Vrchní soud o neplatnosti dálkového rozhodování

Judikát si přečtu, zatím jen poznámku.

VS tvrdí, že „Toto právo není součástí práv vlastníků jednotek…“ To mi připadá, jako by se VS domníval, že ZoVB je veřejnoprávní předpis, ve kterém MUSÍ být práva taxativně vyjmenována.

ZoVB je ale soukromoprávní předpis u kterého obecně platí, že co není zakázáno, je dovoleno. Pokud je ve stanovách zakotveno zjišťování vůle vlastníků i mimo shromáždění, je to vůle SVJ. Stát by se do soukromoprávních vztahů měl vměšovat v míře minimální.

ZoVB je paskvil, který už měl být dávno zcela nahrazen novým předpisem. To z politických důvodů zatím nejde. Proto vznikly vzorové stanovy, které se snažily nějvětší vady ZoVB alespoň zmírnit. Podle vzorových stanov je hlasování mimo shromáždění možné. Nařízení vlády, kterým byly vzorové stanovy vydány, prochází legislativní radou vlády, kde sedí celá řada zkušených právníků.

A nyní si nějací 3 soudci myslí, že formalistickým výkladem našli právo. Asi pracují se znalostmi pozitivního práva získanými na školách někdy před 30 lety.

Problém by byl, kdyby se k jejich výkladu připojil NS či ÚS. Tomu zatím tak není.

U nás máme hlasování mimo shromáždění ve stanovách, akceptuje to banka, to je pro praktický život hlavní. Ale příjemný judikát to samozřejmě není. Až to zjistí náš kverulant…

Hezký den!

Pavel

Můžete upřesnit, kde vzorové stanovy umožňují rozhodování mimo shromáždění? Děkuji.

V čl. XII:

http://www.spolecenstvi.okinfo.cz/…iku-jednotek

Hezký den!

Pavel

Čl. XII je ovšem pouze speciální případ, kdy se vyžaduje 100% souhlas. Vzhledem k požadavku 100% souhlasu na způsobu jeho získání podle vzorových stanov nezáleží, neboť takovýto souhlas je potom nenapadnutelný.

Nelze ovšem obecně tvrdit, že vzorové stanovy dovolují rozhodování jiné než na shromáždění.

Shromáždění je podle ducha ZoVB právě proto, aby rozhodovalo případy, kdy stačí menší než 100% souhlas, tj. kdy jedni vlastníci rozhodnou proti vůli jiných vlastníků.

Pane mc,
mám jiný názor než vy.
Čl. XII vzorových stanov SVJ (nařízení vlády 371/2004 Sb.) je v zřejmém rozporu zejména s § 11 odst. 1 a 2 zákona o vlastnictví bytů. Taková úprava ve stanovách konkrétního SVJ je tedy neplatná pro rozpor s ZoVB.
Divím se, že to trvalo tak dlouho,než tuto zřejmou skutečnost konstatoval i soud.
Váš návrh na úpravu stanov je samozřejmě též v rozporu se zákonem.
Pokud jde o vzájemný vztah mezi zákonem a nařízením vlády, zákon má jednoznačně přednost (čl. 78 ústavy ČR).
lake

Chtěl bych upozornit, že ZoVB operuje někdy jen s pojmem „shromáždění“, který dle mne nejpřesněji definuje v první větě § 9 odstavec 8: „Shromáždění je nejvyšším orgánem společenství.“

V tom samém odstavci můžeme dále číst: „První schůze shromáždění se musí konat…“

V zákoně se pak několikrát vyskytuje čistě jen pojem „shromáždění“ (tedy nejvyšší orgán společenství) a někdy také pojem „schůze shromáždění“. Já tomu tedy rozumím tak, že zákon nenařizuje, že shromáždění musí vždy rozhodovat na schůzi. A tedy dle mne „Zvláštní způsob rozhodování ve společenství“ ve vzorových stanovách není v rozporu se zákonem. Stejně tak není dle mne v rozporu se zákonem úprava, kterou chceme provést.

Zákon skutečně zavádí dva orgány společenství, „shromáždění“ a „schůzi shromáždění“. Nedokážu ovšem dojít k jinému závěru, než že se jedná o týž orgán a jeho dvojí pojmenování je pouhou nedůsledností zákonodárce.

Má někdo jiný názor?

Šlo by jistě argumenovat opačně: Chtěl-li by zákonodárce zavést jediný orgán, také by ho jistě pojmenoval pouze jedním způsobem. Z toho lze dovodit, že pokud rozhoduje podle zákona „schůze shromáždění“, pak nerozhoduje „shromáždění“, a naopak.

Ono je to ještě komplikovanější. Podle ZoVB jednou rozhoduje „shromáždění“, jindy „schůze shromáždění“ a ještě jindy „vlasníci“. Vlastníci přitom zjevně nejsou ani shromážděním, ani schůzí shromáždění. Takže cesta k rozhodování mimo schůzi shromáždění a mimo shromáždění vede právě tudy, je takové rozhodování je tedy možné ve věcech, kde podle ZoVB rozhodují vlastníci, a nikoliv společenství.

Pane mc,

hledat v tom sousloví jakýkoliv smysl je podle mne zbytečné. "Schůze shromáždění" je asi stejně logické, jako "schůze valné hromady a.s.", či "schůze zasedání parlamentu", nebo "pravoúhlý čtverec".

Pokud z tohoto amatérsky neohrabaného vyjádření, které nám nadělili naši zákonodárci, chcete dovozovat, že shromáždění existuje i bez toho, aby se vlastníci shromáždili, pak prosím ještě vysvětlete význam § 11/2 ZoVB:
Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí
nadpoloviční většiny přítomných hlasů.

Prosím objasněte mi, kde tedy mají být vlastníci jednotek "přítomni", aby shromáždění bylo schopné usnášení? Jestliže se domníváte, že během shromáždění nemusí být všichni na jednom místě, může vůbec existovat vlastník označený jako "nepřítomný"?

Pokud nikoliv, pak hurá, vyřešil se problém nízké účasti na shromážděních: "přítomni" jsou vždy všichni, jen o tom někteří nevědí ...

lake

Přiznám se, že netuším jak přesně vše zákonodárce myslel. Ovšem na některých místech je v zákoně opravdu užíván jen pojem „shromáždění“ (což je orgán stejně jako například výbor) a na některých místech je užíván pojem „schůze shromáždění“ (což interpretuji jako, že orgán shromáždění se sešel na nějakém ohraničeném fyzickém místě v nějakém ohraničeném čase). Vaše snaha o interpretaci, že zákonodárce byl smyslu zbaven, když psal pojem „schůze shromáždění“ což interpretujete jako nesmysl typu „pravoúhlý čtverec“, je dle mne méně logičtější než interpretace, kterou vidím já – já si prostě nemyslím, že zákonodárce byl až tak mimo jak si to myslíte vy:-)

Tedy pokud mám interpretovat bod zákona co výše popisujete, tak musím konstatovat, že zákonodárce má zřejmě na mysli, že shromáždění se může obecně sejít i jiným způsobem než v ohraničeném fyzickém místě. Například všichni sedí u svých počítačů na Internetu a zaregistrovali se právě do internetového sezení shromáždění – počet přítomných hlasů pro usnášení je dostatečný a může začít online projednávání jednotlivých bodů…

Ještě jednou opakuji: „pravoúhlý čtverec“ je opravdu nesmysl a já nevěřím, že zákonodárce byl až takový šílenec.

Pane mc,

děkuji za Vaši poznámku o elektronické verzi shromáždění. Určitě to takto může fungovat, podobně jako fungují videokonference, budou-li splněny technické předpoklady (každý se identifikuje svým elektronickým podpisem, připojení bude zabezpečené, software sčítající hlasy bude certifikovaný, atd.

Je ovšem zcela jedno, zda shromáždění nazvete „schůze shromáždění“, nebo „elektronické shromáždění“, nebo jakkoliv jinak. Půjde zase jen o „shromáždění“ podle ZoVB, které trvá v konkrétním čase od… do… (viz elektronická pozvánka a elektronicky šířený zápis), které buď je nebo není schopné usnášení (počet virtuálně přítomných), a na kterém jsou bezpochyby účastni (ano, přítomni) pouze ti vlastníci, kteří se v daném čase přihlásili pomocí prostředků vzdáleného připojení k serveru na určité konkrétní adrese URL (viz elektronická prezenční listina a elektronicky šířený zápis). Hlasovat se bude bezpochyby tak, že vlastníci ke svému hlasu připojí svůj elektronický podpis a odešlou zabezpečeným připojením.

Problém, o kterém je toto vlákno, je naprosto jinde: nelze hlasovat a usnášet se mimo shromáždění, i když někteří diskutující zapomínají na svůj právnický background a říkají „nám to vyhovuje, nikdo si nestěžuje, ergo je to správně a legislativci jistě věděli, co dělají“.

Ano, lze zjišťovat vůli jednotlivých vlastníků sbíráním podpisů na listině nebo listinách i mimo shromáždění. K tomu ovšem nikdo nepotřebuje, aby to bylo explicitně povoleno ve stanovách. Ale nenazývejme to „usnášením“ ani „hlasováním shromáždění SVJ“.

Zjišťování vůle jednotlivých vlastníků podepisováním je něco zcela jiného, než usnesení shromáždění. To první zavazuje ty vlastníky, kteří podepsali, a to pouze do doby, než svůj souhlas odvolají (což mohou učinit individuálně kdykoliv). To druhé zavazuje všechny členy SVJ bez rozdílu, dokonce i nové vlastníky, kteří u schvalování nebyli, i nově zvolený výbor; od usnesení shromáždění se lze distancovat jedině novým platně přijatým usnesením, nebo prostřednictvím soudu, dá-li přehlasovaným za pravdu.

Nebo někdo chce tvrdit, že je to jedno a totéž? V tom případě bych prosil o nějaký judikát.

lake

Nevím, co by mohlo být spolehlivějším zjištěním vůle vlastníků při správě domu, než například „oběžníkové hlasování“, které máme ve stanovách my. V každém usnesení společenství vlastníků je popsán jeho předmět (datum a pod.), a pak v řádcích každý vlastník umístí svůj podpis v přítomnosti řádně zvoleneho pověřeného vlastníka do sloupce „pro“, „proti“ nebo „zdržel se“. Sečtou se váhy hlasů a je rozhodnuto. Spolehlivější by už mohlo být jen ověření podpisů, které (k mému velikému štěstí) zákona nestanovuje.

Tady bych si dovolil tvrdit, že požaduje-li zákonodárce přítomnost členů na schůzi shromáždění, má na mysli fyzickou přítomnost, nikoliv připojení pomocí telekomunikační techniky.

Nevím, jak to je podle nového zákona o elektronických komunikacích s rozesíláním pozvánky. Možná by za splnění určitých podmínek bylo přípustní rozesílání pozvánky pomocí telekomunikační techniky.

Žádný judikát o neplatnosti dálkového rozhodování jsem zatím nečetl, i zde diskutovaný judikát budu mít až v úterý.

Četl jsem ale literaturu k SVJ. O přípustnosti hlasování per rollam pojednává např. Pražák, LINDE 2006, str. 119 nebo Dvořák, 2007, str. 306. Z Dvořáka si dovolím ocitovat:

„Zákon sice o tom mlčí, avšak s poukazem na ústavní zásadu, že KAŽDÝ MUŽE ČINIT, CO ZÁKON NEZAKAZUJE, lze dovodit, že takový postup (hlasování per rollam – pozn. P) je možný a někdy dokonce jediný možný a nutný. Nelze totiž vykládat zákon takovým způsobem, jenž by vedl k řešení zjevně nesmyslným, absurdním anebo nefunkčním za situace, kdy výslovný normativní zákaz tohoto jednání v zákoně absentuje.“

Neponechával bych stranou ani praxi např. bank. Banky uznávají hlasování per rollam a mají na to hafo právníků, kteří si určitě ohlídají, aby nešlo zpochybnit rozhodnutí SVJ.

Můžu tedy shrnout, že hlasování per rollam připouští:

• zdravý rozum,
• praxe,
• literatura,
• nařízení vlády 371/2004 Sb.,
• LZPS (čl. 2/3)
• a Ústava (čl. 2/4).

Proti jsou 2–3 soudci Vrchního soudu a pan lake.

Se změnou současné praxe bych počkal na NS či ÚS. A nebo raději na nový ZoVB, který hlasování per rollam jednoznačně připouští jako jasnou záležitost.

Protože tento judikát považuji za vadný, nejen vzhledem k per rollam, ale i vzhledem k 2. právní větě, stanovy měnit nebudeme.

Hezký den!

Pavel

Líbí se mi věta cit. „…KAŽDÝ MUŽE ČINIT, CO ZÁKON NEZAKAZUJE…“. Výklad: slovo „PŘÍTOMNÍ“ v §11/2 ZoVB vylučuje (pro nechápavé: zakazuje) aby vlastníci mohli být na Shromáždění vlastníků NEPŘÍTOMNI.

V zákoně prostě dle mne schází lepší definice některých pojmů. Je „shromáždění“ to samé co „schůze shromáždění“ (já tvrdím, že ne)? Pokud se sepíše usnesení pod které se během dvou dnů podepíše 100% vlastníků – dá se to považovat za usnesení shromáždění? Proč ne? Ti majitelé to podepsali v určitém rozumném rozsahu času a bylo shromážděno pod tímto usnesením jejich pozitivní vyjádření.

Oproti tomu co považuji za „schůzi shromáždění“ tomu schází prvek, že někdo něco k tomu slovně má a všichni ostatní ho slyší co říká – ten tu opravdu chybí. Ten prvek je jistě významný, ale kvůli tomu to není usnesení shromáždění?

Zákon prostě dle mne není zcela jasný kvůli absenci definic některých pojmů a obávám se, že je na interpretaci toho či onoho soudce jak tomu vlastně má být rozuměno.

Jsem přesvědčen, že najdete v zákoně pár argumentů, že se pletu, ale jsem také přesvědčen, že se dá najít v tom samém zákoně pár argumentům, že mám pravdu a že se pletete vy. Jako člověk co právu nerozumí si nedávám patent na rozum, ale ten zákon je na mnoha místech nejasný. A selský rozum mi říká, že pokud 100% vlastníků nebo 75% vlastníků podepíše souhlas s nějakým usnesením (předpokládám, že to mají umožněno ve stanovách), tak to prostě je třeba brát jako jejich vůli, že to tak chtějí a je to tedy závazné.

Vážený pane lake,

Vaše přirování shromáždění k parlamentu pokládám za velice trefné, mezi „shromážděním“ a „schůzí shromáždění“ je podle mého názoru stejný rozdíl, jako mezi „parlamentem“ a „zasedáním parlamentu“ (= „schůzí parlamentu“).

Shromáždění skutečně dobře odpovídá parlamentu, který se občas sejde na schůzi a rozhoduje právě na své schůzi (= zasedání).

Jen jeden krátký příspěvek do této starší akademické debaty. O tom, že vykládat obsah pojmů pouze jazykově je ošidné svědčí např. ustanovení zákona o jednacím řádu PS. Pan lake se v příspěvcích někde výše pustil do výkladu pojmu „shromáždění“ s tím, že je nepochybné, že vlastníci se shromáždí v místě a čase atd. Obdobně by bylo možno vykládat i pojem „zasedání“ s tím, že je nepochybné, že poslanci v danou chvíli zasedají v místě a čase. Bohužel to tak není (minimálně v případě té sněmovny), jelikož na rozdíl od pojmu shromáždění je obsah pojmu zasedání v zákoně definován:

§21 1 + 4: Zasedání sněmovny je stálé. Zasedání Sněmovny končí uplynutím jejího volebního období nebo jejím rozpuštěním.

Tzn. během zasedání (které trvá během celého volebního období, zjednodušeně řečeno) se konají jednotlivé schůze, které jsou časově omezené. Myslím, že analogie je to opravdu hezká… :)

O tom, co tvrdí o „stálosti shromáždění“ Dvořák, viz jinde, to už jsme probírali.

Cas

Zkuste tohle:

http://klaiex.webnode.cz/…novisko-mmr/

Stanovisko je sice starší, už ani nevím, kde jsem k němu přišla, taky vrchnost na MMR se změnila, ale třeba to, co je v něm uvedeno, stále ještě platí.

N. Klainová

Paní Klainová, to vyjádření jsou pěkné plky naprosto odtržené od života. Důležitý ministerský úředník odtržený od života nepočítá s tím, že členem společenství může být také paranoid a primitiv.