Vyuctovani a rozuctovani a podklady - SVJ odmita II.
Svj odmítá členovi poskytnout podklady vyúčtování a rozúčtování, konkrétně náměry měřidel vody a tepla, s výmluvou na GDPR (tedy že nemůžu vidět, kolik který byt natočil).
Jak vysvětlit soudci o co jde a že mám zákonný nárok na tyto informace nahlížet? Žádost byla podána písemně včas v květnu 19, v květnu 20.
I spolu se vznesenou námitkou vyúčtování do 30 dnů od obdržení…
je pravdou, že neumožnění mi nahlížet na podklady rozúčtování znamená, že
- takové vyúčtování dosud není splatné (anebo odkdy je splatné)?
- vzniká od 1.6. daného roku nárok na pokutu za neumožnění ? A současně i druhá paralelní pokuta za nevypořádání námitek?
Ano, dle mého názoru Vyúčtování má spoustu vad, které mají nebo mohou mít vliv na vyčíslení vyrovnání.
„A současně i druhá paralelní pokuta za nevypořádání námitek?“
Ano, pokuty běží paralelně, vedle sebe, nezávisle na sobě: za každé pochybení a za každé účetní období. Příklad: Dvě pochybení (nevypořádání námitek, neumožnění nahlížení), sedm účetních období (2014–2020). Pokuta běží ve 14násobné výši.
Už se zde řešilo.
To budu potřebovat objasnit…
A/ Neřádné vyúčtování od 1.5. B/ nevypořádání námitek od …?
Jak to popř na sebe navazuje?
C/ neumožnění nahlížení od 1.6.
A když jsem v 2/2019 požádal o C za 2017 a následně v 5/2019 C za 2018 a nemám dosud?
Pane člensvj (bez ověření), ptáte se na dva odlišné případy, možná se posuzují podle odlišných právních předpisů.
- V 2/2019 jste požádal o nahlédnutí do podkladů vyúčtování za zúčtovací období roku 2017
Měl jste právo požádat o nahlížení do 30 dnů od doručení vyúčtování služeb roku 2017. Tato lhůta pravděpodobně uplynula někdy mezi březnem a zářím 2018. Nemáte nárok na nahlížení podle zákona č. 67/2013 Sb., a tím pádem ani na pokutu. Máte samozřejmě neomezené právo nahlížet do dokladů SVJ podle § 1179 zákona č. 89/2012 Sb., to však zákon nespojuje s nárokem na vymáhání pokuty.
- V 5/2019 jste požádal o nahlédnutí do podkladů vyúčtování za zúčtovací období roku 2018
Ochrana osobních údajů podle GDPR se nevztahuje na případy vyjmenované v zákoně. Takže podklady k rozúčtování Vám musí SVJ poskytnout, i kdyby obsahovaly osobní údaje příjemců služeb. Podkladem je i podpisový arch, na kterém jsou uvedeny odečty vodoměrů a podpisy vlastníků jednotek, kteří stavy vodoměrů odsouhlasili při odečtu. Podkladem jsou i všechny další dokumenty v listinné i elektronické podobě (např. tabulky v počítači) a které sloužily k rozúčtování služby. Ostatně na tyto doklady máte nárok nejen podle zákona č. 67/2013 Sb., ale i podle § 1179 zákona č. 89/2012 Sb..
Zákon se nezmiňuje o tom, že by podklady mohly být před nahlížením anonymizované či jinak cenzurované. Správce osobních údajů není oprávněn je před Vámi zatajovat, je však povinen poučit Vás předem o nakládání s osobními údaji a o tom, že i kopie které si pořídíte obsahují osobní údaje jiných osob. Je oprávněn požadovat abyste potvrdil podpisem že jste byl poučen o nakládání s takto poskytnutými osobními údaji.
Justitianus
právo požádat o nahlížení do 30 dnů od doručení – to plyne z čeho?
Příklad: já jako pronajímatel, vystavím vyúčtování 14 dnů po konci období (ukončení smlouvy) nájemci. Do kdy nájemce může požádat o nahlížení?!
Díky. Mimo výše uvedené, odpověď chápu a je logická. Zítra to napíšu soudci, který to možná nechápe. Určitě to ale nechápe advokát svj a mele a mele nesmysly.
A co promlčení viz níže?
Ostatně není mi moc jasné, jak přesně mám navázat pokutu za “nahlížení” vs. nevypořádání námitek vs za vadné vyúčtování (napadené), kde se “vypořádal” správce odbytím.
Mimochodem, když nemám ty podklady (mám důkaz že podklady odmítá), tak ani nemohu vytknout vady dosud a jak to bude s promlčením.
„jak přesně mám navázat pokutu za “nahlížení” vs. nevypořádání námitek vs za vadné vyúčtování“ (Vložil člensvj (bez ověření), 10. Listopad 2021 – 14:17)
Nic se nenavazuje. Každá pokuta běží samostatně, nezávisle na ostatních pokutách.
Pokuta za neumožnění nahlížení běží ode dne, kdy mělo být nahlížení umožněno, až do dne umožnění nahlížení.
Pokuta za nevypořádání námitek běží ode dne, kdy měly být námitky vypořádány, až do dne vypořádání námitek.
Pokuta za vadné vyúčtování běží ode dne, kdy mělo být (bezvadné) vyúčtování doručeno, až do dne doručení bezvadného vyúčtování.
Za každé účetní období běží pokuty samostatně.
Už se zde řešilo.
- co když svj dokládá podklady vyúčtování postupně (v řádu měsíců), tak já případně musím vznést námitku do 30 dnů od získání podkladu.
Takhle mohu vznést X námitek, které ovšem nejsou ze strany SVJ vypořádány, takže mohu mít X paralelních pokut za nevypořádání námitek jednoho vyúčtování, každou od jiného data?
- Napsal jste: „… co když svj dokládá podklady vyúčtování postupně (v řádu měsíců)…“
V tom případě je lhůta pro podání námitky 30 dnů ode dne následujícího po dni kdy vám bylo umožněno nahlédnout do posledního z požadovaných podkladů.
- Napsal jste: „Takhle mohu vznést X námitek, které ovšem nejsou ze strany SVJ vypořádány …“
V tom případě máte nárok na pokutu jedenkrát 50 Kč za každý den prodlení, počítáno ode dne následujícího po dni kdy nejpozději měla být vypořádána první Vaše námitka do dne kdy byla vypořádána poslední Vaše námitka.
Samozřejmě můžete v době třiceti dnů po doručení vyúčtování skončeného zúčtovacího období podat třebas 47 namitek (každou jednotlivě, nebo po skupinách, nebo všechny na jedné listině). Pro každou z nich běží lhůta pro její vypořádání samostatně od okamžiku uplatnění námitky, ale z hlediska nároku na pokutu je úplně jedno zda nevypořádáno zůstalo všech 47, nebo 18, nebo třebas i jen jedna jediná námitka. Máte po celou dobu prodlení poskytovatele služeb nárok na tu padesátikorunu denně.
Soud bude případně zkoumat pouze které datum bylo prvním dnem prodlení poskytovatele a který den byl posledním dnem prodlení poskytovatele. Nebude se vůbec zabývat otázkou kolik námitek jste vznesl, ani nebude zjišťovat kolik jich v době prodlení zůstávalo nevypořádáno v jednotlivých dnech.
- Zákon č. 67/2013 Sb. totiž ukládá povinnost zaplatit pokutu „nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek“.
- Z uvedeného plyne, že je vyloučeno přistupovat k jednotlivým námitkám odděleně. Poskytovatel služeb má v souvislosti s vypořádáním námitek pouze jednu povinnost. A ta buď splněna je, nebo splněna není.
Justitianus
takže pokuta za neřádné v. a za nevypořádání n. běží vedle sebe až do promlčení? A promlčí se po 36 měsících celá nebo se jen umazávají počáteční měsíce?
Se řešilo, že tam je jakási reklamační lhůta, po kterou pokuta neběží, takže myslím naopak, než píšete :-( Ideální by byl nějaký rozsudek ve věci ke studiu.
Ps: A co když je vypořádání (po lhůtě) stylem: námitky zamítáme…? Pak pokuta za nevypořádání končí?
Jestli už toto je jednoznačně konsensuálně zde zodpovězeno rozseknuto, prosím odkaz. Děkuji.
Pokuta se promlčuje po 3 letech, ale protože jde o opakované plnění (za každý den prodlení), promlčí se vždy ta část pokuty, která je starší 3 let. Nedoporučuji ale čekat 3 roky a podávejte žaloby ihned (řekněme nejpozději v horizontu jednoho roku od nesplnění povinnosti – níže vysvětluji proč).
Nicméně je třeba počítat i s tím, že pokuta není nekonečně vysoká, protože na návrh dlužníka (poskytovatele služeb) může soud výši pokuty moderovat (§ 2051 – 2052 NOZ). Např. 26 Cdo 4074/2019 (Aleš Gerloch vs. Tomáš Sokol).
Na druhou stranu soudy již judikovaly, že nelze poměřovat nepřiměřenost pokuty její výší, neboť roli hraje faktor času a délka prodlení poskytovatele se splněním povinnosti, dále že pokutu lze uplatnit, i když poskytovatel nevyúčtoval řádně, kdy sice formálně odpověděl na reklamaci („vyřídil námitky“), ale nikoli věcně (nevystavil řádné vyúčtování a pouze odpověděl, že doručené vyúčtování bylo v pořádku). Samozřejmě vyúčtování musí být špatně, pokud vyúčtování je v pořádku a poskytovatel odpoví, že je v pořádku, nelze pochopitelně pokutu uplatnit – není za co, nebylo nic porušeno. Např. 26 Cdo 1105/2020, III. ÚS 2361/18, 26 Cdo 1528/2020, 26 Cdo 2734/2020, 26 Cdo 2998/2020
Mám za to, že však soud nepřizná samotný nárok, tedy pokud příjemce služeb čeká 3 roky od nesplnění povinnosti a podá žalobu po této době, soud s poukazem na dobré mravy žalobu zamítne. Našel jsem rozsudky okresních soudů, které zamítly žaloby podané po mnoha letech s odůvodněním, že žalobce neměl ve skutečnosti zájem doručit řádné vyúčtování a nahlédnout do podkladů, ale chtěl se obohatit na úkor SVJ (šlo o žaloby o 400 000 – 600 000 Kč).
Nicméně prizmatem rozhodnutí SVJ si umím představit, že soud může přiznat pokutu klidně 400 000 – 600 000 Kč, pokud poskytovatel odmítá splnit povinnost mnoho let, resp. je třeba počítat, že soudní řízení o zaplacení může trvat 2 – 3 roky a pokuta stále roste. Pokud poskytovatel povinnost nesplnil, žalobce pokutu může požadovat např. ke dni podání žaloby, ale na ústním jednání soudu požádá soud o rozšíření žaloby (změnu žaloby), které soud může připustit (§ 95 odst. 2 o. s. ř.).
Samozřejmě pokud poskytovatel povinnost splnil, zastaví se běh pokuty ke dni, kdy splnil (doručil vyúčtování, umožnil nahlížet).
Některé soudy mohou mít tendenci chránit SVJ (nikoli pronajímatele, na které je nahlíženo jako na silnější stranu, zatímco na SVJ obvykle soudy nahlížejí jako na slabší stranu), protože soudci nechtějí „narušit ekonomiku společenství“ a „zlikvidovat dům vysokou pokutou“. Pak soudci hledají jakékoli záminky, např. argument, že vlastník žaluje pouze pokutu, ale nežaluje splnění povinnosti doručit řádné vyúčtování a o podklady.
Pokud tedy žalujete vyšší částky pokuty, je vhodné podat žalobu rovněž na dodání řádného vyúčtování a žalobu na umožnění nahlédnout do podkladů. Domnívám se, že všechny 3 nároky lze žalovat jednou žalobou (o pokutu, vyúčtování a podklady), ale rozumnější je podat samostatné žaloby, popř. dvě žaloby (1. o pokuto, 2. o vyúčtování a podklady).
Nicméně i právo na doručení řádného vyúčtování se promlčuje po 3 letech.
Právo na umožnění nahlížet se podle mého názoru nepromlčuje nikdy, ale pokutu lze uplatnit jen když o nahlížení požádáte do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období za předchozí rok. Tedy pokud jste do 31.5.2021 požádali o nahlížení do podkladů za rok 2020, můžete pokutu uplatnit, pokud vás SVJ pošle do háje. Jestliže jste o nahlížení požádali 1.6.2021, na podklady sice máte právní nárok, ale pokutu už uplatnit nemůžete. Je to ale jen můj názor, Justitianus projevil jiný názor (má za to, že pokutu lze uplatnit při žádosti o podklady do 30 dnů od doručení vyúčtování). Tato otázka myslím prejudikovaná není.
Děkuji Vám za obsáhlý rozbor problematiky, názor na věc máme shodný ve všech bodech, ale soudce má asi jiný přesně, jak píšete. To o 30 denní lhůtě od doručení mi Justi. nevysvětlil, z čeho to plyne.
Soudce mi právo nahlížet na podklady (odečty vody a tepla za celý dům) z důvodu GDPR asi odmítá, zatím nemám odůvodnění rozsudku, nevím jak s ním naložím, zda se SVJ nebo já budeme odvolávat nebo mám podat novou žalobu (protože ve vyhlášeném rozsudku mi je předepsáno jen co jsem stejně chtěl uhradit a žádná ze stran nemá nárok na náhradu).
Pokud byste byl ochoten mi pomoci nebo doporučit advokáta, který by byl ochoten jít do odvolání, tak bych byl vděčen a i uhradil časové náklady ideálně někomu, kdo má čas a zájem na prosazení práva. Primárním mým cílem bylo zamezit šikaně ze strany SVJ, použil jsem k tomu zápočet pokut proti vyúčtováním a zatím nevím nakolik obratně.
Důvod mého zájmu byl, že Členové (cca 40 jednotek) si sami nahlašují stavy vodoměrů i topení a profi SVJ nechce ukázat náměry a soudce jim to GDPR možná posvětil viz výše, což považuji za problém. Náklady na odměny a provoz SVJ jsou cca 13500 měsíčně + bůh ví kolik advokátovi a až se to v SVJ provalí, tak se to budou snažit hodit na mne, případně ten výbor odstoupí atp.
Asi Kocourkov?
V tuto chvíli by mi pomohl judikát nebo od krajského, na to, že SVJ musí předložit vlastníku k nahlédnutí i náměry a podklady pro ostatní jednotky, což Vy i Justi. tvrdí že ano.
Děkuji panu TN za obsáhlý přehled judikatury. Mám k tomu poznámku ohledně moderace (snížení částky pokuty) na návrh dlužníka.
|
☀ Nejvyšší soud judikoval v rozsudku 26 Cdo 1105/2020 ze dne 23. 6. 2020: Pokutu (penále) z prodlení podle ust. § 13 zákona č. 67/2013 Sb. lze moderovat (snížit rozhodnutím soudu) postupem podle ust. § 2051 občanského zákoníku (ve spojení s ust. § 2052 o. z.); na pokutu (penále) z prodlení se použijí i další ustanovení o smluvní pokutě obsažená v ust. § 2048 a násl. o. z.. Na nepřiměřenost penále (však) nelze usuzovat z jeho celkové výše, byla-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s ním spojeného navyšování penále o jinak přiměřenou „denní sazbu“; opačný závěr je nepřijatelný, neboť by ve svých důsledcích zvýhodňoval dlužníka. |
Z uvedeného judikátu plyne, že absolutní výše pokuty by soudem neměla být moderována, jestliže je zcela zaviněna osobou, která nesplnila svou povinnost podle zákona č. 67/2013 Sb.. Denní sazba 50 Kč totiž sama o sobě nemůže být nepřiměřená (když ji takto stanoví zákon). Násobky této denní sazby jsou důsledkem dlouhodobého prodlení dlužníka, který ovšem po celou dobu měl možnost splnit svou zákonnou povinnost a tím zastavit narůstání výše pokuty.
Justitianus
Na tomto je zajímavé a cenné, že jde vlastně už o konstantní judikaturu, protože NS v krátké době rozhodl opakovaně stejně, byť jde o tentýž senát 26 Cdo. Na druhou stranu, protože tento senát NS není zrovna pro-vlastnický, spíše vlastníkům žaloby zamítají, je to silný signál.
Uvidíme, zda se NS za pár let neodchýlí.
Samozřejmě žalovaným nemusí být jen SVJ, ale též BD nebo pronajímatel, prostě každý poskytovatel služby.
Podstatou ale podle mě je, že povinnost poruší SVJ úmyslně – vlastník požádá o nahlížení, SVJ ho pošle do háje, vlastník pošle předžalobní výzvu k zaplacení pokuty, následně podá žalobu o zaplacení pokuty (a jak jsem psal výše, ideálně v kombinaci s žalobou na umožnění nahlížet do podkladů, aby prvoinstanční soud nemohl říct, že se vlastník chce jen obohatit na úkor ostatních vlastníků).
SVJ má možnost svou povinnost splnit klidně i po podání žaloby, tedy umožnit nahlížet do podkladů, pak by se běh pokuty zastavil k tomu dni. Pokud ale SVJ na svoje povinnosti peče, konstantní judikatura říká, že výši pokuty nelze považovat za nepřiměřenou jen pro to, že je částka ve statisících.
Jiná otázka je, pokud vlastník vysoudí třeba 200 000 Kč a SVJ ani potom povinnost nesplní, zda i nadále běží pokuta. Podle mě sice teoreticky pokuta běží stále, ale pokud by vlastník podal novou žalobu na novou pokutu, už bych se obával zamítnutí žaloby, jelikož pokuta má funkci sankční a satisfakční (vedle funkce prevenční a zajišťovací) a jednou už soud pokutu přiznal.
Smůla, že zákonodárce nezavedl do NOZ členskou žalobu nebo diskvalifikaci. Při pasivitě vlastníků nelze očekávat, že výbor s máslem na hlavě podá rezignaci, bude zvolen nový výbor, který bude po starém výboru vymáhat náhradu škody. Sám vlastník žalovat nemůže. Existuje teoretická možnost, že vlastník podá k soudu návrh na ustanovení procesního opatrovníka za účelem vymáhání škody, ale to je samostatné řízení a než bude opatrovník jmenován, klidně může dojít k promlčení škody (3 roky).
„Existuje teoretická možnost, že vlastník podá k soudu návrh na ustanovení procesního opatrovníka za účelem vymáhání škody“ (Vložil TN. (bez ověření), 12. Listopad 2021 – 18:09)
Teoretická možnost tu jistě je. Je otázkou, jak přesně má vlastník postupovat, aby uspěl. Nemáte soudní rozhodnutí, kde vlastník s takovýmto návrhem uspěl?
Tak to by mě taky zajímalo, domnívám se, že vymáhat lze jen za 36 měsíců zpět (když namítne promlčení – má advokáta).
Jiná věc je ale zápočet, tedy pokuta za 2017 začla běžet 1.6.2018, tedy vymáhat by šlo žalobou podanou k dnešku jen od 10.11.2018.
Ale pokud k 1.5. z vyúčtování za 2020 něco dlužíte, šlo by váš závazek započíst proti období 1.6.-10.11.18 i dnes, mám pravdu?
Poslední komentáře