Usnesení o věci neuvedené na pozvánce

Na rozdíl od pana tpd mám za to, že je zcela zřejmé, co sleduje tazatelka:

Chce docílit toho, aby v pozvánce byl řádně uveden program a věci, o nichž se bude hlasovat, v zájmu právní jistoty všech zúčastněných a předvídatelnosti rozhodování. Ptá se, co má dělat, když tomu tak není.

Tazatelce lze doporučit, aby v takovém případě prokazatelně oznámila společenství, že takto přijaté rozhodnutí je neplatné s tím, že o stejném rozhodnutí lze hlasovat na další schůzi, bude-li řádně uvedeno v pozvánce. Rozumné společenství vyhoví.

Kouřil

který výbor nebo pověřený vlastník shromáždění vlastníků předkládá. Vlastní program musí vlastníci schválit. Pod bodem „Různé“ lze ovšem projednat a hlasováním rozhodnout různé záležitosti. Neplést s bodem „Diskuse“.

Pane Krobote,

nesouhlasím.

Pokud by pozvánka obsahovala pouhý návrh programu a nikoliv program samotný, tak by ztrácela v tomto bodě smysl. Nikdo by nevěděl, co se bude na shromáždění projednávat, protože podle Vašeho názoru by na začátku teprve došlo ke „schvalování programu“. To by na pozvánce místo programu mohlo být „co si přítomní schválí“.

Stejně o programu na pozvánce mluví i vzorové stanovy v čl. VII/8. Toto ustanovení je pak ve většině stanov.

Dále je tu analogie s obchodními společnostmi a družstvy, kdy změnu programu musí odsouhlasit 100% všech (nikoliv jen přítomných) akcionářů či členů.

Pod bodem „Různé“ lze projednat pouze méně závažné záležitosti. Osobně tam nechám projednávat pouze věci, které jsou v pravomoci výboru. Pokud by někdo navrhl záležitost, které je v pravomoci shromáždění, tak bych to odmítl s poukazem na možné zpochybnění platnosti usnesení, protože to nebylo na pozvánce v programu.

Naši členové výše uvedené chápou a nechtějí nesmyslně schvalovat na začátku program a nechtějí do bodu Různé propašovávat sporné body.

Shromáždění pořádáme každý rok ve stejnou dobu, v zápisu z jednání výboru se mohou členové 2 – 3 měsíce předem seznámit s návrhem programu, mají možnost něco sami navrhnout před rozesláním pozvánek a tak nemusí něco navrhovat až na shromáždění.

Hezký den!

Pavel

Zákonný rámec pro tzv. schvalování programu na začátku schůze umožňuje následující:

O některých bodech může být rozhodnuto, že budou projednány na pozdější schůzi.

O některých bodech může být rozhodnuto, že projednávány nebudou.

Oba dva shora uvedené postupy mají za následek, že program schůze bude krácen, což je přípustné (v takovém případě se vrací vstupné).

Co nelze, je přidávat tímto způsobem nové body. Povinnost rozeslat pozvánku s programem by pak ztrácela smysl.

Kouřil

Pane Kouřile,

jsme zajedno v tom, že přidávat body po rozeslání programu nelze.

Já navíc nechci ani hlasovat o tom, o čem se má hlasovat. Takto to dělají poslanci a podle toho to pak vypadá. Jen o složení programu schůze se dokáží za mé peníze dohadovat mnoho hodin. Na to nemám v praxi čas.

Aby se členové mohli rozhodnout, že o nějakém bodu nebudou hlasovat nebo, že ho přesunou do budoucnosti, o tom musejí mít nějaké informace. Ty se dozví až při projednávání konkrétního bodu, nikoliv na samotném zahájení shromáždění.

Hezký den!

Pavel

Pan Kouřil popisuje nesmyslný postup.
Nebudou-li chtít přítomní určité usnesení přijmout, zdrží se prostě hlasování o něm, nebo budou proti a návrh nebude schválen. Zabere to naprosto stejný čas jako nesmyslné "hlasování o hlasování".

lake

Jednalo by se o nesmyslný postup, kdyby pro obě hlasování platila stejná pravidla (kvora) a kdyby byl v obou okamžicích přítomen stejný podíl vlastníků.

Pokud tomu tak není, pak vypouštení bodů programu resp. jejich přesunování na další schůze může najít své opodstatnění.

Podstatné je, že vypouštění bodů je v souladu se zákonem, zatímco přidávání bodů neuvedených předem v pozvánce je protizákonné.

Kouřil

Kouřile,
shodneme se v tom, že na shromáždění se nemá hlasovat o záležitostech neuvedených v pozvánce. Vlastníkovi jednotky se tím otevírá možnost požádat soud o zneplatnění přijatého usnesení. Viz FAQ http://www.portalsvj.cz/…atit-na-soud .

Nicméně ze stejného důvodu nesouhlasím s názorem, že by bylo možno libovolně vypouštět z programu hlasování o záležitostech, které byly v pozvánce uvedeny.

Vlastník jednotky má právo na to, aby shromáždění hlasovalo o věci, která je shromáždění řádně předkládána a která se týká všech. Právě proto se shromáždění konají. Proto se přece dostavil a věnoval tomu svůj drahocenný čas.

Vypuštění hlasování z programu dává vlastníkovi jednotky právo obrátit se na soud. Nejvyšší soud v rozsudku 28 Cdo 5216/2007, ze dne 14.5.2008, judikoval, že na soud se může vlastník obrátit jako „přehlasovaný“ podle § 11 odst. 3 také v případě, kdy shromáždění o věci nerozhodlo (nebo odmítlo rozhodnout).

Strkáním hlavy do písku nedosáhnete ničeho, jedině budete nasírat ty, kdo na shromáždění přišli.

lake