Vrácení prostředků z Fondu oprav

A co když jsou všechny rekonstrukce a opravy hotovy a skutečně šlo o zálohy určené na konkrétní akci, která se z nějakých důvodů nebude konat viz např. zmíněné výtahy?

Trvám na tom, že o nevyčerpaných zálohách na správu mají rozhodovat vlastníci a ne autoři vzorových stanov nebo zákona. Pokud se vlastníci rozhodnou, že ponechají finanční prostředky na účtu SVJ, tak tam zůstanou.

N. Klainová

Dobrý den,

jsem zde nová, tedy nerozumím zákonům o SVJ přesně… Ale dle výše uvedeného jsem pochopila, že fond oprav defacto neexistuje, jsou to dlouhodobé zálohy…a někdo zde psal, že je neplatí, až dojde k nějaké závadě na domu, tak že teprve ze svého svůj podíl zaplatí. Je toto možné? Co třeba když nadpoloviční většina vlastníků se usnese, že bude muset každý dle svých m2 přispívat do fondu oprav tedy záloh určitou částkou za m2 měsíčně? Ani pak tedy dle Vás nemusí platit????

Určitě, stanovy ale pokud SVJ zkopíruje tzv. vládní tak je to problém svj né vládních stanov. Osobně si myslím, že mít nějaké peníze na tzv. fondu oprav není nikdy k zahození ale to je můj názor. JarekSVJ

Děkuji za odpověď. Tedy pokud máme ve stanovách, že členové společenství jsou povinni platit zálohy na opravu, tak to stačí? Potom je zřejmě platit musí a nemůžou argumentovat viz výše, že?

…fondu oprav (vlastního zdroje společnosti nebo SVJ)… Tím by si nebyl úplně jist… já beru „fond oprav“ jako dlohodobé zálohy, které se nezúčtovávají (je napsáno ve stanovách). Ale majetek společenství to není. Společenství nevlastní žádný majetek (maximálně pokud by si z „provozních“ peněz pořídilo počítač). (Máme platby rozděleny na Fond oprav, Provozní fond (zůčtovává se podle podílů), Služby (podle skutečnosti). Na konci roku se veškeré náklady vyúčtují proti zálohám z provozního fondu, takže společenství vykáže 0 zisk.

Společenství nedaní příspěvky do FO, a pokud se lidé rozhodnou část vrátit, tak by se to také nemělo danit (pokud bude zachován poměr)

Také zastávám názor, že ve „FO“ by měl být nějaký minimální zůstatek – pokud si je někdo jist, že jejich dům už nepotřebuje žádné rezervy na havárie tak je to jeho věc)

Fond oprav v SVJ je nesmysl, ať se to někomu líbí nebo ne. Smysl měl např. v podnikových nebo městských bytech apod., kdy podniky vybíraly nájemné na úhradu nákladů bydlení a navíc zahrnovaly do nájmu položku „fond oprav“. Tato složka představovala vlastní zdroj podniku (města…) určený na opravy. Fond oprav podniky, města… nikdy nikomu nevyúčtovávaly, protože to byly jejich peníze a nikomu nebylo nic do toho, který dům z nich opraví.

U SVJ se šetří podobně, ale peníze mají stále formu záloh. Zálohy se, jak víme minimálně vyúčtovávají, v určitých případech se vyrovnávají přeplatky a nedoplatky.

Pokud tomu nevěříte, podívejte se do rozvahy, kterou každoročně schvalujete. V pasivech rozvahy najdete přijaté zálohy, ne fond oprav.

Pokud se trochu, ale spíše hodně posnažíte, podaří se Vám rozklíčovat, kolik z této částky činí nevyčerpané zálohy na správu a kolik na služby. Potom byste se o těch částkách měli s vlastníky bavit.

Fond oprav dá do rozvahy SVJ opravdu diletant. Pokud to udělal Váš (Vaše) účetní, můžete mu klidně sdělit, kdo to o něm rozhlašuje.

K zůstatku nevyčerpaných záloh: Mít finanční prostředky v rezervě je naprosto normální a nikdy bych si nedovolila tvrdit, že by je SVJ nemělo mít. My je máme každoročně, protože tvorbu rezervy máme už ve schváleném rozpočtu.

Má odpověď se týkala konkrétní situace, kdy byly poskytnuty zálohy na akci (např. výtahy), která se neuskutečnila a neuskuteční, protože se vlastníci rozhodli, že budou chodit pěšky. Podobná situace může nastat, když vlastníci odhlasují, že budou využívat k ohřevu vody sluneční energii, vyberou na to zálohy a potom si své rozhodnutí rozmyslí.

Odpovědi je třeba chápat v kontextu.

N. Klainová

Vážená paní Klainová

Má pocit že se snažíte vysvětlit vše až příliš přesně a v konečném důsledku je laik spíš zmaten a nemůže tomu porozumět. Trošku selského rozumu stačí aby každý pochopil že tak zvaný „fond oprav“ je opravdu záloha na budoucí opravy a je úplně jedno že opravy nejsou specifikovány. Pouze tu matete laické pohledy na chod financí v SVJ. Fond oprav se prostě vžil a když ho vyslovíte v bance na úřadě každý ví o co jde, je to tak že třeba klidně všichni používáme pojem „počítač“ a nikoliv computer přestože ta kouzelná skříňka vlastně navenek nic nepočítá, nebo slovo „robot“ je taktéž ihned jasné co tím je myšleno ale klidně by jsme mohli napsat „umělá inteligence“ nebo něco podobného. Nepopírám váš výklad ale pouze chci říct že se některé pojmy prostě vžijou tak že jsou později považovány za oficiální názvy.Jo a ještě jedna poznámka pokud někdo vytváří zisk tak je povinen ho zdanit, tak že jste zřejmě velmi bohaté SVJ.

Pane tpd, máte úplnou pravdu, nechám toho, už mi došlo, že tudy cesta k osvětě nevede.

Zájemce o základy účetnictví jsem pozvala do své školky základů účetnictví na www.klaiex.webnode.

K Vašim slovům: „Jo a ještě jedna poznámka pokud někdo vytváří zisk tak je povinen ho zdanit, tak že jste zřejmě velmi bohaté SVJ.“

Vám sděluji, že vytváříme zisk stejně jako vaše SVJ a pravděpodobně jako všechna SVJ v republice, a přesto jej nezdaňujeme.

Zisk totiž vytváříme pouze z úroků z běžného účtu a ty nejsou podle zákona o daních z příjmů předmětem daně.

N. Klainová

No vidíte vtom případě jste mě taky zmátla, já jsem tomu porozuměl že vytváříte zisk z tak zvaného fondu oprav. Ale i potom jste opravdu velmi dobří a máte nějakou dobru banku jelikož úroky z běžného účtu jsou v ČR tak nízké že ani nepokryjí poplatky za vedení účtu, tak že u nás nula od nuly pojde…,

Opravuji – snad to ted bude dobře: Zájemce o základy účetnictví jsem pozvala do své školky základů účetnictví na ?/…aiex.webnode.cz

N. Klainová

Opravuji podruhé, jestli se to nepovede, tak naposledy.

Školka pro zájemce o základy účetnictví je na adrese

www.klaiex.webnode.cz

To jsme si trochu nerozuměli… Moje první věta byla o tom, že pokud vybírám nějaké peníze na nějaký účel (budoucí opravy), tak to prostě nezahrnuji do vlastního jmění, protože to prostě vlastní jmění není. „Fond Oprav“ se tomu prostě říká proto, že tento termín je dlouhodobě „zažit“.

Spíše jde tedy o to, jak ten účet nazvu – např. Dlouhodově přijaté zálohy – Fond Oprav – tím je každému jasné, co na tomto účtě je. Já se při rozklíčování moc snažit nemusím, neb mám ke každému účtu rozpis z čeho se daná částka skládá. Tato záloha obsahuje opravdu jen částky příspěvků na opravy. (Jak jsem psal, běžný provoz domu a služby jsou na jiných účtech – je to sice trochu pracnější, ale určitě přehlednější.) A přesně na haléř to odpovídá celkově vybrané sumě za celou dobu existence – (minus) již realizované opravy.

Pokud vyberu ještě zvlášť peníze na nějaký účel a zbydou (i část), tak by neměl být problém je rozdělit (podle stejných poměrů, jak byly od vlastníků vybírány). Sám bych byl ale zastánce je nechat jako rezervu (odhlasovat na schůzi), protože v každém domě je stále potřeba něco zlepšovat :)

… k diletantství… ať se (pasivní) účet v účetnictví jmenuje jakkoliv, měl by v rozvaze být…, ale myslím, že už si rozumíme… :)

Ano, už si rozumíme. Máte prostě zálohy na správu rozděleny na hromádky, z nichž jednu, určenou na opravy, označujete pojmem „fond oprav“. V rozvaze však tato částka není vykázána jako fond.

Vím, že ten název je vžitý. I v našem domě jej občas použiji, aby všichni porozuměli, ovšem s označením tzv. „FO“.

Tady jde o to, že nesprávně používané označení záloh na správu pojmem „FO“ může způsobit dost škody. Uvedu jen tři příklady:

• Katastrofické účetnictví, o kterém jsem se zmiňovala v jiném příspěvku, mělo mimo jiné v pasivech „fond údržby“. Přitom šlo o zálohy na správu (na běžnou správu i na opravy a rekonstrukce). V případě kontroly ze strany FÚ by pokutu neplatil účetní, ale výbor SVJ, protože ve smlouvě s účetním nebyla pokuta za porušení právních předpisů zmíněna.

• Někteří členové SVJ odmítají platit zálohové příspěvky do „fondu oprav“. Tvrdí, že zákon nic takového, jako je placení zálohových příspěvků do „FO“ neukládá, že se v jejich SVJ nic neopravuje, že si šetří na vlastním účtu a že až se nějaká oprava uskuteční, uhradí ji ze svého účtu jednorázově. Je jim naprosto jedno, že se běžné náklady na správu platí z peněz jiných. Hlavně, že jim jdou úroky. A výbor je nepřesvědčí, protože povinnost platit něco do „FO“ v zákoně skutečně nenajde.

• Výbor je občas díky matoucímu názvu vystavován podezření, že zneužívá peníze „fondu oprav“ na úhradu jiných nákladů než na opravy. Přitom tzv. „FO“ nepředstavuje část záloh určených jen na opravy, jako u Vás, ale veškeré zálohové příspěvky na správu. Jak chcete dotyčným tazatelům jejich podezření vyvrátit?

Uvedla jsem jen tři příklady. Další zmatky vznikající kolem příspěvků na správu můžeme čekat s novým ZoVB. Autoři návrhu nového zákona totiž nemají rovněž úplně jasno, co je záloha a tudíž cizí zdroj a co je příjem SVJ. To ale předbíhám, návrh je nejspíše stále ještě „ve vývinu“.

Na závěr poznámka pro pokročilejší účetní: Pokud jsem napsala, že fond oprav dá do rozvahy opravdu jenom diletant, myslela jsem tím zálohy na správu označené nesprávně jako „fond oprav“. SVJ si může tvořit vlastní zdroje – fondy ze zisku. Pokud se rozhodne pro tvorbu vlastního zdroje ze zisku a tento vlastní zdroj nazve fondem oprav, musí jej samozřejmě vykázat jako vlastní i v rozvaze. Zatím ale nevím o žádném SVJ, které by tvořilo fond oprav ze zisku. My fond ze zisku tvoříme, ale není to fond oprav.

N. Klainová

Jsem hrozně rád, že jsme si to vyjasnili… Omlouvám se za nesprávnou terminologii. Naprosto Vás teď chápu. Už se zkusím polepšit. Vždy když někdo diskutuje s někým, koho dosud nezná, je potřeba si ujasnit termíny.

U nás to navíc funguje ještě tak, že „Přijaté dlouhodobé zálohy“ mají stejný ekvivalent (alespoň se snažím) v aktivech na Termínovém účtu (týdenní). Tím společenství získává drobný úrok (diskuse na téma daní patří asi jinam) a navíc jsou peníze odděleny nejenom analyticky (ani to někteří asi nedělají), ale i fyzicky, což opět zvyšuje přehlednost. To je i odpověď na to, jak dokázat, že výbor peníze nezneužívá. (chápu, že je někdo schopen peníze zhodnotit i lépe, ale kolik lidí je takových, kteří poskytnou svůj podíl na opravu např. omítky na požádání asi nebude moc). Naše společenství je malinké, ale i tak je lepší mít přehled… Velké opravy jdou rovnou z „dlouhodobých záloh“, o menších se rozhoduje na shromáždění, jestli z dlouhodobých, nebo „provozních“) (ze „zálohy na provoz“ je navíc ještě oddělena záloha na odměny za činnost pro SVJ – takže vlastně máme 4 druhy záloh)

Termínovým účtem máme také zajištěno, že se nemůže stát, že ve „Záloze na opravy“ je spoustu peněz, ale přitom na BU je nula nula nic. A asi je to i trochu bližší neúčetním lidem.

Další úžasná věc, co se nám podařila byla, že lidé dokonce „dlouhodobé zálohy“ uhradili na rok dopředu (před zvýšením DPH na stavební práce) a teď tedy hradí jen „zálohy na provoz“ a „zálohy na služby“ – Tím jsme se vyhli úvěru a věcí s tím spojených.

Jak jsem již psal, naše společenství nemá naprosto žádný majetek – jeho účel je správa domu a k tomu vybírá zálohy (několik) a ty pak rozůčtuje (něco podle plochy, něco podle spotřeby, něco vůbec – zůstává na opravy, ale stále je to dluh vůči vlastníkům podle vlastěných ploch) – Takže v rozvaze je na konci roku v části vlastní jmění vždy 0:

Je pravda, že naše „Dlouhodobá záloha na opravy“ není konkrétně účelová – prostě víme, že je potřeba omítka, okna, dveře (vchod), antény… a až se toto všechno podaří (a nezačneme zase znova), tak chceme našetřit „rezervu“ (pozor neúčetní termín) a pak možná snížit příspěvky, ale to bude za hodně dlouho. Prvotní příspěvek vycházel z nájmu, který se platil obci jako dřívějšímu majiteli… –

Teď jsem tu dal dohromady asi několik příspěvků, ale už se polepším, stejně jako s terminologií

V předchozím příspěvku jsem uvedla, že je výbor občas podezříván, že zneužívá prostředky fondu.

Podívejte se na diskusi na portálu zk.webzdarma. Paní či slečna Jitka tam 13.6.píše mimo jiné:

Ale správce klidně účtuje bankovní poplatky, odměny výboru z tzv.FO, ale to je přece „TUNELOVÁNÍ“.

Pokud si navíc přečtete komentář autora Jezbery, tak pochopíte, že je osvěta více než nutná. Někdy ale docela únavná. U poradce Jezbery myslím docela zbytečná.

N. Klainová

Jen doplním takový postřeh. Fond oprav se nenazývá fondem oprav jen v rámci SVJ ale naprosto běžně na zcela exaktní smluvní úrovni. Tedy např. při jednání s bankou o úvěru je přesně rozhodující „příspěvek do fondu oprav“, „zatížní fondu oprav splátkou úvěru“, „platba do fondu oprav na m2“, „tvorba fondu oprav“ apod. Vše jsou citace z oficálních dokumentů (smluv) s bankou.

P.L.

Vidíte, tak tohle jsem nevěděla, protože úvěr vyřizoval pro naše SVJ výbor. Nevím, co si mám myslet. Nabízejí se dvě varianty:

• Zaměstnanci úvěrových oddělení netuší, že fond oprav je v SVJ nesmysl (s výjimkou fondu ze zisku). Používají nesprávné pojmy, protože je nikdo neupozornil, že jsou nesprávné a příslušné učivo ze školy už zapomněli.
• Zaměstnanci úvěrových oddělení vědí dobře, o co jde. V žádostech o úvěr nechali fond oprav, aby jim žadatelé o úvěr rozuměli.

Já se vyjadřuji k fondu oprav zásadně z účetního hlediska a z hlediska ZoVB. Ale jak je vidět z nejrůznějších dotazů, ale i z účetních výstupů, které mám možnost vidět, pořád marně.

N. Klainová

Jist si tím být můžete. :-))

Celý problém je v terminologii. Pokud se bavíte s účetním nebo ekonomem a řeknete FOND, tak je to pro ně jasný odborný termín. Ostatně proto odborné termíny vznikají, aby si odborníci nemuseli vysvětlovat, co jednotlivými názvy vlastně myslí a mohli řešit problém. Rozdíl je asi takový, jako rozdíl mezi pohledávkou a závazkem. :-))

To co líčíte, jsou jasné zálohy a nikoliv fondy. Konec konců si tomu říkejte jak chcete, jen upozorňuji, že když nebudete používat správnou terminologii, tak můžete dostat dobrou odpověď na špatně položenou otázku a problém bude na Vaší straně.

Doporučuji základy účetnictví, které tu nabízí paní Klainová.

…Rozdíl je asi takový, jako rozdíl mezi pohledávkou a závazkem. :-))…

Mno slyšel jsem již o tom, že někdo dluží pohledávky… :) ale teď vážně – domluvme se na tom, jaký účet Fond oprav je… já jej chápu jako pasivní… a navíc jako cizí zdroj. Pokud by měl být aktivní (váš rozdíl mezi pohledávkou a závazkem), tak by to mohl být onen aktivní ekvivalent těchto peněz např. na nějakém zvláštním běžném účtu

Bobiku, jsem rád, že se tu po dlouhé době vyskytl opět někdo, kdo ví co je cizí zdroj a pasivní účet.

Ale o to víc mne mrzí, že stále mluvíte o Fondu oprav. Pokud dokážete rozlišit skupinu účtů 91 od skupiny 95, tak se přimlouvám za to, abychom používali pojmy podle 504/2002 Sb.

Důvody tu opakuje paní Klainová stále dokola a to stále marně. Důvod, že je to vžité a že to používají v bankách pro mne není důvodem, abych používal nesprávné termíny. Všechny odpovědi pak začínají vysvětlováním, kdo, co, jak myslel a na řešení problému se pak již skoro nedostane.

Již jsem se omluvil v příspěvku http://spolecenstvi.okinfo.cz/…-fondu-oprav#…

Omluva patří, samozřejmě, i Vám.

Beru to asi příliž moc z technického hlediska účetnictví – název účtu si můžete napsat jakýkoliv (SW to umožní), ale jde hlavně o to, co se na něj účtuje. (podstata x forma) (Je také pravda, že napsat FO je poněkud rychlejší)

Taky si myslím, že celý problém je v terminologii. Lidově řečeno " fond oprav".....JarekSVJ

Naprosto souhlasím s příspěvkem Fond oprav je mýtus!!!! Ale malinkou poznámku si neodpustím. Některým SVJ by ve vrácení nevyčerpaných záloh mohly bránit schválené stanovy.

Pokud jste při tvorbě vlastních stanov opisovali ze vzorových č. 371/2004 a opsali přitom i nehoráznost v Čl. XVII odst. 3, že nevyčerpaný zůstatek se převádí do následujícího roku, máte asi smůlu.

Ve vzorových stanovách z roku 2002 byl dovětek, „pokud shromáždění nerozhodne jinak“. Ten se v novějších vzorových stanovách vytratil a dokonce se vytratil i v návrhu nového zákona.

Naštěsti se tento pokus o řízení těchto záležitostí shora podařilo v rámci připomínkování návrhu zákona odstranit (zatím v poslední verzi je možnost rozhodovat o svých penězích vlastníkům zachována).