Žaloba SVJ proti vlastníku jednotky z titulu neuhrazených příspěvků na správu domu a pozemku
91877. Žaloba společenství vlastníků jednotek proti vlastníku jednotky z titulu neuhrazených příspěvků na správu domu a pozemku – průlom v rozhodovací praxi stran věcné příslušnosti soudů
Vrchní soud v Olomouci dospěl v níže předkládaném usnesení ze dne 18.4.2013, č.j. Ncp 398/2013–34 k průlomovému závěru ohledně věcné příslušnosti k řízení před soudem v prvním stupni ve věcech vymáhání pohledávek společenství vlastníků jednotek za vlastníkem jednotky z titulu neuhrazených příspěvků na správu domu a pozemku.
Předkládané aktuální rozhodnutí je průlomem do dosavadní rozhodovací praxe soudů, když toto vyvrací závěry prezentované zejména v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. června 2011, sp.zn. 29 Cdo 37/2011, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 45/2011.
V citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu byla posuzována skutkově totožná věc, když se jednalo o žalobu o zaplacení pohledávky za vlastnicí jednotky z titulu příspěvků na správu domu a pozemku a nedoplatku z vyúčtování služeb. Nejvyšší soud uzavřel, že „Jelikož rozhodování o výši příspěvků členů společenství na správu domu a pozemku, jakož i o výši záloh na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb spadá podle článku VII odst. 3 písm. f/, g/ a h/ Vzorových stanov společenství vlastníků jednotek (příloha Nařízení vlády č. 371/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) do působnosti shromáždění společenství vlastníků jednotek, jde – z procesního hlediska – o obchodní věc ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. u/ o. s. ř.“ – a je tedy dána věcná příslušnost krajských soudů k řízení před soudem v prvním stupni.
Vrchní soud v Olomouci však v předkládaném rozhodnutí dospěl k opačnému závěru než Nejvyšší soud v odůvodnění shora citovaného rozhodnutí – totiž, že věcně příslušné k řízení před soudem v prvním stupni jsou v této věci okresní soudy podle ustanovení § 9 odst. 1 o.s.ř.
Vrchní soud v Olomouci v odůvodnění uvedeného rozhodnutí předmětnou problematiku velmi podrobně analyzuje a dospívá k přesvědčení, že ustanovení § 9 odst. 3 písm. u/ o. s. ř. „je nutno vykládat spíše restriktivním způsobem k dosažení (z hlediska věcné příslušnosti soudů) srovnatelné situace, jako ve vztazích jiných právnických osob a subjektů na nich participujících, upravené v ustanovení § 9 odst. 3 písm. b/ – j/ o.s.ř. Vztahy mezi společenstvím vlastníků jednotek a jeho členy tvoří z hlediska jejich právní povahy celou škálu, od ryze občanskoprávních vztahů, například – tak jako zde – spojených s finančními vztahy mezi společenstvím a jeho členy, po vztahy vyplývající z účasti členů na společenství, projevující se zejména ve formě hlasování na shromáždění společenství vlastníků jednotek jako nejvyššího orgánu společenství, podřaditelné s ohledem na jejich typovou blízkost s právními vztahy vyplývajícími z účasti členů družstva na jeho řízení, pokud jde o posuzování věcné příslušnosti, pod ustanovení § 9 odst. 3 písm. u/ o.s.ř., byť ani v tomto případě se nejedná o obchodně právní vztahy v pravém slova smyslu.“
Předmětné rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci považuji za vykročení správným směrem v posuzování věcné příslušnosti ve věcech žalob společenství vlastníků jednotek vůči vlastníkům jednotky z titulu neuhrazených příspěvků na správu domu a pozemku. Mám za to, že množství logických argumentů prezentovaných v jeho přiloženém odůvodnění (na které si dovolím obrátit pozornost čtenářů) by mělo v rozhodovací praxi soudů převážit dosavadní právní názor prezentovaný ve shora citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
Autor: JUDr. Martin Machač ( Společná advokátní kancelář )| 16.7.2013 __________________________________________________________________________
Převzato z:
http://www.epravo.cz/…u-91877.html
Hezký den!
Zařazení veškerých sporů (vedených SVJ nebo proti SVJ) mezi obchodní záležitosti mělo zásadní právní důsledky. Neblahý stav, který nastal po výkladu Občanského soudního řádu rozsudkem Nejvyššího soudu 29 Cdo 37/2011, jsem popsal zde: Spravedlnost jen od 100000 výš
Novější rozsudek Vrchního soudu, o kterém zde informuje pan Pavel, snad povede k dílčímu zlepšení – k vrácení běžných sporů obecným spudům a ke snížení hranice pro možnost dovolání k Nejvyššímu soudu na 50000 Kč. I to je však pro většinu běžných sporů příliš vysoká částka.
lake
Poslední komentáře