Vyúčtování tepla
Je nějakým možným způsobem vysvětlit – zdůvodnit, aby stejný byt (m2) s nižším náměrem spotřebních jednotek a tím i nižším vypočteným podílem na vytápění, platil za teplo více? (téměř o 1000 Kč)?
Konkrétní čísla
byt a – jednotek 2711, podíl 1,03, SN na otop 6294, ZN na otop 30% 3621 , bez korekce, tj. celkem 9915
byt b – jednotek 2534, podíl 0,98, SN na otop 5882, ZN na otop 30% 3621, korekce SN na otop 1398 (korigováno v korekci 4), tj. celkem 10901
Děkuji odborníkům na teplo – Tony
je důsledek aplikace principu korekce při překročení dolního
limitu.V tomto případě takové jednotce je navýšen náklad oproti
výpočtu dle dílků z náměru a ostatním je snížen o stejnou částku
v úhrnu. V důsledku této změny konečné náklady spotřební složky již
nebudou přímo úměrné počtům dílků z odečtů a při velkém počtu
korekcí můžou vykazovat i citované rozdíly. Stejně tak jak ostatní
technické vlivy na topení zahrnou do přepočtených dílků z náměru,
i vliv korekce se dá vyjádřit s přepočteným počtem dílků z náměru.
Tím zanikne i zdánlivý paradox ve vašem příkladě:
byt a – jednotek 2711, SN na otop 6294,
byt b – jednotek 2534, SN na otop 5882
korekce SN na otop 1398 – 603 jednotek
byt b – přepočtených jednotek 2534+603=3137, SN na otop
5882+1398=7280
kdo vyúčtování tepla u vás provádí..?? Já řeším něco podobného. V jednom domě , kde jsem dříve žil dělala vyúčtování tepla specializovaná firma,která nám dodala i měřiče. Něco to stálo,ale bylo to provedeno kvalitně. Nepamatuji žádnou pochybnost ani reklamaci. V domě , kde jsem dnes dělá rozúčtování správcovská firma za podpory MS Excel. A vypadá to podobně, jako u vás. Je otázka , zda všechny vzorce tam jsou vloženy správně a pak je otázka,zda třeba při „krmení“ tabulky daty někde nějaký vzorec z tabulky nevypadl..
Taky zdravím,
je to ISTA. Je to sice specializovaná firma, ale přes několik dotazů a reklamací nám v minulosti nikdy neprozradila postup, ani se nám nepodařilo do něj proniknout. Jestli se dobře pamatuji, tak nejsem první, kdo to píše. Uvítám, jestli zde někdo dokáže vysvětlit postup korekcí u bytů s podílem na vytápění 0,8 – 2 (-20% – +100%).
Vyúčtování spotřeby tepla na topení je neúplné. Největším odborníkem je ten, kdo vyúčtování zpracoval a máte tedy plné právo na vysvětlení toho, jak se tento odborník k číslům dopracoval. Pokud jste to již neudělal, tak to obratem udělejte. Rádi se dozvíme, když nám podáte informaci, jak to dopadlo.
Zdravím,
výše uvedená věc byla u I… reklamována. Odpověď zatím není. Dále uváděný koeficient polohy v tom není (byty jsou nad sebou – že by někdo vymyslel koeficient patra??). Uvedená počty jednotek jsou již po „zpracování“ načtených dílků koeficienty UF a polohy. S odpovědí na reklamaci Vás seznámím. T.
Přátelé, kdybyste měli firmu VIPA, tak takové problémy, se kterými se potýkáte, nemáte. Způsob, kterým jsou vám účtovány náklady na teplo, tak jak je popisujete, je věštění ze skleněné koule.
To si můžeš vole mínusovat jak chceš, je to tak. Když se ti to věštění při rozpočtu nákladů na teplo líbí, tak si ho užívej. Přeji ti to.
Zjistil jsem, že ten algoritmus rozdělení nákladů je složitější a
jinak než můj výpočet ilustroval. Korekce bytů b a c asi nebyla provedena
ve stejném iteračním cyklu. Bez znalosti všech dat SVJ výpočet nelze
ověřit. Nicméně úvahy, že položka „korekce SN za otop“ obsahuje
i vlivy jiných koeficientů přímo, jsou mylné, ty jsou zapracovány do UF
faktoru (viz blok A).
„UF faktor – je součinem všech koeficientů předepsaných normou ČSN EN
834 nebo 835, a to zejména koeficientu výkonu otopného tělesa a koeficientu
přestupu tepla. Tento koeficient slouží k přepočtu náměrů RTN na
spotřební jednotky (dílky RTN). Převzato
"https://www.ista.com/cz/informacni-centrum/casto-kladene-dotazy-faqs/rozuctovani/#Co-je-to-UF-faktor“
Odpověď na položenou otázku může být i následující.
„Je nějakým možným způsobem vysvětlit – zdůvodnit, … platil za
teplo více? (téměř o 1000 Kč)?“
To co vlastník platí za teplo se skládá ze tří částí:
1.) základní části (ZN), závisející na velikosti jednotky, za stejné
byty musí být náklady stejné (NE že nemůžou být stejné)
2.) spotřební části (SN), závisející na velikosti náměrů jednotek a
ostatních parametrů (UF). Velikost lze ovlivnit nastavením regulačních
ventilů.
3.) korekce SN, náhrada nákladů za převzaté/předané teplo z okolí,
topí-li uživatel mimo „interval průměru“ stanovený pro dům. Tato
částka závisí na počtu případů a struktuře (pod/nad) limitního
způsobu topení. Tuto částku může uživatel eliminovat volbou průměrné
metody topení.
Rozluštil jsem postup iterací pro rozúčtování tepla a přepočetl jsem v excelu vlastní SVJ (60 jednotek) a získal jsem poznatek, který dává vysvětlení na položený dotaz. Ten jev nastane u bytů, které se stanou podlimitními v různých iteračních cyklech. Náklad podlimitního bytu (= průměr nákladu bytu je pod korekční interval průměrného nákladu domu) je stanoven nezávisle na náměru z odečtu ale násobkem dolního limitu domu krát plocha. Další iterační cyklus se počítá s vynecháním bytů s marginálním odběrem. Pokud vynechané byty jsou převážně podlimitní naroste průměrná hodnota měrného nákladu domu pro další iterační cyklus a bude vyšší i limitní hodnota. A to způsobí, že náklad přidělený v tomto kole bude vyšší než v kole předcházejícím, i když citované parametry bytu jsou téměř totožné.
Napsal jste: " Pokud vynechané byty jsou převážně podlimitní naroste průměrná hodnota měrného nákladu domu pro další iterační cyklus a bude vyšší i limitní hodnota."
To není pravda. Limitní hodnota zjištěná na začátku rozúčtování zůstává stejná i pro další iterační cykly. Tzn., že byt s menším náměrem v pozdějším iteretačním cyklu (tj. v některém dalším kole rozúčtování) nemůže mít úhradu vyšší než stejně velký byt s větším náměrem z předchozího iteračního cyklu (tj. v některém v předchozím kole rozúčtování). Jestliže spadly oba byty v některých kolech rozúčtování pod limit, musí mít oba stejnou úhradu rovnající se 80% průměru stanovenou na začátku rozúčtování.
Pokud je v domě více podlimitních náměrů a málo nebo žádné nadlimitní, zaplatí podlimitní byty uvedený limit a ušetřené částky sniží v dalších kolech úhrady zbylým ostatním (to jsou ti, kteří byly zatím v limitech). Někteří z nich se díky tomuto snížení dostanou pod limit a tak se jim naúčtuje limit a zbytek „ušetřených“ částek opět sníží v dalším/dalších kolem úhrady zbylým ostatním. V posledním kole rozúčtování už nikdo pod limit nespadne, rozúčtování je tedy ukončeno, není už co přerozdělovat mezi zbylé ostatní.
Poslední komentáře