Vyúčtování za teplo - poměrová měřidla radiátorů (odpařovače)
Dobrý den
mám dotaz, zda-li se dá nějakým způsobem bránit, proti dle mého názoru, nepoctivého účtování spotřeby odpařovačů radiátorů. V roce 2016 byla relativně mírná zima, takže mi stačilo pouze centrální topení, které prochází celým domem všemi koupelnami, při rozloze bytu 52m2 a umístěním na jih to bylo dostačující. Radiátory zůstali vypnuté a na konci topné sezóny cca 30. května na poměrových měřidlech zůstala 0. Nicméně výměna ampulí v měřičích a zápis spotřeby probíhá dodavatelem služby až v měsíci září. Po teplých letních měsících už při výměně byli na měřidlech 4 dílky (zhruba 3500 Kč do vyúčtování za 3 radiátory). Před několika lety jsem už o tomto problému diskutoval s předsedou SVJ, ten mě odkázal přímo na dodavatele služby, toho jsem kontaktoval s tímto problémem a s žádostí a přesnější digitální měřidla s tím, že si jejich výměnu uhradím. Samozřejmě dodavatel služby mě odbyl s tím, že kvůli jednomu bytu a stěžovateli nebude měřidla měnit (ani se nedivím, když mu jdou každoročně peníze do kapsy za nespotřebovanou energii). Mám nějakou možnost se vůči tomu bránit? Děkuji za Vaše reakce.
„Po teplých letních měsících už při výměně byli na měřidlech 4 dílky“ – ale ostatní měli též navíc, nebo ne?
Dobrý den, doporučuji vám změnu způsobu vyúčtování. Poměrovými měřidly změříte bludy. Pokud by měly měřit správně, tak by bylo nutné oddělit tepelně byty od sebe. Představte si, že by jste měl vnitřní izolaci stěn se sousedy stejné kvality, jako venkovní stěny a stejně by to nestačilo. Prostě to nejde. Vnitřní plochy, kterými teplo z bytu uniká jsou větší, než ty venkovní. A když je navíc vynásobíte koeficienty prostupu tepla (venkovní 0,25 a vnitřní 2,2), vyjde vám, že vnitřními prostory teplo prostupuje i 7× lépe nebo rychleji (na 1°C rozdílu teplot) než venkovními. To je pěkná tepelná dálnice, že? Ještě jeden moment existuje, kdy by poměrová měřidla měřila správně. Když budou mít všechny byty stejnou teplotu (pak nebudou rozdíly a teplo nemá kam prostupovat) ale to bohužel zajistit nejde. Proč? Třeba jen kvůli termostatickým ventilům. Ty změnily vytápění na tzv. tepelné pulzy. Pustí plný průtok horkou vodou otopným tělesem na určitou dobu a vypne. Až se ochladí na nastavenou teplotu opět zapne. Těmito pulsy vytápíte. No to je „paráda“, když horkým vzduchem, řekněme 30 až 50°C ovíváte strop a teplo jde k sousedovi. A ten má najednou tolik tepla, že musí vypnout svoje topení a dokonce vyvětrat. Dřív jste si ventilem zaškrtili průtok, (ale to poměrové měřiče nesnáší a měří ještě blběji, proto termostaty), a jakžtakž pracně jste dosáhli tepelné pohody v bytě. Tak vůbec nevíte kolik tepelných pulzů vyrobíte. Místo jednoho třeba 4× víc. Prostě během tepelného pulzu máte u stropu zbytečně moc velkou teplotu a soused za dodané teplo nezaplatí. No to víte, takové odborníky máme ve vládě, kteří za patřičný obolus schválí vše „potřebné“.
Odběr tepla bytem je, díky možnostem přestupu tepla a větrání, rovnicí o mnoha neznámých, kterou se snaží řešit různé instituce nabídkou regulátorů a měřičů, včetně „zásahu“ státu.
Otázkou je, jakým způsobem může stát zasahovat do vnitřních poměrů soukromých společenství ?
Proč, když už nařizuje instalaci termostatických ventilů a indikátorů na radiátorech, řeší neřešitelný problém rozdělení tepla v domě a nutí společenství a jednotlivé vlastníky bytů k dalšímu povinném přerozdělování nákladů, to vše bez jakékoli opory v reálně zjištěných hodnotách teploty ?
Proč, při důrazu na úspory energií, stanoví interval +100% pro přetápěče, a pouze 20% pro šetřiče, které navíc považuje za „zloděje“, kteří okrádají sousedy.
Domnívám se, že tento postup je neoprávněným zásahem státu do práv Společenství a soukromého vlastnictví.
Jak vidíte, stát si může zasahovat do čeho se mu zlíbí a nenést za to odpovědnost. Nemám právní vzdělání, tak nevím jak zpracovat žalobu na stát, když vláda za svá rozhodnutí nenese zodpovědnost. Nové intervaly jen hasí stížnosti na rozúčtování a průser, kterým vláda posvětila měřiče tepla. Snad v reakci na nařízení EU o šetření teplem. Když si uvědomíte, jaký byznys měření a rozúčtování představuje, jaké matení kolem toho existuje, tak si tady zadělávám na pěkný průser. Nemám byt, nepodnikám v ničem, ale na osvětu si troufám. Jak píšete, rovnici o mnoha neznámých musíte napřed silně zjednodušit, zanedbat nepodstatné a najednou je tu řešení a vše jasné. Nejlepší příklady jsou mezní situace. Dnes už to nestihnu. Snad zítra to zpracuji do nějaké pochopitelné formy. Jen se zmíním, že jsem prostudoval materiál (odkaz byl zde), studii, která šla na ministerstvo z ČVÚT, podepsaná profesorem a dvěma docenty. Pokud se ministranti rozhodovali podle tohoto materiálu, tak se rozhodnutí ani nedivím. Nevím, jestli to jsou bývalí kamarádi pana Patočky, ale ten podle mne pochopil a šel radši podnikat. A podle mne vsadil na dobrého koně, určitě lepšího než pan Černý.
Tak bohužel připravené názorné tabulky se v editoru rozsypaly, takže celý příklad musím vypsat. Představte si situaci 5 bytů nad sebou a topit bude pouze ten dolní, já. Ostatní považujte za nevytápěné. Topení bude lokální, nejlépe s plynule měnitelným výkonem. Vstupní údaje: byt s podlahovou plochou 100m2, 60m2 venkovní plochy, z toho 1/3 prosklená. Parametry prostupů tepla dle norem: venkovní stěny 0,25W/m2.°K, oken 1,1 a stropů (podlah) 2,2 u staré zástavby, 0,65 pro nové byty. Vypočítáme ztrátu bytu venkovní plochou: 40m2×0,25=10 a pro okna 20m2×1,1=22. 10+22=32W/°C. Ztráta stropem je 100m2×2,2=220W/°C. Uvažujme venkovní teplotu 0°C a požadovanou teplotu ve vytápěném bytě 20°C. Pokud by byl vytápěný byt absolutně oddělený od ostatních, unikalo by z bytu 20×32=640W (neboli 640J/s). O kolik bude v bytě nade mnou nižší teplota? Sestavíme rovnici: pokles teploty označíme jako x. Pak v bytu nade mnou bude venkovní plochou unikat teplo 32(20-x) a to musí být rovné dodávanému teplu přes strop 220×. Řešením rovnice 32(20-x)=220× vypočítáme, že x=2,5°C. V bytě nade mnou bude 17,5°C. Venkovní stěnou pak unikne teplo 17,5×32=560W. Ale jeho stropem bude unikat teplo do dalšího bytu. Jaká tam bude teplota? 32(17,5-x)=220×. Řešením vyjde x=2,2°C. Takže teplota tam bude 15,3°C, jeho venkovní stěnou unikne 15,3×32=486W. U dalšího bytu to bude pokles o 1,9°C, ztráta 425W, další byt nad ním pokles o 1,7°C a ztráta 374W. Tyhle všechny ztráty musí pokrýt dolní vytápěný byt, aby si udržel teplotu 20°C. Dohromady to je 2485W, což je 3,9× víc než by mu stačilo (640W). Pro názornost si můžete nakreslit 5 rámečků nad sebou a vyplnit zmíněné údaje. Jak to bude vypadat podle nové normy, tedy se ztrátovým činitelem stropů 0,65? Pište si údaje: pokles teploty v bytu nade mnou je 6,6°C a ztráta 429W, další nad ním pokles o 4,4°C se ztrátou 288W, další pak pokles o 3°C se ztrátou 192W, a další o 2°C a ztrátou 128W. Dohromady je to 1677W, což je 2,6× víc. Prostup tepla 0,65 odpovídá zateplení stropu (2,2) 5cm polystyrenem. Pokud zateplím 10cm polystyrénem, dostanu se na prostup jen 0,32. Jak to bude v tomto případě? Byt nade mnou pokles o 10°C a jeho ztráta 320W byt nad ním pokles o (polovinu) 5°C a ztráta 160W, další 2,5°C a 80W, další pokles o 1,25°C a 40W. Celkem to je 1240W, což je 1,9× víc, než bych protopit měl. Má pak cenu vůbec zateplovat strop za další peníze? Pokud bude uplatňována zásada, že teplo, které v bytě vyrobím a spotřebuji, si zaplatím, Tak vidíte, že klidně můžu zaplatit i 4 násobek. Pokud se bude uplatňovat zásada podle teplotního komfortu v bytě, pak si byty nade mnou zaplatí svůj příděl tepla (a já svůj). Přece ho venkovní plochou vyzářily, spotřebovaly. Jak právně zohlednit to, že tam nikdo nebydlí, byt neobsadili, teplo vlastník nechtěl, měli nulový náměr , ale jejich byt vyzařoval teplo nechtěně dodané obývanými byty. To je riziko podnikání, (pronájem) bytů. Paneláky nejde jinak postavit. Vždyť i na vesnicích se vyhřívali bočními stěnami navzájem, proto se lepily baráky jeden na druhý. Příklad považujte za ustálený, vyvážený stav, nevzal jsem do úvahy spoustu vlivů, akumulace konstrukce, časová zpoždění. Zanedbal prostup bočními stěnami atd. Je jasné, že když si přitopím, tak to okamžitě pocítím ve svém bytě, ale pokud bych měl tuto teplotu udržovat dlouhodobě, tak nutně teplo bude unikat k sousedům. Ještě proberu stav, kdy byt nade mnou si řekne, je mi zima, přece jen zatopím. A taky na 20°C. Svádí myšlenka, že si jen dotopí ten teplotní rozdíl, ale jak se teplota bude vyrovnávat s dolním bytem, bude se snižovat rozdíl teplot a tedy i dodávané teplo, takže nakonec přebere byt nade mnou nejen svou ztrátu, ale i celkovou zátěž nevytápěných bytů nad ním. Takže i prostřední, vnitřní byty mohou klidně protopit hodně. Podobně příklad, všichni topí na 20°C, ale já budu chtít 21°C. Bohužel mi bude unikat k sousedovi 220W, takže spotřeba bude 640+32+220, tj o 1/3 vyšší. Když budu chtít 22°C, tak o 2/3 a když to bude 23°C, (32×23 +220×3) tak pokryji spotřebu souseda nade mnou a ten se bude divit nebo větrat, než mu dojde, že má vypnout topení (a nechat se vyhřívat.) A já protopím 1400W, tedy 2,2× víc. A pak se titulujte: větrači, přetápěči, šetřílci a netopiči. Tož zas něco příště.
Relativně dlouhý příspěvek vedoucí k výpočtu výsledné teploty nad sebou situovaných bytů je beze zbytku využitelný pro porovnání systému rozúčtování podle náměrů indikátorů ČSN EN 834 a indikátorů používajících modifikovanou denostupňovou metodu s indikátory VIPA. Aby poměrové měření mělo smysl, je původní výpočet doplněn svislou teplovodní vytápěcí soustavou, kde je využíváno otopné těleso jen ve spodním podlaží. Všechna ostatní tělesa jsou uzavřena. Je to sice naprosto diletantský způsob vytápění, ale fyzikálně možný. Vlastní porovnání obou systémů je celkem zbytečné, poněvadž indikátory ČSN EN 834 s výjimkou nejspodnějšího podlaží neposkytnou vzhledem k nízkým teplotám a nulovým náměrům žádné údaje. Ani žádné koeficienty výkonu, nebo polohy nejsou použitelné, vzhledem k nulovým hodnotám náměru. Bez dlouhého odvozování a zdůvodňování uvedu pro systém MDM VIPA výsledné náměry a výsledné procentuální rozúčtování pro poměr základní a spotřební složky 50/50%. S ohledem na venkovní teplotu je doplněna teplota vratného potrubí v nejspodnějším vytápěném bytě 40°C.
Teplota °C 11,7 13,4 15,3 17,5 40,0 Náměr VIPA 597 685 782 894 2043 Úhrada % 79,88 84,22 89,07 94,69 152,14 ZS/SS = 50/50
Závěrem je vhodné připomenout, že i v tak absurdním způsobu vytápění je modifikovaná denostupňová metoda s indikátory VIPA použitelná pro poměrové měření v celém rozsahu venkovních teplot, v celém rozsahu teplot bytů a vhodná i pro libovolně zateplené budovy. Pro skutečné poměrové měření v reálných podmínkách samozřejmě do náměrů vstupuje vliv vnitřních prostupů tepla (kladné i záporné), vliv dodatkových zdrojů tepla ze spotřebičů a pobytu osob a vztah k právní úpravě ceny bytu, nebo nájemného ve vztahu k energetické náročnosti.
Děkuji za reakce misme, tep, vlastiks, poznamka. Uvedl jsem absurdní příklad, protože na něm bychom měli pochopit i absurdnost měření. Lokální topení bylo uvedeno, aby jste si uvědomili, že i vlastním vytápěním nic nevyřeším. Prostě v paneláku nepomůže lokální, etážové, předělání na horizontální s kalorimetrem, o odparových měřičích ani nemluvě. Cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly. I tady byl úmysl šetřit teplem tím, že se bude měřit. Jaksi se opomnělo nebo zapomnělo na podmínky měření. Předpokládalo se, že lidé budou topit jako předtím a teplota v bytech bude téměř stejná, 20°C. Tedy prostupy tepla mezi byty zanedbatelné. Psychika ale zafungovala, hrůza, zaplatím, co jsem protopil, ale kolik to bude? Radši zavřu topení a uvidíme. Taky se uvidělo. Spousta lidí zjistilo, že topení může pustit až když skutečně mrzne. A běda tomu, kdo ho pustí. Snad to můj výše uvedený příklad dostatečně ukázal. Všichni, co mají minimální náměr (neřkuli nulový) budou řvát, jak to, že nám účtují 80%, když jsme téměř nic neprotopili. Nechtějí pochopit. Proto jakýkoliv systém měření tepla v bytu (poměrovými měřidly, kalorimetrem pro byt, vlastní topení) považuji za „kapitalistický“ , individualismus. Pokud budete zastávat princip, že co si protopím, to si i zaplatím, tak plaťte. Zákon to omezil 100% navíc. Znovu připomínám, že měření dodaného tepla bude fungovat jen, když bude ve všech bytech stejná teplota. Není pak jednodušší neměřit nic a rozdělit si celkově dodané teplo podle tepelných ztrát jednotlivých bytů? (Ne podle podlahové plochy všelijak redukované) Ano, tím se ztratí efekt vyděšení obyvatel, čili psychický efekt. Přejde se na „socialistický“, rovnostářský způsob. Všichni budou platit téměř stejně. Zase si budou moct zatopit dle libosti, větrat dle libosti. Budou mít teplo v bytech, nebudou zatuchlé, nemocné byty. Lidé nebudou na sebe nevraživí. Chacha, už vás slyším. Ale chtě nechtě musíte uznat, že rozúčtování podle teploty v bytě bude rozhodně spravedlivější a odchylky budou do 20%. (To mám z nějaké studie o větrání, 15 až 20%). Nechci psát dlouhé příspěvky, proto zase příště, třeba znovu o vlivu termostatických ventilů, výpočet, kolik tepla unikne důkladnou výměnou vzduchu. Mohu se zeptat odkud máte těch 80W výhřevnosti člověka?
Šedá je teorie, že rozdíly v potřebě tepla mezi byty jsou 20%, nemá to reálné opodstatnění. Základem pro každou analýzu jsou nekorigované náměry poměrových měřidel (koeficienty na polohu místnosti bývají často navedené do poměrových měřidel, ale každý koeficient z matematického hlediska vyjadřuje přímou úměrnost. Odkdy je nevýhodná poloha místnosti přímo úměrná spotřebě tepla? Na spotřebu tepla může mít zásadní vliv neefektivní větrání!). Uvědomte si, že byty pod střechou, abyste je vytopili na stejnou teplotu jako byty v nejnižším obytném podlaží, potřebují dodat o hodně více tepla i z toho důvodu, že byty v nejnižším podlaží mají nejobjemnější stoupačky, které tyto byty vyhřívají teplem primárně určeným bytům nad nimi. Pak máme byty v mezipatrech – ty mají prakticky ideální polohu, ale právě v těchto bytech dochází k největšímu plýtvání teplem. Po zateplení domu se neměnily radiátory a ty mají po zateplení potenciální přebytek výkonu. Do domu musíte dodat takové množství tepla, které vyhřeje i byty pod střechou. Jak ale zdůvodníte, že byt v optimální poloze má daleko vyšší spotřebu tepla než byty pod střechou a přitom okolní byty topí „normálně“? Za normální topení považuji množství tepla dané ztrátami obálkou bytu a racionálním větráním. Výši průměrné spotřeby tepla tedy v domě mohou významným způsobem ovlivnit plýtvající byty a proto při výskytu plýtvačů dolní hranice –20% je nespravedlivá. V domě máme plynové sporáky, takže výměna vzduchu v kuchyních je i po zateplení domu zajištěna řízenou ventilací (odstraněním části izolace balkonových dveří u kuchyní). Dovede spočítat, kolik tepla se dá odvětrat z bytu přes kuchyně, pokud nezavíráme řádně dveře mezi místnostmi v bytě, případně v bytech, kde majitelé dveře u místností odstranili, anebo je nahradili netěsnícími shrnovacími dveřmi? K čemu jsou pak koeficienty na polohu místnosti? Co když si někdo usmyslí, že kuchyni užívá jako obývák a snaží se ji vyhřát nad 24 stupňů? Praktický život ukázal, že sice po zregulování příkonu topení není nikdo v domě schopen překročit 200% průměru platby za vytápění, ale než jsme to zregulovali, tak to po zateplená domu bylo běžně možné. Takovéhoto plýtvače chrání hranice +100% (dříve dokonce nezdůvodnitelných +40%é, která je pro domy s nezregulovaným vytápěním neoprávněně nízká. Proto tvrdím, že jediným ukazatelem efektivity vytápění v domě je zatím dosažená průměrná potřeba GJ na čtvereční metr vytápěné plochy domu za rok. Loni jsme osadili poměrovými měřidly i vyhřívané společné prostory domu a nestačili jsme se divit, kolik tepla se tam dá ušetřit, když si to někdo v domě vezme na starost a plýtvání teplem tam pohlídá.
Pane „tep“, otevíráte příliš mnoho problémů, takže mohu odpovídat jen postupně. 20% má své opodstatnění, ale s jinou metodou měření než poměrovými měřidly. Koeficienty okrajových bytů si můžete lehce spočítat. Jen přidáte ztráty střechou nebo (a) boční stěnou. Takže v původním příkladě byla ztráta (vnitřního) bytu 32W/°C. Jestli má byt podlahovou plochu 100m2 a koef. střechy je stejný jako stěny (dle normy je), tedy 0,25, takže ztráta bude 32+25=57. 57/32=1,78. Ano, horní byt protopí o 78% více a správný koeficient by to měl srovnat. Horní a navíc krajní byt je na tom nejhůř, jen uvedu 1,98, tedy o 98%víc. Boční byty mi vyšly o 30% víc. To, že i vnitřní byty mohou protopit i dvojnásobek, jsem už psal. I o termostatických ventilech jsem už psal. Ty totiž místo původních škrtících ventilů vyrábí tepelné pulsy. Rázem jde pod strop horký vzduch a teplo stropem rychle zmizí. Nejde tedy o ustálený stav, jaký jsem nastínil ve svém příkladu. Takže jak si majitel nastaví ventil, jestli vůbec ví jak, tak to topí. A jak to vypadá se šířením tepla se můžeme jen domnívat a kroutit hlavou. Jak se pulsy překrývají v jednotlivých bytech, tak to dokonale maskuje situaci a nikdo se v tom nevyzná. Jen vyladění otopné soustavy, jinými slovy zařazení škrtičů, aby se tolik neprotopilo (dřív byly ventily, dnes jsou na to drazí odborníci). Tak zase příště.
Rovnice o mnoha neznámých, kterou se rozhodlo vyřešit MMR vydáním povinně aplikované metodiky.
Metodika ano. Ale proč povinná, když je tolik neznámých vlivů. Jak si dovoluje stát „dirigovat“ poměry ve společenství ?
Tedy kromě „důrazu“ na celkovou spotřebu domu.
Bez důkazu označuje a sankcionuje !
To víte, že tak výhodný byznys si zajistili zákonem. Kdo myslíte, že zákony píše? Ti, co jim na tom záleží a mají z toho love. A tak si banky, pojišťovny, podnikatelé v různých oborech (i teplárenská lobby) a další a další, píšou zákony pro sebe a ne pro lidi. Je svinstvo, že poslanci, živení z daní lidí jsou proti svému lidu. Tak zpátky k měření. Proto nemůžete měřit jinak než dle zákona. Víte kolik je v tom prachů, všechny ty poměrové měřiče, termostatické ventily, dálkové odečty, „vyladění topného systému“, jejich vývoj, obměny atd. Přece kdyby rozpočítali teplo podle ztrátové plochy bytu a průměrné teploty za topné období v něm, bylo by to moc jednoduché a nikdo by moc nevydělal. Dnes čím složitější, tak aby se v tom normální člověk nevyznal, je zaručený zdroj příjmu. A když tomu nerozumíte, neumíte se ani bránit. A proti zákonu s vámi vymetou. A už jsem zase u politiky. Jak to děláte, že máte v textu odstavce, různé velikosti písma, atd. Mně to nejde? Můžete prozradit.
Základní složka rozúčtování nákladů na teplo má obsahovat všechno, co konečný odběratel tepla nemůže ovlivnit. Tak je třeba stanoveno, že pro ohřev teplé vody je to 30%, ale my bereme teplo od Veolie, ta má dvousložkovou cenu tepla, kde pevná složka u nás činí přes 33% ceny tepla. Kde jsou pak náklady na ohřev vody v domě a na ztráty tepla cirkulující ohřáté vody? (Na ohřev a ztráty tepla při cirkulaci kubíku spotřebované vody jsme loni potřebovali cca 0,25 GJ tepla, GJ nás vyšel na 546,70 Kč – jsme nad hranicí, kdy se prý vyplatí trhnout se od dodavatele tepla a pořídit si lokální zdroj tepla.)
Děkuji za odkaz, stále si rozšiřuji obzor a zde byly cenné informace o větrání. Na základě nich lze spočítat kolik „provětráme“ (peněženku). Jde jen o to, na kolik je vlastník bytu schopen a ochoten dodržovat doporučení. Celková výměna objemu vzduchu co 2hod, tedy 12× za den je až extrém. Kdo ho dodrží? Napřed postaví panelák z radioaktivních a jiných sajrajtů a pak doporučí větrat! To je opravdu „úžasné“. V dalším textu slevují na 7×, ale myslím si osobně, že lidi když vyvětrají důkladně dvakrát, tak to bude tak akorát. Kolik tepla se tím ztratí? Je uváděný byt 200m3 objemu. Vzduch má v sobě akumulované teplo Q=V.p.c.Δt (objem,měrná hmotnost,teplotní koeficient, rozdíl teplot). Dosadíme:200.1,098.1003.1=220260=0,22MJ/°C. Když vzduch 20°C vyměním za vzduch 0°C,ztratím 4,4MJ. Jestli stojí 1GJ 600Kč, pak 1MJ stojí 0,60Kč. Vyvětrání stojí 2,64Kč. Takže kdo větrá dvakrát denně, má to za 5Kč a za 200topných dnů 1000Kč navíc, kdo větrá 7×denně dle doporučení, vyvětrá 18,5×200=3700Kč a šílenec dle normy 12× pak 6336Kč!!!! Teď přiznám tenký led, protože tu mám velký renons. Dříve uvedený příklad, ztráta bytu 32W/°C, při Δt=20°C (venku 0), je trvalá ztráta 640W. Spotřeba tepla je 640Wx86400sec=55,3MJ za den. (55,3×0,6=33Kč)x 200dnů=6600Kč. Vychází to hodně málo. Je fakt, že je to čistě za byt a kde jsou různé přirážky: asi 30% si hned přirazí dodavatel na základní složku, 50% naúčtují podle podlahové plochy (vesměs se to chápe jako společné prostory) a zbytek dle náměru. Jestli se udává spotřeba tepla na 1m2 asi 150Kč, tak byt 100m2 by měl platit 15tis. Nějak si to „klucí“ umí napočítat, proto nechtějí nikoho k patním měřidlům pro odečet. Ale i kdyby, tak si to zdůvodní. Taky připustím, že zateplovači paneláku něco ošulili, takže ztráta může být větší než 640W. Ono to trvá se v tom rozebrat. Tak netlačte na pilu. Vím, jsem pomalý.
Plynové sporáky – norma TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče: Průvzdušností oken, dveří nebo jiným technickým zařízením – např. mřížkou musí být zajištěna výměna vzduchu v požadovaném objemu dle výpočtu (vzorec necituji) a nesmí být snižována žádným technickým opatřením. Konec citátu. Ze vzorce vyplývá, že na každý hořák má být výměna vzduchu 5 kubických metrů vzduchu za hodinu (u plynové trouby pak navíc 5 kubických metrů vzduchu za hodinu na 1 kW příkonu). Při použití více hořáků najednou nebo plynové trouby musíme dbát na zajištění dostatečné ventilace, protože u zemního plynu objem spalin je 10,5 krát větší než objem spáleného plynu. Každý sporák má 4 hořáky. Kolik tepla se nuceně odvětrá z takovéto kuchyně za jednu topnou sezónu?
Dík za info.
…ále nic z toho „přeúčtování“ nezohledňuje.
A pokud by mělo být zohledněno, muselo by se (dle p.náměstkyně MMR) zajistit shodně v celém domě. Jednotlivec si aplikací čehokoliv může pouze uškodit.
Takže na to doplácí zejména důchodci, kteří po většinu dne v zimním období prosedí doma, sami (i s pomocí el. spotřebičů) si nežádoucím způsobem vytápí svůj byt. Proto je třeba je za snížení odběru (ze společného !) patřičně „odměnit“.
… a jak to bylo dál ?
Vlivem „rozúčtování“ došlo k prozření, a vytápěnou předsíň mají oba byty.
Když si zaplatím, tak si to i protopím !
A zavonil zvonec, a pohádky o šetření je konec.
Jde o názorný příklad, který se v běžném životě nevyskytuje: Pokud bych bydlel v takovém domě, nevytápěl bych celý byt na 20 stupňů, ale rodinu bxch po většinu času soustředil do jedné místnosti a řádně bych je oblékl, aby vydrželi i při 15 stupních – taková teplota bývá často i v létě… Každý člen rodiny vydává teplo kolem 80 Wattů, děti méně. V noci bych stáhl topení, takže kdyby se někdo odkopal, zima by ho rychle probudila a příště už by to nedělal. Tím, že bych topil minimálně, poklesla by teplota v některých bytech nade mnou k nule, takže termostatické ventily by tam zapnuly radiátory, aby nedošlo k zamrznutí topení. Tím, že by se začalo topit nade mnou, začaly by v mém bytě hřát stoupačky, takže bych na temperování svého bytu spotřeboval méně tepla. Když se podíváte na náměry, které jsem zveřejnil pro pana Ing. Patočku, tak součet nekorigovaných náměrů v nejnižším obytném podlaží je právě vlivem stoupaček nejnižší v domě. To, že by netopila 4 podlaží nade mnou bych považoval za havarijní stav a podle toho bych se choval, případně bych hledal byt jinde, pronajal bych si ho na zimu a ve svém bytě bych též zastavil topení. V tomto případě by byty pod střechou měly určitě náměry a já v přízemí bych měl čistou nulu, ty stoupačky udělají své. Dokazují to skutečné náměry z domu, kde bydlím.
Šedá je theorie, zelený je strom života.
Výživně podaná informace. Jenže při rozúčtování se rozúčtovávají POUZE dílky indikátorů. O teplotě a prostupech tepla nikde ani stopa.
Mám daleko jednodušší příklad „využití“ nové metodiky. (http://www.portalsvj.cz/…-je-to-u-vas#…)
- Žily byly dva rovnocenné byty, se „stejnými nároky“ na vytápění.
- Jeden z bytů však kromě vytápěné místnosti (s instalovaným IRTN) vytápěl otevřenými dveřmi i předsíň a měl tedy dvojnásobný odečet IRTN.
- Ten co šetřil (a nevytápěl si předsíň) měl tedy spotřebu o více jak 20% nižší oproti průměru, a proto mu byla platba navýšena na 80% průměru.
- Ten co vytápěl i předsíň však (díky průměru) překročení +100% ani nedosáhl, a proto mu byla platba „úměrně“ snížena.
Kdo šetří platí za tři.
Zde nepopisujete problém rozdělení společného nákladu za teplo na odběratele ale píšete o problému využití odebraného tepla odběratelem. Může využít pro sebe, pro sousedy nebo vypustit do světa. Ale to je individuální problém odběratele. Teplou vodu též můžu odebrat do nádobí s dírou nebo bez, ale co odeberu to zaplatit musím.
Vlasto, a kam zveš na tvou barikádu?
Musíme se sejít a domluvit formu občanské neposlušnosti. Nějaký ty molotovovy koktejly nám ale asi nepomůžou. A v dnešní době by mohl být terorismem i jen házení vejcema. Tak co navrhuješ.
PS: dnes u nás prší a venku není zrovna teplo na poflakování se a hulákání na sousedy že jsou přetápěči nebo šetřiči.
PS: přečti si metodický pokyn MMR a hnedle budeš vědět proč bylo ±40% a teď je –20% +100% a nebudeš se muset tady ptát.
… já se neptám, a ani rozumět není čemu.
Zajímavé je úprava stanovení výchovné meze od 100%, oproti původním 40%, a to oproti průměru, jehož hodnotu navyšují ti co přetápí, či nadměrně větrají, a pokud nepřekročí 100% tak se dočkají zvláštního příplatku od těch co topí málo, a kradou teplo.
Měření teploty, a průniku tepla mezi byty, vliv větrání bytu nikdo neprovádí,ale předběžně ti co šetří jsou označení „státem“ za zloděje. Kdo šetří, platí za tři.
Zateplení podlahy koberci, je zřejmě (dle informace náměstkyně MMR – v ČTV) přípustné pouze v případě že to udělají všichni v domě (stejně jako např. folie na okno, či okenní rolety).
Změna metodiky zřejmě jen tak nebude,
poslanci, senátoři, mají teď už jiné problémy.
Takže je třeba se přizpůsobit, otevřít dveře do předsíně, odložit zbytečný oděv, více větrat, a tak se zařadit do průměru, který nám (s podporou státu !) nastavili ti co jim náklady na topení nečiní potíže.
… a šetření energií vzal čert.
Vlasto, právě proto tady mluví pan Patočka o dělení salámu a ne o tom, kterou část salámu zblajneš ty a kterou soused.
Četls ten plátek od MMR? Četl? Na straně 1 je komentován §6/1 „v tomto ustanovení je upravena možnost ujednání o způsobu rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům. Podmínkou je, … U společenství musí dojít k ujednání všech vlastníků jednotek.“
Tak jestli se ti nelíbí sociální hranice ±40% jestli se ti nelíbí ani –20% a +100% no tak si dohodněte, že hranici horní (nebo třeba obě hranice) zrušíte (i když nedotápěči jsou přínosem :) že ':) .). A protože bezpochyby nemáte možnost v reálném čase zjišťovat „jak na tom jste“, začnete se chovat všichni slušně a slušně budete i topit, protože nebudete vědět „na koho ta sekyra“ záměrného plýtvání, či zase uzavírání ventilků, dopadne.
Jediné na co si dejte pozor, je dodržování dalších nesmyslnách vyhlášek (o plísních a houbách, o šíření chorob, o vytápění) – s některými byste se při této míře kapitalismu ve společném domě, mohli dostat do konfliktu.
Pokud ti jde o „šetření energií“ protože máš potíže s náklady, postav si byvak ze slámy a zavrtej se do země. Ujištuju tě, že za tvého života ještě Grónsko neroztaje a Arktida začne vydávat další surovinky který se dají přeměnit na teplíčko. Takže nějaký ekofašisty, co by furt chtěli chránit nějaký brouky, šetřili by energií hlavně na jiných, vypínali by „jaderné dary“ s tím že by to nahradili nákupem v jaderný energie v banánistánech (třeba v Temelíně), tady nechceme (dobrovolně skoč do slunce).
Vlasto pokud jsi ještě méně než „průměrný vlastník“ staň se „nájemníkem“
a to tě potom VEZME ČERT. Za to ti ručím :)
Vážený pane, na straně 1 je komentován §6/1, se mimo jiné píše:
- "Zásadní podmínkou k ujednání o způsobu rozúčtování však musí být skutečnost,
že není stanovena povinnost instalace měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění…"
Vzhledem k Vašemu „jménu“ bych Vás rád požádal o vysvětlení jak je možné stát se „zlodějem“ tepla, když teplota v bytě se pohybuje spíše na horní hranici doporučené intervalu teplot ?
Jen zareaguji na následující část: ani se nedivím, když mu jdou každoročně peníze do kapsy za nespotřebovanou energii
Poměrové měření tepla je v určitém smyslu „salámová metoda“.
Teplo, které přijde na patu a je změřeno patním kalorimetrem (nebo jiným měřidlem třeba v případě vlastní plynové kotelny) je salám. To jak je veliký je dáno kalorimetrem.
A indikátory topných nákladů rozúčtovateli řeknou pouze to, jak tento salám mezi jednotlivé uživatele tepla „rozkrájet“. Rozúčtovatel jen a pouze rozkrájí celý salám. Nikde nic nezbude ani nic nepřebývá.
Změnu typu indikátorů si musíte projednat v rámci SVJ. Obecně nelze kombinovat různé typu indikátorů ani indikátory různých výrobců.
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
Poslední komentáře