vlastní správa

Souhlasím s Janou. Podle § 1208 d) NOZ byste měli mít shromážděním schválenou celkovou výši příspěvků na správu domu pro příslušné období.

Pokud dojde k rozdělení těchto příspěvků na příspěvky placené podle podílů a příspěvků placených na vlastní správu stejně za byt, pak při stanovení nově placených příspěvků na správu by se měly úměrně snížit příspěvky placené podle podílů tak, aby se celková schválená výše příspěvků na celé období nezměnila. To se netýká odměny správci podle smlouvy se správcem, ta se nemění, ledaže byste se rozhodli smlouvu se správcem upravit.

Podle § 1180(2) NOZ platí „(2) Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.“

Podle § 1222 NOZ platí, že prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku.

Prováděcí právní předpis č. 366/2013 – NV o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím stanoví v § 17

„Vymezení některých nákladů vlastní správní činnosti
Podobnými náklady vlastní správní činnosti uvedenými v § 1180 odst. 2 občanského zákoníku se rozumí zejména
a)náklady na zřízení, vedení a zrušení bankovních účtů společenství vlastníků jednotek,
b)náklady na rozúčtování a vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotek, včetně provedení odečtů hodnot z poměrových měřidel spotřeby vody a ze zařízení sloužících k rozúčtování nákladů na teplo,
c)náklady na pořízení majetku sloužícího pro vlastní správní činnost, například počítač včetně softwarového vybavení a jeho odpisy,
d)náklady kanceláře osoby odpovědné za správu domu a pozemku, například vybavení, kancelářské potřeby, spotřeba elektřiny, je-li samostatně měřena, poštovné, a
e)náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku.“

Pan Vilém uvádí tazatelku v omyl, když zde cituje z vadného nařízení vlády č. 366/2013 Sb.. Nařízení vlády je právní paskvil. Mezi náklady vlastní správy právnické osoby určitě nepatří tato položka:

• náklady na rozúčtování a vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotek, včetně provedení odečtů hodnot z poměrových měřidel spotřeby vody a ze zařízení sloužících k rozúčtování nákladů na teplo

Je zřejmé, že autor tohoto paskvilu nedovede rozeznat poskytování služeb od správy samotné právnické osoby.

Náklady kanceláře osoby odpovědné za správu domu a pozemku, například vybavení, kancelářské potřeby, spotřeba elektřiny, je-li samostatně měřena, poštovné by spadaly výlučně pod náklady vlastní správy pouze pokud by se tento majetek vůbec nepoužíval ke správě domu a pozemku. Tak tomu ale nejspíše nikdy není v žádném SVJ.

Náklady na pořízení majetku sloužícího pro vlastní správní činnost, například počítač včetně softwarového vybavení a jeho odpisy, by spadaly výlučně pod náklady vlastní správy pouze pokud by se tento majetek vůbec nepoužíval ke správě domu a pozemku. Tak tomu ale nejspíše nikdy není v žádném SVJ.

Náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku by spadaly výlučně pod náklady vlastní správy pouze pokud by šlo o právní služby týkající se právnické osoby samotné, jejích povinností vůči státu a povinností vůči rejstříku SVJ. Tak tomu ale nejspíše nikdy není v žádném SVJ.

Nařízení vlády napsal blb, který neví co je vlastní správa právnické osoby. Že tento paskvil schválila vláda mne nepřekvapuje, když uvážíme, jací odborníci byli a jsou její členové.

lake

„Nařízení vlády napsal blb…“ – nikoliv, pouze autor příspěvku (a možná jsou i další) nepochopil princip dělení nákladů na „vlastní“ a „ostatní“. Aplikované dělení v právním předpisu se používá na nejvyšší úrovni hierarchie. Na základě toho celá ekonomická agenda patří do „vlastní správy SVJ“. Tvoří to zpracování účetnictví a činnosti finančního řízení. Činnosti finančního řízení tvoří zpracování: rozpočtu a schválení, předepsání položek předpisu plateb (tzv. evidenční listy), vybírání plateb, účetní a finanční evidence plateb, kontrola platební kázně a vymáhání dluhů a sankcí, zpracování vyúčtování včetně zajištění datových vstupů, vyměření vyúčtování, účetní a finanční evidence nedoplatků/pře­platků z vyúčtování a vypořádání výsledků vyúčtování.
Činnosti účetní evidence asi není potřeba rozepisovat.
Obdobně právní služba se řadí do „vlastní správy“ aniž by se zkoumalo, co tvoří obsah jednotlivých právních kauz.
Toto dělení je další specifikum SVJ a vyplývá z charakteru funkce SVJ. Dělení na nižší úrovni podrobnosti jak popisuje příspěvek, používají podnikatelské subjekty (SVJ nepodniká!) pro cenovou kalkulaci (SVJ nekalkuluje vlastní výkony!).

Pane AsiTak, jste to Vy, kdo nepochopil pojem „vlastní správní činnost“. A s Vámi to nechápou i mnozí jiní, soudě podle známkování příspěvků.

Význam pojmu NENÍ „celá ekonomická agenda“, jak se snažíte tvrdit bez znalosti věci. Začněte laskavě tím, že si přečtete NOZ. Pojem „vlastní správa“ je v NOZ použit celkem čtyřikrát: § 338, § 358, § 403, § 1180. Přečtěte si prosím napřed v jakém významu je tento pojem použit v NOZ – pak snad pochopíte o čem se zde píše. Vaše fantazie jsou zcela mimo právní realitu.

I osoba s rozumem průměrného člověka si z NOZ dokáže odvodit co je to „vlastní správa“ a „vlastní správní činnost“ právnické osoby. Není problém to rozeznat. Rozdíl je zejména v předmětu správy:

• U správy cizího majetku je předmětem správy cizí majetek. U SVJ je to cizí dům a pozemek. U nadace jde o správu prostředků nadačního fondu.
• U vlastní správy je předmětem správy sama právnická osoba.

Není problém rozlišit kterými činnostmi právnická osoba vykonává správu cizího (svěřeného) majetku a kterými činnostmi vykonává vlastní správu (správu sebe sama). Pro ty, kteří stále netuší o co jde, je to navíc výslovně uvedeno v NOZ. Podle § 1414 NOZ platí pro každého správce majetku (včetně SVJ) toto ustanovení:

Není také problém rozlišit, že poskytování služeb spojených s užíváním bytů v žádném případě nepatří do vlastní správní činnosti. Opačné tvrzení je zjevným nesmyslem – a právě tento nesmysl je obsažen ve vadném nařízení vlády č. 366/2013 Sb. Další nesmysly se týkají nesprávného zařazení dalších vyjmenovaných činností, jak jsem to už vypsal v předchozím přís­pěvku a v dřívějších dis­kusích.

Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. obsahuje zjevné chyby a je v této části v rozporu se zákonem. Nikdo není povinen řídit se vadným podzákonným předpisem. Je tedy nepravdivé tvrzení místního neználka pana Kouřila, že je třeba se řídit protizákonným a zmatečným nařízením vlády. Není tomu tak. To byste porušil zákon.

Už jsem v jiných diskusích napsal, že do vlastní správy SVJ je možno zahrnout pouze ty činnosti, které by SVJ vykonávalo i kdyby neexistoval dům, SVJ by nevykonávalo správu cizího majetku, ani by neposkytovalo žádné služby uživatelům bytů. Tak si to laskavě zkuste v hlavě přebrat, sokolíci.

Jestliže někdo nedovede rozeznat správu cizího majetku od vlastní správy právnické osoby, je to buď blb (který to pochopit neumí), nebo troll (který to pochopit nechce). Mezi tyto skupiny lze zařadit i autory nařízení vlády a členy vlády, kteří tento paskvil schválili.

lake

Předpokládejme, pan lake se stane ministrem, a toho neschopného „blba“ vyhodí a jmenuje svého „chytrého“ úředníka, který do zákona uvede „náklady odečtů patří do nákladů služeb“. Na datech svého SVJ ilustruji jaký rozdíl vzniká.
Stávající stav za „blba“:
Faktura za odečty 6000,– Kč, 60 vlastníků, dělení rovným dílem činí můj podíl 100,– Kč, dělení majetkovým podílem můj podíl činí 134,– Kč.
Budoucí stav za „chytrého“:
Je třeba vyřešit jak rozdělit náklady všech odečtů na Sv, TUV a T. Buď „chytrý“ metodu uvede do zákona nebo volbu stanoví SVJ. Dejme tomu, že rozdělení stanovíme dle počtu odečtů, tj. měřáků SV (60 ks), TV (60 ks) a radiátorů (135 ks).
Podle toho do nákladu SV a TV dáme jednotlivě 1412,– Kč a do T 3176,–Kč.
Z těchto částek na můj náklad připadá částka stanovená podílem mé osobní spotřeby služeb na službách odebraných SVJ. Podle toho budu participovat na této faktuře částkami SV 40,– Kč, TV 18,–Kč a T 90 Kč, celkem 148,– Kč.
Je vidět, že se jedná o korunové rozdíly ale spousta počítání navíc. Rozpočítat právní službu bude ještě složitější. Podle této ilustrace bych usoudil, že ten „blb“, až tak velký blb není!

Vážený AsiTak, u nás například je odečet služba zajišťovaná smluvní firmou a službou zůstane. Co pořád řešíte?

Pane AsiTak,

tato diskuse je pouze o nákladech na správu domu podle § 1180 odst. 1 NOZ a o nákladech na vlastní správu SVJ podle § 1180 odst. 2 NOZ. Pletete si to s náklady na poskytování služeb podle zákona č. 67/2013 Sb..

Je tedy zřejmé, že jste zcela mimo – stejně jako autoři popleteného nařízení vlády č. 366/2013 Sb.. O službách se zde vůbec nediskutuje. O úhradě služeb neobsahuje NOZ vůbec nic ani v § 1180, ani nikde jinde. Zkuste raději to „hledání rozumu“. Máte to zapotřebí …

lake

Právní vztah mezi SVJ na jedné straně a vlastníky jednotek na druhé straně není typickým právním vztahem mezi cizími osobami (vlastníci jednotek např. ručí ze zákona za dluhy SVJ) a nelze jednoduše na ně bezmyšlenkovitě aplikovat některá ustanovení NOZ.

Myslím, že nebude na škodu, pokud si shrneme fakta o omezené (tedy speciální) právní subjektivitě SVJ a odlišnostech této právnické osoby od ostatních právnických osob.

Spoluvlastníci domu jsou osobami, které se v důsledku toho, že se stali vlastníky jednotek, stali ze zákona členy zvláštního druhu právnické osoby. Té jsou zákonem svěřeny některé působnosti, které jinak příslušejí u podílového spoluvlastnictví podle NOZ podílovým spoluvlastníkům.

Účelem členství vlastníků v SVJ je sdružit vlastníky k výkonu správy domu a pozemku v právnické osobě, která má oprávnění a povinnosti stanovené zákonem. Speciální je jak oprávnění této právnické osoby k výkonu správy domu a pozemku, tak zákonné vymezení práv a povinností vlastníků jednotek. Uzákoněným způsobem správy společných částí domu a pozemku, tj. činností SVJ jako osoby zákonem k této činnosti určené, je totiž v určitém rozsahu ze zákona omezeno právo spoluvlastníků samostatně vykonávat správu domu a pozemku v porovnání s principy podílového spoluvlastnictví. Správy domu se odvíjejí od speciálních znaků vlastnictví jednotek oproti právní úpravě podílového spoluvlastnictví.

Od jiných právnických osob se SVJ liší svým výlučně zákonem stanoveným učelem; svou speciální omezenou právní subjektivitou; možností nabývat majetek výlučně pro účely vymezené v oddílu bytové spoluvlastnictví; zákazem podnikání; členství v SVJ vzniká ze zákona, aniž by vlastník jednotky měl možnost tento stav ovlivnit; zpravidla vzniká vždy pro jeden dům; účelem SVJ není hospodařit s vlastním majetkem, nýbrž spravovat společné části domu a pozemku v bytovém spoluvlastnictví, teprve v druhé řadě je možné ve vymezeném rozsahu, že SVJ může mít svůj určitý majetek, který však může pořizovat jedině pro účely vymezené činnosti SVJ (v rámci speciální právní subjektivity); má ze zákona zvláštní postavení, které v určitém rozsahu omezuje některá práva vlastníků jednotek; není vlastníkem, ani spoluvlastníkem domu, pro který vzniklo; nemusí mít žádné vlastní jmění, a přesto vystupuje při výkonu a zajišťování správy společných částí domu svým jménem a na vlastní účet; členové SVJ ručí za závazky SVJ celým svým majetkem a to v poměru podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku.

To, že se panu Lakovi občas některý právní předpis nelíbí, ještě neznamená, že takový předpis neplatí, ani to, že není třeba se jím řídit.

Srv. „chov opic“ jako předmět činnosti SVJ.

lake sice může tvrdit, že nařízení vlády je paskvil, ale to neznamená, že jím nemusíme řídit…