Vyúčtování záloh na konkrétním příkladě

Vážený pane AsiTak,

ani já sem nechodím proto, abych porovnával kdo je expert, kdo blb, kdo troll a podobně. Bohužel, zejména jeden diskutující nedokáže bez invektiv diskutovat. Jak známo, děje se tak dle slavného citátu výhradně v situacích, kdy dojdou argumenty.

Navíc mě jakožto praktika zajímají všechny aspekty, nejen účetní. Jako osobně nemám problém s tím rozhodit skutečně uhrazené zálohy tak, aby splňovaly pravidla, a proti nim vyúčtovat náklady. Jenže to bych musel vyhodit evidenční program, který jsem si za drahé peníze koupil a který to dělá proti zálohám předepsaným (to dělají všechny) a musel bych to dělat na koleně v excelu. To zaprvé.

Zadruhé, váš postup není použitelný už z toho důvodu, že počítáte s procenty úhrad jednotlivých položek za celý rok. Jenže já jednotlivé úhrady přiřazuju v průběhu roku k jednotlivým předpisům, abych mohl uplatnit úrok a poplatek z prodlení. Protože dlužníci jsou svinstvo a když si někdo nedokáže zadat trvalý příkaz a mrská mi tam občas co mu zbyde, tak za to bude platit.

Takže když zůstaneme u úvodního příspěvku a dostanu těch 2800 Kč třeba 3.dubna, uhradím tím dlužníkovi 2000 Kč na leden a 800 Kč na únor s tím, že mu spočítám úrok z prodlení od 1.2. do 2.4. z částky 2000 Kč (předpis leden) + poplatek z prodlení od 1.2. do 2.4. z částky 800 Kč (na služby leden) + úrok z prodlení z částky 800 Kč od 1.3. do 2.4. (část. úhr. správa únor).

Když pak 5.6. přijde 4200 Kč, přiřadím 1200 Kč na únor, 2000 Kč na březen a 1000 Kč na duben. Spočtu úrok z částky 1200 Kč od 1.3. do 4.6. (zbytek předpisu únor) + poplatek z prodlení z částky 800 Kč od 1.3. do 4.6. (služby únor) + poplatek z prodlení z částky 800 Kč od 1.4. do 4.6. (služby březen) + úrok z částky 2000 Kč od 1.4. do 4.6. (předpis březen) + úrok z prodlení z částky 1000 Kč od 1.5. do 4.6. (část. úhr. správa duben).

Vycházím z toho, co napsal pan lake tady http://www.portalsvj.cz/diskuse/zosl-13… a z toho, že podle selského rozumu a znění zákona pařím úrok z prodlení na celý dluh a poplatek jen na dluhy za služby, protože v zákoně 67/2013 píšou, že se vztahuje jen na prodlení dle tohoto zákona. Jo a jestli tam mám nějaký překlep tak mě nebijte, já na to mám prográmek a tohle jsem psal z hlavy.

Tímto mám také jasné, jaké zálohy na služby mi dotyčný uhradil, když to pasuju na známý předpis, takže v tom problém není, ale evidenční program to sice zvládne přiřadit k jednotlivým měsícům, ale ne k jednotlivým službám, prostě jede přes ty předpisy.

Co se týče vašeho účtování, nejsem si jistý, že bych někde v účetnictví pro nevýdělečné organizace viděl pomocný technický spojovací účet ani nevím, na co bych ho používal. Předpis účtuju 2000 Kč MD 31101 / 1200 Kč D 955 (do 2013) nebo 684 (od ledna) + 800 Kč D 324. Úhrada předpisu MD 221 / D 31101. Náklady zjednodušeně (jinak analyticky a postupně) 10.000 Kč MD 315 / D 321.

Na vyúčtování si zakládám analytický účet 311, pro rok 2014 to bude 31114, protože vyúčtování je v podstatě vyúčtovací faktura a nevím, proč bych ho měl rvát na nějaký účet 313, který mi program hlásí jako „Pohledávky za eskontované cenné papíry“. Dost mě překvapuje, že na něj účtuje i paní Klainová, ale mně skáče účet 313 opravdu do položky rozvahy B.II.3. a tam to nemá co dělat.

Čili vyúčtování je pak náklady 10000 Kč MD 31114 / D 315, zálohy na služby 9600 Kč MD 324 / D 31114, evidenční dluh 10500 Kč MD 31114 / D 31101. Zůstatky všude 0,– Kč, jen na účtu vyúčtování 31114 je 10900 Kč a na 684 jsou vybrané příspěvky 14.400 Kč. Účetně tedy žádný problém.

Jenže tady jde o něco jiného, z předchozího odstavce je vidět, že se účetně fakt porovnávají předepsané zálohy se skutečnými náklady a přičte se evidenční dluh. Jak jsem v tomhle tématu dokázal, vyjde naprosto stejný výsledek jako když se s tim člověk hodinu babrá aby vyloup skutečné zálohy a ještě po jednotlivých službách.

Takže podle mě otázka spíš zní jestli není jedno, jakým postupem se k výsledku dospěje, když je správný? Nebo opačně proč by mělo být vyúčtování nesprávné když je na konci rekapitulace skutečně uhrazených záloh a skutečných nákladů a hlavně je na vyúčtování správná hodnota nedoplatku / přeplatku? Neměla by to tady být převaha faktů nad formou?

Když vyjdu z NOZ: Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. A svéprávná osoba by měla znát matematiku páté třídy základní školy a vědět, že 13500–10000–14400=-10900 (uhrazené zálohy-náklady služby-příspěvky správa) vyjde stejně jako (24000–10500)-10000–14400=-10900 (předepsané zálohy-evidenční dluh- náklady služby-příspěvky správa).

Jestliže tuto základní matematiku není někdo schopen pochopit, tak by se měl jít někam nechat dobrovolně zavřít a tak maximálně mávat přes plot.

Pane páčko,

k vyúčtování služeb se už vyjadřovat nebudu. Napsala jsem k tomu všechno, co jsem kdy chtěla napsat a za svými názory si stojím. O službách je možné účtovat variantně, podstatný je výsledek.

Ale vzal jste mé jméno nadarmo kvůli použitému účtu 313, tak se musím ozvat.

K účtu 313 jste napsal: ..... a nevím, proč bych ho měl rvát na nějaký účet 313, který mi program hlásí jako „Pohledávky za eskontované cenné papíry“. Dost mě překvapuje, že na něj účtuje i paní Klainová, ale mně skáče účet 313 opravdu do položky rozvahy B.II.3. a tam to nemá co dělat.

Pane páčko, divíte se, protože používáte zakoupený program, kde jsou staré účty nastaveny tzv. „na tvrdo“. Programátoři to rádi dělají, aby si vydělali na aktualizacích.

Já si volím účtový rozvrh sama a promítání účtů do předvah, do rozvahy a do výkazu zisku a ztráty si programuji rovněž sama. V souladu s vyhláškou č. 504/2002 Sb. si v rámci povinných účtových skupin mohu volit účty, jaké chci. V některých příkladech mám pro vyúčtování služeb účet 311-xxx, v jiných si zadám třeba účet 313-xxx, jen tak, pro názornost, že jde o něco jiného. A zůstatek účtu 313 mi samozřejmě „skočí“ do rozvahové položky, do které patří, protože to tak naprogramuji.

Taky byste se např. divil, že mám ve všech svých příkladech revize a prohlídky na účtu 517 Revize, aby byla částka na očích, ale utracené částky se promítnou do výkazu zisku a ztráty do položky A.II.8. Ostatní služby, kam patří. Můžete si to zkontrolovat např. na prográmku Klaiex 4 z roku 2007, který je zdarma.

Pokud se ještě něčemu divíte, napište mi klidně na klaiex@seznam­.cz, ať nemusím reagovat tady.

N. Klainová

Paní Klainová,

vycházím z toho že jste účet 313 použila jako radu panu AsiTak který mi teda nepřijde že by si něco programoval, ale můžu se mejlit. Moc se ale asi nemejlim v tom že většina účetních co si přijdou pro rady na tenhle portál nebo na váš web používá profesionální programy koupený. Účetních zběhlých v programování v týhle republice asi moc neni.

Takže bez výslovnýho upozornění, že vámi použitý účty fungujou jenom ve vašem programu nebo po nepovoleným a pro normálního člověka nezvládnutelným přeprogramování koupenýho programu jsou vaše rady prostě vadný a můžou leda způsobit problémy a průsery. Na tom si s dovolením trvám.

Jinak já už se ničemu nedivím a ani nepotřebuju abyste tady reagovala. Za sebe jenom říkám že mám radši když rady prezentovaný na veřejných diskuzních fórech jsou použitelný univerzálně. Jinak je to stejný jako na obecný automobilový diskuzi rozdávat rady a zamlčet že fungujou jenom pro lidi co si od vás koupili vašeho speciálně (i když legálně) upravenýho trabanta.

Páčko, pokud se vám zdají rady paní Klainové vadné, tak je ignorujte. Myslím, že paní Klainová je poslední, kdo někomu něco vnucuje. Upravovat účetní osnovy a definovat účty může pouze ten, kdo ví co dělá. A podle mě to lze u většiny programů. Pokud potřebujete mít vše nadefinováno předem a neumíte účet upravit, pak máte nejspíš program pro méně bystré účetní, kteří nepřemýšlí o tom, co dělají. Dovolím si tedy raději naslouchat „vadné“ rady paní Klainové a jsem ráda, že čas od času na tento portál přispěje svými neuniverzálními zkušenostmi. Pěkný den Magda

Paní Magdo, děkuji, ale mám smůlu. Zřejmě jsem dostala zákaz vstupu na tento portál, protože jej prý využívám k uveřejňování spamů. Chtěla jsem zveřejnit odkaz na připomínky k vyhlášce č. 504, aby se mohli přidat i další zájemci o nápravu právních norem, ale bohužel. A sem ty připomínky dát nemohu, protože by se mi díky různému strukturování text rozházel.

N. Klainová

A tady je ten zákaz, který mi přišel: Your IP address (37.9.192.128) was recently used to post spam to this website. For this reason, you are currently not allowed to post new content. If you believe this is in error, please contact the site administrator.

Paní Klainová, nemáte vůbec za co, to já děkuji za vaše příspěvky. Vidím, že se vše vyřešilo. Ona je to jenom technika. Držím palce a vždy si ráda přečtu vše, co zde zveřejníte. Pěkný zbytek neděle. Magda

motto: „jsou vaše rady prostě vadný a můžou leda způsobit problémy a průsery. Na tom si s dovolením trvám“

Na rozdíl od „páčko bez ověření“ je ing. Klainová zde neanonymně.

Problémy a průsery způsobují těm, kteří chtějí mít vyúčtování služeb a tzv. fondu oprav za dům a byt O.K spíše ZoVB a NOZ. Proto se zde stále hledají účetní rady, viz i toto vlákno. Na „na tom si s dovolením trvám.“

S tím trabantem jste to přehnal. Normálně mě osočujete z něčeho, co nedělám.

Moje programy Klaiex xxx jsou výukové. Nikomu neúčtuji a nikomu nevnucuji, aby si příklady s názornými postupy účtování o všem možném kupoval.

Kdo neumí účtovat třeba o dotaci a úvěru, který si vezme pár lidí, zadá mi kompletní zpracování. Musí dodat kopie výpisů z účtů, dohodu s vlastníky…

Dělám na tom třeba měsíc s tím, že mi zadavatel potom dovolí nabízet program v e-shopku. Takto vznikaly např. programy Klaiex 9 a 10, ale i další, protože textem odpovědět na složité dotazy nelze. E-shopek mám proto, abych měla k výdajům i nějaké příjmy.

V příkladech je všechno od rozpočtů, přes stanovení příspěvků vlastníkům, po sestavení účetní závěrky a přehledy pro vlastníky. Skoro každý příklad je o něčem jiném. Skoro každé SVJ má jiný účtový rozvrh. Příklad si přeúčtuje ve svém programu, některé účty převezme, jiné ne.

Programy s účtovým rozvrhem „na tvrdo“ odsuzuji a budu to dělat.

Program SimpleUcto nabízený na tomto portálu zdarma má přes 5 tisíc uživatelů. Je flexibilní, protože jsem jej autorovi od samého začátku připomínkovala.

Je-li něco zdarma, nebude asi nikdo při každé změně právních předpisů program upravovat. Autor pan Bilak to pochopil perfektně. Já jsem už programování v programovacích jazycích zapomněla, proto to musím upravovat v Excelu (skalární součiny pro měsíční předvahy mě na oplátku naučil pan Bilak).

Do programu SimpleUcto uživatel prostě vloží účet 313 nebo 517 nebo jiný v rámci správné účtové skupiny a nasměruje jej do správné položky rozvahy nebo výkazu zisku a ztráty.

I proto program funguje od roku 2008, přestože se občas něco přejmenuje. Je pořád aktuální a pokud si v něm provádějí uživatelé změny sami podle novelizovaných předpisů, nemusejí za ně platit.

Podívejte se v Simplíku na ukázkový příklad – je skoro stejný jako Klaiex 4. I v něm je tedy účet pro Váš program neznámý – tedy 517 Revize.

N. Klainová

Paní inženýrko, myslím, že né každý ocení Vaší praktičnost při účtování. Pouze rozmanitá praxe účetní(ch) ocení Vaše rady.

Páčko napsalo: „Takže podle mě otázka spíš zní jestli není jedno, jakým postupem se k výsledku dospěje, když je správný? “

Pane páčko, ale to byste musel ten správný výsledek obdržet a vytisknout ve vyúčtování a předat je vlastníkovi. Vy jste ale ve Vašich příkladech uvedl NESPRÁVNÝ A NEPOUŽITELNÝ výsledek. Cituji co jste napsal:
„A svéprávná osoba by měla znát matematiku páté třídy základní školy a vědět, že 13500–10000–14400=-10900 (uhrazené zálohy-náklady služby-příspěvky správa) vyjde stejně jako (24000–10500)-10000–14400=-10900 (předepsané zálohy-evidenční dluh- náklady služby-příspěvky správa).“

To je počínání nějakého poplety, který z těch čísel není schopen dát dohromady ani vyúčtování správy, ani vyúčtování služeb v souladu se zákonem č.67/2013 Sb..

Pokud jde o vyúčtování nákladů na správu, pan Asitak ve svém příkladu měl částku 14400 Kč uvedenu jako náklad SVJ na správu, skutečně uhrazené zálohy vlastníka na správu činily 8100 Kč. Ve vyúčtování bude (zjednodušeno):

• všechny jednotlivě uhrazené platby záloh na správu
• všechny uhrazené příspěvky na správu
• jejich součet – (v příkladu pana AsiTak 8100 Kč)
• náklad na správu za rok 14400 Kč
• výsledek vyúčtování 14400–8100=6300 Kč n­edoplatek vlastníka. Ten se mu ve vyúčtování předepíše k úhradě jako příspěvek na správu za uplynulé období. Takže vyúčtování správy byste z Vašich čísel nesestavil.

Pokud jde o vyúčtování služeb: Vaše matematické cvičení nemůže být podkladem pro vyúčtování služeb, které dostane do ruky vlastník jednotky. Správně je nutno vyúčtování služeb uvést tyto údaje:

• všechny jednotlivě uhrazené platby záloh na služby,
• součet těchto záloh (v příkladu pana AsiTak 5400 Kč)
• skutečné náklady služeb připadající na vlastníka (v příkladu pana AsiTak 10000 Kč),
• výsledek vyúčtování 10000–5400=4600 Kč n­edoplatek vlastníka. Ten se mu ve vyúčtování služeb předepíše k úhradě.

To poslední číslo – nedoplatek na služby ve výši 4600 Kč – ve Vaší rovnici vůbec nemáte. Při tom právě toto je výsledek vyúčtování služeb a povinná hodnota, kterou musí vyúčtování služeb vždy obsahovat. Takže ani vyúčtování služeb byste z Vaší rovnice nesestavil.

Takže pane páčko, neshromáždil jste ani podklady pro vyúčtování služeb, ani pro vyúčtování nákladů správy domu. Natož abyste předložil vlastníkovi řádná vyúčtování. Někdo to bude muset udělat za Vás, pořádně a podle zákona. Platí tedy pro Vás Vaše vlastní poslední věta: Jestliže tuto základní matematiku není někdo schopen pochopit, tak by se měl jít někam nechat dobrovolně zavřít a tak maximálně mávat přes plot.

Mějte se pěkně, pane páčko, a mávejte nám tedy přes plot. Učte se mezitím základní matematiku. Nic není ztraceno. Třeba jednou pochopíte, co musí povinně obsahovat vyúčtování služeb podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. a podle zákona č.67/2013 Sb.

lake

Hele lake, pojďme to trochu zklidnit. Já nejsem nasranej na vás, já jsem nasranej na dlužníky a možná jsem to na vás ventiloval, protože vaše příspěvky se jich de facto zastávají a dávají jim možnost uniknout zaslouženému trestu, tedy úrokům a poplatkům z prodlení, v horšim případě uniknout placení celýho vyúčtování.

Na tom všem je blbý, že u 95% vlastníků se předpis rovná uhrazené záloze. To se týká normálních lidí, který dostanou předpis, nastaví si trvalák nebo platí pravidelně SIPO a co se jim předepsalo, to taky přijde. Tam problém neni.

Takže to o čem se tu dohadujeme se týká neplatičů, lidí který parazitujou na ostatních a nechtějí dodržovat pravidla a platit za to co spotřebovali. A dávat jim tady rady jak se vyhnout placení spotřebovaných služeb na úkor ostatních vlastníků kvůli případné formální chybě vyúčtování je stejný jako radit zlodějům v krámě jak tu flašku lihoviny pronést efektivně v šosu přes pokladnu bez zaplacení tak aby je nechytla ochranka.

Protože chcanechca je faktem, že když použijeme procentuální roční rozdělení záloh podle pana AsiTak, tedy přiřazení provedeme až po ukončení roku, vyjde dluh na správu 6300 Kč + nedoplatek za služby 4600 Kč = celkem po vlastníkovi vymáhat 10.900 Kč. Když použijeme moje skutečné součty uhrazených záloh podle jejich přiřazení k předpisům jednotlivých měsíců vyjde dluh na správu 6000 Kč a nedoplatek za služby 5900 Kč = celkem 10.900 Kč. Pokud vnitřní pravidla SVJ stanoví že prioritně se z úhrad v ročním součtu hradí správa a pak teprve služby, vyjde dluh na správu 900 Kč a dluh na služby 10000 Kč celkem zase 10.900 Kč. Přes předpisy vyjde nedoplatek 400 Kč proti předpisům a 10500 Kč evidenční nedoplatek zase celkem 10.900 Kč.

Prostě bylo do loňska úplně jedno, respektivě záleželo jenom na vnitřním přerozdělení, jak se jednotlivé položky rozhodily, když jejich vymahatelnost byla stejná a celkový dluh byl taky pořád stejný. A co mám zkušenost tak i tomu soudci bylo jedno jestli mi přisoudil 6000 na správu, 2900 na teplo, 1600 na vodu a 400 na elektriku nebo 900 na správu, 6200 na teplo, 2800 na vodu a 1000 na elektriku.

U všech našich soudů s dlužníky zkoumal soudce pouze to, jestli záloha na správu je nárokována dle pravomocného rozhodnutí shromáždění, jestli náklady na teplo jsou vyúčtovány podle vyhlášky, voda a elektřina podle rozhodnutí shromáždění, a jestli vlastník nemá doklad na jinou platbu než ty co mu uznalo společenství. Teda zkoumal celkový náklad včetně povinných záloh a porovnával ho s celkovou úhradou. Když vyšla částka uvedená na vyúčtování, přiklepl to bez problémů.

Stejně tak soudy uznaly, že dlužník byl povinen platit 2000 Kč měsíčně a je tedy v prodlení s platbami ve výši 10500 Kč od data jejich splatnosti a jenom 400 Kč je v prodlení od data splatnosti vyúčtování. Koresponduje to i s rozsudkem co citujete dole: Skutečnost, že zálohové platby, pokud byly řádně stanoveny a předepsány, nebyly včas zaplaceny, může po vyúčtování najít výraz již jen v otázce příslušenství takové platby.

Jako já nejsem právník ale vyplývá mi z toho, že už tomu teda po vyúčtování neříkáme zálohy, ale že po vyúčtování tvrdíme, že celkový nedoplatek z vyúčtování je 10900 Kč splatný v částce 500 Kč 31.7.2014, po 2000 Kč k 31.8., 30.9., 31.10., 30.11. a 31.12.2014 a v částce 400 Kč k 31.8.2015. Což je to čeho se tady snažím celou dobu nějak dobrat, že přece neudělám k datu vyúčtování z neplatiče řádného občana co má všechny dluhy ve splatnosti.

Ale v rámci týdle diskuze mi došlo, že minimálně rozdělení příspěvků na správu a záloh na služby do loňska bylo relativně nedůležitý a od letoška to jedno není, protože nám přibyly a změnily se další zákony, takže na nejbližším shromáždění nechám dát do stanov, že dlužníkem neoznačené úhrady nebo úhrady nesedící na předpis budou použity primárně na úhradu příspěvků na správu v ročním součtu, a potom na služby v nějakém pořadí.

A pro ty kokoty co neumí platit pravidelně měsíčně nebo v částkách sedících na předpisy budu holt předělávat vyúčtování z koupenýho programu v excelu tak, aby byly jasný úhrady na jednotlivý služby a správu s tím, že při dodržení výše uvedenýho budou mít většinu nedoplatků na službách a já jim na ně k úrokům naperu ještě poplatek z prodlení. Tím se vyřeší vyúčtování snad ke spokojenosti všech.

Ale co teď s těmi běžícími spory na zálohy, který přijdou na řadu v budoucnu to fakt nevim. Mně by z toho fakt vyplynulo, že nemůžu jednat s péčí řádného hospodáře protože při rychlosti našeho soudnictví mi žádnej spor o dlužný zálohy před datem vyúčtování prostě nedoběhne. Tady bych teda fakt vocenil radu co s tim, jestli fakt teda přes rok čekat a žalovat až náklady po vyúčtování s tim, že prachy dostanu slavnostně nejdřív za tři roky, nebo jak jinak.

hele páčko, já jsem jeden z těch co neplatí pravidelně měsíčně. Jako kokot si nepřipadám, takže může mně naštvat nějakej kretén co tady vrhá ze svý nevymáchaný buranský držky nadávky – teda jako TY!

Kecy vo tom, co ti a Vám všechno soud nepřiklepl ti nevěří ani stará Blažková. Takže přestaň žvanit a dolož ty tvý „vyhraný rozsudky“, protože jedině tak se přesvědčíme co a jak skutečně bylo.

A pokud sem nic nedoložíš, tak sklapni !! protože o řádným vyúčtování víš jen to, že někde ho mají ale NE U TEBE.

Vážený pane páčko, děkuji za Váš příspěvek

1. čísla účtu jsem použil dle návrhu p. Klainové, že jsou nesprávné to není podstatné pro tuto diskuzi
2. jestli jsem to dobře pochopil, tak vyúčtování podle předpisu většina Vás používá proto, neboť stávající účetní metodika toto řešení podporuje a software využívající účetní evidenci z toho vychází a tuto variantu řeší
3. pro změnu tj. pro realizaci vyúčtování podle zaplacených záloch je třeba aby někdo vymyslel účetní metodiku pro tuto evidenci a navazující sofwarové řešení pro tuto varianu vyúčtování.
4. to ovšem vyžaduje investici finanční a metodickou a do toho lidem z praxe nikomu nechce…
5. pro zobrazení správného konečného výsledku do vyúčtování tj. dle zaplacených záloh využijete odvozený vztah mezi vyučtováním dle zaplacených záloh (Vz) a vyúčtováním dle předpisů (Vp) a to Vz=Vp + evidované dluhy na zálohách.

Pane AsiTak, jste mimo realitu. Jen úplný blb by počítal Vaši hodnotu Z-P čili „saldo zaplacených záloh minus předpis záloh“. Toto číslo nikdo k vyúčtování nepotřebuje: ani SVJ, ani vlastník jednotky, ani soud, který bude případně rozhodovat o dluzích neplatiče. Jste mimo reálný svět, je mi líto.

Použiju Vaše označení. Doplatek či přeplatek vlastníka se zjistí z vyúčtování takto:

Ještě Vám zbývá vysvětlit, k čemu tedy potřebujete Vaše úplně zbytečné hodnoty P a Vp. Nepotřebujete je k vyúčtování vůbec, že.

Že netušíte o čem píšete je zřejmé z Vašich dalších nesmyslných tvrzení.

Tvrzení pana AnoTak: „Pokud ovšem vlastník dluh na zálohách doplatí v reklamační lhůtě stane se vyúčtování neplatným a je potřeba znova vystavit.“

Pane AnoTak, jste úplně mimo právní realitu. SVJ nebude přihlížet k částkám, uhrazeným dodatečně po uplynutí zúčtovacího období. Vždyť už se nemůže jednat o zálohy. Takové částky již nemohou vcházet do vyúčtování uplynulého období. Nevíte zřejmě, že jakmile je vystaveno konečné vyúčtování, neexistuje již nic, co by se nazývalo „dluh na zálohách“. Tato položka již neexistuje. Jedině blb by mohl tvrdit, že je tomu jinak. Existuje pouze uhrazená záloha v průběhu zúčtovacího období, náklad na službu a konečný přeplatek či nedoplatek plynoucí z vyúčtování.

Ukončením zúčtovacího období navždy zaniklo oprávnění SVJ požadovat na uplynulé období jakékoliv zálohy. Ani vlastník již nemůže zpětně doplácet zálohy na již ukončené období. Uhradí už pouze svůj nedoplatek, pokud mu nějaký vznikl.

Přijatou částku od vlastníka z Vašeho příkladu tedy SVJ použije na úhradu nedoplatku plynoucího z vyúčtování, nebo ji vrátí plátci. V žádném případě ji nezapočítá na zálohy, jejichž hrazení už bylo dávno skončeno.

lake

To je zajímavé, všechny pravomocné rozsudky potvrzené Vrchním soudem na naše neplatiče zní asi takto:

žalovaný je povinen zaplatit částku 2000 Kč od 1.8.2012 do zaplacení, částku 2000 Kč od 1.9.2012 do zaplacení, … částku 2000 Kč od 1.1.2013 do zaplacení, částku 10900 Kč od 1.8.2013 do zaplacení,

když částky 2000 Kč jsou zálohy splatné v jednotlivých měsících roku 2012 a částka 10900 Kč je nedoplatek vyúčtování 2012 proti předepsaným zálohám.

On tu asi blb a mimo reálný svět bude někdo jinej…

Pane páčko: ani z rozsudků neumíte opisovat bez chyb.

Je li zde dlužná částka 2000 Kč, není možné uložit povinnému aby ji uhradil „od 1.8.2012 do zaplacení“. Ta částka měla být dlužníkem uhrazena do stanoveného dne, zpravidla do tří dnů po nabytí právní moci rozsudku. Nikoliv ve lhůtě „do zaplacení“, Vy popleto. To by ji nemusel uhradit nikdy.

Spletl jste si úhradu samotné dlužné částky (2000 Kč) s vyčíslením výše úroku z prodlení. Ten se samozřejmě soudním výrokem přiznává od prvního dne prodlení do zaplacení. Zkuste trénovat čtení rozsudků, alespoň budete vědět, co v nich je.

Možná máte problém i s pochopením jiného jednoduchého textu v českém jazyce: zde se totiž nebavíme o neplatičích záloh v průběhu roku, ani oúroku z prodlení, nýbrž o konečném vyúčtování již po skončení zúčtovacího období. Tedy bavíme se o době, kdy již povinnost hradit zálohy skončila a žalovat dlužné zálohy již nelze. Zkuste si to nějak srovnat v hlavě, půjde-li to.
-------------------------------------------------------------------

Také jste, pane páčko, napsal: „Kdyby to mělo fungovat podle pana lake, tak v případě z mého úvodního příspěvku by mělo SVJ nárok na úrok z prodlení pouze z částky 10900 Kč od data splatnosti vyúčtování. To by znamenalo beztrestnost pro neplatiče záloh, …“

Bohužel, opět musím konstatovat, že jste neporozuměl jednoduchému textu v češtině. Nic v tomto smyslu jsem nenapsal, to je pouze Vaše vlastní fantazie. Zde se vůbec nepsalo o úrocích z prodlení, ani o povinnosti hradit zálohy v průběhu zúčtovacího období. Úroky z prodlení ostatně nejsou součástí vyúčtování služeb, to byste měl vědět bezpečně. Psal jsem zde od počátku pouze o vyúčtování služeb.

Buďte tak laskav a nepleťte si různé právní důvody k různým úhradám. Pokud nerozeznáte úhradu plynoucí z vyúčtování od úhrady plynoucí ze zákonného nároku na úrok z prodlení, pak ovšem máte dosti zásadní problém.

lake

No tak mi v tom rachotu co jsem měl za zády vypadlo spojení „s úrokem z prodlení“, zastřelte mě. Inteligenti evidentně pochopili.

Pointa je v tom, že pokud by vystavením vyúčtování zanikala povinnost uhradit dlužné zálohy, mělo by to dalekosáhlé následky. Například u nás se na neplatiče podává po třetím neuhrazeném předpisu žaloba, a někde to tu i bylo doporučováno. Takže na totálního neplatiče (a jo, jsou i tací mezi námi) jsou za rok podány 4 žaloby na zálohy.

Pokud by se soudy řídily tím co říkáte, a při průměrné době nařízení jednání od podání žaloby jeden rok by vůbec nešlo dlužné předpisy žalovat, protože v době jednání u soudu už by nebylo co žalovat, když už by bylo po vyúčtování. Soud by tedy musel žaloby na zálohy zamítat.

Čili SVJ by muselo 16 měsíců smutně koukat jak mu narůstá pohledávka a mohlo žalovat až po vyúčtování? A čekat další rok na nařízení jednání? To by taky mohlo rovnou vyhlásit bankrot, a byla by to péče řádného hospodáře jak koleno.

Ale ne. V praxi to funguje tak, že se podají čtyři žaloby na zálohy, a pokud náhodou dojde k přeplatku z vyúčtování, uvede se to u prvního jednání, že např. část lednového předpisu byla ke dni vyúčtování uhrazena zápočtem přeplatku z vyúčtování, zbytek se nechá. Je-li nedoplatek proti předepsaným zálohám, žaluje se tento zvlášť, protože předpisy už jsou odžalovány včetně příslušenství. A soudy to takhle normálně odsoudí, případně i včetně odvolacích.

Ale opravdu by mě zajímala odpověď na otázku, kterou jsem položil níže: když vlastník zaplatí poslední platbu v květnu 2014, tak poplatek z prodlení za červnovou platbu platí dokdy? Do 30.dubna 2015, kdy proběhne vyúčtování, nebo do 31.8.2015, kdy nedoplatek z vyúčtování ve splatnosti dle 67/2013 zaplatí?

Podle mého názoru je vlastník v prodlení ve výše uvedeném případě až do skutečného příchodu platby na účet SVJ, tedy do 31.8.2015. Pokud by ale podle Vašeho názoru vyúčtováním zanikala povinnost uhradit dlužné zálohy, platil by poplatek z prodlení jen do 30.4.2015 a pak by se čtyři měsíce chechtal?

A kdyby uhradil až 30.9.2015, tak by měl poplatek z prodlení za nedoplatek z vyúčtování jen za období 1.9.2015 až 30.9.2015? A ty čtyři měsíce mezi vyúčtováním a jeho splatností by měl jako bezúročnou půjčku?

Jinak řečeno, člověk co nebude celý rok 2014 hradit zálohy a bude na nich dlužit 24.000 Kč dnem vyúčtování přestane být neplatičem, protože dnem vyúčtování zanikne jeho povinnost uhradit zálohy a vznikne mu nová povinnost uhradit nedoplatek vyúčtování ve výši třeba 25.000 Kč (1000 Kč proti předepsaným zálohám) a ty má najednou ve splatnosti? Tak to asi ne…

Takže prosím přestaňte urážet a teoretizovat a vysvětlete nám nevzdělancům, na úplně nejjednodušším příkladu neuhrazených a nežalovaných záloh 12×2000 Kč jako zálohy za rok 2014 a vyúčtovaných nákladů k 30.4.2015 ve výši 25.000 Kč jak vyčíslit poplatek/úrok z prodlení při úhradě dne 31.8.2015. Pokud to nedokážete, pak ovšem máte dosti zásadní problém vy.

Páčko, píšete bohužel nesmysly, které nemá cenu rozplétat a uvádět na pravou míru. Nerozumíte zřejmě tomu, že soud může rozhodovat o existujícím dluhu později, bez ohledu na to, že skončilo zúčtovací období, ke kterému se dluh váže. A zpravidla (při rychlosti českých soudů) se také bude takto dodatečně rozhodovat.

Nicméně soud je povinen vycházet ze stavu v okamžiku vydání rozsudku. Dojde-li k tomu v době po řádném vyúčtování, soud nepřizná nárok na úhradu zálohy, neboť již odpadl důvod, ke kterému měla být záloha uhrazena. Račte pochopit: vyúčtování obsahuje nedoplatek plynoucí z toho, že dlužník nehradil zálohy. Jistě chápete, že SVJ nemůže vymáhat tytéž peníze zároveň dvakrát:

• jednou jako dluhy vzniklé neuhrazením záloh,
• podruhé jako dluh vzniklý z konečného vyúčtování.

Takže si prosím vyberte jeden jediný právní důvod, a na základě něj vymáhejte. To si musíte rozmyslet předem co a kdy budete žalovat.

Co jsem napsal platí pro ten případ, kdy soudce rozumí tomu co dělá. Při stavu českých soudů nevylučuji, že narazíte na neználka v taláru, který přisoudí úhradu zálohy na období dávno skončené a vyúčtované. Hlupáci jsou všude …

Nyní k Vašemu dotazu „… jak vyčíslit poplatek/úrok z prodlení při úhradě dne 31.8.2015. Pokud to nedokážete, pak ovšem máte dosti zásadní problém vy.“

Váš dotaz je naprosto zmatečný. Není možné hradit v roce 2015 zálohu na zúčtovací období, které skončilo dne 31.12.2013. Zkuste se nad tím zamyslet mozkem. Evidentně stále nerozumíte, že možnost uhradit dlužné zálohy na rok 2013 skončila s koncem roku 2013. Jakoukoliv pozdější platbu dlužníka od 1.1.2014 SVJ použije k úhradě nejstaršího příslušenství dluhů dlužníka (nejstarší úroky z prodlení). Případně je použije na úhradu dluhů nejméně zajištěných. A a zbude-li ještě něco, pak platba bude zaúčtována na další existující splatné dluhy téže osoby, a to v pořadí od nejstarších po novější. Vy v tom nemáte jasno?

Po provedeném vyúčtování dne 30.4.2014 již nemůže vlastník žádnou zálohu na uplynulé období hradit, i kdyby chtěl, ani ji nemůže SVJ od něj přijmout, ani ji nemůže SVJ úspěšně soudně vymáhat. Co na tom proboha nechápete?

Neuhrazené zálohy za uplynulé zúčtovací období se po řádném vyúčtování již projeví pouze jako položka nedoplatku v konečném vyúčtování. Tento nedoplatek (nikoliv již loňskou zálohu) bude tedy SVJ na dlužníkovi vymáhat od dne 30.4.2014. S tímto nedoplatkem může samozřejmě být vymáhán i nový úrok z prodlení od prvního dne prodlení dlužníka do data uhrazení. (Prvním dnem prodlení bude den, následující po dni splatnosti nedoplatku – uvedeno ve vyúčtování.)

lake

Není možné hradit v roce 2015 zálohu na zúčtovací období, které skončilo dne 31.12.2013. Zkuste se nad tím zamyslet mozkem.

To jsem taky nikde nenapsal. Zkuste číst očima.

Psal jsem, že vlastník zaplatil poslední zálohu v květnu 2014. A ptal jsem se, do kdy platí poplatek z prodlení z červnové platby (pro vás specielně uvádím červnové 2014). Jestli do data vyúčtování (30.4.2015), nebo do data úhrady vyúčtování (31.8.2015). Protože fakt nevím, když mu napíšu na vyúčtování splatnost v souladu s 67/2013 do konce srpna na celej nedoplatek, tak jak mu vysvětlím, že po něm chci za květen až srpen poplatek z prodlení.

Stejně tak v tučném textu jsem se ptal pro změnu na dluhy za celý rok 2014 se stejnými termíny úhrad. Jenže vy zase jenom mlžíte a nadáváte. Použitelná rada žádná. Respektive rada vede k tomu, že jsem od 1.1.2014 neviděl jedinou korunu, dlužník mi visí 25000 Kč do 31.8.2015 a já mu můžu úročit jenom 24000 Kč v lepším případě do 30.4.2015. Nebo podle vás dokonce jenom do 31.12.2014 a prosincovou jako vůbec?

Evidentně stále nerozumíte, že možnost uhradit dlužné zálohy na rok 2013 skončila s koncem roku 2013.

Když pominu, že jste zase o rok pozadu proti textu mého dotazu – nevidím důvod, když mi vlastník zaplatí zálohy za celý rok 2014 dne 28.2.2015, proč bych je nemohl zaúčtovat jako úhradu záloh 2014, když je ještě před vyúčtováním. A napálit mu úroky a poplatky z prodlení od 1.2., 1.3., … 1.12.2014 a 1.1.2015 do 27.2.2015.

Nebo jako co mám teda úhradu vlastníka (zde např. 24000 Kč z 28.2.2015) s nápisem zálohy 2014 zaúčtovat? A není to teorie, fakt se to stává, že se vlastník vzpamatuje po novém roce a doplatí to na jaře před vyúčtováním. A ty roky 2014 a 2015 tam dávám schválně, abychom se vůbec mohli bavit o poplatku z prodlení. To vám mohlo dojít, že jinak je to blbina,

Pane Kruppe, pokud nerozumíte, plyne to snad spíše z Vaší neznalosti základů účetnictví. Nejde o neznalost mou.

Možná Vám není zřejmé co je předpis záloh. Pouhý předpis záloh neznamená účetně vůbec nic. (Existuje jediná výjimka u opakujících se záloh na služby, ale o ní jsme se už kdysi bavili). V okamžiku, kdy provádíte konečné vyúčtování, nemají v něm již co pohledávat zálohy sice předepsané, ale neuhrazené.

Pokud nevíte co je vyúčtování: jde o porovnání částky uhrazené na zálohách se skutečným nákladem, který plyne z rozúčtování (a to jistě víte co je).

Do tohoto výpočtu se Vám nikdy nesmějí zamíchat fiktivní částky předepsaných (avšak neuhrazených) záloh. Nejde o skutečná plnění! Jde o neexistující „fiktivní“ platby. A výše „dluhů na zálohách“ je při konečném vyúčtování již bezvýznamná a ve vyúčtování se nemůže nijak projevit.

Jakási „hausnumera“ nemohou být předmětem vyúčtování. Možná, že vlastníci ve Vašem domě jsou tak zpitomělí, že jim nevadí, když od Vás dostávají nepoužitelné a nesprávné vyúčtování. To je problém Váš a jejich.
------------------------------------------------------------------------

Váš problém, pane Kruppe, je nejspíše ještě jinde: nemáte v SVJ nastavena pevná a jednoznačná pravidla pro identifikaci plateb. Nevíte jak přijaté platby použije SVJ přednostně na který účel. Proto tápete a neumíte rozlišit k jakému účelu máte přiřadit uhrazené zálohy.

Částečně to řeší § 1930 až § 1933 NOZ. Ale pravidla přednosti pro jednotlivé důvody plateb si musí SVJ nastavit samo, to za vás nikdo neudělá.

To je ten problém, že v SVJ se vše řeší většinou naprosto amatérsky. Pak se může stát, že nejste schopni dokonce ani identifikovat důvod přijaté platby.

lake

Nejsem si úplně jist, kdo tu může být osočen z neznalosti základů účetnictví.

Dle vzorových stanov je vlastník povinen hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování, dle ZoVB je povinen hradit zálohy na správu, přičemž výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek výbor.

V Českém účetním standardu pro podnikatele č. 018 je uvedeno: U pravidelně se opakujících zálohových plateb od uživatelů bytů a nebytových prostor (služby spojené s užíváním bytů a nebytových prostor a nájemné či příspěvek vlastníka jednotky) lze účtovat o předpisu záloh.

I když to v žádném ze standardů pro nepodnikatele není uvedeno, protože kdo ze zákonodárců by myslel na 55000 SVJ, je praxí, že se takto o předpisu záloh účtuje i v SVJ. Pokud vím, doporučuje to i Ing. Neplechová a další autoři knih o účetnictví SVJ.

Navíc dle § 10 NOZ (1) Nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. Tady teda úplně stejného.

Vyúčtování podle předpisů je tak zcela v souladu s účetnictvím, když předpis záloh na služby je na 324, náklady na služby na 315, předepsané zálohy na správu jsou na 955 a evidenční dluh je na 311. Kdyby se každá příchozí platba rozúčtovávala přímo z 221 na 324 a 955, ztratilo by účetnictví svou vypovídací schopnost, neboť by nikdy nebylo jasné, jaké jsou pohledávky za vlastníky z titulu nezaplacených zá­loh.

Navíc všechny soudy co jsme kdy s dlužníky měli nám přikleply jednotlivé zálohy s úroky od data jejich splatnosti plus nedoplatek z vyúčtování opět s úroky od data jeho splatnosti. Tedy posvětily to, že máme nárok na zálohy i nedoplatek proti předpisu.

Kdyby to mělo fungovat podle pana lake, tak v případě z mého úvodního příspěvku by mělo SVJ nárok na úrok z prodlení pouze z částky 10900 Kč od data splatnosti vyúčtování. To by znamenalo beztrestnost pro neplatiče záloh, pokud by uhradili v době splatnosti nedoplatek z vyúčtování.

Navíc i zákon 67/2013 posvěcuje povinnost platit zálohy na služby, dokonce zavádí dost výrazné sankce = poplatek z prodlení, a to včetně minimální částky za každý započatý měsíc. To jako když vlastník zaplatí poslední platbu v květnu, tak poplatek z prodlení za červnovou platbu platí dokdy? Do 30.dubna, kdy proběhne vyúčtování, nebo do 31.8., kdy ho ve splatnosti dle 67/2013 zaplatí?

Ale fajn. Vezmeme v úvahu §1933, že se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný, budeme předpokládat, že SVJ má pravidlo, že u částečných plnění se plní v pořadí zálohy na správu, na teplo, na vodu, na elektřinu.

Takže na příkladu z úvodního příspěvku vyjde, že vlastník má nedoplatek 6000 na zálohách na správu, 2900 na teple, 1600 na vodě a 400 na elektřině, celkem 10900 Kč, samozřejmě stejně jako přes předepsané zálohy.

Tak co je na vyúčtování špatně a proč by mělo nesprávné? Když navíc na účetnictví sedí jedině vyúčtování přes předpisy a provádí ho tak většina počítačových programů pro vyúčtování služeb v SVJ.

Pane lake, zcela správně píšete, že SVJ nemá nastavena pevná a jednoznačná pravidla pro identifikaci plateb. To ale není problém toho, kdo provádí vyúčtování.

Kromě toho jsem přesvědčen, že ta praxe vám velmi chybí a občas žijete v zajetí svých představ, které občas jednoduché záležitosti velmi komplikují. Pokud má někdo předpis záloh na služby dejme tomu 2 tis. Kč a zaplatí třeba jen 1700, je naprostá hloupost nějakým způsobem klíčovat, jak těch 1700 rozdělit mezi jednotlivé položky. Je to spousta práce a praktický výsledek naprosto žádný. Na konci se provede vyúčtování jednotlivých položek proti předpisu a celkové vyúčtování. To se pak upraví na skutečně zaplacenou sumu. Pokud by např. výsledkem celkového vyúčtování proti předpisu byla nula, je konečný výsledek vyúčtování v tomto případě –300. Je samozřejmě nutné porovnávat platby proti předpisu a vyúčtování pak provádět rovněž proti předpisu. Vyúčtování pak korigovat rozdílem skutečně zaplacených plateb proti předpisu. Výsledkem pak je vyúčtování nákladů proti skutečným platbám, což je i požadavkem zákona. Týká se to pak jen celkového vyúčtování, nikoliv jednotlivých služeb.

Já s tím nemám problém a nemá ho ani nikdo ze 140 odběratelů služeb.

Jirka

Pane Kruppe, napsal jste: „píšete, že SVJ nemá nastavena pevná a jednoznačná pravidla pro identifikaci plateb. To ale není problém toho, kdo provádí vyúčtování.“

To přece není pravda. SVJ předepisuje zálohy na služby, přijímá zálohy a zajišťuje vyúčtování služeb. Takže je problémem SVJ, jestliže si nedovede udělat pořádek v příchozích platbách a jestliže si nedovede stanovit pravidla pro případ, že plátce nesdělí důvod úhrady.

Je to, pane Kruppe, problém toho, kdo provádí vyúčtování, tedy problém SVJ. Problém výboru a problém Váš.

lake

S porovnáváním skutečných nákladů na služby s předepsanými zálohami nemají problém ani softwarové firmy. Stačí se zeptat v kterékoliv velké účtárně BD nebo realitní kanceláře, které vyhotovují vyúčtování služeb desítkám SVJ. V SVJ to tak prostě chodí. Právní úprava této části účetnictví neexistuje. Zato existují i další okruhy účetnictví, kdy se nedají použít právní předpisy. Naštěstí existuje § 7 odst. 2 ZoÚ, poslední věta, obsahující možnost obhájit některé neupravené postupy účtování před případnou kontrolou.

Předpisy záloh se účtují jako pohledávka za vlastníky (MD 311 Předpisy a úhrady záloh) a současně jako závazek vyúčtovat zálohy (Dal 324 Předpisy a zúčtování záloh).

Skutečné náklady se účtují jako pohledávka za vlastníky (MD 315 Skutečné náklady na služby) a závazek k dodavateli (Dal 321 Dodavatelé).

Porovnáním předepsaných záloh podle druhů na účtech 324-xxx a skutečných nákladů podle druhů na účtech 315-xxx se zjistí přeplatky a nedoplatky jednotlivých druhů služeb. Obvykle se tak děje na pomocném účtu pro vyúčtování služeb, který se vloží mezi výše uvedené dva účty. Zůstatek pomocného účtu vyjadřuje celkový přeplatek nebo nedoplatek a musí být v souladu s vyúčtováním pro vlastníky jednotek za celý dům. Zůstatek zmizí po finančním vyrovnání přeplatků a doplatků.

Pokud zůstanou na účtech 311 předepsané neuhrazené zálohy, je možné tyto dluhy vlastníků započíst s jejich přeplatky. Vzájemné započtení se účtuje samostatně.

Poznámka: Čísla a názvy účtů se mohou u SVJ lišit. Já uvádím označení, které jsem převzala z praxe velkých účtáren.

N. Klainová

No právě, ale pan lake s tím problém má a takovéto vyúčtování považuje za chybné. Těžko mu vysvětlíme, že to prakticky jinak nejde. Zákon je pro něj zákon.

Pane Kruppe, k čemu je v tom vyúčtování suma nezaplacených zá­loh?

Počítám: skutečné náklady na teplo BJ – zaplacené zálohy = rozdíl, buď tam je + nebo – nebo 0 K čemu jsou dvě čísla : měl jste zaplatit na zálohách a zaplatil jste , rozdíl činí +/- Kč, to nám uhraďte. Skutečné náklady na BJ činí- zálohy, které jste měl hradit jsou +/- Kč. Nechcete to doufám zaslat každé jinou složenkou. Myslím, že obecně se má pod pojmem „dlužíte nám na zálohách“ na mysli „dlužíte do fondu oprav“. Pane Kruppe, ty soudy, tedy soudci, nikdy se neptali, na co ty zálohy vybíráte? Předem upozorňuji, že chápu smysl záloh a nijak jej nezpochybňuji. Tedy těch, u kterých vím, k jakému účelu slouží. Jinak musím říct, že na žádném „vyúčtování“ jsem nikdy neměla položku neuhrazené zálohy. Navíc, pokud vím, toto vyúčtování není většinou výstupem části programu pro podvojné účetnictví, ale jiného programu, ať už v rámci jednoho softwaru nebo jiného. Jak spolu si spolu data předávají, je věc analýzy. Účetnictví ale asi nepochycuje např. skutečné náklady jedné BJ na teplo, vodu atd. Nebo ano?

Paní Klainová a pane Kruppe,

oba si pletete obsah účetních knih s vyúčtováním služeb, které se vystavuje vlastníkovi jednotky. Toto vyúčtování musí obsahovat pouze skutečně uhrazené zálohy a skutečný náklad, který vyplynul z rozúčtování služeb. Rozdíl těchto dvou částek je buď přeplatek, který se vrací, nebo nedoplatek,který se vyúčtováním předepisuje vlastníkovi k úhradě. K předepsaným, avšak neuhrazeným zálohám se ve vyúčtování nepřihlíží. Opačné tvrzení nejste schopni prokázat – ani jeden z vás.

Vaše chyba spočívá v tom, že účetní postupy považujete za jediný správný „mustr“. Není tomu tak. Mylně přenášíte interní účetní postupy rozúčtovatele do právního vztahu mezi poskytovatelem a odběratelem služby.

• Vyhláška č. 372/2001 Sb. stanoví ve svém § 7 jednoznačně, že vyúčtování povinně obsahuje „výši a součet zaplacených záloh konečným spotřebitelem a vyčíslení rozdílu mezi zaplacenými zálohami a náklady připadajícími na konečného spotřebitele“. O předepsaných zálohách na služby se vyhláška nezmiňuje ani jedním slovem – nejsou přece vůbec součástí vyúčtování!
• Zákon č. 67/2013 Sb. o službách stanoví ve svém § 7 jednoznačně, že vyúčtování obsahuje „skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby“. O předepsaných zálohách na služby se zákon nezmiňuje ani slovem – nejsou přece vůbec součástí vyúčtování!

Takže závěrem: pravdu v této věci mám já. Ty tanečky okolo předepsaných záloh, prováděné vnitřně v účetnictví, nemají ve vyúčtování co dělat. Nepatří tam prostě. Můžete je tam uvádět z pilnosti, jako nadbytečný údaj, který se ve vyúčtování k ničemu nepoužije. Ale není to povinnou součástí vyúčtování a uvedení či neuvedení tohoto údaje ve vyúčtování nemá naprosto žádné právní účinky.

lake

Pane lake, bude lepší, vrátit se k původníu dotazu, který se týká vyůčtování služeb, nikoliv účetnictví. Ve svém názoru jsem se o účtnictví nikde nezmiňoval, ačkoliv s paní Klainovou bezvýhradně souhlasím. Jen jsem si dovolil napsat že SVJ nemá nastavena pevná a jednoznačná pravidla pro identifikaci plateb. To ale není problém toho, kdo provádí vyúčtování. Vy ale tvrdíte, že ano, neboť je zajišťuje. Všiměte si rozdílu mezi zajišťuje a provádí. Řadu přispěvatelů v tom školíte, tak si to zopakujte. To ale není podstatné.
Především jsem tvrdil, že prakticky není možno vyúčtovávat jednotlivé služby proti uhrazeným platbám a nemá to žádný význam. Byla by to jen fúra práce k ničemu. Jestli rozumím správně vašim názorům, musí podle vás vyúčtování obsahovat pro jednotlivé položky porovnání skutečných nákladů a zaplacených záloh. Já tvrdím, že v praxi není třeba rozpočítat skutečné platby na jednotlivé položky. Byla by to spousta neefektivní práce. Většina vlastníků platí řádně stanovené zálohy a v tom případě je předpis záloh a součet zaplacených záloh shodný. Diskutujeme tedy jen o těch případech, kdo neplatí zálohy ve výši podle předpisu. Vy tvrdíte, že SVJ musí mít vytvořen a schválen systém identifikace plateb. A jestli rozumím správně vašemu názoru, musí je rozklíčovat na detaily to jest na jednotlivé služby. Máte pocit, že to skutečně někdo udělá? Vždyť to praktický smysl nemá. Jednotlivé služby se prostě porovnají s předpisem. Předpisy se sečtou a nebo možná ani ne a náklady se sečtou. A tento součet nákladů se porovná se skutečně zaplacenými zálohami.
Obvykle se to udělá tak, že se sečtou i předpisy záloh, odečte se od nich nedoplatek. Snad se nebudeme přít o to, jestli předpis záloh po odečtení nedoplatků se rovná nebo nerovná skutečně zaplaceným zálohám. Já tvrdím že rovná. Podle mě pak vyúčtování odpovídá tomu §7. Je v něm uvedeno, že vyúčtování musí v jednotlivých službách porovnáno se zaplacenýmí zálohami? Já tvrdím, že ne. Je vyúčtování porovnáno se skutečně zaplacenými zálohami? Já tvrdím, že je. Přesvěčte mě o opaku. Až předložíte judikát, kdy soud zamítl žalobu proto, že jednotlivé služby neměly ve vyúčtování uvedenu skutečně zaplaceno zálohu, rád se vám omluvím.

Vážení diskutující, se zájmem jsem si pročítala Vaše, někdy trochu emotivní, příspěvky a neodolala jsem Vám k tomuto žhavému tématu vyúčtování záloh napsat svůj dojem. Jak řekl klasik „slova jsou brána k nedorozumění“. Pan lake se nechal zbytečně unést a aniž by hledal všechny souvislostiprak­tického fungování SVJ, zabýval se detaily účetní praxe, která je pro SVJ jistě důležitá, ale konečné jednání výboru s jednotlivými vlastníky-neplatiči by tyto účetní zásady a pravidla jen komplikovala a to nejen odborným pojmoslovím. Jedna věc je vedení účetnictví jako zdroje důkazů a druhá věc je jednání s neplatiči a vymáhání platební morálky v případě porušování pravidel určených stanovami pro zajišťování správy. V tomto ohledu je vodítkem skutečnost, že například stanovy SVJ vymezují povinnost zálohových plateb podle předpisu. V případě stanovení dlužných částek záloh je měřítkem předpis těchto záloh a vymáhá se úrok z prodlení. U vyúčtování je měřítkem skutečný náklad složený z jednotlivých položek celkově předepsané zálohy, která se v okamžiku vyúčtování mění na skutečně zaplacené částky(do té doby označované jako zálohy). Pravidla zápočtu opožděných záloh lze stanovit jako vědecky propracovanou metodiku jako součást aplikovaného systému účetnictví, ale pro neplatiče nic nezmění na skutečnosti, že je proti schválenému povinnému a stanovami určenému systému zálohových plateb (v předepsané výši) v prodlení. Předseda SVJ musí tzv. blbuvzdorně vysvětlit neplatiči, že i když před účetní uzávěrkou část předepsaných záloh uhradil, je v jejich platbách v prodlení (úrok z prodlení je nyní v sazbě RPSN navýšené o 8 procentních bodů a je to pohledávka neplatiče vůči SVJ) a kromě úroků z prodlení musí uhradit i nedoplatek vyčíslený rozdílem mezi skutečně zaplacenou částkou (jedno v jakém rozložení započtenou) a skutečně účtovanými zálohami, což je pohledávka poskytovatele služby za kterou ručí SVJ. Tady je asi opravdu zbytečné rozebírat postup započtení a zabývat se dalším rozmělňování detailních ekonomicky významných problematik. Z hlediska výkonné praxe SVJ a potřeb zejména jednoduché a argumentačně logické komunikace, srozumitelné pro všechny zainteresované účastníky, je někdy opravdu selský rozum nad zlato. Tady to dopadlo jakoby se z odpovědí na původní dotaz vytratila původní potřeba předsedy vlastníka, která diskusi vyvolala. To podle mého nebyla odborná metodika vlastního účetnictví jako ekonomické evidence, ale rozklíčování dluhu neplatiče vůči SVJ a jeho správná interpretace. Doufám, že další problematiky ze života SVJ budou diskutovány méně útočně a více konstruktivně se snahou pochopit podstatu diskutované věci, tak jak jsem již našla v jiných tématech. Hold když jde o prachy, tak se nám trochu zatmí před očima asi všem.

Vážená ONO, já jsem se detaily účetní praxe nezabýval. To zde činili pan Krupp, AsiTak a paní Klainová. Nikoliv já. Zabýval jsem se pouze vyúčtováním, ostatně tak zněl úvodní dotaz.

Pouze jsem zopakoval známou pravdu, že k vyčíslení konečného vyúčtování je zapotřebí pouze porovnat skutečně uhrazené zálohy a vynaložené náklady. Nic jiného.

O předepsaných zálohách se neúčtuje. Neumožňují to české účetní standardy pro „neziskové“ organizace. Každý, kdo účtuje, to dobře ví. Přesto se takový postup pro „neziskovky“ včetně SVJ v praxi používá, a v tom případě dochází v účetnictví k těm obtížně řešitelným zmatkům, které výstižně popsala paní Klainová. Samozřejmě lze v takovém případě průkazně vymáhat úrok z prodlení u předepsaných, avšak neuhrazených záloh. To je výhoda takového postupu. Toto vše je ovšem mimo rámec vyúčtování (a nebylo to ani předmětem úvodního dotazu).

Na závěr ocituji judikaturu, ze které je zřejmé, že dluh na zálohách zaniká okamžikem vyúčtování. Předepsané zálohy nelze již dále vymáhat po provedení vyúčtování. A také platí, že vyúčtováním definitivně končí prodlení dlužníka z důvodu neuhrazených záloh. Jinak to ani nemůže být, jak jsem dříve vysvětlil. Tomu musí odpovídat i účetní postupy. Cituji z rozsudku:

lake

Vážený pane lake, Vaše příspěvky si vždycky ráda přečtu. Jsou inspirativní. Díky a zdravím ONO

Pane Kruppe, o rozklíčování plateb jste se zde zmínil jako první Vy, hned 16. Září 2014 – 12:05, viz Vaše slova „Vyúčtování záloh služeb musí být provedeno na jednotlivé položky (služby).“.

Problém s rozklíčováním plateb jste zde nastolil opět Vy, nikoliv já. Já jsem Vám pouze následně poradil, jak nastavit napevno pravidla rozklíčování v SVJ, jestliže na něm trváte.

Jistě jste si všiml: tazatel v úvodním příspěvku navzájem směšoval zálohy na správu a zálohy na služby – shrnul je do jedné částky 2000 Kč. Jistě se mnou souhlasíte, že zde je alespoň základní rozklíčování naprosto nezbytné, jinak nevíte kdo kolik na co zaplatil.

Na závěr znovu uvedu skutečnost,kterou jste ani Vy, ani paní Klainová nezpochybnili: předmětem vyúčtování nikdy nejsou předepsané zálohy, pouze zálohy skutečně uhrazené.

Buďte tak laskav a podívejte se např. do Vašeho vyúčtování elektřiny či plynu pro byt. Zdalipak tam najdete přehledně uvedené všechny zaplacené zálohy? Najdete, že ano. A co předepsané zálohy? Jsou snad ve vyúčtování k něčemu použity? Nejsou, že ne. Myslíte, že ti dodavatelé neumějí účtovat? Jistě umějí, že ano.

Jakpak to, že dokážou bez problémů vyprodukovat vyúčtování v souladu s právními předpisy?

lake

Co prosím znamená znamená „…výši a součet zaplacených záloh konečným spotřebitelem a vyčíslení rozdílu …“ (§7/2/h vyhl.372/2001) ?

„Výše“ - je seznam všech přijatých plateb ve skutečné výši (zjistitelné z bankovního výpisu) přijaté v období od začátku do konce účetního období? Ano? Pokud ne, tak co se rozumí „výší“ ?

„Součet“ je součtem plateb přijatých na účet Společenství (s variabilním symbolem nějak identifikující v účetnictví interně bytovou jednotku) a stanoveným účelem (v popisu platební transakce – od odesílatele platby). Ano? A může být do tohoto součtu zahrnuta jakákoliv platební transakce nemající stanoven odesílatelem platby účel ?

Pane Pub, k Vašemu dotazu:

• výše zaplacených záloh jsou všechny jednotlivé platby, které SVJ eviduje jako přijaté zálohy vlastníka na vyúčtované zúčtovací období.
• součet zaplacených záloh je samozřejmě součet těchto částek.

Pokud nevíte, jak to vypadá, podívejte se do Vašeho vlastního vyúčtování např. elektrické energie, nebo vyúčtování plynu pro rodinný dům. Povinnou součástí je jak přehled všech Vašich uhrazených záloh, tak i jejich celkový součet.

Podotýkám, že součet předepsaných záloh samozřejmě NENÍ součástí těchto vyúčtování. Ale to každý ví, kromě několika účetních.

lake

Na vyúčtování za elektřinu jsem se díval. Jsou tam i data přijetí.

Děkuji

píšete"„Výše – je seznam …„ – to snad ne, já bych definoval jako číslo vyjadřující velikostní míru nějaké veličiny, v tomto případě velikost (množství) došlé finanční transakce v jednotkách Kč.
"součet“ – je matematická operace, k tomu snad není co dodat.
Z dalších vyplývá, že jste se chtěl ptát, které přijaté transakce lze považovat za úhrady zaplacených záloh. To je ovšem problém organizování finančních toků mezi SVJ a vlastníkem to s vyúčtováním nemá nic společného. Obecně platí, u každé hodpodářské operace musíte rozpoznat nejdřív její ekonomický význam a pak lze účtovat, kde účtovacím předpisem zobrazíte a vyjadřujete přidělený význam. U finančních transakcí předepsaný údaj variabilního symbolu je nástrojem aut. rozpoznání účelu a subjektu platby. V případě absence uvedeného údaje problém identifikace platby je třeba řešit náhradním způsobem.

Pane lake, napsal jste: „K předepsaným, avšak neuhrazeným zálohám se ve vyúčtování nepřihlíží. Opačné tvrzení nejste schopni prokázat – ani jeden z vás.“

Pošlete mi mailovou adresu a já Vám prokážu, že se ve vyúčtování přihlíží k předepsaným zálohám, protože takové vyúčtování dostávám od vzniku našeho SVJ v roce 2000 a nejsem sama. Náš externí správce tak vyúčtovává zálohy na služby nejen nám, ale desítkám dalších SVJ, stejně jako jiní externí správci větších SVJ po celé republice, protože by jim účetní předpisy nedovolily postupovat jinak. Vyúčtování jim zpracovávají profi programy.

Programátoři nemohli navrhnout programy v souladu s § 7 vyhlášky, protože jim to neumožňují účetní postupy.

Proto se finanční vyrovnání s vlastníky děje ve dvou etapách:

1. Vyčíslí se přeplatky a nedoplatky jako rozdíl předepsaných záloh a skutečných nákladů a provede se finanční vyrovnání, jsou-li uhrazeny všechny předepsané zálohy.
2. Dlužníci, kteří neuhradili všechny zálohy, jsou navíc vyzváni k jejich úhradě, případně se provedou zápočty neuhrazených záloh s vyčíslenými přeplatky.

Pokud byste dokázal zaúčtovat jednoduchý příklad, kde jsou

předepsané zálohy 2 000 Kč

uhrazené zálohy 1 500 Kč

a skutečné náklady 1 800 Kč,

a přímo na účtech zjistil zůstatky, z nichž by vyplynula povinnost vlastníka uhradit nedoplatek 300 Kč, ukažte mi to na účtech uvedených výše, kde jsem popsala, jak se účtuje o zálohách, úhradách a skutečných nákladech.

Přeplatky a nedoplatky služeb jsou předmětem účetnictví, musí být tedy zjistitelné na účtech, ne někde v šuplíku na kousku papíru. Průkaznost účetnictví je jednou z nedůležitějších jeho zásad. Mimo účetní knihy se nesmí účtovat.

Takže já hájím účetní zásady, Vy hájíte ustanovení § 7 vyhlášky. Někdo musí ustoupit. Autoři vyhlášky by měli slovo „zaplacené“ vyškrtnout, ale to by museli rozumět účetnictví. Taky by se mohly změnit postupy účtování, ale jak???

N. Klainová

já nejsem ten oslovený, nicméně se pokusím to vyřešit, nevím ovšem zda je to v souladu s platnou účetní metodikou:

1. předpis zálohy 2000,– 311 MD SPOJ1 D
SPOJ1 – pomocný technický spojovací účet

2. úhrada zálohy 1500,–

221 MD 324 D
SPOJ1 MD 311 D

3. skutečné náklady 1800,– 315 MD 321 D

4 Vyúčtování na pomocném účtu VYU
1500,– 324 MD VYU D
1800,– VYU MD 315 D
zůstatek VYU 300,– VYU MD

5. přeúčtování jako pojhledávka vůči vlast.
300,– 311v MD VYU D

Koncem roku účty pro účtování předspisu 311 a SPOJ1 mají nulový zůstatek pokud plátce zaplatil vše do výše předpisu a pokud ne vynulujeme účty souvztažnými zápisy. Předpisově evidované zálohy tvoří jen pomocnou evidenci ke sledování platební kázně vlastníků vůči předpisům na účtě 311 během roku.

Takto to dopadá, když si každý myslí, že umí všechno. Vezměte si k ruce jakýkoliv účetní program, třeba SimpleUcto, které tu máte zdarma i s mým ukázkovým příkladem z roku 2007, a zkuste si to zaúčtovat. Účet SPOJ 1 budete muset při zadávání do účtového rozvrhu označit číselně a uvést typ účtu (aktivní, pasivní, nákladový nebo výnosový). Účetnictví nezná pomocné technické účty.

Po každém účetním případu musí platit rovnice:

Obraty MD = obraty Dal.

V opačném případě začněte znovu a pokračujte tak dlouho, až tuhle základní zásadu podvojného účetnictví dodržíte.

Potom se pochlubte, na kterém účtu Vám vyšel zůstatek 300 Kč.

Mně vyšel na účtu pro vyúčtování služeb, např. 313, kde jsou na jedné straně převedené skutečné náklady a na druhé straně převedené předepsané zálohy. Tím se oba souvztažné účty,tj. 324 a 315 vyrovnaly a na účtu 311 zůstaly neuhrazené zálohy. Ty je třeba na dlužnících vymáhat, případně, pokud to jde, jim je strhnout z přeplatků.

Konec vyučování, další školení pro začátečníky máte např. v mých rubrikách Poradna a Základy účetnictví s množstvím názorných příkladů účtování v naprogramovaných tabulkách Klaiex. Nabídky jsou na www.klaiex.cz. Zdarma je jen Klaiex 4, který si můžete objednat na tomto portálu, a který máte, jak jsem už uvedla, zaúčtovaný i v programu SimpleUcto, a to od jeho vzniku.

N. Klainová

Rozhodně si nemyslím že umím všechno, nějaké účetní vzdělání mám, a Váš příspěvek mi naznačuje, že ten příklad jste prohlédla jen povrchně.

1. Když jsem studoval účetnictví jěště existovaly pomocné technické účty spojovací. Spolupracuji významnou finanční institucí tam se používá též, a víc o tom nevím.
2. způsob zápisu příkladu již zaručuje, že bilanční podvojnost je automaaticky dodržena
3. protože jste nenapsala v příspěvku číslo účtu pro vyúčtování, tak jsem použil symbolické označení VYU = 313. Pokud do příkladu dosadíte pak ano zůstatek 313 MD 300,– Kč. Zůstatky účtů 315 a 324 jsou nulové dále i účtů 311, 399.
4. „311 zůstaly neuhrazené zálohy. Ty je třeba na dlužnících vymáhat, případně, pokud to jde, jim je strhnout z přeplatků.“ toto je mylný závěr, neboť při tomto způsobu vyúčtování veškerý dluh vůči vlastníkovi je přenesen do výsledku vyúčtování!

Ještě jednou pro doplnění čísel účtů:

1. předpis zálohy 2000,–
311 MD 399 D
399 – pomocný technický spojovací účet

2. úhrada zálohy 1500,–
221 MD 324 D
399 MD 311 D

3. skutečné náklady 1800,–
315 MD 321 D

4. Vyúčtování na pomocném účtu 313

zůčtování uhrazených záloh 1500,–
324 MD 313 D

zůčtování skutečných nákladů 1800,–
313 MD 315 D

Výsledky:
zůstatky 300,– 313 MD

0,– 315

0,– 324

0,– 311

0,– 399 

Paní Klainová,

Vaše odvolání na „účetní předpisy“ přesně ukazuje chybu, které se stále dopouštíte. Vyúčtování služeb se neřídí účetními předpisy, nýbrž jinými právními předpisy, které už jsem zde označil a citoval. Mimochodem: pokud tedy klademe takový důraz na bezchybné účetnictví, nemělo by nám uniknout, že účtování o předpisech záloh není obsahem účetního standardu, podle kterého se řídí SVJ, není-liž pravda?

Pokud jde o Vaši nabídku, že mi něco pošlete: děkuji, ale tím přece nic neprokážete. Nepotřebuji se přesvědčit, že Váš správce jedná mimo rámec zákona a vystavuje neplatná vyúčtování. Nic jste tím neprokázala – jen to, že pracovníci správce nepostupují v souladu se zákonem a komplikují si život přehazováném naprosto zbytečných čísel tam a zase zpět.

Napsala jste: „Přeplatky a nedoplatky služeb jsou předmětem účetnictví, musí být tedy zjistitelné na účtech, ne někde v šuplíku na kousku papíru. “.

A co to má společného s faktem, že ani přeplatek, ani nedoplatek nezjistíte žádným způsobem z údajů o předepsaných zálohách?

Přeplatky a nedoplatky jsou zjistitelné, ale nikoliv ze samotného účetnictví. K jejich vyčíslení jsou potřebné pouze dva údaje: zaplacené zálohy vlastníkem a náklad, připadající na vlastníka podle rozúčtování. Nic jiného nepotřebujete. A to bylo podstatou mých příspěvků: nepotřebujete vůbec nic jiného, abyste sestavila vyúčtování pro každého vlastníka jednotky. Ve vyúčtování je nutno uvádět právě tyto dva údaje. Nikoliv zbytečné údaje o předepsaných zálohách.

Mimochodem, v účetnictví najdete z dvou potřebných údajů jen výši skutečně zaplacených záloh vlastníkem jednotky. Z toho se ovšem konečný přeplatek či nedoplatek nedá zjistit. Chybí Vám druhý údaj – výše nákladů, připadající na vlastníka. A tento údaj v účetnictví nevzniká.

Vy snad máte v účetních knihách zaveden výpočet rozúčtování topných nákladů, od rozdělení na základní a spotřební složku, přes použití náměrů, uplatnění všech koeficientů a korekčních činitelů, včetně dodatečných korekcí? Nemáte to v účetních knihách. V účetnictví je jen výsledek opsaný z „kousku papíru“ – tedy z rozúčtování nákladů na vytápění, které zpravidla provedl pro SVJ externí rozúčtovatel. Pouhým opsáním těch čísel do účetní knihy nezajistíte nijak jejich „průkaznost“.

Pokud vlastník bude reklamovat vyúčtování nákladů na vytápění, SVJ nic neprokáže tím, že mu strčí před nos účetní knihy. Ty totiž nic neprokazují – jen to, že jakési číslo bylo odkudsi do knihy opsáno. Správnost toho čísla ovšem samotné účetnictví nemůže prokázat, ani zajistit. Reklamace vyúčtování toho vlastníka se nebude týkat účetnictví, nýbrž rozúčtování nákladů – což je ten kousek papíru v šuplíku, který se Vám nezdá být dosti dobrý …

Naprosto shodné je to u nákladů na vodu či teplou vodu. Lze snad z účetní knihy průkazně zjistit rozúčtování nákladů na dodávku teplé vody? Vůbec ne! Protože celkový náklad (ten je zachycen v účetnictví na základě plateb dodavateli) se rozúčtuje jinak a jinde, na základě soupisu náměrů vodoměrů, či náhradních náměrů, a výpočtu základní a spotřební složky nákladů. Do účetních knih se hotové výsledky pouze „přetáhnou“. Takže účetnictví není v této věci průkazné. Pouze přebírá čísla z jiného zdroje – zase z nějakého kousku papíru ze šuplíku, že ano.

lake

Pane lake, ačkoliv tím nejsem nijak nadšená, musím Vám dát za pravdu, že vyúčtování služeb by se mělo za rok 2014 a další řídit zákonem č. 67/2013 Sb., dále ZoSl, tzn., že by měly přeplatky a nedoplatky záloh vyjadřovat rozdíl mezi skutečnými náklady a přijatými zálohami, a to podle druhů služeb (§ 7 odst. 2).

Zjišťovala jsem ve větších účtárnách i u jedné softwarové firmy, jestli pracují na změně způsobu výpočtů i účtování o „vyúčtování služeb“, ale zatím jsem kladnou odpověď nedostala. Odpovědi byly spíše vyhýbavé, budou to řešit, ale nebude to vzhledem k zažitým postupům výpočtů i účtování jednoduché.

Svoje úvahy včetně variantních příkladů, jak by se dala změněná situace řešit, jsem dala ve třech variantách do e-shopku (www.klaiex.cz – rubrika Různé – příklady) pod názvem „Různé způsoby vyúčtování služeb“. Jeden soubor obsahuje návrhy výpočtů a účtování, druhý je textový – vysvětlující.

Je to pro neúčetní natolik složité, že je zbytečné tady zabírat prostor diskusemi, které by ve výsledku stejně nedospěly k ničemu. Příklady a postupy účtování situované do konce roku 2013 zůstávají beze změny.

N. Klainová

Paní Klainová,

děkuji za Vaše sdělení. Povinnost rozúčtovatele uvádět ve vyúčtování zaplacené zálohy podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. platí beze změn od dne účinnosti vyhlášky. Dodavatelé tedy byli povinni uvést přehled zaplacených záloh na služby (dodávka TUV a vytápění) ve vyúčtování za rok 2002 a později.

S nabytím účinnosti zákona č. 67/2013 Sb. se změnilo pouze to, že stejná povinnost je od 1.1.2014 rozšířena na VŠECHNY služby spojené s užíváním bytu. Dodavatelé tedy jsou povinni uvést přehled zaplacených záloh na služby ve vyúčtování za rok 2014 a později.

Nesplnění zákonem dané povinnosti je podle zákona č.67/2013 Sb. sankcionováno částkou 100 Kč/den (od 1.1.2016 to bude 50 Kč/den). To je pro rozúčtovatele snad dostatečná motivace k tomu, aby to po 14 letech začali konečně dělat pořádně …

lake

Postačí do vyúčtování uvést pouze součet přijatých záloh (např. 26400 Kč), nebo je nutné rozepsat po přijatých částkách? tj. např.:
18.1.2014 … 2200 Kč
26.2.2014 … 2200 Kč
 atd.

výši a součet zaplacených záloh konečným spotřebitelem a vyčíslení rozdílu mezi zaplacenými zálohami a náklady připadajícími na konečného spotřebitele

Jistě se ale najdou dementi s EQ paviána, kteří v rámci rozdmýchání napětí uvedou např. toto:

Zál: 4000,4000,400­0,4000,4000,4000,4000,40­00,4000,4000,4000,4000 C­elkem 48.000
Zálohy: 3245,5715,224­58,17235 Celkem 48.653
Zálohy: 0,0,2500,3200­0,0,0,0,13500,0,0,0,0 Cel­kem 48.653

Ti s větším EQ se inspirují vyúčtováním třeba od dodavatelů energií a z důvodu srozumitelnosti udělají třeba přehlednou tabulku i s uvedením datumů plateb a formátování. Záleží prostě na tom kde žijete, někde nemusíte zamykat byt a jinde máte neustále 380V ve hřebech, kterými jsou pobity vaše vstupní dveře.

Neználek'

^{PS: klidně se teď zeptejte jestli musí za každým číslem následovat označení měny :)}

Já nevím, co vám vadí. Přehledná tabulka s daty přijetí záloh, dokonce vč. uvedení, zda záloha byla přijata přes SIPO nebo bankou, napomáhá rychlejší kontrole ze strany spotřebitele, zda dodavatel všechny zálohy obdržel a pokud některou neobdržel, lze chybějící zálohu snadno identifikovat a dohledat (při opisování v.s. může občas udělat chybu každý, že). Takže ano, pokud by SVJ v ročním vyúčtování na 12 řádcích vypsalo také seznam přijatých záloh, budu jenom pro.

pokud se domníváte, že jsem proti podrobnému a srozumitelnému uvedení, pak neumíte číst
Můj postoj je na řádku 4

Neználek'