměšných slov, Vaše stanovisko neboli Váš výklad. Zda by ovšem měl i soudu úspěch, tedy že by se s ním příslušný senát ztotožnil, nelze předjímat. Ostatně jistě i proto, že NS ve svém rozsudku mj. napsal:
…Právo účastnit se shromáždění (jako jeho člen) a podílet se na jeho rozhodování o záležitostech souvisejících se správou domu je osobním právem vlastníka jednotky…
…I tehdy, nebude-li se na shromáždění hlasovat, totiž právo účastnit se svědčí pouze členu shromáždění (vlastníku jednotky)…
Pánové,
jak vám má běžný lid rozumět ? Lidi se ptají řečí běžnou a vy vystartujete svými nekonečně dlouhými souvětími, kdy na konci většina zapomene, jak souvětí začínalo a na co vlastně odpovídá. Vy jste si tenhle svět zrobili a podmanili pro sebe, abychom si vás museli najímat a nekřesťansky platit. Špatné.
Dotaz : máte 12 stejných koulí, jedna koule má váhu jinou než ostatní. Pomocí třech vážení na dvouramenných vahách máte zjistit, která koule je tou odlišnou a zda je lehčí či těší než ostatní.
Koule
Vy je si přišel jen tak poplkat, že ano. Jako u piva. Tady jsou také lidi, co je zajímají fakta, pouze fakta ne plky.
Pane Pope,měl byste dostávat pokutu za rozvláčné příspěvky.
Vyzval jsem Vás, abyste citoval „názory odborné veřejnosti“, které jste zmínil. Nejste toho schopen. To mi úplně stačí.
Rozsudek NS o nemožnosti nechat se zastoupit je obsoletní (nadbytečný) již od počátku účinnosti NOZ (od 1.1.2014). Důvody jsem uvedl srozumitelně, snad i pro osobu s rozumem průměrného člověka. Přečtěte si laskavě § 10 NOZ a článek č. 11 odst. 1 a 4 Ústavního zákona č. 2/1993 Sb.
Zákonodárce dal zřetelně najevo, že nelze nic namítat proti tomu, aby se shromáždění zúčastnil vlastník jednotky v zastoupení. Jen úplný blb by mohl tvrdit, že některým vlastníkům je nařízeno povinné zastupování, a jiným vlastníkům je to samé naopak zakázáno. Mějte se pěkně.
lake
Citovaný §1185 NOZ byl samozřejmě myšlen pouze pro případ spoluvlastnictví. Ovšem velmi rád přijmu váš výklad (zřejmě dle 2. věty 1. odstavce čl. 11 LPS) že jej lze aplikovat i na jednotky vlastněné jednotlivci kteří z různých důvodů nemohou vykonat své právo účastnit se shromáždění. Teď jenom jestli tento výklad přijme případný soud…
Pope (bez ověření) napsal: „nelze člena společenství na shromáždění, pokud tak neumožňují (neurčují) stanovy, zastoupit.“
Nikoliv. Je třeba promyslet, co by znamenalo, kdyby shora uvedené tvrzení pana Pope bylo správné, tj. platilo by i v případě, kdy vlastníkem bytu je osoba nezletilá, osoba s omezenou způsobilostí k právním úkonům, právnická osoba, manželé, kdy byt je ve spoluvlastnictví více osob. Zákon zastoupení nejenomže nezakazuje, ale přikazuje.
Dokonale pletete přes sebe výkon vlastnického práva v rámci SVJ v odlišných právních situacích, než o které je zde řeč. Zkuste přemýšlet nad tím, co jste napsal(a)…
A jinak – níže uvádím doslovné znění části komentovaného rozsudku:
…Konečně odvolací soud dovodil, že vlastník jednotky může být na shromáždění zastoupen, a to i na základě tzv. generální plné moci. Přitom současně vyložil článek 17 odst. 5 stanov společenství tak, že nevylučuje zastoupení člena společenství (vlastníka jednotky) jinou osobou než jiným členem společenství. Ani s těmito závěry Nejvyšší soud bez dalšího nesouhlasí.
Zákon o vlastnictví bytů otázku, zda vlastník jednotky může být na shromáždění zastoupen, výslovně neřeší, a k jejímu zodpovězení je tudíž nutno se dobrat výkladem.
Shromáždění vlastníků jednotek je nejvyšším orgánem společenství, tvořeným členy společenství – vlastníky jednotek (§ 9 odst. 7 písm. a/ a odst. 8 věta první zákona o vlastnictví bytů). Právo účastnit se shromáždění (jako jeho člen) a podílet se na jeho rozhodování o záležitostech souvisejících se správou domu je osobním právem vlastníka jednotky. Jakkoliv lze hlasování na shromáždění považovat za právní úkon vlastníka jednotky, účast na shromáždění jako taková právním úkonem není. Člen shromáždění, který se účastní shromáždění, sice může právě proto, že se shromáždění účastní, vykonávat hlasovací právo (popř. i další práva, jako např. právo podávat návrhy, nahlížet do podkladů pro jednání apod.), nicméně účast na shromáždění je nutno od samotného hlasování (či výkonu dalších práv) odlišit. I tehdy, nebude-li se na shromáždění hlasovat, totiž právo účastnit se svědčí pouze členu shromáždění (vlastníku jednotky). Současně platí, že člen shromáždění nemůže vykonávat hlasovací právo, neúčastní-li se shromáždění.
Z tohoto důvodu nelze právo vlastníka jednotky nechat se na shromáždění zastoupit dovozovat z ustanovení § 3 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů a § 31 odst. 1 obč. zák.; plná moc k zastoupení vlastníka na shromáždění není plnou mocí k uskutečnění právního úkonu ve smyslu posledně označeného ustanovení.
Ze zákona tudíž oprávnění vlastníka jednotky nechat se na shromáždění vlastníků jednotek zastoupit neplyne a závěr odvolacího soudu, podle něhož mohla M. M. udělit plnou moc k zastupování na shromáždění třetí osobě podle ustanovení § 31 odst. 1 obč. zák., tudíž správným není.
Nicméně Nejvyšší soud je přesvědčen, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 14 písm. d/ zákona o vlastnictví bytů mohou takové právo vlastníka jednotky založit stanovy společenství. Nejvyšší soud proto dále posuzoval, zda vlastnici jednotky takové právo svědčilo na základě stanov.
Podle článku 17 odst. 5 stanov společenství „člen společenství může zmocnit jiného člena společenství, aby jej na schůzi zastupoval. Zmocnění musí mít písemnou formu a musí být před hlasováním veřejně ohlášeno“.
Při respektování výkladových pravidel určených ustanovením § 35 odst. 2 obč. zák. a zásad pro výklad právních úkonů formulovaných např. v důvodech rozhodnutí uveřejněného pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp.zn. I. ÚS 625/03, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 37, ročníku 2005, části I., pod pořadovým číslem 84, nemá Nejvyšší soud žádné pochybnosti o tom, že citovaný článek stanov zakládá oprávnění vlastníka jednotky nechat se zastoupit na shromáždění pouze jiným vlastníkem jednotky (jiným členem společenství); oprávnění zmocnit jinou osobu z něj neplyne.
Ani v tomto směru není tudíž právní posouzení učiněné odvolacím soudem správné.
Jelikož právní závěry, na nichž napadené rozhodnutí v přezkoumávaném rozsahu spočívá, nejsou správné, Nejvyšší soud napadený rozsudek v tomto rozsahu (a dále v závislých výrocích o nákladech řízení) podle § 243b odst. 2 věty za středníkem o. s. ř. zrušil. Jelikož řízení o určení (vyslovení) neplatnosti usnesení shromáždění je řízením sporným, v němž žalobci (vlastníci jednotek) mají postavení samostatných procesních společníků (§ 91 odst. 1 o. s. ř.), a dovolání podané žalobkyní a/ nemá vliv na poměry žalobce b/ (ve vztahu k němu zůstává napadené rozhodnutí nedotčeno), učinil tak pouze ve vztahu mezi dovolatelkou (žalobkyní a/) a žalovaným.
Důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na usnesení soudu prvního stupně; Nejvyšší soud proto zrušil (ve vztahu mezi dovolatelkou a žalovaným) v dotčené části (včetně závislého výroku o nákladech řízení) i jej a věc vrátil soudu prvního stupně v tomto rozsahu zpět k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný (§ 243d odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 odst. 1 o. s. ř.)…
…a tak klidně můžeme (můžete) meditovat nad tím, jak jsou ti soudci NS ČR podivní. Což samozřejmě vůbec není pravda :-)
„Právo účastnit se shromáždění a podílet se na jeho rozhodování … je osobním právem vlastníka jednotky.“
To, že právo účastnit se shromáždění je osobním právem vlastníka jednotky, plyne podle Vás odkud? Právo účastnit se zasedání jiného orgánu jiné právnické osoby (valné hromady akciové společnosti např.) je podle Vás rovněž právem osobní povahy?
Kdyby člověk tohle napsal tak by se pan panáček Lake hnedka ozval.
Můžete to zkusit ale dle zákona č. 106/1999 Sb. v platném znění, neposkytnou informace o rozhodovací činnosti, výjimkou rozsudku-rozhodnutí.
Ani tiskový mluvčí NS. Maximálně se zkusíte odvolat proti rozhodnutí prvního stupně, který žádost zcela odmítl. O výsledku žádosti podle infZ rozhodně předsedkyně NS v Brně.
Poslední komentáře