výše platby do fondu oprav

Pane Hlavso,

Žádný fond oprav nemáte. Pokud byste jej měli, naplňoval by se z vlastních příjmů SVJ, nikoliv ze záloh na správu domu.

Namísto položení dotazu jste si mohl v tomto vláknu odpověď prostě přečíst. Je zde už od roku 2007, kdy na tutéž otázku reagoval pan Pavel: http://www.portalsvj.cz/…-fondu-oprav#…

Názor pana Vladana ohledně 75% je nesmyslný.

lake

http://www.nsoud.cz/…783200499F1B?…

Uveďte přesněji jak by měl tazateli obsah rozsudku 22-Cdo-3651–2009 pomoci zjistit zda
.....Je potřeba u hlasování o zvýšení příspěvku … 75% hlasů všech vlastníků.....

 rivr

Rozsudek 22-Cdo-3651–2009 je vadný.

(1) Soudce Mgr Králík nedokáže od sebe rozeznat náklady na správu a náklady na služby.
Proto je také nedokázal správně posoudit. To je zřejmé z odůvodnění rozsudku, cituji:

"Ve světle shora uvedených závěrů je tedy třeba v daném případě považovat přijetí změny části stanov, upravující způsob rozúčtování nákladů spojených s provozem a údržbou společných částí domu, společenstvím vlastníků jednotek odchylně od způsobu stanoveného ve smyslu § 15 odst. 1 ZVB (poměrně podle velikosti spoluvlastnických podílů), a to na základě usnesení usnášeníschopného shromáždění vlastníků jednotek přijatého ve smyslu § 11 odst. 4 ZVB více než tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů, za souladné se zákonem."

Všiměte si, jak pan Králík v rozsudku plete dohromady ustanovení ZoVB o správě (§ 15 odst. 1) s ustanovením o službách (§ 11 odst. 4). Vzhledem k tomu, že Mgr Králíkovi (a zřejmě i soudu prvního stupně) zůstal rozdíl mezi správou a službami zcela utajen, "plave" v určení toho, jak se přijímají příslušná rozhodnutí. Jde tedy o nesprávné právní posouzení věci (§ 241 odst. 3 písm. d) o.s.ř.).

Podle ZoVB platí:
• O službách, jejichž rozúčtování není dáno celostátně platným předpisem, se rozhoduje hlasováním shromáždění podle § 11 odst. 4 (tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů = kogentní ustanovení).
• O nákladech na správu domu se rozhoduje hlasováním podle § 15 odst. 2 (zpravidla nadpoloviční většínou přítomných podle § 11 odst. 2, neurčují-li stanovy jinak; při tom musí být dodržena zásada přispívání podle spoluvlastnického podílu (§ 15 odst. 1); to neplatí pouze v případě, kdy všichni se dohodli jinak (= negativně dispozitivní ustanovení).

Tuto skutečnost naprosto brilantně a srozumitelně zdůvodnil JUDr. Spáčil v rozsudku Nejvyššího soudu 22 Cdo 2038/2008 ze dne 26. ledna 2009.

(2) Soudce Mgr Králík se dopouští argumentačních faulů
Mgr Králík se ovšem o dřívějším rozsudku JUDr Spáčila ani slovem nezmiňuje (!!!). Ignoruje jej a namísto toho opisuje ze staršího rozsudku JUDr. Davida (který měl rovněž potíže s rozeznáním služeb a správy): "Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu, od níž se dovolací nehodlá odchýlit ani v souzené věci, je za „dohodu“ předpokládanou § 15 odst. 1 ZVB třeba považovat i usnesení shromáždění společenství vlastníků (...)"

Sotva může ovšem jít o "ustálenou judikaturu", jestliže ze dvou existujících rozsudků k této problematice jeden je diametrálně odlišný od druhého (28 Cdo 1253/2006 JUDr. David a 22 Cdo 2038/2008 JUDr. Spáčil).

Mgr Králík se zdánlivě opírá o dřívější rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 646/04. Ovšem když toto rozhodnutí pročtete, zjistíte, že ÚS se vůbec nezabýval otázkou přispívání na správu domu. Jde tedy o argumentační faul (opět bezmyšlenkovitě opsaný z rozsudku JUDr. Davida).

Nebere do úvahy, že § 15 odst. 1 je lex specialis vůči § 11 odst. 2 a 3. Totéž ostatně plyne z notoricky známého §4 odst. 1 písm. (zg) zákona o daních z příjmů, který za jiné přispívání nežli podle spoluvlastnických podílů předepisuje daň z příjmu těm, kteří přispívají méně bez písemné dohody všech.

A totéž ohledně přispívání na správu lze bezpochyby odvodit z Listiny základních práv a svobod, čl. 11: "Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu." Hlasováním podle § 15 odst. 2 lze určit pouze takový způsob přispívání, který dopadá rovnoměrně na všechny spoluvlastníky.
Nelze tedy vlastníkovi předepsat platby na správu např. ve dvojnásobné výši ve srovnání s ostatními spoluvlastníky na základě pouhého většinového hlasování. To není výkon práva, nýbrž svévole a útlak. Takové usnesení je nicotné (absolutně neplatné) pro rozpor se zákonem.

----------------------------------------------------------------------------
Kdyby pan Králík se svými znalostmi přispíval do diskuse na tomto portálu, zřejmě bych jej požádal, aby si napřed přečetl ZoVB alespoň do § 16. Kdyby ve svých vývodech i nadále pokračoval, požádal bych jej, aby nemátl neznalé tazatele svými fantaziemi. Bohužel, Neználci sedí již i v senátech Nejvyššího soudu. Smutné zjištění.

lake

Lake uvádí, že Rozsudek NS Mgr. Králíka 22-Cdo-3651–2009 je vadný a že opačný rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 2038/2008 JUDr. Spáčila je správný.

Lake uvádí, že:
„Mgr Králík se zdánlivě opírá o dřívější rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 646/04. Ovšem když toto rozhodnutí pročtete, zjistíte, že ÚS se vůbec nezabýval otázkou přispívání na správu domu. Jde tedy o argumentační fau­l“

Buďme ale trochu objektivnější a neházejme všechno jen na Mgr. Králíka. Vždyť proti tomu jeho „vadnému“ rozsudku 22-Cdo-3651–2009 byla podána ústavní stížnost,která byla usnesením ÚS odmítnuta (spis.značka II.ÚS 1501/07). Sice se zdůvodněním, že Ústavní soud neposuzuje zákonnost vydaných rozhodnutí (pokud jimi není porušeno ústavně zaručené právo), neboť to přísluší obecným soudům, ale dále pak v usnesení Ústavní soud uvádí:
„Úvaha Nejvyššího soudu, podle níž lze pod pojem dohoda použitý v usnesení § 15 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů podřadit i usnesení shromáždění společenství vlastníků přijaté na základě zákonem upraveného mechanismu hlasování (§ 11 odst. 3 citovaného zákona), odpovídá závěru Ústavního soudu vyslovenému v nálezu sp. zn.I. ÚS 646/04.“

Tady vidíme, že nejen jak píše Lake:
„Mgr Králík se zdánlivě opírá o dřívější rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 646/04. Ovšem když toto rozhodnutí pročtete, zjistíte, že ÚS se vůbec nezabýval otázkou přispívání na správu domu. Jde tedy o argumentační faul.“
ale i Ústavní soud se ve svém usnesení opírá o své dřívější rozhodnutí sp.zn.ÚS 646/04.

Pane Vosobně,

přečtěte si laskavě ten nález Ústavního soudu I. ÚS 646/04. Je to (notoricky známý) případ osazení madla v domě, přičemž ÚS se vůbec nezabýval obsahem pojmu „dohoda“ ani přispíváním na správu podle § 15 odst. 1 ZoVB. ÚS řešil otázku kdo je pasivně legitimován v případném sporu: zda SVJ, nebo jednotliví vlastníci.

Pište teprve až budete vědět, o čem vlastně píšete. Pro jistotu zde ocituji klíčovou část nálezu Ústavního soudu – k naší problematice zde není relevantního NIC:

^{„Jde o to, jakým způsobem se vytváří společná vůle vlastníků budovy, pro takové případy zákon stanoví různou míru kvalifikované většiny. Jde však vždy o typický vnitřní projev spoluvlastnictví, který se za určitých podmínek (dosáhne-li se požadovaného počtu hlasů), může projevit vůči třetím osobám, a to buď chováním kvalifikované většiny spoluvlastníků, nebo prostřednictvím společenství vlastníků s právní subjektivitou (příp. chováním pověřeného subjektu, např. určeným správcem). Je proto naprosto evidentní, že hlasování podle § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů je sice rozhodováním ve vztahu mezi spoluvlastníky, a to i tehdy, je-li společenství vlastníků jednotek právnickou osobou (pozn. uvedené ustanovení se uplatní v každém případě, tedy i v situaci, kdy v domě nevzniklo společenství v podobě právnické osoby – srov. § 11 odst. 8 zákona o vlastnictví bytů), avšak existuje-li společenství vlastníků jednotek v podobě právnické osoby, je toto hlasování vlastníků jednotek současně projevem tvorby vůle této právnické osoby. Přijaté rozhodnutí zavazuje nejen spoluvlastníky budovy, ale také společenství vlastníků jednotek, protože jde o rozhodnutí jeho nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek. V konečném důsledku se tak vytvořila vůle společenství (plurality spoluvlastníků budovy) a podle toho, zda má či nemá právní subjektivitu, je dána i pasivní legitimace v případném sporu podle § 11 odst. 3, in fine, zákona o vlastnictví bytů. Nemá-li společenství vlastníků právní subjektivitu, jsou pasivně legitimováni spoluvlastníci jednotek, vzniklo-li společenství v podobě právnické osoby, je pasivně legitimováno toto společenství vlastníků jednotek.“}

Pokud se, pane Vosobně, domníváte, že nález I. ÚS 646/04 má něco společného s naším případem, ocitujte laskavě příslušnou část, ať víme, co jste tam nalezl k věci.

Pokud jde o případ, který skončil u II.ÚS 1501/07: V tomto případě se ÚS též dopustil argumentačního faulu, když se bezdůvodně odvolal naI. ÚS 646/04.

ÚS měl před sebou tři špatné rozsudky v jedné řadě: rozsudek soudu první instance, rozsudek odvolacího soudu a rozsudek Nejvyššího soudu 28 Cdo 1253/2006 (JUDr David). ÚS bezmyšlenkovitě prohlásil, že tyto tři (protiústavní) rozsudky znamenají „ustálenou judikaturu“ a odmítl věc dále zkoumat.

Nedostál tedy své povinnosti, neboť (stejně jako soudy nižších stupňů) nedokázal rozpoznat ústavní rozměr stížnosti a porušení základních práv a nedokázal aplikovat pravidlo o nicotnosti usnesení, které je v rozporu se zákonem.

Naprosto stejnou chybu učinil Mgr Králík nyní.

lake

Pane Lake,nevím o čem píšete, já jsem nikde ve svém příspěvku neuvedl,že se já osobně domnívám, že nález I. ÚS 646/04 má něco společného s naším případem. Pokud to tvrdíte, tak prosím zde uveďte tuto moji citaci.

Ve svém příspěvku jsem pouze uvedl, že se ÚS při zamítnutí stížnosti proti tomu „vadnému“ rozsudku 22-Cdo-3651–2009 Mgr. Králíka, který se rovněž zabýval obsahem pojmu „dohoda“ a přispívání na správu podle § 15 odst. 1 ZoVB, odvolal stejně jako Mgr. Králík na své dřívější rozhodnutí v usnesení sp.zn.ÚS 646/04. Znovu Vám tedy uvedu přesnou citaci ÚS při zámítnutí citované stížnosti:
„Úvaha Nejvyššího soudu, podle níž lze pod pojem dohoda použitý v usnesení § 15 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů podřadit i usnesení shromáždění společenství vlastníků přijaté na základě zákonem upraveného mechanismu hlasování (§ 11 odst. 3 citovaného zákona), odpovídá závěru Ústavního soudu vyslovenému v nálezu sp. zn.I. ÚS 646/04.“

Pane Vosobně,

rozsudek 22-Cdo-3651–2009 Mgr. Králíka se nikdy před Ústavním soudem neprojednával.
To nás nejspíše teprve čeká.

Já osobně jsem velmi zvědav, zda tentokrát ÚS rozpozná protiústavnost názoru, že přispívání na společnou věc lze spoluvlastníkovi vnutit v jiné výši, než činí jeho podíl na věci. Pokud to ÚS nerozezná a skryje se za kouřovou clonu "ustálené judikatury", pak tedy nezbude než říci:

Vítejte ve světě, kde vládne zákon silnějšího, právo většiny a tvrdá pěst.
Vítejte ve světě jako stvořeném pro gaunery a mafiány.
Vítejte ve světě "lidových tribunálů" a vyvlastňovacích svépomocných oddílů.
Vitejte ve světě JUDr. Davida a Mgr. Králíka.

lake

Pokud se snad někdo domnívá, že má zmínka o gaunerech a mafiánech byla mimo realitu, nechť se podívá na příklady podobných praktik. Namátkou uvádím dva případy za posledních 14 dnů na tomto serveru. Týkají se výše příspěvků na správu domu. V obou můžete sledovat prosazení výhod v rozporu s dobrými mravy na úkor menšinových vlastníků:

http://www.portalsvj.cz/…ytove-plochy

http://www.portalsvj.cz/…ro-pana-lake#…

Považuji za neústavní, právně chybné a nemravné, jestliže soudce takové nátlakové postupy označí za „souladné s právem“.

lake

Ano, omlouvám se, právě jsem to opravoval, ale předběhl jste mě a tak nešlo opravu už dokončit, tak to uvedu na správnou míru teď.

Správně patřilo, že se ÚS při zamítnutí stížnosti proti tomu rozsudku NS sp.zn.28 CDO 1253/2006 předsedy JUDr. Ludvíka Davida (zde jsem omylem ve svém příspěvku uvedl rozsudek 22-Cdo-3651–2009 Mgr. Králíka), který se rovněž zabýval obsahem pojmu „dohoda“ a přispívání na správu podle § 15 odst. 1 ZoVB, odvolal stejně jako JUDr. David, na své dřívější rozhodnutí v usnesení sp.zn.ÚS 646/04.

A co jako? Nesmyslný rozhodnutí, i kdyby ho udělal třeba supermega nejvyšší cokoliv, je pořád nesmyslný rozhodnutí. Často i debilní. Vaše pokrytectví je fascinující.

Lake uvádí:
Všiměte si, jak pan Králík v rozsudku plete dohromady ustanovení ZoVB o správě (§ 15 odst. 1) s ustanovením o službách (§ 11 odst. 4). Vzhledem k tomu, že Mgr Králíkovi (a zřejmě i soudu prvního stupně) zůstal rozdíl mezi správou a službami zcela utajen, „plave“ v určení toho, jak se přijímají příslušná rozhodnutí. Jde tedy o nesprávné právní posouzení věci (§ 241 odst. 3 písm. d) o.s.ř.).

Vůbec se nechci p. Králíka zastávat a ve většině toho, co napsal Lake souhlasím. Ale nesouhlasím s tvrzením, že: Všimněte si, jak pan Králík v rozsudku plete dohromady ustanovení ZoVB o správě (§ 15 odst.

1. s ustanovením o službách (§ 11 odst. 4).

Myslím si, že p.Králík § 11 odst.4 neuvedl kvůli službám, ale měl na mysli obecně změnu stanov.
§ 11 odst.4 řeší přijetí usnesení tříčtvrtinovou většinou čtyř případů. Služby jsou jedním z nich, stanovy druhým a pak ještě prohlášení a zástavní právo.

Dobrý den.Mám poznámku, konkrétněji jeden postřeh, který se mi zde nyní plně potvrdil!!!Jinak chci předeslat, že nemám zájem „někomu foukat pod zadek“! On ten člověk to nemá ani zapotřebí! O co mi jde? Tedy, vždy po přečtení rad pana Lakeho k položeným dotazům jsem usoudil, že se musí jednat o člověka, který se snad pohybuje v advokacii.Že má svůj svérázný výklad, který se nelíbí řadě lidí na zdejším portále právě pro jeho někdy uvedenou „malou“ ironii, jsem se nyní ale přesvědčil o tom, proč takto někdy vystupuje. Jsou zde právě věci, které jsou pro tohoto člověka doslova dle mého názoru banální a proto reaguje tak jak reaguje. Pro tento někdy jeho svérázný výklad jej řada lidí nemá jistojistě ráda.Taky jsem se v něm musel „probírat“.Tak to jenom na okraj pro pochopení mého vstupu.Po přečtení výše uvedených skutečností k otázce „DOHODA“ jsem poznal, že má opravdu dost široký přehled,přístup k jednotlivým řešeným kauzám či následným rozhodnutím, které zde prezentuje! Mám za to,že je snad možnost i určitých přístupů k různým rozhodnutím na portále „Justice“, což já neznám a ani jsem to pravda nikdy nezkoušel.Prostě z jeho strany jsou věci konkrétní,faktické, bez žádných nejasných úvah, prostě vždy s konkretizací, která je vždy plně vypovídající k problému!Nemluvím o drobných věcech, které „utíkají“ při snaze upřesnit detaily a při vší snaze se změní v málo určité detaily na které jedinci reagují, což p.Lake okamžitě chápe, omluví se,dá tazateli za pravdu! V těchto případech by lidé měli zauvažovat v daném smyslu, „co chtěl autor říci“. V tom zde spatřuji tuto pomoc všem těm „neznalým“ či lépe laikům, chtivých po znalostech pro dobrý chod svých SVJ ke kterým se přiřazuji i já,(přesto, že v současné době již od ledna t.r. předsedu SVJ nevykonávám, ale mám zájem ze setrvačnosti!) protože věci,se kterými jsem se seznamoval při výkonu funkce předsedy u našeho SVJ v Litoměřicích, jsem se snažil vždy nějakým způsobem po odborné stránce ověřit.Jde zde tedy snad i osobní zájem o věci,problémy k řešení, věřím všech z nás, kteří zde vystupují.Proto závěrem chci jen uvést tuto věc. Po přečtení výše uvedených skutečností k pojmu „DOHODA“ panem Lakem jak mně tak snad i ostatním lidem „spadla brada“.Tento příspěvek hovoří za všechny záležitosti, které se zde probíraly ve směru k panu Lakemu. Opět mně,když budu mluvit za sebe, plně potvrdil jeho odborné kvality, získané třeba i přes internet, ale vždy prostě „zná a umí“ a o tom to je přátelé.Pane Lake, velmi rád bych se s Vámi osobně seznámil.Jestli se jinak pohybujete mezi svými přáteli – fotbalisty, mohli by příp. Vám dát o mé osobě reference coby o rozhodčím fotbalu a hokeje, protože jsem mj.v dané době působil po celé republice a závěr své „rozhodcovské kariéry“ jsem měl v Praze.Ta mě zná snad celá.Ať už odd.hrající soutěže v rámci ČMFS tak i města,počínaje Měst.přeborem a konče soutěžemi III. a IV. tříd, vč. všech mládežníků. To jsem si zde dovolil uvést snad z mé nostalgie, protože v současné době si dávám dohromady má artrózová kolena… P.S.(mimo „rank“) v současné době pomáhá Praze-na Žižkově, má manželka spolu s ostatními lidmi z celké republiky (na výpomoci) roznášet sčítací archy – mj. od rána 9,oo hod. do 21,00 hod.A to proto, že je pravda, že pošta(GŘ) podcenila dle mého názoru „loajálnost“ svých některých pracovníků z řad klasických pošt.doručova­telů.Taky jsem byl jedním z nich po dobu 15-ti let, do konce r.2009. Ještě jednou s pozdravem. K.Popper

Můj komentář se netýká ohledně článku,ale scháním tel.kontakt na pana Karla Poppera z Litoměřic.Děkuji Petra Veltruská

Litoměřice, Marie Majerové 1828/17, telefon jsem nehledal.

Hezký den!

Pavel

Dobrý den pane Pavle , bohužel tuto adresu jsem sehnala,ale není uveden tel.kontakt.A o ten se mi právě jedná.Ještě jednou děkuji a také přeji krásný (konečně) slunný den.Petra Veltruská

Usnesení 22 Cdo 3651/2009 asi psal pan Králík sám, nebo tím pověřil nějakou zapisovatelku, protože jinak není možné, aby se ostatní 2 soudci (JUDr. František Balák a JUDr. Jiří Spáčil, CSc.) podepsali pod Usnesení, ve kterém se uvádí, že jednají podle ustálené judikatury NS, když oba jmenovaní pánové seděli v senátu, který vydal opačný Rozsudek 22 Cdo 2038/2008, který je zdůvodněný a odkazuje se na literaturu odborníků.

Postup pana Králíka je zralý na rozšířený senát NS a na publikaci v tisku.

Možná, že pan Králík a spol. sepisují žalobu k ÚS, že snížení platu soudců o 5 % je protiústavní a nemají čas na řešení jednotlivých kauz lidu obecného.

Ostatně, co čekat od NS, když jeho místopředseda byl soudně projednáván jako člen soudcovské mafie?

Hezký den!

Pavel

Ano, přesně tak. Musíte mít souhlas 75% všech vlastníků.

Dle mě rozúčtování je ZPŮSOB jakým se „vybírá“, tj. podle spoluvlastnických podílů (primárně) nebo podle osob nebo… VÝŠE příspěvku je pak věc jiná, k té stačí „klasické“ hlasování nadpoloviční většinou přítomných. Tj. 75% na to, že stanovíte, že vybírat budete podle např. spoluvlastnických podílů, 50% na to, že na m2 to bude např. 7,–. Otázkou ovšem je, co se dá zařadit mezi vámi uváděné služby a co naopak spadá pod správu, kde jde rozúčtování měnit pouze dohodou (tj. 100%)

Podle § 41 navrhovaného ZoVB je třeba souhlasu všech členů, když se mají měnit spoluvlastnické podíly všech členů, mají-li být prováděny úpravy na základě smlouvy o výstavbě a v případech, kdy to výslovně určí stanovy SVJ.

V ostatní případech je nutný souhlas nadpoloviční většiny hlasů všech členů SVJ, pokud stanovy neurčí vyšší požadovanou většinu hlasů.

N. Klainová

Podle § 40 nového ZoVB to má být nadpoloviční většina všech, nejen přítomných.

Ale nový zákon se přepracovává, do 31.10. se nestihne předložit vládě a jeho nejbližší účinnost je k 1.1.2009.

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

Vážený pane Matějko, dovolím si nesouhlasit.

Ad c) tj. 50% všech, platí podle 4. věty § 15/2 pouze pro situaci, kdy není výbor nebo pověřený vlastník zvolen.

Pokud je výbor zvolen, tak není kvórum zákonem stanoveno a platí obecně kvórum nad 50% přítomných (pokud je shromáždění usnášení schopné). Tj. pro většinu SVJ platí podle mého názoru ad a).

A ten anonym se omluvil za nepodepsání a podepsal se pod novou otázku, kde jsem mu výše uvedené odpovídal.

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

Vážený pane Pavle. Bylo by zajímavé pokusit se o rozbor tohoto sporného odstavce v ZoVB §15 odst.2.:

• druhá věta „Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, …“;
• třetí věta „Výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek výbor nebo pověřený vlastník.“,
• čtvrtá věta „Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě.“, konstatuje, že není-li výbor, určuje shromáždění nadpoloviční většinou všech hlasů.

Zákon ve druhé větě neurčuje kolika procenty podílu určuje výši příspěvku shromáždění (je-li výbor nebo pověřený vlastnáík). Ve čtvrté větě ale již ZoVB určuje, že není-li výbor, rozhoduje nadpoloviční většina všech hlasů – lze tedy dovodit, že je-li výbor rozhoduje o výši příspěvku jen výbor? Zmatené, že?

Proto je nutné některé záležitosti upravit ve stanovách. Jedná-li se o peníze členů SVJ, bylo by vhodné v souladu s Občanským zákoníkem, aby rozhodovala nadpoloviční většina všech hlasů – menší pravděpodobnost případného konfliktu.

Matějka

Vážený pane Matějko, já § 15/2 nepovažuji za sporný, pouze za nešťastně formulovaný, ostatně jako jiná ustanovení ZoVB.

Podle druhé věty § 15/2 rozhodují o výši záloh vlastníci usnesením na shromáždění. Protože pro situaci kdy je zvolen výbor/pověřený vlastník není řečeno jakým poměrem, platí obecný § 11/2, tj. většina přítomných.

Třetí věta § 15/2 řeší pouze techniku výběru záloh. Všem vlastníkům, tedy i těm, kteří nebyli na shromáždění a dobrovolně se vzdali svého práva rozhodovat o výši záloh, sdělí výbor kolik mají platit a v jakém termínu. Ale sdělí jim vůli shromáždění o výši zálohy.

Výklad, že by se rozhodovalo nadpoloviční většinou všech jsem ještě nezaznamenal a to mám asi veškerou dostupnou literaturu. :-))

Vím, že v novém zákonu se navrhuje nadpoloviční většina všech jako základní kvórum, ale do té doby nevidím důvod aplikovat ObčZ.

Ve svých stanovách jsem důsledně vycházel ze ZoVB a § 15/2 skutečně nevnímám jako sporný. Nevidím důvod proč aplikovat ObčZ, když ZoVB je k němu speciálním zákonem a jednoznačně v § 11/2 stanoví potřebnou většinu.

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

Proč aplikovat ObčZ by se zřejmě dalo vyargumentovat, asi takto:

1. V daném případě ZoVB omezuje práva členů společenství zaručená v ObčZ.
2. Návrh nového ZoVB už tato práva dává do souladu s ObčZ.

Z obou těchto bodů plyne, že by při rozhodování o nakládání se společnou věcí její vlastníci neměli být speciálním zákonem znevýhodňování proti obecné úpravě v ObčZ (a to již nyní).

Právo je poměrně složitá oblast, zejména pro lidi bez právního vzdělání.

Naštěstí právo vychází z poměrně jednoduchých zásad.

Jedna z těch zásad je, že speciální zákon (ZoVB) má přednost před zákonem obecným (ObčZ).

Pokud jste názoru, že § 11/2 je protiústavní, a porušuje ObčZ, může o tom rozhodnout pouze Ústavní soud.

Já mám názor, že § 11/2 ZoVB je platný a účinný a proto se tímto § řídím.

Stejné stanovisko je i v čl. VII/10 vzorových stanov.

V žádné literatuře ani judikatuře jsem nezaznamenal, že by se ZoVB měl ignorovat a měl by se používat pouze § 139 ObčZ., jak se zde s panem Matějkou pokoušíte opakovaně latentně uvádět.

Ale to se asi neshodneme a tak někdy jindy nad něčím jiným. :-))

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

Vážený pane PavleSVJ, píšete o judikatuře. Je nějakým způsobem dostupná judikatura týkající se oblasti SVJ? Děkuji.

S judikaturou je problém. Speciální publikaci s judikáty o SVJ neznám, dovolím si tvrdit, že neexistuje.

Judikáty z nejvýše postavených soudů lze získat na internetu zdarma:

www.concourt.cz Ústavní soud

www.nsoud.cz Nejvyšší soud

www.nssoud.cz Nejvyšší správní soud

Stojí to jen Váš čas. :-))

Nižší soudy (od vrchních soudů níže) judikáty na internetu nezveřejňují, alespoň o tom nevím, ale zde bych se rád mýlil, pokud mi někdo prokáže opak. Asi vědí proč, oni jim to ty výše postavené soudy často mění. :-))

Mimo internet je poměrně levným zdrojem též tištěná literatura, např. Pražák, SVJ praktická příručka. Potom existují výběry judikátů, kde se lze okrajově dočíst i o SVJ: např. judikatura o zápisech do obchodního rejstříku.

Zatím největší soubor judikátů, asi 60, jsem našel v právním SW ASPI. Ale ten něco stojí.

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

Vážený pane PavleSVJ, rozhodně nikoho nenabádám, aby ignoroval zákon. Pouze jsem napsal, že není v souladu s ObčZ ani s návrhovaným ZoVB, aby při nakládání se společným majetkem v hodnotě řádově desítek až stovek milionů korun, který se navíc týká základní potřeby, totiž bydlení, zákon umožňoval rozhodovat vlastníkům s podílem větším než čtvrtinovým. Nic více a nic méně jsem nenapsal.

Dále jsem napsal, že ObčZ chrání zájmy vlastníka více než speciální zákon, který vůbec vznikl mj. právě proto, aby chránil zájmy vlastníků (podle důvodové zprávy).

Neříkám, že demokracie je nejlepší ani jediný možný způsob rozhodování. Demokratický princip rozhodování nicméně spočívá na prosazení názoru většiny (ať už prosté, kvalifikované, devadesátideví­tiprocentí či jiné) i proti vůli menšiny. A 25,01 % vlastníků většinou jednoduše není. Stejného názoru jsou naštěstí i autoři nového ZoVB.

Omlouvám se, asi to nedovedu srozumitelně vysvětlit.

Píšete „Pouze jsem napsal, že (stávající ZoVB)není v souladu s ObčZ ani s navrhovaným ZoVB“

Porovnávat něco s navrhovanou, a tudíž neexistující úpravou, není podle mne korektní. To mohu demagogicky tvrdit, že stávající sazba daně z příjmů fyzických osob není v souladu se sazbou pro rok 2008. Není stejná, ale co z toho mohu dovodit? Jen to, že v roce 2008 to bude jinak. Nic víc, o tom, zda je sazba „správná“ v roce 2007 to přece nic neříká.

S tím, že by ZoVB nebyl v souladu s ObčZ nemohu souhlasit. Pokud obecný ObčZ tvrdí „A“ a speciální ZoVB tvrdí „B“, tak je „B“ závazné. Zmiňovat se o tom, že je to v obecném ObčZ jinak, je irelevantní. Speciální zákon má přednost před obecným.

Ústava a LZPS chrání nejen bydlení, ale i soukromý majetek. A přece se nikdo nepozastavuje nad tím, jak nízká hlasovací kvóra jsou u obchodních společností a družstev. A tam nejde o pouhé desítky a stovky milónů, ale o miliardy a jejich násobky. Nikdo přece neupírá společníkům s.r.o., akcionářům a.s., členům družstva či členům SVJ jejich právo rozhodovat, pouze zákon myslí na situaci, když část oprávněných osob nemá zájem o svůj majetek a tak dává právo starat se o svůj majetek (a zároveň o majetek těch, kteří o něj nedbají)těm zodpovědnějším.

Pokud se členové účastní (třeba formou plné moci) na jednání nejvyššího orgánu a hlasují jak chtějí, mají na to právo. Ale nerozumím tomu, proč nějaký úředník navrhuje, aby pouze u SVJ – jako výjimky z organizací soukromého práva, musela být nadpoloviční většina všech u jakéhokoliv hlasování. Podle LZPS čl. 11/3 přece vlastnictví zavazuje a nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu s obecnými zájmy chráněnými zákonem.

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

Vážený pane FilipeN. Děkuji za podporu, nedokázal jsem svůj výklad, že nikdo nemůže být znevýhodněn při rozhodování o společné věci, podpořit argumentací. Výcházel jsem z praxe, kterou „stanovila“ právnička naší společnosti (již dříve).

„Selským rozumem“ by mělo být v rámci sousedských vztahů vždy jasné, že v zásadních věcech by měl být souhlas minimálně 50% všech hlasů; tedy záleží na úpravě ve stanovách.

Matějka

Pane Matějko, souhlasím s Vámi pouze v tom, že záleží na úpravě ve stanovách.

Jinak se „selským rozumem“ se, zejména v českém právu, nevystačí. Viz např. rozdílné závěry jednotlivých senátů NSS, kdy se nedokáží dohodnout ani špičkový soudci a musí se dohadovat v rozšířeném senátu.

Neříkám, že Vaše právnička stanovila něco v rozporu se zákonem, pouze nešla na dolní hranici zákona a když dosahujete těch nadstandardních účastí na shromáždění, tak to asi nevadí.

Jinde taková účast není a tak hledám možnost jak využít zákona aniž bych ho porušil.

O nic jiného mi nejde.

Ale Vašim slovům „nikdo nemůže být znevýhodněn při rozhodování o společné věci“ nerozumím. Každý má právo se rozhodování účastnit a pokud ho nevyužije, často bezdůvodně a opakovaně, nechápu, proč by zodpovědní členové měli trpět touto zlovůlí, která je v rozporu s LZPS jak jsem tu již psal.

Hezký den! PavelSVJ@centrum­.cz

Ač si vážím času, který pánové Matějka a FilipN věnují ve prospěch tohoto diskuz. fora, v daném případě jsem shodného názoru jako p.Pavel.

Obávám se, že přílišná obhajoba „demokracie“, tedy práva neúčastnit se rozhodování o spoluvlastnictví společ. částí domu a dále neplnění povinností vlastníků BJ, které jsou společně a neoddělitelně spojeny s vlastnictvím BJ, není ku prospěchu problémů, které řeší velká část SVJ.

Jednou z cest jak si vlastníci BJ toto mohou začít dostatečně uvědomovat, může být až zjištění, že svou neúčastí na rozhodování = nezájmu si způsobili rozhodnutí a stav, který se jim nemusí líbit. Je to o odpovědnosti vyplývající ze spoluvlastnictví majetku a vztahu k němu.

Jistý právník uvádí že, není-li předmětem spoluvlastnictví jednotka, ustanovení ObčZ o podílovém spoluvlastnictví se nepoužijí. Nemohl by být takový názor správnou odpovědí na výše uvedenou polemiku ?

k.kolar@centrum­.cz tento názor

Ujasněme si jednu věc. Pan Kolář píše, že „neúčast na rozhodování = nezájem“. S tím lze souhlasit a přijmout toto stanovisko asi nečiní nikomu problém.

Problém činí následující tvrzení: „neúčast na shromáždění = nezájem“. Nevím už, kdo to tady napsal a kdo všechno tady tento názor zastává, ale to není podstatné.

Pokud např. budu na shromážděních soustavně urážen a předsedající nezasáhne, budu se účastnit? Pokud na shromážděních nebude projednáváno to, co je shromáždění ze zákona povinno projednávat, budu se účastnit? Pokud bude vypracováván nesprávný zápis, bude se účastnit? Pokud nebudou poskytovány předem podklady k jednání, budu se účastnit?

Pokud se stále ještě domníváte, že neúčast na shromáždění svolaném v rozporu se zákonem bez připravených podkladů = nezájem, pak mi také řekněte, kdo mi nahradí ztrátu času, budu-li se účastnit. Děkuji.

Rakouský zákon o vlastnictví bytů nařizuje konat shromáždění jedenkrát za dva roky. To úplně stačí.

Jistě je řada důvodů, které uvádíte reálných. Svoboda a demokracie přinášejí některým vlastníkům problém, na který nejsou dosud dostatečně v našem prostředí (nežijeme v Rakousku) připraveni a tím je odpovědnost postarat se sám sebe a svůj nebo „společný“ majetek. Kdo si pořizuje byt do OV měl by si být vědom do jakého „spolku“ vstupuje a co to od něho bude vyžadovat za povinnosti a jaké potíže mu to může při jeho „znalosti zákonů“ přinášet (bez ohledu na to jestli jsou dobré nebo špatné). Společnost si demokratickou většinou zvolila nějaký systém, který má a ještě dlouho bude mít určitou nevýhodu (oproti Rakousku) a to je nezralost právního prostředí, kterému se každý učíme rozumět a pohybovat se v něm po svém. O tom svědčí diskuze na „okinfo“. Nikdo nás na to neproškolil a ani neproškolí. Bohužel pak na to doplácí ponejvíce ti, co se v tomto prostředí nejsou zatím schopni dostatečně starat sami o sebe, t.j nejen o svá práva ale i o plnění svých povinností, vyplývajících ze společného vlastnictví společných částí domů a nebo nechtějí.

Z mých poznatků svědčí více pro důvody neúčasti na shromážděních SVJ nikoliv Vámi uvedené důvody ale spíše ten nezájem. Vlastnictví je přeci kromě určité jistoty velká část starostí a námahy. Je přeci zajímavější a pohodlnější dívat se na seriál než jít na shromáždění SVJ hájit svá práva.

k.kolar@centrum­.cz

Dobrý den, reaguji na Vači diskuzi a mám tedy jeden dotaz opět ohledně hlasování a výše příspěvku. V našem případě jsme se vždy účastnili shromáždění, Již rok ale neúspěšně po výboru požadujeme podklady k vyúčtování rekonstrukce domu, kdy je nám neustále oprakováno, že nám je nemůžou dát, firma to zakázala, atd..... Přitom máme ve stanovách „všechny kopie zua úplatu“. Na poslední schůzi bylo 12 vlastníků z 32. Manžel se schůze účastnil, avšak po půlhodině ji opustil, protože se opět dovolil zeptat, kdy obdržíme příslušné podklady. po té byl urážen a tak opět odešel. Na programu schůze nebyl žádný bod ohledně zvýšení příspěvku do fondu oprav Dnes, po týdnu visí na nástěnce výše příspěvků „odhlasovaná“ členskou schůzí! Je možné, aby 12 lidí hlasovalo, a rozhodlo kolik budu platit, když je v domě 32 vlastníků ????? Myslím, že ani korespondenční hlasování není dosud uzákoněno, ale stejně se mne nikdo na nic neptal! Rekonstrukce domu byla o téměř 1mil. dražší než byl plán, a nikdo o tom nikoho dopředu neiformoval! Nejsou schopni vše doložit !!! Takže dokud mi nedají průkazné vyúčtování, nesouhlasím se zvýšením! Jak se mám bránit ????? Jsou to moje peníze a dělají si s nimi co chtějí a nemusí mít můj souhlas??? Je to vůbec možné ???? Děkuji za odpověď !!!!

Nenechte se urážet. Máte dvě možnosti:
(a) obrátíte se na soud a budete požadovat nahlédnutí do všech dokladů a náhradu soudních výloh;
(b) přestanete posílat zálohy společenství, budete je ukládat do notářské úschovy do doby, než bude vše průkazně vyúčtováno a vám bude umožněno nahlédnout do daňových dokladů k rekonstrukci a k čerpání "fondu". O tomto rozhodnutí průkazně uvědomte výbor (doporučeně do vlastních rukou).

Pokud jde o odhlasování výše příspěvku: jakmile dostanete zápis, požádejte o nahlédnutí do hlasovacích listin (pokud se hlasovalo písemně). Pokud se jen sčítaly hlasy, je to v zápisu uvedeno a vy sem prosím napište přesné znění zápisu z tohoto hlasování.
Dále si nechte předložit plán a kalkulaci oprav pro budoucí období, podle kterého bylo zvýšení stanoveno. Mělo by to být přílohou zápisu ze shromáždění. Pokud výbor nic nepředloží, sdělte výboru, že zvýšení je neplatné a obraťte se na soud (máte lhůtu 6 měsíců).

lake

Dobrý večer. moc děkuji !!!! Moc jste mi pomohl, jsem ze stávající již rok vlekoucí se situace zoufalá, nechci to řešit soudně, dohoda ale není možná! Pokud se ozveme jsme uráženi a slovně bezdůvodně napadáni … Vidím už soud jako poslední východisko , ale dobře mi z toho není ...... Ještě jednou moc děkuji! Blanka

Ještě mám poznámku k nově odhlasované výši záloh.
O změně výše záloh na údržbu a opravy se rozhoduje na USNÁŠENÍSCHOPNÉM shromáždění, to jest takovém, kdy je přítomná nadpoloviční většina všech hlasů (podílů). K přijetí usnesení postačuje prostá většina z PŘÍTOMNÝCH hlasů. Píšete, že přítomno bylo 12 z 32 vlastníků, ale to o usnášeníschopnosti neříká nic - musí se spočíst podíly.

Uschovejte si pozvánku na shromáždění, kterou jste dostali. Dále si zdokumentujte co je o hlasování vyvěšeno na vývěsce (fotograficky) a až dostanete zápis, zjistěte zda bylo shromáždění usnášeníschopné a jakým poměrem se hlasovalo o zálohách.

Pokud snad shromáždění nebylo usnášeníschopné (zatím to nevíme), pak pochopitelně nic nemohlo schvalovat. Kdyby v takovém případě výbor vyvěsil oznámení o "odhlasované" změně výše záloh, viděl bych v tom trestný čin podvodu (ve stadiu pokusu), kterého se mohli dopustit členové výboru, nebo zapisovatel, osoba kontrolující zápis a ten, kdo zápis vyvěsil.

V takovém případě je možné obrátit se ihned na policii ČR. Je možno předat jim vaše materiály a navrhnout provedení dalších důkazů (výpovědi účastníků shromáždění, sejmutí otisků prstů z papíru na vývěsce, například). Vyčíslit byste měli zejména výši škody (o jakou částku by se neoprávněně zvýšily příspěvky všech vlastníků, řekněme za dobu 1 rok do dalšího shromáždění).

§ 250 Podvod
(1) Kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (nejméně 5 000 Kč), bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu nikoli malou (nejméně 25 000 Kč).
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny (...)
Zákon č. 140/1961 Sb. (trestní zákon)

Pokud členové výboru snad jednali ve shodě, mohlo by se na ně pohlížet jako na "členy organizované skupiny". Ale jak jsem napsal, napřed zkontrolujte usnášeníschopnost shromáždění.

lake

Dobrý večer pane Lake, děkuji moc za Vaši odpověď, na stránky jsem se dostala až dneska. Zápis ze schůze zatím nemáme, před týdnem (14 dní po shromáždění) ještě nebyl hovov), dnes ho zase údajně má paní, která by ho měla zapsat, ale pracuje mimo bydliště a celý týden nebude … takže zápis stále nemáme! Zajímavé ovšem je to, že už o víkendu jsme do schránek obdrželi zpracovaný Evidenční list ze Správy domů (provádí nám účetnictví), kde je přesně po jednotlivých položkách vyčíslena částka, kterou budeme po zvýšení příspěvku (od 1.1.2010) do fondu oprav hradit. Zajímavé je, že Správa domů, které trvá zpracování podkladů vždy déle, má rozpis hotový rychleji, než náš výbor zápis ze shromáždění a hlasovací listinu !!! To je ale pořád dokola! Jak jsem se zmiňovala, můj manžel na shromáždění byl (nikdy jsme žádné nevynechali), avšak opustil ho dříve než se hlasovalo (díky neustálemu napadání…), ale potvrdil, že tam výbor něco prohlašoval o tom, že minimálně čtyři lidé jim to (asi hlasování) dodatečně podepíší ..... Na shromáždění evidentně tedy dostatek hlasů neměli! Nyní ale předpokládáme, že až se dostaneme k zápisu a hlasovací listině (pokud vůbec), budou tam napsáni jako zúčastnění … Věřte mi, že mi ze všeho už celý rok není dobře … Stručně shrnu uváděné důvody navýšení: „loni jsme si zrekonstruovali dům, avšak žádnou dotaci jsme nedostali, letos je možno získat dotace z EU, ale my už máme hotovo! Tak co vymyslíme: Uděláme nový výtah, hm, ale to nebude stačit! Tak k tomu přidáme stoupačky! Ale to asi taky ne! Tak ještě topení.....! Hlavně vymyslet toho co nejvíc, aby to bylo co nejdražší a mohli jsme o dotaci požádat .....“ Zároveň byla podána žádost o úvěr – během dvou let už druhá! Vždyť je krize, tak proč ne??? (už se nedivím, že tolik lidí v této době upadá do spirály dluhů, ale proč my a bez možnosti se bránit????) Zdá se Vám to jako z pohádky???? Mně bohužel taky, ale pohádka to není ...... Blanka

Blanko,

(1) Na počátku shromáždění se zjišťuje prezence (počet přítomných hlasů) a podle toho se určí, zda shromáždění je či není usnášeníschopné. Předtím má předsedající oznámit (a případně předložit písemné) plné moci které obdržel. Stejně tak další osoby, disponující plnou mocí od některého vlastníka, musí toto uplatnit u předsedajícího na počátku shromáždění.
Vzhledemk tomu, že Váš manžel na zahájení byl, musí vědět, zda byla usnášeníschopnost naplněna - nemusíte čekat na zápis.

(2) Chybou bylo, že manžel odešel před hlasováním. Ztratili jste možnost dohlédnout na počty přítomných a zda toto souhlasí s počtem hlasujících. Nyní si marně stěžujete na údajné dodatečné dopisování podpisů, což neprokážete.

(3) Platí, že výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech. (§15/2 ZoVB). Podle mého názoru nelze zvyšovat platby nepodloženě bez plánu oprav a předběžné kalkulace nákladů. Kalkulaci můžete požadovat ihned, netřeba čekat na zápis.

(4) Ze stanov vašeho společenství zjistíte, jakým způsobem probíhá svolání shromáždění a zda je povinností uvést v pozvánce body které se budou projednávat. Pokud je tomu tak, pak by neuvedení bodu v pozvánce znamenalo neplatnost takového usnesení; rozhodl by ovšem zřejmě teprve soud. Uvažte, jak doložíte, co bylo/nebylo v pozvánce.

(5) Je-li ve vašem SVJ většinová vůle zvýšit příspěvek a provést opravy, nemůžete se tomu dlouhodobě bránit. Po shromáždění s právními vadami může být velmi rychle svoláno další přesně v souladu se zákonem a stanovami, kde se věc definitivně odsouhlasí. Ani soud by vám nedal za pravdu, pokud plánované opravy budou vyhodnoceny jako potřebné a příspěvek na ně řádně schválen. Zjistěte si tedy spíše postoj sousedů - zda souhlasí se zvýšením příspěvků a rozsahem oprav.
Pokud souhlasí, smiřte se v této věci s většinovou vůlí spoluvlastníků.

Právo nahlédnout do všech podkladů ukončené rekonstrukce samozřejmě máte, což už jsem psal dříve. Napříště vyžadujte informace a kontrolujte průběžně, nikoliv měsíce či roky po ukončení celé akce.

lake

Dobrý den, děkuji za obsáhlou odpověď!!! Samozřejmě s Vámi ve všech bodech souhlasím! U nás ale není nic písemně, i typ oken při rekonstrukci, který byl uveden na schůzi, že dostaneme, jsme nedostali !!!! lidem v naší „stoupačce“ to bylo jedno, protože kromě jedněch neplatičů (ti radši logicky ke všemu mlčí) a předsedy se všichni ihned po té stěhovali pryč !!! Nikde to není uvedeno písemně !!!! To že nám dají jiná jsem zjistila, až když vybourali okna pod námi! Ihned jsem tam běžela, že chci okna, která jsme si na schůzi řekli!!! Nejprve bylo řečeno, že to tak neřekli, pak tedy že řekli, ale bylo by to dražší, pak zase , že bych tam měla tmu … To si ale potom nedovedete představit, co nastalo poté ..... to je ale nadlouho… No a od té doby požaduji písemné doložení nákladů, trvá to už přes rok a nic nemáme !!!! Sklidila jsem neskutečný křik na ulici i v domě!!! s tím, že nemám na nic právo a můžu být ráda, že tam(ve svém bytě!) mohu bydlet … Co se řekne na schůzi většinou neplatí a jak já mám dohlédnout na to, aby to bylo písemně, když situace je jaká je …??? Věřím, že se Vám to nezdá možné, ale je to tak … Vidíte to i na požadavku běžného zápisu ze schůze… zatím ho nemáme, a vůbec nevím, jestli nám ho někdy poskytnou! Než ho dostaneme, bude na jakoukoli reklamaci už zase pozdě! Zvýšené náklady nám budou na Sipu strženy už v lednu. Jedna paní z domu byla už před rokem ohledně tohoto problému u právníka. Ten jí řekl, ať přijde, až dostane rozpočet a náklady,..... do dnešního dne se nám to nepodařilo!!! Prý nám to nedají, protože bychom s tím určitě někam „běželi“… Nemůžeme se o nic konkrétního opřít, když NIC nemáme v ruce! Stále se ale točím kolem stejného problému a jedno navazuje a zapadá do druhého, ale co s tím? Jediné, co teď asi už uděláme je, že podáme k soudu žádost o vydání podkladů k rekonstrukci. Dohoda bez soudu už zcela jistě není možná! Mimo jiné, pozvánku na schůzi nemám, bývá pouze vyvěšena na výtahu, no takže zase nic ...... Asi stále na jejich jednání nejsme dostatečně připraveni a vždy nás něco nového zaskočí! Ještě jednou děkuji a pokud se někam posuneme, určitě Vám to napíšu! Blanka

Paní Blanko,

to, co popisujete, rozhodně není normální a neměla byste si to nechat líbit. Člen SVJ má právo nahlížet a na vlastní náklad si pořizovat kopie naprosto všeho, co se v SVJ šustne (faktur, smluv, zápisů apod.) Pokud Vy na to máte právo, pak SVJ nebo správce má povinnost Vám to umožnit. Jestliže tak neučiní dobrovolně a je pravděpodobnost, že Vám tím vznikne škoda, dopouští se minimálně trestného činu Porušování povinnosti při správě cizího majetku. Je pravděpodobné, že se skrýváním dokumentů někdo snaží zakrýt fakt, že se v průběhu rekonstrukce dopustil dále trestného činu podvodu nebo defraudace.

Osobně bych doporučovala, abyste se se vším, co jste tu napsala, obrátila na Policii ČR s tím, že máte důvodné podezření ze spáchání některého nebo více z uvedených trestných činů. Policie se tím bude muset zabývat a rozhodně jí nikdo neodmítne předložit doklady. V lepším případě se to prokáže a Vám se povede zbavit viditelně nefunkčního výboru a obnovit (nebo nastartovat) zákonné fungování Vašeho SVJ. Mlčením o takto závažných problémech byste se stávala spolupachatelem.

Nebojte se hájit svá práva, neobracejte se na soud, tam to může trvat roky. Budu Vám držet palce a dejte pak vědět, jak jste dopadla. Hodně štěstí ve spravedlivém boji!

Dobrý večer, opět se obracím s prosbou o radu… teprve dnes jsme obdrželi načrtnutý-nepřepsaný zápis ze schůze shromáždění. Prosím o radu: počet skutečně přítomných byl 13 osob (z 32) tj 45% spoluvl. podílů. Čtyři vlastníci jsou doloženi plnou mocí (s nimi je počet hlasujících 53% spol. podílů). V plné moci je uvedeno, že „souhlasí výměnou výtahu, rozvodů vody a topné soustavy i se zvýšením do FO od 1.1.2010“. Hlasovací listina není, je pouze Prezenční listina, kde jsou přítomní podepsáni s uvedením velikosti podílu,a u čtyřech nepřítomných je uvedeno „omluven, souhlasí!“ Ale s čím že? Prezenční a hlasovací listina jsou podle mne dvě různé listiny! Například můj manžel je také podepsaný, ale jelikož odešel a nezúčastnil se hlasování, nikde to uvedeno není. Je správné, když se domnívám, že musí být fyzicky přítomna většina vlastníků, aby shromáždění bylo usnášeníschopné? Myslím bez plných mocí. Plné moci by se mohly uplatnit až při hlasování… A teprve toto shromáždění může dát podnět k hlasování? K tomu ještě, nikde není samostatně uvedeno, že se schválila výměna výtahu – 75% spoluvlastníků a poté teprve úvěr, o který údajně také požádali, ale to v zápisu (ani v plné moci) vůbec není uvedeno!!!! Myslím si, že výměnu výtahu a stoupaček musí odsouhlasit 75% VŠECH VLASTNÍKŮ a teprve potom lze hlasovat o finanční stránce věci, jako je úvěr a navýšení FO, kde stačí nadpoloviční většina … Prosím tedy o radu, jestli uvažuji správně. Mám dojem , že se u nás mísí více různorodých věcí dohromady, ale potřebuji mít jistotu :-) Děkuji za radu! Blanka

Blanko,

Pokud jde o plné moci a usnášeníschopnost:
Plná moc se uděluje konkrétní osobě, která na shromáždění zastupuje vlastníka. Usnášeníschopnost se tedy počítá z hlasů přítomných i hlasů zastoupených na základě plné moci.

Pokud jde o hlasování:
Ve vašem SVJ máte v organizaci shromáždění neuvěřitelný guláš. Prezenční listina (je pouze jedna) je něco jiného, než hlasovací listiny (jsou pro každé hlasování zvlášť). To, co se dělo u vás, znamená, že kdokoliv může úspěšně napadnout hlasování a zablokovat kteroukoliv ze schválených akcí.

Pokud u nepřítomného vlastníka máte v prezenční listině uvedeno "omluven", pak jej nemůžete počítat do přítomných. Jeho hlas se nepočítá, protože tam nebyl. Musel by mít napsáno "zastoupen panem X. Y. na základě plné moci". Tento pan X. Y. pak hlasuje jménem nepřítomného vlastníka a zapisuje se místo něj do hlasovací listiny.

Mimochodem, existuje rozsudek Nejvyššího soudu, který stanoví, že usnášeníschopnost shromáždění musí být v zápisu výslovně uvedena U KAŽDÉHO HLASOVÁNÍ. To prakticky znamená, že na hlasovací listinu se musí podepsat všichni hlasující - buď do sloupce "pro", nebo do sloupce "proti". Soud tak reagoval na případ, kdy se nedalo ze zápisu zpětně doložit, že shromáždění bylo v době hlasování ještě usnášeníschopné (vlastníci postupně odcházeli).

Jakým kvórem se hlasuje o jednotlivých záležitostech se zde probíralo nesčíselněkrát a je to v zákoně uvedeno.

P.S.: dávejte příspěvkům nějaké přiléhavé názvy. Zde se přece na výši příspěvků vůbec netážete.

lake

Omlouvám se za předchozí název příspěvku, ale uvedla jsem ho jen proto, aby bylo z minulých diskuzí jasné na jaké „problémy“ navazuji … Ještě jednou děkuji za rady a přeji pěkné Vánoce! Blanka