Víte co obsahují zálohy na správu?
V jiné diskusi se objevil tento popis situace: "Bohužel díky neexistující koncepci rozvoje domu a nezájmu spoluvlastníků dochází dle mého názoru (...) k plýtvání společnými prostředky. Výbor je naprosto nekompetentní a nedodržuje ani vlastní stanovy ..."
Stěžovatel ale poslušně platí a platí dál... Takový stav je bohužel častý. Koupíte byt. Pak je Vám sděleno kolik máte platit měsíčně a Vy platíte. Ale v mnoha SVJ se nikdy nedozvíte na co jsou Vaše zálohy vlastně určeny a za co se pak skutečně peníze utratily. Jak se bránit proti platbám naslepo? Jednoduše. Neplaťte a bojujte. Neurčité a nesrozumitelně stanovené zálohy na neznámý účel nelze úspěšně vymáhat. K tomu viz diskusi Předpis záloh musí být srozumitelný a určitý.
Zapomíná se na to, že zálohy jsou určeny výhradně na účel definovaný v ZoVB jednoznačně takto: "... aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech" (§ 15 odst. 2 ZoVB).
Zákonodárce nepravil, že by se měly vybírat zálohy v jakékoliv výši schválené shromážděním (podle toho "jak se car vyspal"). Naopak zákon stanoví, že u záloh může jít pouze o částky "předpokládané" a "nutné". Z toho je zřejmé, že nelze vybírat peníze naslepo - do klobouku pana předsedy.
• Na počátku musí existovat dokument o stavu domu, který vychází z jeho skutečného stavebně-technického stavu a z odhadované životnosti jeho jednotlivých částí.
• Na základě toho se tvoří dlouhodobý plán oprav a údržby
• Z tohoto plánu se odvodí předpokládané nutné výdaje pro následující období (na více let dopředu).
• Podle toho se upraví a schválí dlouhodobý finanční plán SVJ
• A z toho se teprve dojde k nutné měsíční částce záloh jednotlivého vlastníka jednotky.
Příklad:
Má-li podle plánu oprav dojít za 12 let k výměně střešní krytiny za 1 milion, mohou se na tento účel buď okamžitě začít vybírat zálohy, nebo SVJ naplánuje vzít si na daný účel bankovní úvěr. Ve druhém případě by se ovšem žádná záloha neskládala a hradit se budou splátky úvěru - teprve až tato nutnost nastane (o 12 let později). To je pořádný rozdíl.
Z uvedeného je zřejmé, že bez dlouhodobého plánu údržby domu a bez dlouhodobého finančního plánu společenství nelze vůbec nutnou výši záloh stanovit, a to ani přibližně.
----------------------------------------------------------
Jakmile po koupi bytu obdržíte rozpis záloh na správu domu, Vaše první dvě otázky předsedovi SVJ by měly znít:
(1) Ukažte mi schválený dlouhodobý plán oprav a údržby domu.
(2) Ukažte mi schválený dlouhodobý finanční plán SVJ..
Není-li takový plán, pak SVJ neprokázalo, že zálohy splňují podmínku stanovenou v § 15 odst. 2 ZoVB. Pro vlastníka jednotky z toho plyne jediné: reklamovat předpis záloh jako neurčitý a nesrozumitelný a neplatit nic. Proti neurčitému usnesení o zálohách je možno se obrátit na soud podle § 11 odst. 3 ZoVB. Nebos skládejte měsíční zálohy do úschovy a čekejte, až Vám SVJ dodá rozpis nákladů podle zákona. Ten pak zkontrolujete.
K tomu dám příklad z civilizovaných končin, kde zákonodárci přijímají skutečné funkční zákony a ne neúplné hlavolamy. V oněch zemích je normální, že vlastník jednotky je pánem a výbor služebníkem, který se mu stará o jeho majetek. Například v Kalifornii (USA) je SVJ (nazývané tam Homeowners' Association, HOA) povinno vypracovat "Reserve Study". O co jde píše místní expert:
Asociace mají ze zákona povinnost naplánovat, přijmout a předat vlastníkům jednotek roční plán výdajů, a to nejpozději 30 dnů před ukončením účetního roku.
Většina výborů chápe důležitost vytváření a dodržování ročního rozpočtu, ale mnohé přehlížejí nutnost mít v ročním rozpočtu vyčleněnu i dlouhodobou rezervu pro údržbu a opravy v budoucích letech.
Zákon California Civil Code 1365(e) vyžaduje, aby Asociace připravovaly a předávaly vlastníkům plán tvorby a čerpání rezervy každé tři roky. Já však vždy doporučuji, aby výbory revidovaly tyto plány každoročně.
Plán tvorby a čerpání rezervy obsahuje odhad zbytkové životnosti každé součásti domu, náklady na údržbu a výměnu a výši příspěvků vlastníků, která umožní pokrýt tyto budoucí náklady.
Plán tvorby rezerv musí být předložen jako součást rozpočtu Asociace. Tvorba rezervy je považována za standardní výdaj a je měsíčně převáděna na produkty peněžního trhu nebo ukládána na spořící účet pro budoucí využití.
----------------------------------------------------------
Nejde tedy o nic světoborného - na tomto serveru např. paní Klainová vícekrát upozorňovala na nutnost finančního plánování. Jenže rozdíl je v tom, že v Kalifornii to Asociaci vlastníků přikazuje rovnou zákon. V Česku se musí vlastníci jednotek probudit a svému výboru to dát jako rozkaz, jinak se dlouhodobého plánu nedočkají. Český ZoVB dokonce ani nedává povinnost výboru předložit účetní závěrku ke kontrole a schválení. Paskvil zůstane paskvilem, pomáhejme si sami ...
lake
…náš JUDr předseda na toto sdělil, že zákon nenařizuje tyto plány dělat, tudíž je dělat nebude :-)
Samozřejmě, že zákon nic takového přímo nenařizuje. Na druhou stranu – Vy nejste povinen platit zálohy na účel, který je tajemný a není takovým plánem podložen.
Ten, kdo něco tvrdí, je povinen to také prokazovat. Zejména u soudu. Jak procesněprávní teorie, tak soudní praxe dovodily, že je věcí účastníka tvrdit rozhodující skutečnosti a označovat důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení. Pouze takový účastník řízení, který splní své procesní povinnosti může být ve sporu úspěšný. Vašemu předsedovi (je-li JUDr.) doporučuji prostudovat procesní povinnosti účastníků civilního řízení a namátkou rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2725/2007, ze dne 15. 5. 2008.
SVJ nebude bez Reserve Study schopno hodnověrně prokázat, že po Vás oprávněně požaduje zálohy na „předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech.“. Viz § 15 odst. 2 ZoVB.
Výbor tedy nebude žádné plány sestavovat a Vy nebudete svému SVJ žádné zálohy hradit. Výhoda je na vaší straně. To ví dobře i Váš předseda, je-li JUDr.
lake
http://kraken.slv.cz/21Cdo2725/2007 se zdá, že je spíše o chybě odvolacího soudu, cit:
Jestliže tedy žalobce v projednávané věci přes opakované poučení soudu prvního stupně podle ustanovení § 118a odst. 1 o.s.ř. nedoplnil vylíčení rozhodných skutečností opisem údajů z listin (záznamů o provozu vozidla), z nichž v žalobě vycházel a navrhl je jako důkaz a které byly oběma účastníkům známy, nezpůsobuje jeho nečinnost v tomto směru důvod k zamítnutí žaloby pro neunesení břemene tvrzení .
…jak to souvisí s tím, že si SVJ odhlasuje, že nebude dělat plány? To spíše chtělo jiný rozsudek, jak někdo neplatí do „FO“, protože nedostal plány…
Za hlavní téma informace, považuji význam plánování v SVJ. Doplňující informace zmiňují povinnost plánovat pro zajištění informací pro kontrolu hospodaření a další bezproblémové existence domu a všímají si možností, jak přimět výbor SVJ k plnění povinností poskytnout vlastníkům úplné informace o použití jejich vkladů do záloh. Neznám důvod, pro který bych je měl odmítnout. Mohl bych mít námitky proti některým doporučením, ale doporučení jsou určena pro krajní situace.
Nerozumím naopak smyslu výhrad proti plánování. Jednak jsou poněkud zmatené, protože kritici za své problémy viní plánování, místo aby hledali chyby a nedostatky ve svých plánech. Jako příklad uvedu text: „Plánovali jsme, co nejlépe jsme uměli, ale vždy se vyskytlo něco, s čím se počítat nedalo“. Přitom „lake“ sám napsal, že pokud máme rezervu na pozdější opravy, máme ji také na krytí všech takových případů. Sdělení o problému v období, kdy se bude platit o pár desetikorun víc, svědčí o tom, že kritik zjevně nepochopil, že právě plánování může takové situace vyloučit. „Klobouk anonna“ je také plánem. Takový plán může mít právem SVJ s novou budovou. Ve špatném případě SVJ jehož předseda nezná svůj dům a jeho „potřeby“ takže lepší plán prostě nevytvoří. Pokud „anonn“ tvrdí, že žádné SVJ nemůže hospodařit podle plánu, nemá pravdu. Každý by měl hovořit za sebe. „Katastrofické“ případy, uváděné v diskuzi, plánování vyloučí.
Uvedu své zkušenosti z doby, kdy jsem vykonával funkci předsedy samosprávy SBD a později SVJ (8+8 let). Úvodem poznamenám, že naše velké SBD vedlo samosprávy k plánování již před léty. Byly také samosprávy, které přesto neplánovaly, a přenechali plánování družstvu. Vždy jsem pracoval s plánem nákladů na období nejméně 10 let. Plán vycházel ze zkušeností předchozích let, životnosti jednotlivých prvků, kontrol stavu budovy a připomínek bydlících (i studii jsme jednou zadali). Průběžně jsem plán upřesňoval, doplňoval a dodával před shromážděním písemně do všech 96 bytů, spolu s výsledkem hospodaření, programem jednání, návrhem usnesení a jeho zdůvodněním. Vlastníci mohli na základě získaných informací a vlastních poznatků, uplatnit své připomínky. Měli čas své rozhodnutí řádně promyslet. Přineslo to zvýšení kvality diskuze, minimalizovalo dobu planého dohadování a vytvořilo podmínky pro „bezrizikové“ zastupování.
Součástí našeho plánu byly také případy využití úvěru. Tak jsme mohli plnit požadavek malého kolísání příspěvků do záloh. Pokud bylo vhodné, urychlit opravu nebo inovaci, volilo shromáždění mezi možností zvýšit příspěvek, nebo využít úvěr. Nemohly se vyskytnout případy neshody vlastníků kvůli překvapivému rozhodnutí výboru o úvěru. Dokonce jsme při využití úvěru dovolili vlastníkům, podílet se platbou v hotovosti. Neplatili pak splátky ani úroky a měli po dobu splácení úvěru značně snížený příspěvek do zálohy. Samozřejmě zaplatili vůči záloze všichni pouze své. Nechce se mi věřit, že bych byl mezi předsedy výjimkou. Nejsem takový pesimista, abych usoudil, že všichni ostatní se do výboru dostali omylem, nebo ze zištných důvodů. FrantaF
Doplňuji další část ke způsobům plánování.
Pokusím se názorně ukázat rozdíl výsledků mezi „nejhorší“ a „nejlepší“ variantou plánování. Nejdříve na vysvětlenou poznamenávám, že se nesnažím předvádět plánování, ale pouze projevy způsobu plánování na výši vytvářené zálohy v jednotlivých létech období. Vytvořil jsem proto jednoduchou tabulku se dvěma listy, ve které jsem použil (téměř) skutečné hodnoty nákladů domu za období 44 let (první rok je pátým rokem existence domu). List „Rok“ ukazuje průběh nákladů a zůstatků v dlouhodobé záloze při plánování „z roku na rok“. Poučná je velmi proměnlivá hodnota nákladů na jednotku plochy. Náklady nad 79 Kč/m² jsou stínovány růžově. List „Období“ ukazuje hodnoty dlouhodobého plánování. Hodnota nákladů na jednotku plochy je za celé období stejná.
Snad to poučí některé odpůrce, protože byla důvodem odmítání často námitka, že nelze plánovat všechno, takže stačí vyhodnotit hospodaření uplynulého roku a na základě výsledků stanovit příspěvek do zálohy na příští rok a přidat nějakou rezervu. S takovým postupem nemůže souhlasit žádný dobrý hospodář nejméně ze dvou důvodů. Jednak proto, že při dlouhé životnosti domu se vyskytují také finančně náročné opravy, které by při plánování z roku na rok bylo nutno zajistit jenom úvěrem, pak také proto, že užitná hodnota domu se během jeho dlouhé životnosti téměř nemění a bylo by správné, aby se jednotliví vlastníci podíleli na udržování budovy srovnatelnou výší ročních nákladů, a to i v případě, kdy dům obývali pouze část doby životnosti domu. Rozdíl mezi plánováním z roku na rok a dlouhodobým plánováním nejlépe vyjádří rozdíl nákladů na jednotku plochy v jednotlivých létech období. Významná je také jistota spolehlivého řešení poruch, které se nedají předvídat.
Poněkud se rozcházím v názorech na plánování také s těmi, kteří prosazují detailní přesné plány se zohledněním očekávané inflace a odhadované výše úroků ze spořicích účtů s „čekající“ zálohou. Je vhodné tyto hodnoty spočítat pro orientační zjištění možného rozptylu očekávaných hodnot nákladů. Dobře se mohou také uplatnit jako argument pro budoucí přínosy inovačního záměru. Domnívám se však, že působení inflace a výše úroků jde obvykle proti sobě a nemění proto situaci výrazně. Zásadně odmítám praxi, kterou uvedl ve svém příspěvku „anonn“, že „shromáždění nezatěžují něčím jako je schvalování rozpočtu“. Já naopak považuji dobrou informovanost vlastníků o záměrech výboru za velmi důležitou (přímo základní) podmínku vstřícného přístupu vlastníků k plánu SVJ.
Příklady uvádím v souboru „SVJ-plánování-demonstrace“ na odkazu:
https://skydrive.live.com/redir…!105
FrantaF
Dobrý den pane FrantoF, o nutnosti plánování není pochyb. Dovolím si však s Vámi nesouhlasit v následující pasáži Vašeho příspěvku …Poněkud se rozcházím v názorech na plánování také s těmi, kteří prosazují detailní přesné plány se zohledněním očekávané inflace a odhadované výše úroků ze spořicích účtů s „čekající“ zálohou. Je vhodné tyto hodnoty spočítat pro orientační zjištění možného rozptylu očekávaných hodnot nákladů. Dobře se mohou také uplatnit jako argument pro budoucí přínosy inovačního záměru. Domnívám se však, že působení inflace a výše úroků jde obvykle proti sobě a nemění proto situaci výrazně. Domnívám se, že inflace ovlivňuje plánování, zejména v dlouhodobém horizontu, velmi výrazně. Ve své tabulce uvádíte, že jde o „téměř“ skutečné náklady za 44 let. Tzn. sledované období začíná v roce 1968. Nejsem takový pamětník, ale hodnota 1 Kč(s) v roce 1968 byla úplně někde jinde než hodnota 1 Kč dnes. Nebudu srovnávat tak dlouhé období, ale dám konkrétní příklad z doby nedávné. Naše SVJ po vzniku v roce 2006 stálo před nutností opravy střechy a volbou jak a kdy. Cena byla tehdy vyčíslena na 645 000 vč. DPH (5%). Cena bez daně 614 000. Pokud bychom opravu realizovali letos tak bez zohlednění inflace by jen změna sazby snížila prostředky k dispozici na 565 800 (rozdíl jde státu) což je o cca 50 tis méně. Při průměrné inflaci za roky 2006–2011 2,5% se hodnota investice změní na 730 000 Kč bez daně x 1,14 = 832 000. Takže dnes je na stejnou opravu potřeba o cca 190 000 Kč více. Vámi uváděných ročně uspořených 448 556 Kč v roce 1 má při 3% inflaci v roce 44 reálnou hodnotu cca 118 tis. Střechu jsme opravili v roce 2007 a financovali úvěrem. Máte pravdu, že úroky ze spořicích účtů jsou buď ve výši inflace, nebo bohužel i nižší a nijak významně neovlivní naspořenou reálnou hodnotu částky. Jak si představujete výpočet … určení možného rozptylu očekávaných hodnot nákladů? Michal
Pane Michale. Když jsem napsal, že působení inflace při dlouhodobém plánování nemění situaci výrazně, měl jsem na mysli období 15 let. Pokud se plán každý rok upřesňuje podle zjištěných hodnot konkrétních prvků, může být spolehlivější, než obecný růst inflace. Odlišnost bude pouze v tom, že může dojít častěji ke změnám příspěvku do zálohy. Svůj hlavní úkol plán i tak splní. Jednoduché plánování je přijatelné i pro laika. Obávám se totiž, že plánování může být odmítáno také proto, že předsedové vlastně neznají jeho náplň. Trvat na využití prognóz, kterým mnoho lidí nevěří, může situaci ještě zhoršit.
Svojí otázkou jste mě doběhl. Možným rozptylem jsem myslel pouze úvahu, zda uváděné hodnoty statistik mohou mít natolik nepříznivý dopad na naše plány, že je nutné provést úpravu ceny. Bylo to velmi neobratné vyjádření.
Můj příklad měl pouze názorně ukázat, že plánování je jednoduchá a užitečná činnost. Pomůže odstranit většinu sporů kolem výše příspěvků na správu domu, protože odstraní nečekané velké změny. Větší nepřesnosti v plánu jsou nepříjemné, ale snadno řešitelné využitím úvěru, který bude jistě nižší a levnější než v případě neplánované opravy nebo investice. FrantaF
Odkazy se zkomolily, zkouším zopakovat jinak.
http://sdrv.ms/Le0Frm případně:
Omlouvám se, pokud to nepůjde. FrantaF
Pro zajímavost uvádím příklad jak se v CIVILIZOVANÝCH zemích řeší financování činnosti společenství vlastníků (Homeowners'Association). Žádné platby "naslepo" tam nenajdete. Tvorba rezerv na údržbu a opravy domu je vypočtena kontrolovatelným způsobem a vychází z popisu stavu domu (který je povinně aktualizován každé tři roky) a z plánu údržby a oprav (už jsem o tom psal výše).
Informace o tvorbě rezerv, [California] Civil Code §1365(b)
Zákon Civil Code §1365(b) ukládá povinnost počínaje 1. lednem 2009, aby souhrnný plán tvorby rezerv, vyžadovaný podle Civil Code §1365.5(e)(5), byl zasílán členům, popřípadě zájemcům o koupi. Tento souhrnný plán musí obsahovat upozornění, že podrobný plán tvorby rezerv je možno obdržet na požádání.
Civil Code §1365.5(e)(5) stanoví, že plán tvorby rezerv musí obsahovat:
• informaci jak Asociace plánuje naplnit rezervy, aby dostála své povinnosti provádět opravy a výměny všech hlavních částí domu, u nichž je očekávaná zůstatková životnost 30 let nebo méně, s výjimkou těch částí, o nichž výbor rozhodl, že nebudou opravovány ani měněny;
• dále časový plán obsahující data a změny v částkách pravidelných a jednorázových příspěvků, které budou nezbytné k financování rezerv;
• soupis budoucích výdajů z rezervního fondu.
Výbor je povinen při přípravě plánu rezerv vzít do úvahy vlivy inflace. Souhrnný plán musí být každoročně poskytnut vlastníkům a zájemcům o koupi.
Doporučuje se, aby výbory konzultovaly s odborníky na tvorbu plánú oprav, kteří mohou pomoci při přijímání podrobného plánu tvorby rezerv a při přípravě souhrnného plánu tvorby rezerv.
Zdroj: California Association of Homeowners Associations
------------------------------------------------------------------------
Ukázkový rozpočet Asociace na léta 2011 až 2026 (tabulka Excel) je tady.
Nenacházím tam ani stopu po tvorbě neurčité rezervy "pro všechny případy". Společenství ví, že střecha má celkovou životnost 40 let, zůstatková životnost je ještě 10 let a náklad na její opravu v roce 2021 bude 130871 USD. Z toho se pak odvíjí výše měsíčního příspěvku vlastníků jednotek. Stejně se postupuje u ostatních společných částí domu. Není v tom žádné kouzlení s tajemnými zálohami na nikomu neznámý účel. Jen poctivý výpočet cashflow.
Stát Kalifornie má asi 35 milionů obyvatel a z hlediska výkonnosti ekonomiky je na osmém místě NA SVĚTĚ, jestliže jednotlivé státy USA porovnáváme se všemi zeměmi světa. Že by to tam dělali všechno špatně?
lake
Dobrý den, prošel jsem si tabulku RESERVE STUDY z odkazu. Je inspirativní, avšak domnívám se, že není úplně přesná. Střecha životnost 40 let, stáří 30 let, zbývá 10. TOTAL COST @ PV (současná hodnota opravy) = 102 236; AMOUNT ON HAND (naspořeno) = 10 000; BALANCE REQUIRED (nutno naspořit) = 92 236; CPI (inflační koeficient) = 2,5%; COAST IN 10 YEARS (cena za 10 let) 130 871 (započítána inflace 2,5% ročně). Potud dobře chápu a vidím je použita pro výši měsíční platby (úložky) excelovská fce PLATBA a argument SAZBA=CPI; argument pper = 120 měsíců, jako souc_hodn je použit argument „-130871–10000“ čímž se potřebná částka na opravu zvýší na 140 871. Je-li dnes požadovaná částka k provedení opravy 102 236, po přepočtu inflačním koeficientem zvýšena na 130 871 tak tímto postupem se opět navýší cílová částka. Potom AMOUNT EACH MONTH (měsíční úložka) = 1328 (1328×120= 159 360) ; AMOUNT/UNIT/MONTH (částka/jednotka/měsíc) = 22,13. Podle mého názoru by měl být argument sazba = 0 a souc_hod = 120 871 resp. 130 871–10 000. Nechci vyvolávat zbytečné diskuze. Je, kdyby byl někdo ochoten se ta to podívat. Michal
Pane Michale,
máte pravdu že vzorová tabulka obsahuje chyby. Nějaký americký neumětel do ní nakopíroval nesprávné vzorce. List RESERVE STUDY, buňka U70 obsahuje
=PMT(J66/12;K69*12;-U69-O70)
Správně má být
=PMT(J$66/12;K69*12;U69-O70)
Je třeba nakopírovat do všech buněk obsahujících hodnotu AMOUNT EACH MONTH.
Takže na střechu je třeba spořit nikoliv $1328 měsíčně, nýbrž podle opravené Reserve study $1139 měsíčně při míře inflace 2.5% ročně. Pokud byste nechali "plánovat" pana anonna bez dozoru, střelil by od boku možná $1500. A plaťte!!!
Na tomto příkladu je názorně vidět k čemu slouží plánování: existuje jednotný, snadno kontrolovatelný postup výpočtu a na chybu se většinou rychle přijde. Naopak pokud se neplánuje, je vše zahaleno v mlze: neexistují konkrétní čísla, nebo se neví odkud je výbor vzal. Výsledkem je, že nelze nic pořádně zkontrolovat: chyby a špatné odhady se dají vždy zakrýt poukazem na budoucí havárie, prasklá potrubí, padající meteory ....
Proto se v tomto vláknu sešlo tolik předsedů, kteří běžné plánování nemají v lásce.
lake
Pane lake, díky za odpověď. Je škoda, že většina diskusí se skončí tím, že kvalitní a věcné příspěvky jsou vymínusovány. Ještě k RESERVE STUDY. Tím, že je zadán parametr SAZBA=inflace chová se výpočet tak, že z požadované cílové částky se ještě počítá úrok, tj. zvyšuje ji. Fce PLATBA se standardně používá pro výpočet splátky půjčky. Není takto inflace započítána dvakrát? Poprvé při výpočtu v buňce U69=(O69)*(1+J66)^K69; a podruhé při výpočtu v U70=PLATBA(J$66/12;K69*12;U69-O70)? Neměla by pak být výše měsíční úložky vypočítána (cílová částka – naspořeno)/počet zbývajících měsíců? Díky Michal
S něčím by se dalo souhlasit ale se základní myšlenkou rozhodně ne.
Rozhodně platí že nelze vybírat peníze pouze podle nějakého plánu.
Vždy v tom „plánu“ musí být položka „šetříme do klobouku“!
Copak lze předpovědět že se za 2 roky pochroumá střecha nebo doslouží nějaké stoupačky nebo se pochroumá výtah co do té doby jezdil apod?
Stejně jako v každé rodině tak v každém SVJ je potřeba šetřit na neočekávané výdaje. A neočekávané jsou proto že je nečekám a proto je ani nemůžu zahrnout do nějakého plánu!
Ať si to v každém SVJ dělají jak chtějí, ale rozumný výbor „šetří do klobouku“ a striktní vyžadování nějakého plánu oprav je hovadina.
Takže sice lake opět hlásá hezky znějící TEORIE, ale PRAXE tak bohužel nefunguje!!
Základ je aby si členové ohlídali, že se společné peníze nekradou, nevyhazují za hovadiny apod. Copak je takový „zločin“ že výbor zodpovědně vybírá peníze dopředu a ukládá je na účet kde prokazatelně čekají na zlé časy a nikdo je nikomu nebere?
Předseda
P.S. V naprosté většině se tu řeší staré domy. Ale divili byste se co je možné v novostavbě. Lidi koupí nový byt, žádné OPRAVY výbor samozřejmě neplánuje a tak se platí zálohy na správu v jednotkách korun za metr. Za pár let projde záruka na dům u developera a najednou se zjistí že schází půlmeloun na novou střechu. No a najednou v onom „klobouku“ nic není a lidi se zdráhají sáhnout do „své kapsy“. Toto není teorie, to je reálný příklad z jednoho nového domu v Praze.
Pane anonne,
Napsal jste: „Rozhodně platí že nelze vybírat peníze pouze podle
nějakého plánu.“.
Zdá se že nerozlišujete situaci ve vašem SVJ od zbytku světa. Co jste si
odsouhlasili u vás nemá obecnou právní platnost. Pravý opak je pravdou:
„Rozhodně platí že nelze vybírat peníze bez plánu údržby a
oprav domu. Jedině se souhlasem všech.“. Viz § 15 ZoVB, odst.
1 a 2. Neadresné a neurčité šetření „do klobouku“ nelze vlastníkovi
jednotky nařídit, i kdyby se výbor stavěl na hlavu.
Neohánějte se prosím praxí, vždyť o ní nevíte nic, ani o běžných způsobech operativního financování a řešení běžných situací. Máte starost „že se za 2 roky pochroumá střecha nebo doslouží nějaké stoupačky nebo se pochroumá výtah.“
- „Pochroumaná“ střecha se bude řešit samozřejmě z pojištění domu. Cožpak vy nemáte pojistku domu?
- Když doslouží stoupačky, je to případ o kterém jsem přece už psal: je známa odhadovaná životnost zařízení a na jeho opravu se dlouhodobě a adresně spořilo. To byste ovšem musel mít sestavený ten plán údržby a oprav, že ano.
- Porucha výtahu je pouhý Váš strašák – to jste si právě vymyslel. Výtah je ostře sledované zařízení, s pravidlenými prohlídkami a revizemi. Porucha je zcela výjimečná věc.
Je vidět, že Váš způsob uvažování o financích je stereotypně nastaven na 15. století, kdy za husitských válek bylo nejjistější zakopat zlato a stříbro na zlé časy. Ještě dnes se tyto poklady občas najdou… Dnes se tyto věci ale řeší poněkud jinak:
- Existuje zákonná možnost předepsat vlatníkům jednorázový příspěvek na správu, pokud jste o tom nikdy neslyšel (§ 15 odst. 1 ZoVB).
- Nebo si SVJ vezme úvěr či půjčku k překonání finanční nedostatečnosti. To je standardní finanční nástroj od dob starých Egypťanů a Babyloňanů a překvapuje mne, že to z vašich úvah zcela vypadlo.
Řekl bych tedy, že daleko od praxe jste Vy, nikoliv já. Váš návrh na naprosto neadresné šetření znamená, že výdaje nemůže žádný vlastník jednotky kontrolovat. Nelze zaplacené částky ani vracet, vždyť co kdyby na dům spadl meteor a bylo nutno jej znovu postavit, že ano. Neadresné, neurčité a nevratné „šetření“ přímo do cizí kapsy je vemi výhodné pro výbor, který chce utrácet a manipulovat s penězi bez možnosti kontroly.
Je to však velmi nevýhodné pro vlastníka jednotky, který by se tím stal dojnou krávou: Plať a neptej se na co (sami to nevíme). Až se odstěhuješ, budeš hejlem, neboť vše cos zaplatil na zálohách zbytečně nám zde zůstane. Ať už si z toho pořídíme cokoliv, ty z toho nic mít nebudeš. Sbohem hejle!
Pane anonne, v právně vyspělých zemích byste se svou myšlenkou (obírat vlastníky o peníze bez dúvodu) neuspěl. Zkrátka – poklepali by si na čelo a vůbec by se s Vámi nebavili. Se svými penězi dokáže každý hospodařit podle svých plánů sám. Na údržbu a opravy společného majetku vydává pouze co je nezbytně nutné. HOA si nemůže hrát na samozvanou banku.. V ČR platí totéž pro SVJ – zejména za současné právní situace, kdy ze svých záloh NIKDY NEDOSTANETE NAZPĚT ANI KORUNU (§ 15 odst. 4 ZoVB).
V České republice od 1. ledna 2014 neuspějete, bohudík. Neadresné „křečkování“ záloh bez účelu není naštěstí uvedeno mezi povinnostmi vlastníka jednotky ani dnes, ani v novém ObčZ. A tak to má být.
lake
Já dělám předsedu roky. To co jsem napsal o novostavbě je pravda a ta střecha (blbě vyrobená) se z pojistky asi nezaplatí že?
Dále:
Cituji „„Pochroumaná“ střecha se bude řešit samozřejmě
z pojištění domu. Cožpak vy nemáte pojistku domu?“
Naprosto běžná praxe je že nějaké věc doslouží úplně jindy
než je její plánovaný „konec“. A u střechy se stává naprosto
běžně že z ničeho nic začne někde zatékat, najednou víc a víc a
během roka je to tak špatné že je potřeba střechu úplně předělat.
Opět případ co jsem zažil.
Cituji „Když doslouží stoupačky, je to případ o kterém jsem
přece už psal: je známa odhadovaná životnost zařízení a na jeho opravu
se dlouhodobě a adresně spořilo.“
Opět nesmysl. Trubky běžně doslouží dříve než byla jejich
určená životnost. Poruchy tedy opravdu nikdo neplánoval. Opět
jsem zažil.
Atd, atd.
Cituji „Existuje zákonná možnost předepsat vlatníkům
jednorázový příspěvek na správu, pokud jste o tom nikdy
neslyšel“.
A to je přesně to co téměř nikdy nezafunguje. Lidi nedokáží
v naprosté většině šetřit a proto tento stát vypadá jak vypadá. Lidi
raději přijmou měsíčně o pár stovek vyšší platbu než za 5 let
požadavek na 50 nebo 100 tisíc na dřevo. To 9 z 10 lidí mít nebude a
opraví se tedy prd.
Cituji „Neadresné, neurčité a nevratné „šetření“ přímo
do cizí kapsy je vemi výhodné pro výbor, který chce utrácet a manipulovat
s penězi bez možnosti kontroly.“
A není toto problém spíš kontroly výdajů? Jak to souvisí
s tím, jestli leží na účtu našetřené peníze nebo ne?
Cituji „Se svými penězi dokáže každý hospodařit podle svých
plánů sám.“
Opět nevíte jak to chodí. Drtivá většina lidí NEDOKÁŽE se
svými penězi hospodařit. Zase reálný příklad – pokud vyberete na
zálohách na služby více lidi tu stovku měsíčně navíc unesou a kolikrát
jsou i rádi. Pokud náhodou dojde k tomu že zálohy byly o nějakou tu
stovku podhodnocené, má značná část lidí problém doplatit „blbých“
pár jednotek tisíc v ročním vyúčtování! Opět
každoroční PRAXE.
Na tomto serveru se opakovaně ukazuje, že nemáte naprosto vůbec představu jak to PRAKTICKY chodí ve velké spoustě domů a tedy SVJ.
Předseda
myslíte slovem „ovčany“ ovce tupé, zastrašené, vychc…,
Mexikány
anebo ty „rovnější“ tedy ty ovce bučící ve Výboru a ovce bučící
pro Výbor ?
Někde jsem slyšel že ovce nemají ve svrchní vrstvě moc nervů a že pokud
je zastřihnete i více „dokrvava“, že jim to moc nevadí. Otázka tedy
zní: jsou Anonnovy ovce před porážkou nebo jsou už po ní (dead)?
Dobrý den,v polemice k tomuto závažnému tématu,souhlasím s p.Lakem a p.Anona byl požádal o názor na následující. U našeho SVJ se tyto záležitosti praktikují tak,že žádný dlouhodobný plán oprav neexistuje a případné opravy se realizují z roku na rok a to na základě usnesení shrom.SVJ,které se koná na konci roku.Výbor SVJ navrhne co by si přál a „ovečky“mu to poslušně odhlasují.Přijaté usnesení bez ohledu na to kolik to bude stát,výbor v následujícím roce realizuje a kromě 3 lidí nikomu ani nevadí,že přijaté usnesení není v souladu se ZoVB.Vybrané zálohy na správu domu(částky jsou stanoveny podle podílu)se dávají na jednu položku a z té se hradí všechno.Protože nebyla uzavřena dohoda mezi vlastníky BJ měly by být náklady rozúčtovány v souladu ZoVB §15 odst.1,protože tomu tak není,dovoluji si tvrdit,že jde o rovnostářské účtování,které je diskriminační pro byty s menším podílem. Požádal jsem výbor SVJ o vyúčtování mnou zaplacených záloh na správu domu a bylo mi odpovězeno cituji"vzhledem k tomu,že platba do tzv.„FO“,není zálohovou platbou,ale stálou platbou,žádné vyúčtování na jednotlivce se proto neprovádí„.Dále mě výbor SVJ odkázal na vzorové stanovy č.371/2004Sb,čl.III.odst.4a. Přitom v ZoVB § 15 odst.2 je to jasně formulováno.Ptám se co je v daném případě kogentní zákon a nebo vládní vyhláška? Jelikož jsem vyúčtování neobdržel,požádal jsem výbor SVJ o vrácení zaplacených záloh. Protože ani tuto moji žádost výbor nerealizoval,rozhodl jsem se že nebudu do tzv.“FO"přispívat a stanovenou sumu budu skládat do úschovy a čekat až mě výbor SVJ zažaluje,že neplatím jak oni říkají příspěvky na správu domu. Strýc
Strýci, píšete,že jsou vybrané zálohy na správu domu stanoveny podle podílu. A pak píšete, že jde o rovnostářské účtování,které je diskriminační pro byty s menším podílem.
Tomu nerozumím, pokud jsou zálohy stanoveny podle podílu, pak byty s menším podílem platí menší zálohy. Proč by tedy mělo jít o rovnostářské diskriminační účtování pro byty s menším podílem? O rovnostářské účtování by šlo, kdyby jste zálohy neplatili podle podílu, ale všichni stejnou částkou.
Pokud se p.Anonn domnívá,že to jak se postupuje u našeho SVJ,je běžné
a zákonné,tak ho žádám o konkrétní odpověď na tyto problémy: 1.Je
platba do tzv.„FO“platbou stálou a nebo
zálohovou?Nebo jaký má název? 2.Která legislativní norma je v daném
případě
kogentní?ZoVB nebo vládní vyhláška
371/2004Sb? 3.Rovnostářské a diskriminační účtování je
proto,že se neprovádí rozúčtování položek z
nákladů na správu domu na vlastníky BJ
podle splouvlastnických podílů.
Viz příklad: investice 200000Kč,42BJ,suma
podílů 10000,nejmenší podíl 156,největší 306
- při současném způsobu účtování se uvedená
částka vezme z celkové hromady peněz a
protože se rozúčtování na jednotlivé
vlastníky BJ neprovádí,uhradí tedy každý
4726Kč
- pokud by se částka rozúčtovala podle
156 podílů=3120Kč to je částka,kterou měl
zaplatit ze svých záloh daný
vlastník,uhradil však o 1606Kč více
306 podílů=6120Kč,uhradil o 1394Kč méně To je to co se mi p.předsedo nezdá. Děkuji Strýc
Pane Anonne,nejsou to žádné nesmysly,ale holá skutečnost,jaká je praxe účtování,které mám potvrzeno od firmy,která pro naše SVJ účetnictví provádí.Jednoduše,suma 200000Kč se z účtu SVJ převedla na účet zhotovitele a tím všechno skončilo.Nikde jsem se nedozvěděl jakou částkou jsem se na uvedené investici podílel.Proč?Protože se rozúčtování v praxi neprovádí.Mám snad právo vědět jak bylo s mými zálohami naloženo a to se bez rozúčtování bohužel nedozvím. Pokud se zálohy vyberou podle podílů a neprovede se rozúčtování na vlastníky BJ rovněž podle podílů,tak Vám to p.předsedo logika sama o sobě nezajistí.Vy se svými praktickými zkušenostmi,jste přesvědčen,že ano.Má to chybu,některá uvažování našeho výboru SVJ,logiku naprosto postrádají.Proto by mě potěšilo,kdybyste mi mohl odpovědět na otázky 1 a 2. Rovněž tak by mě zajímalo jak to provádíte u Vašeho SVJ. Problém má totiž souvislost s hotovostí,kterou mám na kontě tzv.„FO“po odečtení všech nákladů,obzvláště když se všechny položky související s náklady na správu domu prakticky nerozúčtovávají.
pro Janoa: a.bez rozúčtování podle SVP každý zaplatil
shodně-4762Kč b.při rozúčtování podle SVP by zaplatil:
podíl 156 měl zaplatit 3120Kč,prakticky
zaplatil 4762Kč tj.o1642Kč více
podíl 306 měl zaplatit 6120kč,prakticky
zaplatil 4762Kč tj.o 1358Kč méně Děkuji.Strýc
Tedy napíšu to znovu – se svojí mizivou znalostí matematiky se tu dále neztrapňujte.
Ale dobře, budu na vás hodný a vysvětlím vám co jste na ZŠ zanedbal:
Pokud se zálohy vyberou dle podílů tak se samozřejmě i hradí dle podílů jak jinak. To že se převede jedna částka na účet zhotovitele a neposílá se to tam snad nějak po kouskách je naprosto notmální stav doufám úplně ve všech SVJ.
Přestaňte už sem prosím psát ty nesmysly.
Předseda
Začínám matně tušit, že všichni platíte zálohu ve stejné výši. Jinak to, co píšete nedává smysl.
Z toho je vidět, že je rozumné stanovit výši měsíční zálohy na správu domu poměrně podle podílů. Pak jen převedete 200.000 Kč z účtu SVJ na účet zhotovitele a je hotovo. Pokud chcete vědět kolik tato konkrétní oprava stála nějakého konkrétního vlastníka (třeba vás), pak vynásobte 200.000 příslušným podílem.
Tak to jsem nějak nepochopil. Pokud do „celkové hromady peněz“ přispíváte poměrně podle spoluvlastnických podílů, tak i čerpání z této hromady je podle podílů.
Pane anonne,
zřejmě nerozumíte tomu, že Vaše názory jsou právně bezvýznamné. Nemá cenu se o nich bavit. Otázka která je zřejmá z úvodního příspěvku (s citátem a odkazem na jinou diskusi) je tato:
Co má dělat vlastník jednotky, kterému jsou neprůhledným způsobem předepisovány zálohy bez jasného účelu?.
Já jsem na tuto otázku odpověděl. Správná a právně podložená odpověď je ta, že takové zálohy není vlastník povinen hradit. Zda je to výhodné řešení PRO VÝBOR a pro Vás je zcela vedlejší.
Rozhodující pro každého jednotlivého vlastníka je, že takové zálohy či příspěvky na něm nelze právní cestou vynutit. Každý za sebe nechť se rozhodne sám, zda mu způsob plateb "do klobouku" vyhovuje či nevyhovuje.
Jestliže mi jako vlastníkovi toto nevyhovuje, pak výbor musí prostě pohnout zadkem a zpracovat dlouhodobý plán údržby a oprav domu, včetně předpokládaných nákladů na tyto činnosti. Jinak na zálohách nedostane SVJ ode mne ani korunu.
--------------------------------------------------------
Před někoilka týdny jsem vícekrát hovořil s mladým mužem, který studoval v USA, nyní pracuje v krajském městě v bankovním sektoru a s partnerkou si pořídili malý byt 1+KK. Jeho názor vyjádřil zcela jasně: "My teď máme malý byt, ale až Jana dostuduje a budeme vydělávat oba, přestěhujeme se hned do většího. Pak, až přijdou děti, vybereme samozřejmě nějaký ještě větší byt. Není vyloučeno, že se mezitím budeme stěhovat za prací jinam. A já nehodlám v každém SVJ, kde budu pár let bydlet, nechávat desetitisíce nebo statisíce jen proto, že si o to řekli.".
Tento rozumný mladý muž po koupi bytu ihned požádal SVJ o podrobný položkový rozpis záloh na správu. Už půl roku nejsou schopni mu jej dát, takže zatím zálohy neplatí. To je pane Anonne taky příběh ze života. Až se Vám do domu přistěhují takoví vlastníci, jak je přimějete k placení? Budete je hypnotizovat řečmi o tom, že "je nesmysl platit konkrétní částky na konkrétní účel"?
Přeji vám mnoho zdaru ve Vašem úsilí. Napište pak jak jste u nich uspěl.
lake
Pane Lake vaše historka o mladém muži, který studoval v USA je velice dojemná. Můžete nám sdělit kde po nich požadovali „desetitisíce nebo statisíce“ ? Nezapomeňte dotyčnému mladíkovi vyřídit, že jsme v ČR a tady se platí daň z převodu nemovitostí, takže pan Kalousek z něj bude mít ohromnou radost při jeho častém stěhování. A zápisy do katastru bodou také něco stát, takže možná bude lepší se vrátit do „vzorové Ameriky“.
PS: je tady někdo z přispěvovatelů, kdo měl problém s požadovanými velkými zálohami a nebo tady LAKE jen čeří vodu v prázdninové okurkové sezóně ?
Dobrý den, a „rozepsání“ položek na správu následovně měsíčně: splátky úvěrů….. 2100 Kč; revize (požární, plyn, výtah)…..140 Kč; mzdy (údržba, administrativa) ….. 130 Kč; provoz domu (poplatky bance, materiál na údržbu domu, pojištění domu, deratizace, kancelářský materiál, poštovné; správní režie….. 256 Kč; rezerva k řešení havarijních situací ….78 Kč je dostatečné či nikoliv? Martin Hoffman
Vážený pane Hoffmane,
z Vámi uváděných položek:
splátky úvěrů….. 2100 Kč;
revize (požární, plyn, výtah)…..140 Kč;
mzdy (údržba, administrativa) ….. 130 Kč;
provoz domu ….. 256 Kč;
poplatky bance,
materiál na údržbu domu,
pojištění domu,
deratizace,
kancelářský materiál,
poštovné;
správní režie
rezerva k řešení havarijních situací ….78 Kč
pozor na poslední dvě položky, totiž správní režie a rezerva k řešení havarijních situací. Vyžádejte si upřesnění jejich obsahu.
(Poplatky bance jsou v pořádku, jenom se podivuji, že je ještě někdo platí.)
Díky za reakci, v rezervě na řešení havarijních situací bylo za uplynulá období vyúčtováno např. výměna vyhořelého rozvaděče, oprava vykopnutých dveří, odstranění sněhu ze střechy, některý rok máme ve vyúčtování přebytek, který se převede do dalšího roku, jindy jsme v mínusu a pak se to vyrovnává z přebytků minulých let. Celkově tvoříme rezervu 20 tis. ročně, na můj byt to dělá cca 1 000 Kč ročně. Správní režie není blíže upřesněna, je v rozpisu s více položkami „provoz domu“ jako jsou poplatky bance, pojištění, poštovné atd. v roce 2011 bylo plánováno na provoz domu 49 tis., vyúčtováno 43 tis. Kč, z toho provozní režie (toner do tiskárny, kancelářský materiál, poštovné apod.) 5000 plán/ 4664 skutečnost. Zůstatek převeden na dlouhodobou zálohu (dle rozhodnutí shromáždění). v březnu vždy obdržíme vyúčtování za minulý rok. Dům má 20 bytů, jsou tyto částky přiměřené nebo ne? MH
Vážený/vážená Janaa,
Mohu Vám sdělit naprosto přesně že v SVJ, kde dotyčný mladý muž momentálně vlastní jednotku 1+kk, po něm je požadována záloha na správu 1753 Kč měsíčně (bez jakéhokoliv bližšího rozlišení). Jistě umíte počítat, takže za tři roky (kdy plánuje se odstěhovat do většího bytu) by to činilo 63108 Kč. Tomu se česky říká „desetitisíce“.
Jak jsem napsal, SVJ není schopno mu rozepsat tuto částku na konkrétní jednoznačně definované položky, dlouhodobý plán údržby a oprav též neexistuje (nebo mu jej odmítli ukázat). Takže se zařídil podle mé rady a skládá měsíční zálohy do úschovy. Zda nakonec SVJ nějaké peníze od něj získá záleží na tom, zda mu předloží věrohodný rozpočet záloh odpovídající § 15 odst. 2 ZoVB.
lake
Prosím o upřesnění, jakou úschovu máte na mysli, pokud se nemýlím – ať už jde o úschovu notářskou či advokátní – na každou jednotlivou úschovu je nezbytné uzavřít úschovní smlouvu a zaplatit příslušný poplatek, což bude počítám nejméně 1300 Kč.
„…Zda nakonec SVJ nějaké peníze od něj získá záleží na tom, zda mu předloží věrohodný rozpočet záloh…“
- mohl by jste upřesnit co to znamená ?? konkrétně ??
- konkrétně jak se posuzuje ta „věrohodnost“ – v případě Vašeho známého jste tím expertem Vy ale uveďte použitelný návod pro ostatní, kterým zde radíte… např. nějaký český rozsudek dokládající. že částka dle §15/2 nebyla vymožitelná jen z důvodu neexistence „plánu dlouhodobých oprav“ (a SVJ ji třeba alikvótně muselo ostatním vrátit…)
- konkrétně pokud v SVJ Vašeho známého, ten „…dlouhodobý plán údržby a oprav též…“ vůbec NEMAJÍ a dejme tomu, že jej díky Vám se skřípěním zubů schválí – co pak doporučíte Vašemu známému – > akceptovat takový „plán“ od data kdy zakoupil byt nebo od data, které bude datem toho nově přijatého usnesení ?? (příspěvky na správu je snad nutno platit ale např. (samozřejmě záleží na Stanovách) od následujícího měsíce po nabytí jednotky nebo ne?)
- konkrétně jakou částku by jste mu doporučil zaplatit poukud se k plánu nedostane nebo některé položky prohlásíte Vy za nevěrohodné. Měl by zaplatit alespoň ty prokazatelné mandatorní položky (jako je pojištění, alikvótní část z uzavřených smluv (za Správce, za Výbor, za spol.elektřinu apod.) ?
Neználek
Pane NeznáIku,
odpovídám ještě na dvě Vaše otázky. Mimochodem jste asi jediný v tomto
vláknu, který na mé příspěvky reaguje věcně a logicky. U ostatních
(zřejmě předsedů) je rozpoznatelná pouze neschopnost plánovat, nebo
neochota plánovat, nebo neznalost účetnictví, nebo neznalost zákonů, nebo
neochota poskytovat vlastníkovi jednotky informace.
Ptal jste se „co pak doporučíte Vašemu známému“. Odpověď je obsahem úvodního příspěvku. Jakmile obdrží předpis záloh, který není pro něj zcela průhledný a určitý, měl by v první řadě podat reklamaci takového předpisu a požádat o položkový seznam jednotlivých částek tak, aby každou z položek bylo možno samostatně zkontrolovat. Je to přece naprosto stejné jako u záloh či vyúčtování služeb: musíte dostat papír s jednotlivými oddělenými položkami, jinak byste nevěděl ani jakou zálohu na co platíte, Ani byste si nemohl zkontrolovat správnost ročního vyúčtování služeb. Proč by tomu u záloh na správu mělo být nějak jinak?
Když jsem nastoupil do funkce, zkontroloval jsem výši záloh, které všichni bez protestů platili tehdejšímu správci – družstvu. Zjistil jsem, že dlouhodobá záloha na údržbu a opravy byla celé roky vybírána nesprávně – paušální částkou na byt namísto podle podílů. Totéž platilo pro odměnu správci. To bylo dědictví z doby, kdy správu domu vykonávalo původní družstvo. Ani výbor, ani jednotliví vlastníci si toho před tím nevšimli. Dále se pod částkou placenou družstvu (s požehnáním výboru) každý měsíc skrývala i „odměna pro domovníka a samosprávu domu“, kde družstvu bezdůvodně přibývalo 19200 Kč každým rokem. Naštěstí je neukryli ve svém účetnictví, takže po mé reklamaci přistálo na kontě SVJ něco kolem 100000 Kč. Kdybych se tenkrát neozval a nepožadoval položkový rozpis záloh, možná bychom všichni slepě platili dodnes.
Závěr: pokud se vlastník jednotky na nic neptá a platí částku podle rozpisu, je to jeho vůle – ale taková ovečka netuší zda někde není chyba, ani nemůže tušit, co s jeho penězi případně provádí zlý vlk. Připomenu pěkný příběh o tom, jak z konta SVJ zmizelo 33 milionů: http://www.portalsvj.cz/…o-33-milionu. Všechny ovečky k tomu žvýkaly svou trávu a kývaly hlavami …
O triku platit na „tajný neznámý účel“ jsem už zde psal. Druhý jednoduchý trik je pokud se přeplatek záloh na správu ani nevrátí, ani se nezapočte proti platební povinnosti vlastníka jednotky na následující období. I tímto způsobem vzniká „šedá“ hromádka peněz bez jasného určení, u níž již odpadl důvod pro který byla původně vybrána. Ve mnoha SVJ si vlastníci každoročně odhlasují nevracet přeplatky, někde to dokonce mají ve stanovách. Jde o tentýž trik a vlastník se může bránit postupem který jsem uvedl. Jde totiž opět o mimořádnou zálohu bez konkrétního určení, neboť není znám účel jejího použití ve smyslu § 15 odst. 2 ZoVB. Je-li skládání částek bez konkrétního určení uvedeno ve stanovách, jsou v této části neplatné pro rozpor se zákonem.
lake
„…Odpověď je obsahem úvodního příspěvku. Jakmile obdrží předpis záloh, který není pro něj zcela průhledný a určitý…“
- tedy odpověď nevidím ani tam ani tady. Asi nebylo zjevné na co se ptám:
tedy nejde o to jak a co budete dále kontrolovat tak aby se to jevilo cit.
„..zcela průhledný a určitý..“ ale o to pokud bude náprava
provedena průhledně a určitě, zda budete takový předpis akceptovat
i zpětně a ne jen od data vyhotovení takového plánu
odpovězte analogicky k situaci: když člen SVJ upozorní SVJ v únoru již opakovaně, že nemá stále vyměněný studený vodoměr a SVJ ho ignoruje. Jako bonbón mu pak za rok vyúčtuje – s tvrzením, že neměl instalovaný ověřený vodoměr – celý rozdíl mezi fakturovanou a napočtenou hodnotou bez ohledu na to zda něco takového ve Stanovách je …ale i kdyby bylo (a že se uvedený postup používá je zjevné jak z jednoho nedávného příspěvku zde tak z pravidel rozpočtu mnoha měst – např. Cheb).
Je zjevné že i kdyby SVJ napravilo uvedený stav třeba v červenci na Shromáždění, tak člen nebude chtít platit podle tohoto principu zpětně. Takže Vašemu „mladému muži“ doporučíte co? - prosím pokuste se odpovědět pokud možno na to, na co jsem se ptal já (polopatě) a nesoustřeďte se jen na „zálohy skládané dle §15/2 bez konkrétního účelu“
Neználek
Pane NeznáIku, pokud v úvodním příspěvku nenacházíte nic použitelného, nemohu Vám nijak pomoci. Pozornější čtenář tam nějaké informace najde.
(1) Jestliže máte konkrétní problém, popište jej co nejpřesněji. Některý z diskutujících se jistě pokusí Vám odpovědět.
(2) Pokud požadujete podrobný obecný právní rozbor se zahrnutím všech myslitelných situací, doporučuji abyste se obrátil na právní kancelář. Budou Vám účtovat částku začínající od 10000 Kč.
(3) Pokud máte problém s vyúčtováním vody, jde o rozúčtování služeb, nikoliv o správu domu. Otevřete k tomu novou diskusi, zde je to off-topic.
lake
„…pokud v úvodním příspěvku nenacházíte nic použitelného, nemohu Vám nijak pomoci…“
- myslel jsem si to. Ale já nepotřebuji „pomoci“ :))
Jen jsem chtěl aby se LAKE sám předvedl a i třeba uvedl nějakou tu dehonestaci jaký jsem „Neználek“, který nevidí v LAKE-radách „nic použitelného“ – to mi nevadí. Mimochodem nenapsal jsem, že LAKE-příspěvky jsou nepoužitelné nebo v nich není nic použitelného, ale není v nich odpověď na mnou položené otázky.
To významně snižuje hodnotu LAKE „don-kichotského“ boje a nemůže tak být praktickou ukázkou toho, „že to alespoň někde funguje“. Jenomže nyní – po této LAKE-reakci – se jasně ukazuje, že jak dopadne ten LAKEho tajemný „muž“ – > je ve hvězdách – tedy pokud skutečně existuje a nevymyslel si ho jako báchorku „de lege ferenda“ resp. jako falešný argument pro účely zdejší argumentace v tomto vláknu.
- bohužel LAKE nepochopil: nepožaduji ani jsem nepožadoval po LAKEm
jakýkoliv cit.: „…obecný právní rozbor…“. Jen jsem chtěl
poukázat, že LAKE-„rady“ proti „Anonnům“ a jiným zvrhlíkům jsou
použitelné jen velmi omezeně, neřkuli pouze v LAKE-fantazii. Protože tento
LAKE-blog unese stejně jako papír „všechno“. Jasně jsem chtěl jen
odpovědi na otázky plynoucí nikoli z mých ale
z LAKE-tvrzení.
- nemám ani problém z vyúčtováním vody – tak jak to LAKE svérázně pochopil. Byla to pouze ANALOGIE. Uvádím raději odkaz na slovo „analogie“ abychom měli nadále jasno, co jsem tím pojmem mínil. Měl jsem za to, že je to natolik známý a vžitý pojem, že jej nemusím extra LAKEmu vysvětlovat. Je zjevné, že jsem se s uvedeným předpokladem u LAKEho zmýlil. Omlouvám se za tento lichý předpoklad… Tak snad bude nyní jasněji… :))
A jaký je tedy závěr po LAKE-filipice ? Opět zde jde o rozplizlý názor a nedivím se, že místní neználky přesvědčil, že mají kladně ohodnotit „Anonnoviny“ …a jiné názory z „české korupční praxe“. Je tedy zcela jasné, že LAKEmu chybí schopnost „přesvědčit reálným příkladem“ a že jediným jeho nástrojem jak si zjednat pro „svoji pravdu“ pozornost je zcela nedůvodná možnost upravovat či mazat jiné názory jiných přispěvatelů. A zjevně není ani sto pochopit kdo s některými jeho náhledy na řešení souhlasí a kdo nikoliv.
Neználek
pro „Don-Quijote de la Mancha“ alias L…
PS: kdo si chce otevřít novou diskusi ve které může „dostat radu“ o nájmu „advokáta za 10.000“ :)))), nechť tak učiní. Jinak je třeba se na LAKE-rady dívat jako na velmi nebezpečné, neboť Vás posílá „do temného lesa“ kde stoupnout do bažiny je tak lehké…
Pane NeznáIku, za věrohodný rozpočet bych označil takový, který je
• určitý,
• přezkoumatelný,
• souladný se zákonem,
• odpovídá skutečnému stavu domu v době, kdy byl sestaven či
schválen.
Judikátů k zálohám a k vyúčtování jsou hromady, zde je jeden citát. Je z rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 4271/2007, ze dne 20.11.2009:
Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn
svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Sankce
neplatnosti právního úkonu se tímto ustanovením váže k náležitostem
projevu vůle; projev je neurčitý, je-li nejasný jeho obsah, to jest,
když se jednajícímu nepodařilo obsah vůle jednoznačným způsobem
stanovit, ať již z důvodu, že zde taková vůle zcela absentovala,
nebo proto, že projevená vůle nebyla ve smyslu shora popsaného určitě
vyjádřena.
Závěr o neurčitosti právního úkonu předpokládá, že ani jeho výkladem
nelze dospět k nepochybnému poznání, co chtěl účastník
projevit (§ 35 odst. 1 obč. zák.). Ve smyslu občanského
zákoníku je tedy třeba právní úkon považovat za určitý a srozumitelný,
jestliže je z něho patrno, kdo tento právní úkon činí a co je jeho
předmětem, přičemž tento předmět musí být vymezen tak, aby
nemohlo dojít k záměně za věci obdobného druhu.
Pokud ta která esenciální náležitost právního úkonu (např. z hlediska
jeho určitosti) absentuje, nemůže takto učiněný úkon vyvolat sledovaný
vznik, (obsahovou) změnu či zánik příslušného právního vztahu.
K závěru o neurčitosti právního úkonu však lze dospět až poté, kdy
pochybnosti o jeho určitosti nelze odstranit ani jeho výkladem. (konec
citátu)
----------------------------------------------------------------------
Pan anonn poznamenal, že oni ve výboru vždy plánují dlouhodobě. Jen to
nesdělují vlastníkům jednotek. To samozřejmě nestačí – výbor není
tajné bratrstvo. K tomu se hodí rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo
4836/2007, ze dne 20.1.2009:
Je-li obsah právního úkonu zaznamenán písemně, určitost projevu vůle
(neurčitý projev vůle je sice srozumitelný, avšak nejistý je jeho
obsah – jednajícímu se nepodařilo obsah vůle jednoznačným způsobem
vyjádřit) je dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán;
nestačí, že účastníkům smlouvy je jasné, co je předmětem
smlouvy, není-li to poznatelné z textu listiny. Určitost
písemného projevu vůle je objektivní kategorií a takový projev
vůle by neměl vzbuzovat důvodně pochybnosti o jeho obsahu ani u třetích
osob (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2002, sp.
zn. 33 Cdo 512/2000. (konec citátu)
----------------------------------------------------------------------
§ 37 (1) ObčZ: Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně,
určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.
Předpis záloh, který nelze přezkoumat, nesplňuje základní předpoklad,
neboť není ani určitý, ani srozumitelný. Vlastníkovi je zabráněno
zjistit případné chyby v předpisu záloh a podat reklamaci.
Tuto výtku nelze obejít tvrzením, že se to stejně nakonec všechno vyúčtuje. Dobrovolným placením „naslepo“ by vlastník jednotky dal předem souhlas k jakémukoliv použití jeho záloh, aniž by k tomu mohl dodatečně cokoliv namítat. Taková pastička by se velmi líbila panu anonnovi: Zaplať a pak už jen drž hubu.
§ 39 Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem
odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
V českém právním řádu platí, že kdo něco tvrdí, je také povinen to
prokázat. Že předpis záloh je v souladu s § 15 odst. 2 (a tedy neodporuje
zákonu), je povinno tvrdit a prokazovat SVJ – ať vlastníkovi jednotky,
nebo soudu. Vlastník jednotky toto prokazovat nemusí.
lake
Ani tyto citace rozsudků mě nepřesvědčily. Bytová družstva mají
povinnost tvořit rezervní fond, jehož výše je dána zákonem. Nevěřím,
že by zákonodárci považovali u SVJ tvorbu rezervy za něco odporující
zákonu. Není problém postupovat tak, aby se vlk nažral a koza zůstala
celá. Naplánovat za x let malování domu, výměnu podlahové krytiny,
rekonstrukci čehokoli, instalaci nástěnek, koupi státních vlajek atd.
Vybírat dlouhodobé zálohy a peníze použít jako případnou rezervu. Jen mi
nepřipadá správné vymýšlet takového kulišárny jen proto, že někdo
vykládá zákon jako lake. Lake se dopustil mystifikace i tím, že psal
obecně o naprosté nutnosti naplánovat koupi každého šroubku a tedy
i plánování položek, o nichž může rozhodnout sám výbor, neboť má
třeba ve stanovách limit, do nějž může sám rozhodnout. Stále doporučuje
neplatit nic pokud není vše naplánováno na x pětiletek dopředu. Pak
použil příklad, kde SVJ nezveřejnilo plán vůbec žádný (to je ale jiný
případ) a ještě poradil platit do úschovy. V zákoně nalezl i nutnost
analýzy s použitím přesných inflačních indexů vývoje cen a jiných
nesmyslů. Nic takového jsem já v ZOVB nenalezl.
Citované rozsudky nehovoří nic o nezákonnosti tvorby rezervy. Nejsa
právník nebudu vyhledávat a studovat rosudky. Pokud neocituje někdo
rozsudek, kde je tvorba rezervy vyslovně označena jako něco v rozporu
s ZOVB, zůstane mi přesvědčení, že je v souladu. Není přeci problém
odhlasovat shromážděním vlastníků přiměřenou výši rezervy. Tuto
výši třeba dát i do stanov. SVJ každoročně zveřejňuje zprávu
o hospodaření, z níž vyplývá m.j. výše nespotřebovaných záloh.
Pokud jsou nespotřebované zálohy nižší než odsouhlasená výše rezervy,
zařadí se do finančního plánu její doplnění. Pokud jsou vyšší,
přebytek se použije na jinou akci. Není to nic nepůhledného, naopak je to
průhledné jak studánka.
Pan lake zřejmě nic neví o cash flow. To, že roční plán vychází,
ještě neznamená, že v daném okamžiku musí být potřebná suma
k dispozici. Pokud chcete nějakou větší akci uskutečnit třeba v dubnu,
nestačilo by bez rezervy, jiných zdrojů nebo překlenovacího úvěru
vybírat průměrnou částku, neboť by byla k dispozici až na konci roku.
Pak by bylo nutno neustále měnit výši zálohy na správu a lakeho plán by
musel stanovit i přesné datum splatnosti jednotlivých akcí. Většině
vlastníků vyhovuje platit pokud možno rovnoměrně. Ono měnit každou
chvíli částku na trvalém příkazu není nic příjemného.
Řada SVJ má i své wishes and dreams. Vlastníci si prostě stanoví pevnou
částku, kterou chtějí platit. Každý rok se zpracuje plán toho, co je
nutné udělat. Ten bývá přizpůsoben i finanční situaci. Co se do něj
nevejde, to se odloží. Pokud zbydou nějaké prostředky, zařadí se do něj
něco z uvedené kategorie. Prostě něco, co není právě nutné, ale co
slouží ke zvelebení domu, nebo okolí. V plánu pak mohou být tyto akce
pouze rámcově, Neboť se předem neví, kdy na ně prostředky zbydou.
Považujete to lake za něco odporujícího zákonu?
Jirka
„…Ani tyto citace rozsudků mě nepřesvědčily…“
- já míním že dokud je „dlouholetý“ předseda alespoň „členem Výboru“, že nikoliv.
„…Lake se dopustil mystifikace i tím, že psal obecně o naprosté nutnosti naplánovat koupi každého šroubku…“
- chybí mi nějaká citace. Je škoda že nebyla uvedena… Docela by mne zajímalo kde o tom psal :|
„…V zákoně nalezl i nutnost analýzy … a jiných nesmyslů. Nic takového jsem já v ZOVB nenalezl…“
- instalace „kamer“ v zákoně také není a přesto si je „Anonnové“ a jim podobní instalují.
„…Citované rozsudky nehovoří nic o nezákonnosti tvorby rezervy…“
- o „nezákonnosti rezervy“ jsem nikde nečetl. Podle mne jde o jasně odpověď na mou otázku kde sehnat „radu“ když nemáme „experta“. A ty rozsudky přeci uvádějí jasně, že nelze přinutit vlastníka ke skládání záloh na nedefinované „větší akce“ zvlášť v situaci kdy výboru na konci roku cit. „…zbydou nějaké prostředky…“ – ze slova „zbydou“ čiší předchozí předpoklad, že cit. „…Vlastníci si prostě stanoví pevnou částku, kterou chtějí platit…“ který platí pouze v některých SVJ a ze slova „nějaké“ pak, že zřejmě Výbor ani neví resp. nechce dohledávat jejich původ.
- §37 ObčZ se ve vztahu k „přispívání“ obrazně do „nečlenem Výboru nekontrolovatelné černé díry“ není vlastník povinen a že pokud zástupci SVJ, tyto informace neposkytnou – že se těchto záloh nedočkají…
„…Nejsa právník nebudu vyhledávat a studovat rosudky. Pokud neocituje někdo rozsudek, kde je tvorba rezervy vyslovně označena jako něco v rozporu s ZOVB…“
- ano to je problém. Pokud se zanedbává vzdělání – především pak právní, může to vést do problémů. Pochopit rozsudky je obtížné, ale je dobře, že si to nemyslí někteří spoluvlastníci, kteří zjišťují, že „vlastnictví majetku“ je nad „vztahy v domě“ neboť by se mohli ocitnout „pod mostem“ a nyní již také investicí. Každé SVJ potřebujete nějakého „prudila“ aby místním „rozšířil“ především pak právní vzdělání…
„…nic neví o cash flow. … Pokud chcete nějakou větší akci uskutečnit třeba v dubnu, nestačilo by bez rezervy, jiných zdrojů nebo překlenovacího úvěru vybírat průměrnou částku, neboť by byla k dispozici až na konci roku…“
- tak o tom je tedy „plánování“? „Rezerva“ vybíraná na předem nedefinovaný účel se použijete na nějakou „větší akci“. Já nevím co kdo čte v §15/1, ale já tam čtu povinnost přispívat na náklady na „správu domu a …“ a nikoli na „větší akce“. Ty „akce“ které nejsou „správou domu“, je nutné schvalovat explicitně a financovat právě cash nebo z individuelních úvěrů.
- konstatování cit. „…neustále měnit výši zálohy na správu a lakeho plán by musel stanovit i přesné datum splatnosti jednotlivých akcí…“ pak svědčí o pohodlnosti která se promítá do nezvládnutí manageování činností, které většinou za vlastníky může udělat Správce
„…Prostě něco, co není právě nutné, ale co slouží ke zvelebení domu, nebo okolí. V plánu pak mohou být tyto akce pouze rámcově, Neboť se předem neví, kdy na ně prostředky zbydou…“
- to bude přiznáním, že pan Krupp není právník. Docela bych rád „rámcově“ věděl uvést jak široké „okolí“ má na mysli? Já nevím jak jinde, ale my se podílíme na „nákladech za správu a…“ a nikoliv na „z klobouku vytažené číslo“ znamenající následně Kč/m2 přičemž hodnoty do klobouku nahází výbor tak aby mohl dle svého uvážení mohl realizovat „větší akce“…
- a je mi poněkud divné, jak je možné „plánovat“ tak, že cit
„…Pokud zbydou nějaké prostředky, zařadí se…“. Ale možná
skutečně mohou existovat SVJ kde spoluvlastníci „…prostě stanoví
pevnou částku, kterou chtějí platit…“.
Jenže toto LAKOVO-vlákno neřeší ani kibucy ani o SVJ kde jsou všichni spoluvlastnící příbuzní ani SVJ se zhoufovanými a neprotestujícími ofcemi ani SVJ kde bydlí pan Krupp … - spíše mám za to, že přístup pana „Jirky Kruppa“ je, že „příspěvky na správu“ považuje stále, za ten „starý dobrý fond oprav“ ze kterého se nejen on domnívá, že bude dle libosti hradit „akce“, do kterých podle takovýchto „předsedů resp. členů Výborů“ nemá co kdo vidět natož pak kecat…
Neználek
pane LAKE,
- k prvnímu „konkrétně-bodu“ jste se vyjádřil, ale
- pokud někde ve svém textu vidíte i odpověď na druhé dva „konkrétně-body“… pak já nikoliv.
N.
Tak to je fór já už se fakt dobře bavím. Tady všichni vidíte kam ty lakeho kydy vedou, přesně sem:
Cituji: „..splňuje požadavky zákona dle p. Lakeho či nikoliv?“
Ještě jednou – „… požadavky zákona dle p. Lakeho..“.
Co dodat? Pan lake si zde na tomto serveru vybudoval vlastní stát s vlastními zákony a předem rovnou svými citacemi rozsudků i soudí.
Předseda
Pane anonne, dal jsem vám dvě jednoduché a srozumitelné otázky v příspěvku http://www.portalsvj.cz/…hy-na-spravu#…. Prosím nezapomeňte na ně.
Odpovězte na ně laskavě, ať vidíme, zda Váš protiprávní názor obstojí v každodenní praxi. Ať všichni vidíme, jaké řešení v souladu s právem byste oběma tazatelům byl schopen nabídnout Vy.
lake
Ne stát ale „blog“. Na druhou stranu citujte svoje fráze z různých rozsudků ať nám ukážete jak je Vy ovládáte. Vy nyní ovládáte především kamerový systém stažený do Vašeho bytu, že…
pět právníků, sedm názorů…; na výklad zákona má právo pouze nezávislý soud… zbytek jsou právní názory, přičemž názory p. lakeho jsou vyargumentovány, na rozdíl od jiných… nevidím v tom nic vtipného, jen mne zajímalo, zda by p. lake byl s tako sděleným předpisem spokojen, resp. zda podle jeho názoru je takovéto sdělení v souladu s bytovým zákonem…
A zase ten nesmysl a demagogie. Copak se z těch 1753 Kč neutratí ani koruna?? Plán je plán a jak zde napsali skoro všichni nemusí se splnit – šetří se na trubky a nakonec se opraví děrava střecha.
Neměly by se u dlouhodobých záloh řešit především výdaje a ne příjmy (z pohledu SVJ)? Lake nás tu oblbuje zákonnou povinností schválit nějaký plán. Jenže plnit ho již netřeba. Z toho jasně vyplývá že nějaké schvalování je stejně naprosto k ničemu a naprosto o ničem nevypovídá!
- K čemu je mi nějaký canc ze schůze že se šetří na to či ono když výbor peníze nakonec rozkrade?
- A naopak – proč se zbytečně šprajcovat v placení dle lake když se z oněch 1753 měsíčně třeba 1500 utratí a 253 ušetří a vše je průkazně podloženo každý rok zveřejněným rozpočtem? Samozřejměm myslím ZPĚTNĚ tedy prokazatelně. To pak najednou není „zazděných“ 63 tisíc ale najednou je z toho ušetřených „pouze“ cca 3 tisíce na byt ročně.
Dle B funguje nejspíš naprostá většina slušných SVJ se slušným výborem. Nějaký rozpočet dopředu je sice hezká věc ale celkem k ničemu. Naopak nejvíc pomůže každý rok se zamyslet kolik se utratilo, kolik zbylo a dle toho se rozmýšlet do dalších let. A ne vymýšlet nějaké plány na 20 let dopředu když nikdo neví co bude za rok!
Do budoucnosti vidí stejně jen čarodejnice a lake.
Předseda
P.S Naše SVJ funguje bez problémů, dům je perfektně opravený jako málokterý, za našho vedení se ušetřila se obrovská spousta peněz, všechny výdaje jsou transparentně přístupné komukoliv. Kdyby snad nedejbože členové našeho SVJ četli tyhle lake-cancy tak nemáme výbor (nikdo nepodepíše smlouvu), nemáme úvěr (dle lake si nemá brát SVJ), nemáme opravený dům (dle lake by muselo z desítek bytů souhlasit 100% což je zhola nemožné), nikdo neplatí zálohy na správu (ano přiznávám se schůze neschválila „věštecké“ dílo aneb rozpočet) atd.. Tedy dle lake by jsme žili bez koruny v bezvládí v rozpadlém domě. Tedy lake „děkujeme“ za takové rady – bez nich se opravdu většina SVJ obejde!
Poslední komentáře